Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > základní vzdělávání > Hodnocení žáků, individualizace v hodnocení...

Ikona teoreticky

Hodnocení žáků, individualizace v hodnocení učitelem

Ikona odbornost
Autor: Mgr. Lada Flachsová
Anotace: Hodnocení vypovídá o míře osvojení učiva či o úspěšnosti dané aktivity, poskytuje nám objektivní zpětnou vazbu o znalostech, dovednostech žáků. Prochází určitým systematickým vývojem.
Téma příspěvku:Hodnocení žáků
Klíčová slova: žák, hodnocení, slovní hodnocení, průběžné hodnocení

Hodnocení žáka v průběhu školní docházky

Hodnocení je jedním z nejdůležitějších okamžiků ve školní docházce. Díky hodnocení, chcete-li zpětné vazbě, dochází k utváření vztahu ke škole – hodnocení práce může být i negativní, ale je-li žákovi podáno s taktem a respektem vůči jeho osobnosti, dochází pak i ke kladnému (minimálně k „nebojkotovanému“) vztahu mezi učitelem a žákem, z toho následně vyplývá i chování žáka v hodinách, příprava na výuku, přístup k samotné výuce a k určitému předmětu, ale také vztah žáka k vyučujícím a motivace k výuce. Kromě motivační funkce poskytuje hodnocení žákovi zpětnou vazbu o jeho práci, plní funkci výchovnou, kontrolní, diagnostickou a další.

V životě hodnotíme každou činnost, a to nejen něčí, ale i svou, abychom jednali následně dle svého vyhodnocení. Nemusí být vždy slovně řečeno, hodnotíme pohledem, haptikou, někdy i jen pro sebe v naší mysli či srdci, ale paradoxně větší část společnosti, která má děti školou povinné, volá po hodnocení známkami. Potřebují nějakou škálu, která jim udává určitý žebříček, na které příčce se jejich dítě v daném úkolu „umístilo“.

Ve školním vzdělávacím programu (ŠVP) v naší škole se v kapitole hodnocení nacházejí kritéria hodnocení. Jejich součástí je také sebehodnocení žáků, kdy se učí posuzovat svoji práci, vynaložené úsilí, ale také objektivní náhled na osobní možnosti a rezervy. Individuální hodnocení je obsaženo ve větě (cit.): „Při hodnocení se přihlíží k celé osobnosti žáka, jeho eventuálním poruchám učení, individuálním zvláštnostem, snaze, píli, přihlíží se k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.“ 

Kromě písemných prací, ústního zkoušení, testů, menších prověrek do závěrečného hodnocení počítáme také aktivitu a práci v hodině, práci ve skupinách, na projektech a domácí přípravu, na kterou výuka navazuje. Do hodnocení některých předmětů zařazujeme referáty na daná témata, účasti na soutěžích. Do každého předmětu se promítají jiné způsoby a oblasti hodnocení – v jazykových předmětech přidáváme slohové práce, porozumění audionahrávce, schopnost komunikace, ale i znalosti reálií daných zemí. V ICT hodnotíme aktivitu žáků během hodin a schopnost aplikace v praktickém životě. Toto je třeba posilovat a tím utvářet kladný vztah k výuce a ke škole. Příklad z naší školy: Žák s poruchou chování a pozorností má velký potenciál ve výtvarné výchově. Účastní se každoroční Vernisáže pro veřejnost. Jeho výtvarná díla jsou součástí výzdoby stěn školy. Při zápisech do sešitů (některé zápisy má nakopírované, popř. jen doplňuje) ho vedeme k barevnému podtrhávání, čímž se zároveň učí.

Slovní hodnocení

Slovní hodnocení (SH) je více vypovídající jak o přednostech daného žáka, tak o doporučeních ke zlepšení. Ale … z naší zkušenosti bývají reakce ze strany zákonných zástupců (ZZ) ve větší míře stejné: je to dlouhé na čtení a nevím, jakou vlastně známku dostal…; nebo: děti si to stejně nepřečtou a diví se…; ale i: dětem je líto, proč nemají známku jako ostatní… Druhá část ZZ kvituje slovní hodnocení, aby měli bližší představu o pokroku svého dítěte, nebo jen chtějí dítě „chránit“ před tím, aby vidělo jinou známku než jedničku.

