Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > základní vzdělávání > Kdo má prospěch z MOOC kurzů a proč?

Kdo má prospěch z MOOC kurzů a proč?

Informativní příspěvek
Autor Petra Černá
Popis aktuálního vývoje MOOC kurzů na základě výzkumů Coursery a nejnovějších dat Class Central, z nichž vyplývá tendence zpoplatňování těchto služeb.

Masivní otevřené online kurzy (MOOC) jsou většinou nabízeny nejen na světových univerzitách jako Standford či Harvard, ale jsou zde i různí další poskytovatelé těchto kurzů, kteří s univerzitami úzce spolupracují. Nejznámější jsou Coursera, edX nebo FutureLearn. Pokud zrovna neovládáte cizí jazyk, lze takovéto kurzy studovat i v češtině, a to na Seduo.cz nebo Nostis. Přestože máme největší boom těchto kurzů již za sebou, nabídka stále roste.

Díky MOOC kurzům lze získat kvalitní online vzdělávání kdykoliv a kdekoliv. Od té doby, co tato možnost existuje, se jich účastní velký počet jedinců a každým rokem tato čísla narůstají. Bohužel pouhá 4 % je skutečně dokončí.[1]

Úspěšným absolvováním kurzu lze získat ověřený certifikát (většinou za poplatek) a v některých případech třeba i určitý počet studijních kreditů. V USA existují vysoké školy, které realizují touto formou dokonce celý první ročník studia.

Na existenci MOOC kurzů se ale nahlíží různými způsoby. Ke kritikům patří hlavně ty školy, které v nich oprávněně vidí konkurenci. Proto je třeba ověřit, zda jsou opravdu užitečné. Podle dlouhodobého průzkumu Coursery je odpověď jasná. Kurzy umožňují získat jak lepší postavení v oblasti pracovní, tak výhody uplatnitelné při studiu. Možná proto tento průzkum respondenty dělí do dvou skupin – na ty, co budují kariéru, a ty, co se zaměřují spíše na vlastní vzdělávání. [1][2]

  • Budovatelé kariéry
    Nejčastějším důvodem pro absolvování MOOC kurzů jsou pracovní benefity. Mezi hmotné výhody v profesní dráze patří povýšení, získání nové práce nebo založení nového podniku. Do těch nehmotných pak patří vědomosti pro stávající práci nebo zajištění lepších podmínek pro získání práce nové. Dalo by se předpokládat, že lidé s vyšším socioekonomickým statusem a vyšší úrovní vzdělání budou s větší pravděpodobností mít hmotné i nehmotné výhody. To se ale nepotvrdilo.
    Lidé s nižším socioekonomickým statusem a nižším dosaženým vzděláním dosahují ve stejné míře pracovních benefitů jako ti s vyšším. A zároveň se u nich mnohem častěji jedná i o hmotný prospěch. Vše to může souviset s tím, že lidé, kteří mají vysoce kvalifikovanou práci, si budou spíše zvyšovat kvalifikaci přímo v jejich současném zaměstnání (obecné pracovní výhody). Zatímco lidé s nižším zařazením budou mít větší ambice v souvislosti s rozšířením kvalifikace získat novou pracovní pozici (hmotné pracovní výhody).
  • Hledači vzdělání
    Hledači vzdělání směřují k dosažení nějakého vzdělávacího cíle. Zde je hmotnou výhodou třeba zisk kreditů na příslušné univerzitě a nehmotnou například zvýšení vlastní odbornosti. Zejména se jedná o jedince s vyšším ekonomickým statusem nebo vzděláním. Nemálo z nich, díky kurzům, získává hlavně nehmotné výhody. Opět zde ale platí, že ti s nízkým socioekonomickým statusem mají větší naději získat i nějaké hmotné benefity.

Převážná většina z těch, co kurzy dokončili, uvedla, že díky nim, skutečně dosáhli nějakých výhod. Dnes již bývalá ředitelka Coursery, Daphne Koller, byla výsledky průzkumu překvapena. Vyplynulo z nich totiž, že zaměstnavatelé a univerzity skutečně k získání takových ocenění přihlížejí (digitální odznaky, certifikáty).[2]

Faktem vyplývajícím nejen z výzkumu Coursery, ale třeba též z dat Class Central [3] zůstává, že převládající část účastníků už má bakalářský nebo vyšší titul, pochází z vyspělých zemí a pracuje na plný úvazek. To se trochu vymyká původnímu záměru stojícímu za volně dostupnými výukovými materiály a kurzy, a sice zpřístupnit vzdělávání hlavně těm, kdo jsou nějakým způsobem znevýhodněni (Vliv otevřenosti na budoucnost školství). Závěry přesto ukazují, že MOOC kurzy mohou změnit život i těmto znevýhodněným lidem, kteří mají omezený přístup ke vzdělání. Samozřejmě kurzy jsou dostupné pouze jedincům, kteří mají k dispozici internet.

Poslední dobou se většina velkých poskytovatelů MOOC kurzů snaží vzhledem ke značným investicím do systému i obsahu poskytovat vedle služeb bezplatných též placené. Coursera zavedla placené kurzy v červnu 2015, edX nabízí podobné kurzy nazývané „Professional Education“ již od roku 2014. Hlavní prioritou pro poskytovatele se tedy stává zisk a zdá se, že jim to vychází. [3]

Snímek z Coursera Partners Conference 2016 sdílený Willemem van Valkenburg

S  vývojem MOOC kurzů, typem jejich účastníků a procentem dokončení se postupně mění záměr a koncepce. Poskytovatelé se začali více zaměřovat na jedince, kteří si kurzy zapisují účelně pro zisk pracovních nebo vzdělávacích benefitů. Je možné, že se zavedením poplatků zvýší procento jedinců, kteří kurzy dokončí, a díky zkvalitnění kurzů bude možné získat i hmotné výhody, jejichž zisk bývá mnohem obtížnější než u nehmotných. Podpora těch zájemců o účast, kteří nemohou (nebo nejsou ochotni) platit, se pozvolna vytrácí. [3]

Tento trend bude jistě kvůli aktuálnímu vývoji politiky USA a spol. v roce 2017 pokračovat. Eliminace růstu propasti mezi bohatými a chudými v oblasti vzdělání se tedy zatím nedočkáme.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám