Genetickou metodu čtení mohu doporučit

Diskuse nad výhodami či nevýhodami genetické metody v základních školách nás přivedla na myšlenku, jak pomocí této metody několikanásobně urychlit začátek čtení u žáků ZŠ praktické. Zkusit jinou metodu výuky čtení a pomoci tak dětem, které mají problémy s běžnou metodou. Pokud se podíváme na tematické plány s klasickou výukou čtení analyticko-syntetickou metodou, zjistíme, že s posledním písmenem se žáci seznámí na konci třetího ročníku. Učí se najednou čtyři formy od každého písmene (malé, velké, tiskací, psací) a doba, kdy žáci začnou číst plynule a s porozuměním, se oddaluje. U genetické metody přichází čtení ve větách pomocí symbolů takřka okamžitě a všechna velká tiskací písmena abecedy se naučí číst i psát do konce prvního ročníku.

Základy této metody položil Josef Kožíšek již v roce 1913, když ji použil v čítance Poupata. Od roku 1995 se moderní metodikou zabývá PhDr. Jarmila Vágnerová, Csc., která také vydala soubor učebnic a pracovních sešitů. Od samého začátku žáci čtou i zapisují celé věty pomocí kresby, používají spojku A, přidávají velká tiskací písmena jmen spolužáků (M jako Michal...), místo vodorovné čárky doplňují sloveso. Další čtení je založeno na sluchové syntéze hlásek. Žáci se učí jen velká tiskací písmena. Čtené slovo nahlas hláskují (p-e-s) a poté spojí ve slovo (pes). Začíná se procvičováním sluchové analýzy a syntézy krátkých slov a postupně se počet hlásek zvyšuje. Žáci naučená velká tiskací písmena zároveň i píší. Ve chvíli, kdy čtou všechna velká tiskací písmena (v ZŠ praktické na konci prvního ročníku), přechází se na čtení malých tiskacích písmen. Mnohá malá písmena jsou velmi podobná velkým, a tak dovednost čtení rychle pokračuje.

Při zavádění genetické metody čtení jsme vycházeli z moderní metodiky PhDr. Jarmily Vágnerové a jí napsaných učebnic a pracovních sešitů. Protože jsme v porovnání se ZŠ zvolnili tempo a učíme jedno písmeno týdně, vytvořili jsme interaktivní materiály pro tabuli ACTIV-board. Naše materiály jsou metodicky ucelenou řadou pro 1. ročník ZŠ praktické, těsně navazující na pracovní sešit Učíme se číst (PhDr. J. Vágnerová). V těchto materiálech je věnován dostatečný prostor k vyvození každého písmene, jeho dostatečnému procvičení ve slovech i textech. Při vzniku byl kladen důraz na interaktivní práci žáků s tabulí, originální nápady, mnemotechnické pomůcky pro zapamatování písmen i didaktické poznámky pro učitele. Výhodou těchto materiálů je možnost volného stažení na webových stránkách, nevýhodou je neexistence volného prohlížeče, a proto materiály využijí jen majitelé tabulí ACTIV-board.

Na konci prvního ročníku už můžeme hodnotit klady i zápory této metody. Mezi nesporné klady patří rychlost nástupu čtení slov, vět a jednoduchých textů. Děti dokáží velmi brzy číst nápisy kolem sebe v běžném životě, což je silným motivačním prostředkem k dalšímu učení.

Dále musíme zdůraznit, že žáci dokáží daleko lépe vnímat obsah vět, a tak je od samého začátku docíleno čtení s porozuměním. Ve chvíli, kdy se žáci pomocí analyticko-syntetické metody čtení učí číst a psát slabiky ma, me, mi, žáci při výuce genetickou metodou čtení tvoří již vlastní věty (pomocí obrázků a symbolů). Děti rozumí čtenému textu a chápou ho jako novou možnost komunikace. Důkazem je samovolné psaní dopisů učiteli, které začalo již na konci prvního pololetí.

Další výhodou je okamžité psaní velkých tiskacích písmen, které je zde chápáno sice jen jako prvek napomáhající čtecímu procesu, ale zároveň je i prostředkem k vlastnímu vyjádření žáka a procvičení jeho jemné motoriky. Žáci začínají s psacími písmeny až ve druhém ročníku, po celou dobu prvního ročníku mají tedy čas věnovat se uvolňovacím cvikům, grafomotorickým cvičením a získávání správných hygienických návyků při psaní, což je další velkou výhodou genetické metody v ZŠ praktické.

V rámci mezipředmětových vztahů oceňujeme na genetické metodě praktickou využitelnost psaní a čtení v 1. ročníku. Od druhého pololetí v prvouce zapisujeme názvy zeleniny, ovoce, názvy zvířat apod. V matematice čteme jednoduché slovní úlohy.

A nakonec dobrá zpráva pro učitele začínající s genetickou metodou. Tato metoda je didakticky velmi snadná. Na počátku je nejdůležitější pravidelně procvičovat sluchovou analýzu a syntézu hlásek a každý týden děti naučit jedno nové písmeno. První potíže se objevují až na konci roku s příchodem slabik DĚ, TĚ, NĚ a DI, TI, NI.

Každá metoda má i své stinné stránky. Zde je hlavní nevýhodou, že patří mezi metody minoritní - ne příliš rozšířené, a tak je přechod žáků do jiné školy problémem. Příchozí žáci nemají potíže s doučením velkých tiskacích písmen, ale se sluchovou analýzou a syntézou, kterou procvičujeme od prvopočátku, neboť je základem procesu čtení genetickou metodou. Během roku k nám přišli dva noví žáci a oba se písmena rychle doučili. První příchozí se plně začlenil, druhý má dodnes problémy se spojením přečtených hlásek ve slovo.

Může se také stát, že některý žák není schopen analýzy a syntézy hlásek. Pokud se syntéza hlásek stále nedaří a žák zůstává u hláskování písmen, stojí za úvahu, zda by pro takového žáka nebyla lepší metoda globálního čtení. Můžeme dále přidávat argumenty o usnadnění procesu učení, motivaci ke čtení, rozvoji čtení s porozuměním. Teprve na dlouhé cestě, jakou je osvojení čtení v ZŠ praktické, se ukazují výhody genetické metody v plné síle. Jsme přesvědčeni, že genetická metoda je ideální cestou ke čtení na ZŠ praktické a můžeme ji všem vřele doporučit.