Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > základní vzdělávání > Využití modelu badatelského projektu ve vzdělávacích...

Ikona teoreticky

Využití modelu badatelského projektu ve vzdělávacích okruzích oblasti Člověk a jeho svět

Ikona odbornost
Autor: Alena Rakoušová
Anotace: Příspěvek se zabývá novým přístupem ke vzdělávání žáků 1. stupně základní školy - badatelským projektem. Informuje o nové metodické příručce vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, která nový přístup popisuje. Článek volně provází učitele naplňováním očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět.
Obor příspěvku:Člověk a jeho svět
Klíčová slova: metodická příručka, badatelský projekt, objevitelský přístup

Text článku:

Výzkumný ústav pedagogický v Praze vyvinul pro učitele 1. stupně základní školy didaktický model zaměřený na badatelské a experimentální činnosti žáků mladšího školního věku. Jedná se o tzv. badatelský projekt, realizovatelný v základních školách České republiky v rámci vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Na obor navazují vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a společnost určené pro 2. stupeň ZV. V jistém smyslu má oblast Člověk a jeho svět propedeutický charakter, protože připravuje žáka na porozumění složitějším problémům přírodovědných a společenskovědních předmětů 2. stupně. Z tohoto důvodu se model badatelského projektu více zaměřuje na žákovské porozumění, především na postupné konstruování žákovských poznatků tak, aby byl žák později schopen tyto znalosti a vědomosti kvalitně aplikovat při řešení problémových zadání. S badatelským projektem se může čtenář podrobněji seznámit v metodické příručce oblasti Člověk a jeho svět „Badatelský projekt na 1. stupni základní školy". Ta bude k dispozici koncem roku 2009.  Konkrétní ukázky a příklady v příručce seznamují učitele s badatelským projektem, který je využitelný nejčastěji v rámci tří tematických okruhů zmíněné oblasti (Místo, kde žijeme; Rozmanitost přírody; Člověk a jeho zdraví).

Následující text ozřejmí potencionality badatelského projektu v rámci dalších dvou tematických okruhů: Lidé kolem nás a Lidé a čas. Cílem článku je podat doporučení, které další tematické okruhy je možné v rámci badatelského přístupu v praxi primární školy rozvíjet.

Nyní obrátíme pozornost ke kritické analýze jednotlivých očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět RVP ZV z hlediska potencionality badatelského projektu, v němž se tyto očekávané výstupy mohou naplňovat. Potencionalitu v rozvíjení uvedených OV namátkově dokumentujeme konkrétněji zpracovanými příklady.

LIDÉ KOLEM NÁS

Očekávané výstupy - 2. období:

žák:

  • rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci (obhájí při konkrétních činnostech své názory, popřípadě připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu a řešení se spolužáky)

Ve druhém období dovede čtvrťák nebo žák pátého ročníku objevovat rozdíly mezi jednotlivci daleko jemněji než v 1. vzdělávacím období. Již osvojené pojmy automaticky používá, ale musí se učit orientovat hlouběji ve složitější rodinné konstelaci a vztazích, ale také ve shodách a v rozdílech mezi jednotlivci. Máme na mysli konkrétní, přímo pozorovatelné empirií ověřitelné skutečnosti (fyziognomické, anatomické apod.). Zde zachází žák se složitějšími informacemi, které kladou nároky na evidenci. Žák musí umět přehledně uspořádat získané údaje a své domněnky podrobovat permanentní kontrole a vyvozovat závěry.

Následující očekávaný výstup pro 2. vzdělávací období 1. stupně základní školy lze rovněž rozvíjet badatelským přístupem ve vyučování.

LIDÉ KOLEM NÁS

Očekávané výstupy - 2. období:

žák:

  • poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne možnosti zlepšení životního prostředí obce (města)

Na základě pozorování určuje změny. Porovná kvalitu ve smyslu zlepšení - zhoršení prostředí. Navrhuje potřebné inovace a celková řešení. Po realizaci ověřuje účinek těchto opatření (odlákání holubů od okenních parapetů třídy a od historických památek v okolí školy pomocí páru např. rarohů velkých v porovnání s instalací vycpaného dravce).  V tomto případě mohou žáci sledovat úbytek výskytu holubů v okolí školy. Tu mohou porovnávat s typem odstrašení (živí ptáci, vycpaniny apod.).

V prvním vzdělávacím období základního vzdělávání badatelský přístup očekávaným výstupům příliš nepřeje, ale z naší analýzy vyplynulo, že lze přístup uplatnit v omezené míře dvou uvedených očekávaných výstupů pro druhé období (jednoho orientovaného antropologicky a jednoho orientovaného na geografickou tematiku).

Očekávané výstupy vzdělávacího okruhu Lidé a čas lze naplňovat prostřednictvím badatelského přístupu v obou vzdělávacích obdobích.

