Hlavní okruh receptivních činností: tvorba mediálních sdělení, práce v realizačním týmu
Další tematické okruhy: stavba mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti
Ročník: 3. - 9.
Časová dotace: 2 hodiny
Pomůcky: PC se zvukovou kartou, mikrofonem, reproduktory, popř. head-setem, digitální diktafon (lépe s externím mikrofonem); software: Audacity (freeware)
Anketa patří mezi velmi oblíbené žánry tištěných i elektronických médií. Otázky, které jsou v ní kladeny, mohou mířit k závažným tématům, např. doplňovat reportáž či se vztahovat k nějaké aktuální události, ale také se mohou dotazovat na záležitosti spíše humorné, s cílem pobavit.
V televizním a rozhlasovém zpravodajství se ankety staly běžným prostředkem vyjádření sounáležitosti s divákem (posluchačem), zájmu o názory „obyčejných" lidí, byť tento zájem můžeme, leckdy oprávněně, pokládat spíše za populistické gesto. Anketa rozhodně nemá hodnotu reprezentativního průzkumu názorů, svým zaměřením zcela odpovídá hodnotám infotainmentu (informování ve funkci zábavy). Lidé ovšem ankety velmi rádi sledují - u závažných témat mohou svůj osobní názor porovnat s názory jiných lidí, v případě spíše zábavní funkce se pobaví (pohorší) nad zajímavými či pro ně bizarními odpověďmi druhých.
Praktickou nevýhodou ankety je fakt, že čtenáři obvykle velice rádi ankety sledují, o to více neradi v nich však odpovídají. Je proto třeba zajistit, aby se ve školních anketách nevyskytovali stále stejní lidé.
Velkou výhodou rozhlasové ankety, na níž s žáky budeme pracovat, je její anonymita. Zatímco v tištěných anketách se obvykle uveřejňuje jméno, věk, fotografie i povolání respondenta, v televizní podoba člověka, v rozhlasové anketě pracujeme pouze s hlasem zpovídaného. Lidé proto častěji odpovídají uvolněně - a pravdivě. To znamená, že je snáze přimějeme, aby vyjádřili svůj skutečný názor, nikoli to, co pokládají za správnou a obecně vyžadovanou odpověď - viz spirála mlčení.
Spirála mlčení - koncept ovlivňování a tvorby veřejného mínění něm. badatelky Elisabeth Noelle-Neunannové. Podle teorie s. m. mají lidé u kontroverzních témat strach být se svými názory v izolaci. Proto neustále sledují své okolí, aby poznali, který názorový tábor získává na síle a který ztrácí a stává se menšinovým. Jedinec, jenž má pocit, že jeho názorový tábor sílí, má tendenci o svém přesvědčení hovořit volně a bez obav. Kdo má naopak pocit, že podpora jeho mínění u veřejnosti slábne, stává se stále opatrnějším a zamlklejším. S. m. potom vzniká tak, že jedinec registruje, že jeho názor či postoj je na veřejnosti stále méně zastoupen, resp. že není vyslovován vůbec. Následně klesá sebejistota ve vztahu k tomuto názoru či postoji, roste pocit, že není vhodné tento názor prezentovat veřejně, a klesá ochota jej veřejně vyjadřovat.
Slovník mediálních studií
Školní rozhlasová anketa nám může sloužit jako prostředek k (pravidelnému) vyjadřování názorů žáků, tj. k pěstování otevřeného, vstřícného komunikačního prostředí ve škole. Není nutné pracovat pouze se závažnými tématy - zábavní potenciál ankety je při budování příjemné atmosféry ve škole rovněž velmi dobře využitelný.
Další výhodou tohoto žánru pro školní média je jeho snadné zvládnutí a zároveň šíře úkonů, které se žák během jejího vytváření naučí. Předně musí myslet na svého čtenáře a rozhodnout, jaká otázka pro něj bude zajímavá. V „terénu" se naučí správně dotazovat a používat záznamovou techniku. Vše musí následně zpracovat na počítači. Výsledek se dostavuje rychle a poměrně snadno, což napomáhá budoucí motivaci k složitějším úkolům.
Příprava
Se skupinou redaktorů vybereme vhodnou anketní otázku, např.:
Otázky můžeme volit také žánrově:
Vhodnou metodou formulování otázky je brainstorming.
Dále si rozdělíme role v týmu - někdo (dvojice) bude zodpovědný za získání hrubého materiálu, tj. práce v terénu (ve škole), další fází je digitální střih a „režie" ankety, konečným krokem je její publikování. Učitel by měl zastávat roli poradce.
Práce v terénu
Žáci získávají hrubý materiál mezi respondenty. Pokud chceme, aby anketa přispívala ke komunikaci ve škole, měli by jejími respondenty být výhradně žáci a (u běžných témat spíše v menší míře) zaměstnanci školy, popř. rodiče. Redaktoři by se měli respondentovi krátce představit a vysvětlit mu svůj záměr (Ahoj, jsme ze školního rádia a děláme anonymní anketu. Chutná ti ve školní jídelně?). V případě, že respondentova odpověď je příliš stručná či nejasná, musejí být připraveni položit doplňující otázky (Která jídla ti tedy chutnají? nebo Proč nechodíš do jídelny vůbec?) Vždy natáčíme celý dialog redaktora s respondentem - při zpracování sice stále se opakující otázku vystřihneme, v některých případech dialog vyvine směrem, který by bez otázek redaktora nebyl srozumitelný.
Je dobré, pokud v terénu natočí materiálu spíše více - není nutné ve výsledku zařadit všechny (opakující se) odpovědi. K získání zajímavých odpovědí je však při pátrání třeba větší trpělivosti.