Ze strany učitelů máme na hodnocení dvojí pohled: aby bylo hodnocení takříkajíc „šité na míru“ danému žákovi, představuje tato část práce učitele velkou zátěž jak časovou, tak i náročnou v oblasti jazykové vybavenosti. Pokud naši pedagogové připravují hodinu, uvažují i o způsobu hodnocení. Snažíme se o formativní hodnocení u všech žáků naší školy; u žáků, kteří pracují podle vytvořeného individuálního vzdělávacího plánu, průběžně poskytujeme informace o pokrocích samotným žákům i jejich zákonným zástupcům prostřednictvím komunikačních deníků či pololetních hodnocení.

Hned na začátku školního roku vysvětlíme všem žákům pravidla hodnocení. Jasně vysvětlujeme důvody určitého hodnocení, jeho smysl, cíl a přístupy k hodnocení různých žáků. V naší škole se u většiny žáků držíme klasických známek, i když se potýkáme s určitými problémy. Všichni víme, že není jednička jako jednička. Proto se domníváme, že SH je daleko výstižnější a hodnotnější. SH používáme u některých žáků, kdy si o ně rodiče požádají na základě zprávy z poradny. Může se jednat o SH jednoho, ale i více předmětů. Je jasné, že např. žáka s vývojovou dysfázií je třeba takto hodnotit kromě českého jazyka také v dalších předmětech, kam se jeho porucha promítne. Toto hodnocení vypracuje učitel za svůj předmět – dotkne se všech oblastí daného předmětu. Nepoužíváme zkratky ani cizí slova, aby se v hodnocení orientovali jak ZZ, tak i žák. Hodnocení adresujeme žákovi, proto ho oslovujeme. Součástí hodnocení bývá doporučení vyučujícího, jak by žák měl, mohl postupovat dál, aby dosáhl svého maxima.

Součástí hodnocení jsou kritéria, z nichž vybírám:

  • Při hodnocení se přihlíží k celé osobnosti žáka, jeho individuálním zvláštnostem, snaze, píli, přihlíží se k věkovým zvláštnostem žáka, i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. 
  • Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci učitelé uplatňují přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Učitelé klasifikují jen probrané a procvičené učivo.
  • Součástí hodnocení je i sebehodnocení žáků, jejich snaha a schopnost posoudit nejen svoji práci, ale i vynaložené úsilí, osobní možnosti a rezervy. 
  • Výsledná známka, případně slovní hodnocení za klasifikační období musí odpovídat známkám a slovnímu hodnocení, které žák získal, a doplňujícímu slovnímu hodnocení, které bylo sděleno žákovi a jeho zákonnému zástupci v průběhu klasifikačního období. 

V kapitole Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se v oblasti hodnocení opíráme o: hodnocení i dílčích postupů, tolerantní hodnocení, hodnocení pouze obsahové stránky, při písemném ověřování znalostí je možné nabídnout alternativní variantu, např. test s výběrem odpovědí či ústní zkoušení, shovívavější hodnocení práce s textem, kvůli nepřesnostem vzniklým nedokonalostí čtení. 

Hodnocení jednotlivých předmětů máme sepsáno v ŠVP u toho kterého předmětu, kde je popsáno, co hodnotíme. V anglickém jazyce jsou to např.: prověrky na slovní zásobu (tolerantní hodnocení nebo i možnost ústního zkoušení u žáků s SPU), menší prověrky zaměřené na porozumění textu, poslechu, gramatických jevů.

V případě potřeby musíme umět převést SH do klasifikační stupnice. Převedení se řídí opět ŠVP – kapitolou Kritéria hodnocení, kdy popsaný slovní stav odpovídá danému klasifikačnímu stupni.

Ukázka našeho ŠVP Pravidla pro hodnocení žáků v předmětech s převahou naukového zaměření

Stupeň 1 (výborný) 

Žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí logicky správně. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný, účinně se zapojuje do diskuze. Je schopen samostatně studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Plně respektuje demokratické principy, uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů. 

