Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > základní vzdělávání > Český občan bez znalosti češtiny v základní...

Ikona teoreticky

Český občan bez znalosti češtiny v základní škole – část 1

Ikona odbornost
Autor: Eva Popelková
Spoluautor: Mgr. Alice Kourkzi
Anotace: Školy hledají způsoby, jak si poradit s výukou žáků s nedostatečnou znalostí češtiny. Kromě žáků-cizinců přibývají i děti s českým státním občanstvím, kteří se vrací ze zahraničí s nulovou nebo velmi omezenou znalostí češtiny – tzv. OMJ (žáci s odlišným mateřským jazykem). Seriál článků dokumentuje na příkladu konkrétního žáka integraci do základní školy. Zaměřuje se na nastavení plánu pedagogické podpory (PLPP), nastavení individuálního vzdělávacího plánu (IVP) a je doplněn o příklady konkrétních metod, obsahu a organizace výuky.
Téma příspěvku:Speciální vzdělávací potřeby
Klíčová slova: společné vzdělávání, žák-cizinec, žák-OMJ, IVP, PLPP, speciální vzdělávací potřeby, výuka češtiny jako druhého jazyka

Text článku:

V českých školách přibývá nejen žáků-cizinců, ale také takzvaných OMJ (žáků s odlišným mateřským jazykem), kteří se vrací ze zahraničí s nulovou nebo velmi omezenou znalostí češtiny. Jak si s touto nestandardní situací poradila malá pražská škola, popisuje speciální pedagožka Eva Popelková.

Charakteristika žáka

Linda se ještě před zahájením povinné školní docházky odstěhovala do Vietnamu. Po šesti letech se rodina rozhodla vrátit zpět do České republiky. Linda má sice české státní občanství, ale do šesté třídy nastoupila s nulovou znalostí češtiny.

První týdny ve škole

Do naší školy Linda přišla 19. září 2017. Měli jsme o ní jen velmi málo informací. Doma se vždy mluvilo vietnamsky. Matka mluví česky velmi málo, přítel matky češtinu ovládá částečně.

Nevěděli jsme, na jaké úrovni je Lindino porozumění češtině. V šesté třídě, do které nastoupila, bylo v té době 16 dětí a jedna asistentka pedagoga. Následující dny jsme zjišťovali, jak na tom Linda s češtinou a jejím používáním je. Začalo nám být jasné, že i přes snahu pedagogů a asistentky přítomné ve třídě, přes konzultace se speciální pedagožkou, která dodala různé materiály a pomůcky, nebude možné ve výuce takto s ostatními pokračovat. Linda se dorozumívala pouze neverbálně.

Navázání spolupráce s odborníky, sestavení integračního týmu

Po konzultaci pedagogů, třídní učitelky, speciálních pedagogů a školní sociální terapeutky jsme začali pracovat na urychleném zavedení podpůrných opatření, zejména sehnání asistenta pedagoga jen pro Lindu, který by s ní pracoval podle individuálního vzdělávacího plánu (IVP). Bylo nutné podniknout několik kroků. Speciální pedagožka kontaktovala o.p.s. META (nezisková organizace, která podporuje cizince ve vzdělávání a pracovní integraci, nabízí i podporu pedagogům a školám). Na začátku října tak proběhla schůzka, kde byla přítomna Linda, její matka, přítel matky, třídní učitelka, speciální pedagožky školy, sociální pracovník ze společnosti META a tlumočnice. Na této schůzce jsme popsali aktuální stav a nastínili následující postup, tj. vytvoření plánu pedagogické podpory (PLPP) a následně kontaktování pedagogicko-psychologické poradny (PPP), která by mohla doporučit asistenta pedagoga, metodické postupy, didaktické materiály, pomůcky a další. Matku jsme informovali také o možnosti navštěvovat doučování českého jazyka pro žáky s odlišným mateřským jazykem (OMJ) na nedaleké základní škole.

V následujících dnech jsme se spojili s PPP. Zaslali jsme PLPP s vyhodnocením, na základě kterého poradna vydala na konci října Doporučení a přiznala Lindě 3. stupeň podpůrných opatření na základě odlišných kulturních a životních podmínek a s tím související neznalosti vyučovacího jazyka. Mohli jsme tedy shánět asistenta pedagoga. S rodiči jsme dále komunikovali prostřednictvím telefonu, žákovské knížky a e-mailu.

Poskytnutá podpůrná opatření

Zpočátku jsme s Lindou pracovali podle postupů stanovených v PLPP. Cílem bylo porozumění základním pokynům vyučujících a základní slovní zásobě. Mezi okruhy patřily například základní komunikační fráze, třídní pravidla, orientace ve škole i v systému výuky, pochopení rozvrhu hodin, bezpečnost atd. Linda měla k dispozici učebnici Domino, vietnamsko-český slovník, tablet, speciální sešit – obrázkový slovník. Během naukových předmětů se věnovala výuce českého jazyka. Jak bylo uvedeno výše, tato opatření zejména kvůli potřebě individuálního přístupu nestačila a rychle jsme proto přistoupili k podpůrným opatřením vyšších stupňů na základě doporučení pedagogicko-psychologické poradny.

Kontakty na organizace:

www.meta-ops.cz

www.inkluzivniskola.cz

 

Zmiňovaná literatura:

Škodová, S.: Domino – Český jazyk pro malé cizince 1. Praha: Wolters Kluwer, 2010.

Škodová, S.: Domino – Český jazyk pro malé cizince 2. Praha: Wolters Kluwer, 2012.

Kolektiv autorů: Překladový slovníček základních pojmů učiva ZŠ. Praha: SPN, 2012.

(dostupné na www.inkluzivniskola.cz)

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Příklady dobré praxe – výuka dětí s OMJ.

Ostatní články seriálu:

Přílohy:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 01. 10. 2018
Zobrazeno: 1011krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
POPELKOVÁ, Eva. Český občan bez znalosti češtiny v základní škole – část 1. Metodický portál: Články [online]. 01. 10. 2018, [cit. 2018-11-15]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21865/CESKY-OBCAN-BEZ-ZNALOSTI-CESTINY-V-ZAKLADNI-SKOLE---CAST-1.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.