Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > základní vzdělávání > Jak překládat báseň Ch. Morgensterna „Die...

Ikona prakticky

Jak překládat báseň Ch. Morgensterna „Die Trichter“ do češtiny

Ikona inspiraceIkona hodina
Autor: Bohuslav Hoffmann
Anotace: Slavná báseň ještě slavnějšího německého básníka Ch. Morgensterna lákala a stále láká k novým a novým překladům. Porovnání českých variant této básně může prozradit i českým žákům nemálo nejen z básnické kuchyně, ale i z možností mateřštiny. A třeba bude i inspirovat k vlastním pokusům.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence komunikativní » rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Jazyk a jazyková komunikace » 2. stupeň » Český jazyk a literatura » Literární výchova » uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla
  2. základní vzdělávání » Jazyk a jazyková komunikace » 2. stupeň » Český jazyk a literatura » Literární výchova » porovnává různá ztvárnění téhož námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování
  3. základní vzdělávání » Jazyk a jazyková komunikace » 2. stupeň » Český jazyk a literatura » Literární výchova » vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Základní vzdělávání -> Cizí jazyk 2. stupeň
Průřezová témata:
  1. Základní vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Komunikace
Organizace řízení učební činnosti: Skupinová, Individuální
Organizace prostorová: Školní třída
Nutné pomůcky: Text Morgensternovy básně "Die Trichter"; některé české překlady; německo-český slovník.
Klíčová slova: poslech, báseň, interpretace, verš, němčina, překlad, čeština, konfrontace, přednes
Popis praktického námětu

Při cestování pražským metrem si snad alespoň někteří cestující povšimnou veršů, které se čas od času objeví ve vitrinách mezi hojnými texty reklamními. O jejich výběru si každý pozorný čtenář jistě udělá vlastní úsudek. Dobrý, ba dokonce výborný nápad kdosi měl s textem Emanuela Frynty "Trychtýře". Ten snad nepřehlédli ani cestující, kteří opravdu nepatří mezi milovníky poezie. Především proto, že text měl netradiční grafickou úpravu (kopíroval totiž tvar skutečného trychtýře). Frynta má ovšem dvě verze "Trychtýřů".

Jednou z nich je jeho překlad textu německého básníka Christiana Morgensterna "Die Trichter". Tato vizuálně a jazykově vtipně strukturovaná báseň se stala známou v celé Evropě a zlákala desítky, ba stovky překladatelů z různých jazykových oblastí. V knize Morgenstern v Čechách (21 proslulých básní ve 179 českých překladech 36 autorů) si můžeme kromě německého originálu přečíst 16 českých ekvivalentů této básně od 14 překladatelů. V poznámce k nim jeden ze sestavovatelů antologie, básník Josef Brukner, jistě právem píše, že Morgensternův "zužující" text ("a to nejen svou grafikou") odedávna lákal překladatele "svou kompresností a někoho i ztíženými podmínkami práce ve stísněném prostoru" (s. 11). Právě tato zhuštěnost (krátkost) textu a jeho "vizuálnost", k níž můžeme připojit porovnání několika jeho českých verzí s originálem a mezi sebou (konfrontace je, jak známo, matkou poznání) se přímo nabízejí k využití v hodinách literární výchovy. Nabízí se tu mj. i propojení s vyučováním jinému než mateřskému jazyku - v tomto případě němčině. A vyvrcholením (dozajista jen u několika jazykově a literárně nadaných jedinců, jež nesmíme zanedbávat) může být vlastní "básnický" překlad této kratičké básně věhlasného moderního německého (a světového) básníka.

Výchozím bodem naší práce bude Morgensternův originál.

DIE TRICHTER
Zwei Trichter wandeln durch die Nacht.
Durch ihres Rumpfs verengten Schacht
fließt weißes Mondlicht
still und heiter
auf ihren
Waldweg
u.s.
w.

Některý z žáků, kteří se učí německy, "čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduchý text ..." (očekávaný výstup vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru cizí jazyk - RVP ZV, s. 18), který pro všechny žáky namnožíme, popř. jej také napíšeme na tabuli či jej prezentujeme jiným způsobem (např. pomocí psacího projektoru). Žáci učící se německy text přeloží - "použijí dvojjazyčný slovník, vyhledají informaci nebo význam slova ve vhodném výkladovém slovníku" (tamtéž, s. 19). Z hlediska efektivity práce ve škole bude vhodné, když výše uvedené úkony připraví vybraní žáci předem (doma) po dohodě s učitelem češtiny a němčiny.

