Pohyby litosférických desek z dlouhodobého hlediska
Spoluautor: Mgr. Markéta Pluháčková Ph.D., RNDr. Václav Stacke Ph.D.
| Anotace: | Materiál vznikl jako jeden z výstupů týmu geografie projektu Didaktika – Člověk a příroda A (http://didaktika.zcu.cz/). Autoři materiálu si kladou za cíl překonat problémy spojené s výukou tématu Litosféra, které byly zjištěny od učitelů napříč Českou republikou. V tomto případě materiál překlenuje těžko představitelný časový rámec pohybů litosférických desek. Obsahová správnost materiálu je garantována v rámci projektu Didaktika – Člověk a příroda A. |
|---|---|
| Podpora výuky jazyka: | |
| Klíčové kompetence: |
|
| Očekávaný výstup: | |
| Mezioborové přesahy a vazby: | Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy. |
| Průřezová témata: | Nejsou přiřazena žádná průřezová témata. |
| Organizace řízení učební činnosti: | Frontální, Skupinová |
| Organizace prostorová: | Školní třída, Specializovaná učebna, Učebna v přírodě, Exkurze |
| Klíčová slova: | Didaktika – Člověk a příroda A, Litosférické desky, Wegenerovy puzzle |
Cíl výuky:
Žák dokáže vlastními slovy popsat, jak pohyby litosférických desek mohou způsobovat vznik a rozpad superkontinentů a dokáže tyto znalosti aplikovat na současnou tektonickou mapu.
 |
Pohyby litosférických desek z dlouhodobého hlediska
V předchozích pracovních listech jsme si ukázali, co všechno ovlivňuje pohyb litosférických desek a jaké následky tento pohyb přináší. Doposud jsme se ale bavili o důsledcích lokálních, pojďme se nyní podívat na pohyb litosférických desek z globálního hlediska. Je nutné si uvědomit, že pohyby litosférických desek se odehrávaly, odehrávají a budou se odehrávat. Právě pohyby litosférických desek způsobily v dějinách planety Země vznik a následný rozpad superkontinentů. Jak? To může být pro žáky velmi těžká otázka, především kvůli těžké představivosti. Pro větší názornost této problematiky může sloužit velké množství pomůcek, jednou z nich jsou tzv. Wegenerovy puzzle. Pojďme žákům pomoct toto téma lépe pochopit a dokázat, že z tohoto tématu nemusí mít strach.
Předpokládaný čas aktivity ve výuce
15 minut
Cíl
Žák dokáže vlastními slovy popsat, jak pohyby litosférických desek mohou způsobovat vznik a rozpad superkontinentů, a dokáže tyto znalosti aplikovat na současnou tektonickou mapu.
Čas na přípravu
Výroba vlastních puzzle je poměrně časově náročná. Můžete však využít naši předlohu, která je přílohou tohoto článku (obr. 1, 2 a 3).
Teoretický úvod
Roku 1922 představil Alfred Wegener svoji myšlenku o pohybu kontinentů. Oponoval tak do té doby obecně platné představě o tom, že kontinenty a oceány mají fixní polohu. Ve své práci uvedl velké množství důkazů o předpokládaném pohybu. Prvním a základním důkazem měl být tvar a průběh pobřeží kontinentů, které do sebe jakoby zapadají. Wegener předložil také fosilní nebo geologické důkazy. Dokonce i rozšíření určitých druhů organismů podporovalo myšlenku Wegenera. Na základě těchto důkazů mohl tento německý vědec tvrdit, že v historii docházelo a dnes stále ještě dochází k pohybu kontinentů. Dnes je tato myšlenka obecně platnou teorií, díky níž se vysvětluje velké množství geografických otázek.
Postup
- Rozdejte žákům jednu sadu Wegenerových puzzle.
- Podle přiděleného klíče žáci vybarví jednotlivé výskyty fosilií.
- Poté žáci z papíru vystříhají a určí jednotlivé kontinenty.
- Můžete žákům zmínit, že zde nejsou všechny kontinenty proto, že v tomto období nebyly ještě zcela utvořeny, ale také se na nich nenalezly fosilie, podle kterých se puzzle skládají.
- Nechte žáky rozmístit kontinenty zhruba tak, jak jsou rozmístěné v současnosti na zemském povrchu.
- Můžete nechat žáky pomocí atlasu zjistit, jaké jsou vzdálenosti mezi kontinenty v současné době (např. mezi Afrikou a Jižní Amerikou).
- Položte žákům otázku: Na jednotlivých kontinentech (částech kontinentů) můžete nalézt stejné druhy fosilií, jak je to možné?
- Jak to, že můžeme na jednotlivých kontinentech nalézt stejné druhy fosilií, když jsou kontinenty tak daleko?
- Některé žáky zřejmě samo napadne, že kontinenty byly kdysi u sebe. Některé ne, ty budete muset nasměrovat.
- Zadejte žákům úkol, aby poskládali puzzle tak, aby mohlo být zajištěno šíření organismů na všechna místa jejich výskytu.