LIDÉ A ČAS

Očekávané výstupy - 1. období:

žák:

  • využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti

V prvním období základního vzdělávání je pro žáka nesmírně těžké orientovat se v čase. Prvňák neodhadne ani čas ani prostor, to vysvětluje, proč děti tak nesnadně odhadnou vzdálenost jedoucího auta, a proč tak vzniká vysoké nebezpečí dopravních nehod žáků, kteří byly před krátkým časem ještě předškoláky. Proto by měl učitel čas od času uspořádat krátká badatelská cvičení, monoprojekty s cílem naučit žáka lépe odhadovat čas i vzdálenost. K tomu slouží různé didaktické hry uplatňující se v rámci badatelského projektu. Jsou jimi např. „Na hlídače" (jdi za dveře, hlídej čas a vrať se přesně za jednu minutu). Tehdy žáci s pomocí učitele vyhodnocují rozdíl u naměřených hodnot. Opět evidují údaje, opakují měření a sledují snižující se četnost chybných odhadů. Badatelský přístup se uplatní i v momentě, kdy se učitel ptá žáků, co se stalo před určitou událostí, hned po ní apod. V dalším období už učitel naplňuje složitější očekávané výstupy:

LIDÉ A ČAS

Očekávané výstupy - 2. období:

žák:

  • pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy
  • rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik

V rámci očekávaných výstupů pro 2. období je možné s žáky pracovat na stejných aktivitách. Ty jsou však ve 4. a v 5. ročníku kvalitativně odlišné zejména co se týče nároků i na rozvoj poznávacích procesů. Úměrně k tomu by mělo docházet k volbě badatelských forem, technik a metod (viz metodická příručka). Na rozdíl od předchozího vzdělávacího období  se žák o mnoho lépe orientuje na časové přímce, i když i nyní je pro něj tento typ vizuální reprezentace subjektivně obtížný a objektivně složitý, a to především tehdy, když ve výuce dochází k didaktogenním obtížím, např. tehdy, když učitel předkládá časovou přímku již zpracovanou a nutí žáky k jejímu osvojení a očekává, že budou mít žáci celkový přehled o historických událostech. Platí zásada, že poznatky na časovou přímku vkládají žáci sami, protože na procesu poznávání závisí jeho kvalita. Dále platí zásada, že poznatků na časové přímce nesmí být příliš a že „méně znamená více". Takto vytvořené poznatky pak mohou být solidním základem pro další vzdělávání. Interpretace i vyvozování závěrů je u žáků této věkové kategorie také na vyšší úrovni, i když i zde platí, že některých zobecnění žáci ještě nejsou schopni a předčasné generalizace nejsou žádoucí. Proto také ve 2. období kladou vyučující konkretizované otázky zaměřené na určitou dobu či na období, které má vztah k současnosti (státní svátky) a na určitou lokalitu (nejčastěji na regionální zvláštnosti, které se týkají nejbližšího žákovského okolí). Na rozdíl od 1. období žák využívá složitějších zdrojů informací, má již utvořené věkově přiměřené metody práce - využívá muzea, archivy, knihovny a galerie.

Badatelský projekt je cestou k rozvíjení všech tematických okruhů Člověk a jeho svět, avšak neměl by být zařazován formálně za každých podmínek do všech očekávaných výstupů, nýbrž pouze do těch, ve kterých je jako vyučovací metoda badatelský projekt smysluplný k realizaci.

Pro uplatnění badatelského přístupu lákají také další očekávané výstupy, např.:

  • rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi;
  • pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije;
  • na příkladech porovnává minulost a současnost;
  • využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek;
  • srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik;
  • objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů.

Jedná se o očekávané výstupy, které lze velmi dobře rozvíjet heuristickým přístupem. Ten však nelze ztotožňovat s přístupem badatelským (badatelským projektem), protože heuristický model  je obecným modelem vyučování předmětů bez ohledu na jeho povahu. Na rozdíl od heuristické metody je badatelský přístup založen na formulování hypotézy, či předpokladů žákem a je specifickou metodou naplňování některých očekávaných výstupů přírodovědných vzdělávacích okruhů vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět. Jinými slovy, povaha některých společenskovědních témat, okruhů a tedy i příslušných očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět neumožňuje aplikovat badatelský přístup, protože zvláště u mladších školáků by bylo stanovování hypotéz v rámci společenskovědních témat velmi obtížně a zatěžující. Formulování hypotéz, práci s důkazy a další dovednosti mnohem lépe vyhovují témata přírodovědná. Např. práce s prameny apriorně stanovení hypotézy nepředpokládá. Badatelský projekt může tedy učitel rozvíjet za účelem naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího okruhu Lidé a čas velmi omezeně, protože řada očekávaných výstupů neumožňuje přímou názornost a vlastní zkušenost žáka, což jsou základní předpoklady badatelského přístupu ve vyučování žáků mladšího školního věku. V badatelském přístupu hraje významnou roli smyslová zkušenost. Styk s minulostí je pouze zprostředkovaný, například pomocí práce s prameny. V takovém případě by se jednalo o práci s prameny, o metodu práce s textem, nikoli o badatelský projekt jako takový. Při takových činnostech se rozvíjí především komparace a analytické procesy myšlení, které je však možno rozvíjet zmíněnou heuristickou metodou. Stanovení hypotéz by bylo v rámci dějepisných témat formální a křečovité a celý badatelský projekt takto koncipovaný by ztrácel smysl. Pro vzdělávací obsah transformovaný ze společenských disciplin by měl badatelský projekt jiné prvky a jiné specifické formy, než je objevné pozorování a pokusnické pozorování (viz metodická příručka - proklik). Badatelský projekt je tedy specifickým modelem vyučování tematiky přírodovědné, nikoli společenskovědní.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 21. 07. 2009
Zobrazeno: 1943krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
RAKOUŠOVÁ, Alena. Využití modelu badatelského projektu ve vzdělávacích okruzích oblasti Člověk a jeho svět. Metodický portál: Články [online]. 21. 07. 2009, [cit. 2018-07-22]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/3224/VYUZITI-MODELU-BADATELSKEHO-PROJEKTU-VE-VZDELAVACICH-OKRUZICH-OBLASTI-CLOVEK-A-JEHO-SVET.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.