Všichni žáci budou tedy v první fázi vyučovací hodiny znát základní motivy básně. V další fázi se zaměříme na uměleckou výstavbu textu.

Báseň má 8 nestejně dlouhých veršů, nicméně jejich délka je nějak pravidelně organizována. Všichni žáci na první pohled zjistí, že se verše postupně zkracují tak, aby vizuálně napodobily tvar trychtýře. Tak se také báseň jmenuje - v originále jde ovšem o plurálovou podobu, kterou ne všichni překladatelé v titulu respektovali (lyrickými hrdiny, subjekty básně jsou trychtýře dva); J. Hořejší překládá Trychtýř, L. Kundera Trychtýře, J. Kotík explicitně Dva trychtýře, Z. Sekal dokonce Nálevky. Konkrétně jde o sestup od osmislabičných prvních dvou veršů (čtyřstopých jambů) k dvojslabičnému verši trochejskému, který ovšem autor zapsal rafinovaně, ale všeobecně srozumitelně, jen zkratkou (koncové w. každý čte weiter). Tento tvar museli zachovat všichni překladatelé.

Jak si s ním poradili a jaké další problémy museli řešit, když chtěli v češtině umělecky vyjádřit jednoduchý děj (jak si dva trychtýře v noci jdou po lesní cestě a na cestu jim tiše, jasně a vesele svítí měsíc atd.), budeme s žáky zjišťovat v další fázi hodiny. Věc není přirozeně tak jednoduchá, protože Morgensternův zdánlivě triviální text skýtá další "formální" omezení, limity, jež musíme zachovat, nemá-li se nám báseň rozpadnout na primitivní obsah naznačený výše. (Často se s ním ve škole spokojíme; takové vulgarizace bychom se ovšem měli bát jako čert kříže.) Proto vzhůru a odvážně k "popisu struktury a jazyka literárního díla", abychom se tímto způsobem (interpretací) dobrali "smyslu díla" (viz RVP ZV, očekávané výstupy, s. 17).

Které limity máme na mysli? Vedle délky veršů (připomněli jsme hlavní rytmickou tendenci textu a nechceme tento příspěvek zatěžovat dalšími podrobnostmi, na něž jistě přijde každý interpret sám) jsou to především zásady, které se týkají rýmování. Při soustředěném pozorování textu přijdou žáci na to, že rýmové dvojice vznikají mezi veršem 1. a 2. (sdružený rým), 4. a 8. (v originále: nacht - Schacht, resp. heiter - w(eiter)). Jak se s tím vyrovnali čeští překladatelé? Ne doslovným převzetím. To je třeba žákům zdůraznit: básnické texty se nepřekládají slovo od slova, ale tak, aby celé verše (skupiny veršů) dávaly obdobný smysl. Nicméně vezmeme-li si překlad nám již známého E. Frynty nebo J. Hiršala, R. Havla, L. Kundery, J. Hořejšího aj., zjistíme, že se (s úspěchem) snažili převést text do své mateřštiny co nejvěrněji, nejpřesněji a především umělecky působivě, byť každý po svém, tvořivě. Můžeme si tu uvědomit potenciální možnosti češtiny.

Dva trychtýře jdou noční tmou.
A trupů úzkou průlinou
(E. Frynta)

Dva trychtýře jdou noční tmou.
Těl jejich úzkou skulinou
(J. Hiršal)

Dva trychtýře jdou noční tmou.
Postavou jejich zúženou
(R. Havel)

Dva trychtýře jdou nocí tmou.
Tělesnou jejich úžinou
(L. Kundera)

Dvé trychtýřů se bralo noční tmou.
A měsíc jejich trubkou zúženou
(J. Hořejší)

Zajímavé je, že v úvodním verši jsou rozdíly minimální (jen starší z překladatelů J. Hořejší se výrazněji odlišil; zadáme žákům úkol, aby jistou archaičnost Hořejšího překladu pojmenovali), zatímco ve 2. verši registrujeme odlišnosti větší (Hořejší opět zajímavě přesunul motiv měsíce z 3. verše originálu do verše druhého a R. Havel neváhal trychtýře nazvat postavou). S tvarem trychtýře si opět každý z překladatelů poradil osobitě (volili výrazy úzká průlina, skulina, úžina, trubka zúžená). Opět necháme tato synonymní slova vyjmenovat žáky.