Návrh na zjednodušení: Pokud nemáme k dispozici digitální diktafon, můžeme respondenty přivést přímo k mikrofonu počítače. Ztratíme tím sice jistou část autentičnosti, na druhou stranu zase získáme lepší kvalitu zvuku.
Digitální střih
Zvukový záznam převedeme z diktafonu do počítače a importujeme do programu Autacity (freeware, snadno stažitelný, např. ze serveru www.stahuj.cz či www.slunecnice.cz).
1. Zvuk importovaný do střihového programu |
V této fázi můžeme žákům ukázat, že amplituda záznamu odpovídá tomu, co se učili ve fyzice:
2. Křivka zvuku při zvětšení |
Digitální střih je velmi jednoduchý - označujeme myší části záznamu, které chceme odstranit, a mažeme je tlačítkem na panelu nástrojů či klávesou Delete. Některé části záznamu (otázky) můžeme také kopírovat běžným způsobem CTRL+C → CTRL+V či přemisťovat. Nejjednodušší úpravou je odstřižení ruchů na začátku a na konci dialogu. S rostoucími zkušenostmi se střihem můžeme také odstraňovat různá přeřeknutí či rušivé zvuky.
Pozor! Upozorníme žáky, že jakákoli záměrná, jiná než formální manipulace s odpovědí respondenta je eticky nepřípustná (ačkoli není těžké z odpovědi „Nechutnají mi buchtičky se šodó" jednoduše odstranit předponu „ne-").
3. Označení a střih |
Žáci obvykle princip pochopí velmi rychle, zvláště pokud jsou ochotní s novým programem experimentovat. Z funkcí programu nejčastěji použijeme normalizaci (srovnání hlasitosti celého záznamu na střední úroveň), zesílení, vložení ticha a práci ve více stopách. Poslední jmenované umožňuje částečné i úplné překrytí dvou zvuků, např. hudební znělky a slova.
4. Práce ve dvou stopách: prolínání znělky (nahoře) a slova (dole) |
Výsledný zvuk (anketu) neukládáme jako projekt, ale exportujeme jako WAV nebo Mp3. Exportování zvuku do Mp3 program Audacity vyžaduje přítomnost knihovny lame_enc, kterou si rovněž snadno opatříme na internetu a uložíme kamkoliv na harddisk - při prvním exportu do Mp3 si software vyžádá cestu ke knihovně, příště už se neptá.
„Režie" ankety
Redakční úprava ankety zahrnuje také uspořádání jednotlivých odpovědí za sebou, vkládání otázek i vhodné vypointování. Při tvorbě ankety nemusíme odpovědi zařazovat ve stejném pořadí, v kterém respondenti odpovídali. Můžeme vhodně prostřídat např. souhlasné a nesouhlasné odpovědi, opakující se odpovědi vynechat a upřednostnit odpovědi zajímavé či netradiční. V ideálním případě se můžeme v poslední odpovědi pokusit o pointu celé ankety - na závěr umístit shrnující, nejzajímavější anebo nejpřekvapivější názor. Učitel by měl žákům zdůrazňovat, že získané názory by měly být rozmanité, ale je nepřípustné odpověďmi respondentů obsahově manipulovat (ač je to v rozhlasovém střihu velmi snadné).
Standardní délka rozhlasové ankety se pohybuje mezi 0,5 - 1,5 minuty; jedná se o dobu, kdy je posluchač ochoten soustředit se na anketu. Anketní otázka musí zaznít na začátku. U delších anket je vhodné v jejich průběhu otázku jednou až dvakrát otázku zopakovat.
Při redakční přípravě ankety připravíme také její tzv. ohlášení - průvodní slovo, kterým anketu před vysíláním (publikováním) uvedeme.
Vysílání
Závěrečným krokem při práci na školní rozhlasové anketě je samozřejmě její uveřejnění. V ideálním případě ji odvysíláme prostřednictvím školního rozhlasu, který můžeme používat nejen k technickým hlášením, ale ve vyhrazené době také k vysílání žákovského rádia. Adaptace školních zařízení sice není vždy zcela jednoduchá, pravděpodobně budeme potřebovat odbornou pomoc, ale příliš finančně náročná není. K zařízení skvěle vybaveného školního studia nám stačí jednoduchý, čtyř až osmivstupový mixážní pult, počítač, CD přehrávač, 2x sluchátka s mikrofonem (headset) a malé reproduktory k odposlechu.
Pokud nechceme svoje školní zařízení inovovat, můžeme hotovou anketu vypálit na CD+R a pustit jako běžné CD.
V případě, že odvysílání školním rozhlasem není žádným způsobem možné, můžeme anketu nabídnout ke stažení na školním webu - žáci jsou obvykle velmi zběhlí ve stahování zvukových formátů a svou anketu si mohou uložit i na své Mp3 přehrávače. Publikování na webu má navíc tu výhodu, že posluchači (např. rodiče, zaměstnanci) si mohou anketu poslechnout bez ohledu na dobu živého vysílání.
Vysílání ankety v rámci školního rádia i publikování na webu je dobré zcela svěřit žákům.
Prací v redakci školního rádia a zpracováváním rozhlasových anket dosahujeme mnoha cílů najednou. Žáci se seznamují se strukturou a tvorbou jiného než tištěného mediálního sdělení. Elektronická média jsou jim navíc často bližší. Pravidelným pořádáním anket navíc rozšiřujeme prostor k otevřené komunikaci, umožňujeme žákům vyjádřit názor i posuzovat názory druhých. Při práci ve školních redakcích si žáci posilují sebevědomí a pocit autonomie, přispívají k budování příjemné a otevřené atmosféry školy. Při práci s novými typy médií zakoušejí experiment jako specifický typ dobrodružství.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.