Stupeň 2 (chvalitebný) 

Žák s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků. Zapojuje se do diskuze. Je schopen s menší pomocí studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. 

Respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné. Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů. 

Ukázka Pravidel pro hodnocení žáků ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení 

Stupeň 3 (dobrý) 

Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Materiály, nástroje a vybavení používá bezpečně a účinně pouze někdy. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. 

Příklady pololetního slovního hodnocení

A. Český jazyk

Hodnoticí části jsme převzali ze Standardů pro základní vzdělávání (http://www.msmt.cz/‌vzdelavani/zakladni-vzdelavani/standardy-pro-zakladni-vzdelavani-1), zpracovaných dle upraveného Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) a jeho tematických okruhů. V českém jazyce se jedná o okruhy: Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova, Literární výchova, které jsou následně rozpracovány do očekávaných výstupů RVP ZV. V tomto předmětu hodnotíme oblast čtení, psaní, gramatiky a slohovou část.

 


B. Cizí jazyk
Tematickými okruhy RVP ZV pro cizí jazyk jsou: Poslech s porozuměním, Mluvení, Čtení s porozuměním, Psaní v různých modifikacích dle jednotlivých ročníků.

Díky těmto okruhům v cizím jazyce hodnotíme kromě čtení a psaní také oblast poslechu a mluvení.

 


 
C. Matematika

Výstupy v oblasti matematiky se vážou k tematickým okruhům Číslo a početní operace, Závislosti, vztahy a práce s daty, Geometrie v rovině a v prostoru, Nestandardní aplikační úlohy a problémy.

V matematice hodnotíme kromě aritmetické a geometrické části také dané oblasti v určitém ročníku – v nižších ročnících osvojování násobilky či pochopení slovních úloh, ve vyšších ročnících např. schopnost žáka v používání abstraktních vzorců. Hodnocení vždy pojímáme jako motivační složku výsledků žáka, přičemž však vždy reálně popisujeme jak vztah k učivu, tak výsledky žáka.

 


Průběžné hodnocení v hodinách

Hodnocení průběžné práce některých žáků, na základě domluvy se samotným žákem a jeho ZZ, může probíhat několika způsoby. Nevyjímaje klasické hodnocení známkou, hodnotíme slovem či škálou předem domluvených razítek pod daný úkol (především na 1. stupni). Počtem bodů hodnotí někteří učitelé tehdy, když práce žáka nedopadla nejlépe – motivačně dítě nevidí nepěknou známku, ale ví (včetně ZZ), že tentokrát se mu práce nepovedla. Zde však hrozí nebezpečí, když si ZZ v závěrečné klasifikaci nepřejí slovní hodnocení a máme hodnotit známkou. Pro tyto případy raději používáme slovní hodnocení, na kterém se dohodneme.

Každý žák přijímá jinak různý způsob zpětné vazby. Na tom, co danému žákovi vyhovuje, se domlouváme na tripartitních schůzkách za přítomnosti samotného žáka a jeho ZZ. Mnohdy potřeby žáka vyplynou z rozhovoru žáka s učitelem, či pouhým pozorováním žáka, co je mu příjemné.

Jedná se např. o pouhý tichý dotek, jiní ho naopak nesnášejí. Dalším stačí oční souhlas, druzí potřebují slovně vyzvednout jejich úspěch před celou třídou.

Na tripartitních schůzkách se žáci mohou hodnotit pomocí svého portfolia, popř. sebehodnoticích archů. Součástí jejich hodnocení je také hodnocení dítěte ZZ.

Jiným druhem hodnocení je hodnocení závěrečné práce žáků 9. ročníku a jejich sebehodnoticí dotazník.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Hodnocení žáků v základním vzdělávání.

Ostatní články seriálu:

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 04. 09. 2019
Zobrazeno: 735krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
FLACHSOVÁ, Lada. Hodnocení žáků, individualizace v hodnocení učitelem. Metodický portál: Články [online]. 04. 09. 2019, [cit. 2019-11-22]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/22199/HODNOCENI-ZAKU-INDIVIDUALIZACE-V-HODNOCENI-UCITELEM.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.