Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Jaký dopad má nasazení automatizace?
Odborný článek

Jaký dopad má nasazení automatizace?

22. 2. 2018 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Jiří Macek

Anotace

Článek shrnuje aktuální stav vývoje automatizace, který vyvolává nasazení digitálních technologií vybavených umělou inteligencí a hlubokým učením a dává ho do kontextu s budoucím vývojem celé lidské společnosti.

Automatizace v jakémkoli odvětví dnes představuje značné ulehčení a zkvalitnění práce na úkor manuálně a rutinně zaměřených profesí. Lidé se neustále bojí, že jim stroje vezmou práci, ale již si neuvědomují, že někdo stroje musí řídit, seřizovat a opravovat. Automatizace prodělala za poslední tři roky velký skok kupředu. Dnešní výrobci si bez automatizovaných procesů nedovedou chod své firmy často ani představit. Tento článek se bude snažit hodnotit automatizaci komplexně – nejen jako hrozbu, ale i jako přínos. [2]

Automatizace se netýká jen pracovního procesu

Automatizace je vnímána lidmi v úzkém záběru, často si ani neuvědomujeme, jak zasahuje do našich soukromých životů. O automatizaci by se ale mělo spíše mluvit v holističtějším smyslu, který by se zabýval též ekonomickými, environmentálními, politickými, etickými, kulturními, právními a sociálními aspekty. Děje se tak bohužel jen velmi málo.

Automatizace vs. umělá inteligence, neuronové sítě

Umělá inteligence se využívá více a více. Dnes ji převážně najdeme v robotice, kde slouží jako zprostředkovatel inteligence (řízení) pro roboty. Zde se nejčastěji jedná jen o jednoduché úkony. Postupně se však nasazuje v informačních technologiích v kombinaci s neuronovými sítěmi. Ty dnes již fungují v cloudovém internetovém prostředí (Google, Amazon apod.).[3] Neuronové sítě jsou za současných podmínek schopny se postupně učit, čímž dosahují lepších výsledků (Co dokáží stroje schopné hlubokého učení). Díky učení jsou dnes schopny například i předpovídat budoucnost (vývoj cen, porodnost, apod.).

Cíl automatizace

Primárním cílem automatizace je usnadnit lidstvu složité úkoly. Jak je zřejmé z průmyslu, dnes se nasazuje automatizace především v oblastech stereotypní práce (osazení stejných plošných spojů, stříkání kapotáže v automobilovém průmyslu atd.). Motivace firem spočívá ve škálovatelnosti, maximalizaci zisku, méně lidských selhání apod. Lidská motivace spočívá též ve snaze vyhnout se některým náročným úkolům, v posílení procesů při rozhodování, nebo dokonce v zavádění autonomního řízení.

Složitost automatizace

Automatizace nespočívá pouze v technologickém provedení, což si dnes většina lidí myslí. Existují i další oblasti, které je třeba brát v potaz [1]:

  • Náklady na automatizaci – Jestliže jsou mezní náklady na zavedení automatizace větší než lidská pracovní síla, pak automatizace není efektivní.
  • Mzdová pružnost – Přidání automatiky sníží mzdy a zaměstnavatelé se pak budou rozhodovat mezi vysokou cenou automatizace a levnou pracovní sílou člověka.
  • Složitost – Je složité naprogramovat stroj, aby byl empatický, kreativní a měl mezioborové znalosti, jako to dokážou lidé.
  • Dostupnost dat – Některé oblasti vyžadují speciálně upravená data. Tato data nemusí být vždy k dispozici. V případě neuronových sítí existuje riziko použití zkreslených dat, což následně vede ke špatné predikci.
  • Zabezpečení dat – Dnešní společnost nerozumí následkům datafikace v souvislosti s ochranou soukromí a informací. Postupně si však lidstvo začíná uvědomovat následky, zneužití dat. Za několik měsíců se chystá změna evropských zákonů v této oblasti (GDPR).
  • Legislativa – Velkým problémem může být nasazení automatizace v podmínkách, kde se naráží na zákony a vyhlášky. Legislativa se nestíhá vytvářet tak rychle, aby reagovala na nové technologie a zahrnovala všechny etické a bezpečnostní hrozby.
  • Etika – Každé rozhodnutí o nasazení automatizace, povede ke snížení počtu pracovních míst. To je pro lidstvo velké etické dilema. Tento fakt dnes brání většímu nasazení automatizace. Firmy musí zvážit případné důsledky.
  • Odpovědnost – Správnou, avšak obtížně zodpověditelnou otázkou je to, kdo je zodpovědný, pokud v automatizovaném procesu dojde k nesprávnému rozhodnutí. Automatizovaný proces musí být jasně strukturován tak, aby bylo zřejmé, kdo je za co zodpovědný. Jinak hrozí, že vzniknou velké a nákladné problémy s řešením důsledků.
  • Důsledky pro společnost – vývoj směřuje ke stavu, kdy o každodenních problémech budou za nás rozhodovat stroje, a tím celou společnost odtrhnou od reality. Největší riziko spočívá v tom, že ty stoje pořád budou někomu patřit, a ten je také bude ovládat.

Toto jsou jen některé body, které naznačují, že automatizace je velmi složitým odvětvím, které ovlivňuje naši budoucnost. Souvisejících problémů je samozřejmě více, třeba životní prostředí, nakládání s daty, využití energie apod. Je třeba si uvědomit, že současný technologický vývoj (včetně automatizace) není deterministický a ovlivňuje všechny lidské bytosti.

Video – Industrie 4.0 – The Fourth Industrial Revolution

Literatura a použité zdroje

[1] – WEBER, Viktor. It's time to dispel the myths of automation. 2017. [cit. 2018-2-4]. Dostupný z WWW: [https://www.weforum.org/agenda/2017/10/the-true-complexity-of-automation/].
[2] – HOVORKOVÁ, Kateřina. PRÁCE 2038: Ženy přijdou o místa a všude budou samí roboti. 2018. [cit. 2018-2-4]. Dostupný z WWW: [https://finance.idnes.cz/prace-2038-zamestnani-prognoza-budoucnost-trh-prace-fsu-/podnikani.aspx?c=A180202_123729_podnikani_kho].
[3] – KASÍK, Pavel. Google skokově vylepšil překlad. Umělá inteligence se zakousla do češtiny. 2017. [cit. 2018-2-4]. Dostupný z WWW: [https://technet.idnes.cz/google-translate-neural-networks-dlq-/sw_internet.aspx?c=A170418_224649_sw_internet_pka].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jiří Macek

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.