- Pokud mají žáci správně poskládané puzzle, rozdejte jim obrys superkontinentu Gondwana, aby si sami mohli potvrdit, že měl superkontinent opravdu takovýto tvar.
- To, že obrys puzzle nesedí s vystřiženým obrysem, neznamená, že žáci nesložili puzzle správně. Ani mezery mezi kontinenty, představující moře, přes které se organismy nemohly šířit, nemusí nutně znamenat chybu.
- Obrázky jsou totiž zatíženy několika nedostatky.
- Tvar pobřeží dnešních kontinentů nemusí být totožný s tvarem prakontinentů (např. z důvodu změny hladiny světového oceánu nebo tektonických procesů).
Návrh úkolů
- Můžete využít jiný typ puzzle (např. záznamy o rozšíření zalednění na superkontinentu Gondwana) se stejným zadáním (viz zdroj).
- Můžete diskutovat s žáky, které další informace by se daly využít pro skládání puzzle.
- Složitější úkol by mohl být následující:
- Rozdejte žákům mapu současného rozložení litosférických desek.
- Žáci si vystříhají jednotlivé litosférické desky.
- Promítněte žákům mapu světa, zobrazující pohyby litosférických desek, jejich směr a rychlost.
- Nechte žáky nasimulovat, jak podle nich bude vypadat planeta Země za 100 mil let. (na základě pohybů litosférických desek)
- Z úkolu lze poté vytipovat možná nová pohoří.
- Na závěr pusťte žákům animaci, ve které je znázorněn předpokládaný vývoj a pohyb litosférických desek v budoucnosti. (viz odkazy)
- Žáci si tak srovnají svoje odhady s odhady vědeckými a nad výsledky může vzniknout diskuze X vy zatím můžete shrnout nejdůležitější poznatky.
- Aktivitu lze završit zábavným pojmenováním nových tvarů na Zemi.
Užitečné odkazy
Rychlosti a rozhraní litosférických desek
- https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tectonic_plates_boundaries_detailed-en.svg
Předpokládaný pohyb kontinentů
- https://www.youtube.com/watch?v=uGcDed4xVD4 (zahrnuta i změna hladiny světového oceánu, může být předmětem další diskuze)
- https://www.youtube.com/watch?v=2It3ETk2MGA
Návrhy na jiný typ puzzle
- Zpráva z didaktické konference v Guilfordu: Workshop 25 - The plate tectonic story, dostupné online na: https://www.geography.org.uk/Guildford-2017-session-downloads
Obrázková příloha
 |
| Obr. 1: Obrys pro Wegenerovo puzzle |
 |
| Obr. 2: Wegenerovo puzzle |
 |
| Obr. 3: Legenda pro Wegenerovo puzzle |
Reflexe:
V tomto metodickém listu lze nalézt vhodné návrhy aktivit do výuky, pomocí kterých lze žákům a studentům pomoci s obtížnou představou časového rámce pohybů litosférických desek.
| Článek je v těchto kolekcích: | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Přílohy: |
| ||||||||
| Anotované odkazy: | Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy. | ||||||||
| Přiřazené DUM: | Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM. | ||||||||
| Přiřazené aktivity: | Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity. |
Zobrazeno: 1390krát
zatím nikdo
zatím nikdo
zatím nikdo
zatím nikdo
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.
Kolegy z Plzně upozorňuji na článek, který byl na tomto portálu již uvedený před dvěma lety:
> Transfer/Zprostředkování odborného tématu Tektonické desky a Kontinentální drift do tématu vzdělávacího, dostupné ZDE
Uvedený text, na který odkazuji, je součástí souboru více článků na výše zvolené téma.
Lze konstatovat, že autoři/spoluautoři v tomto článku „objevují Ameriku“, pokud jde o odborný obsah a následný transfer do geografického vzdělávání. V pedagogické oblasti opomíjejí kognitivní dimenzi z revidované Bloomovy taxonomie, jen ji neuspořádaně naznačují.
Pro učitele jsou určitě „červeným hadrem“ hraběcí rady typu „Složitější úkol by mohl být následující: “. Proč autoři neověřili celý svůj koncept v praxi? Jako je tomu například v článku před dvěma lety “Příklady sestavování tektonických desek“ ZDE.
Autoři/spoluautoři publikovaného článku zjevně podcenili důkladnou rešerši zdrojů, což je pro projekt hrazený z fondů EU a MŠMT nelichotivá kvalita. Mimochodem ty články, na které odkazuji, vznikaly jako projekt ve studentské odborné činnosti, na kterých se podílela studentka, oborový didaktik a učitelka z fakultní školy. Financována byla studentka studijním stipendiem, a fakultou byly poskytnuty prostředky na materiální zabezpečení.
Jménem celého autorského týmu děkuji Dr. Vávrovi za jeho obsáhlý (jako ostatně vždy) a odborně velmi relevantní (jako ostatně také vždy) komentář.
Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.
Portál www.rvp.cz byl součástí projektu Metodika II.Tento projekt byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.