Druhá rýmová dvojice byla determinována především tím, jak se čeští básníci rozhodli přeložit poslední dva verše: u.s./ w. Většinou standardně: atd. Postupovali tak všichni výše jmenovaní, i další. Proto vedli překlad tak, aby 4. verš končil slovem stále (nemusíme to žákům přímo říkat, ale zadat jako úkol; téměř všichni řeknou, že se slovem dále se rýmuje opět příslovce (stejný slovní druh) stále (neustále)).

Jen někteří čeští básníci přeložili německé und so weiter (u.s.w.) nikoli do češtiny, ale do latiny: et.c. i e.t.c. (et cetera). Proto 4. verš končil slovem, které se rýmuje s cetera (večera, vyvěrá), resp. cé (měsíce).

Z tematického hlediska museli překladatelé řešit to, jak pojmenují měsíc a jeho svit, charakter světla a prostředí, místa, kudy trychtýře kráčely (šly, ubíraly se …). Zde opět postupovali čeští překladatelé různě a překládali: měsíční světlo, bílý svit luny, měsíc lil bílý svit, protéká měsíc, jas luny proudí, měsíční bílé louče, nebo jen svítí měsíc, světlo měsíce, luna svítí; ze sloves volili svítí, stéká, protéká, padá, vyvěrá, do škvír se tlačí (v souvislosti s měsícem); jdou, berou se, šinou se, kráčí, prodírají se (v souvislosti s trychtýři).

Atmosféru tichosti, veselosti, jasnosti zdůrazněnou německým básníkem čeští překladatelé vesměs vypouštěli (jen J. Hořejší použil slovo vesele, J. Hiršal klidně, M. Ryšavý tiše), a tím smysl, zejména náladu, atmosféru básně podstatně ochudili. Jinak tomu bylo s prostředím. Většině českých básníků se do jejich textu vešla lesní cesta (cesta lesem) (Waldweg): J. Hořejšímu, J. Kotíkovi, E. Fryntovi, Z. Sekalovi, J. Hiršalovi, R. Havlovi, M. Ryšavému, M. Paduchové.

Na závěr bude vhodné, když necháme žáky zarecitovat několik českých překladů této Morgensternovy básně. Výběr ponecháme na žácích, jak nám to doporučuje RVP ZV. Zdrojem výběru je uvedená publikace Morgenstern v Čechách. Vyvrcholením může být prezentace textu, který vytvoří sami žáci (individuálně, skupinově, kolektivně) po předchozím pozorování, popisu a interpretaci Morgensternova textu a jeho českých ekvivalentů.

Pro zpestření můžeme zarecitovat Fryntovu báseň "Trychtýře" z knihy Písničky bez muziky (Albatros, Praha 1988, s. 78), kterou básník napsal inspirován textem Morgensternovým. Didaktickou variantou může být prezentace jen dvou slok, resp. dvou slok a prvních dvou veršů sloky závěrečné (třetí) s úkolem, aby žáci poslední sloku či závěrečné dvojverší dotvořili sami. Náš požadavek na dotvoření může mít dvě podmínky: (1) dodržet rytmické a rýmové schéma:
ر - / ر - / ر - / ر - //
ر - / ر - / ر -

resp. a b a b, (2) vtipnou pointu.

Morgensternovu vtipnou poezii znají již pět let ti, kdo používají ve škole učebnice Český jazyk. Literatura a komunikace autorů B. Hoffmanna a J. Hoffmannové. Konkrétně v učebnici pro 7. ročník (SPL Práce 1999) je Morgensternova báseň "Estetická lasička" v překladu J. Hiršala (s. 101-102). Text a práce s ním je zde součástí oddílu věnovaného rýmu.

Citace a použitá literatura:
[1] - Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2005.  
[2] - Morgenstern v Čechách (21 proslulých básní ve 179 českých překladech 36 autorů). Praha : Vida, 1996. ISBN 80-902035-0-7. 
[3] - FRYNTA , Emanuel. Písničky bez muziky. 2. vydání. Praha : Albatros, 1997. ISBN 80-00-00533-6. 
[4] - Německo-český slovník.  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 10. 01. 2005
Zobrazeno: 14467krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HOFFMANN, . Jak překládat báseň Ch. Morgensterna „Die Trichter“ do češtiny. Metodický portál: Články [online]. 10. 01. 2005, [cit. 2019-05-25]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/122/JAK-PREKLADAT-BASEN-CH-MORGENSTERNA-„DIE-TRICHTER“-DO-CESTINY.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.