Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Odborné vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Odborné vzdělávání > Současný stav výuky chemie v SOŠ – 2. dí...

Současný stav výuky chemie v SOŠ – 2. díl

Teoretický příspěvek
odborný příspěvek

Článek navazuje na text Současný stav výuky chemie v SOŠ – 1. díl, věnovaný počtu vyučovacích hodin, které bývají přiděleny učivu chemické povahy ve středních odborných školách (SOŠ). Průzkum současného stavu výuky v SOŠ byl mimo zjištění počtu vyučovacích hodin proveden pro získání přesnější představy o dostupných podpůrných prostředcích výuky a vybavení, které mají učitelé chemie v SOŠ k dispozici.

Metodika

(viz 1. díl článku)

Pro snazší orientaci učitelů byl součástí sondovacího dotazníku seznam vybavení a pomůcek. Učitelé pouze odpovídali ano a ne podle toho, jestli mají dané vybavení a pomůcky reálně k dispozici. K přítomnosti jednotlivých pomůcek se učitelé vyjadřovali i šířeji.

Cíle orientačního průzkumu

Cílem průzkumu na SOŠ bylo zjistit možnost použití následujícího vybavení:

  • sklad chemikálií
  • chemická laboratoř
  • počítačová učebna
  • dataprojektor
  • interaktivní tabule
  • video/DVD přehrávač

Výsledky orientačního průzkumu

Sklad chemikálií je, alespoň co se týče chemikálií používaných pro demonstraci pokusů uváděných v příslušné literatuře pro SOŠ, dostupný přibližně ve 40 % SOŠ, které se průzkumu zúčastnily. Četnost skladů, a tedy možnost použít chemikálie, se pravděpodobně ještě sníží. Učitelé v některých školách disponují zbylými chemikáliemi z dob, kdy na učivo chemické povahy bylo přiděleno větší množství vyučovacích hodin.

Chemická laboratoř je v provozu v přibližně 25 % SOŠ, které se průzkumu účastnily. V některých školách došlo při snížení přiděleného počtu vyučovacích hodin ke zrušení chemických laboratoří a jejich předělání na elektrotechnické apod. Funkční chemické laboratoře jsou k dispozici především v oborech s maturitou a školách vyučujících obory lycea, obory zaměřené na přírodovědné vzdělávání a SOŠ spojených s gymnáziem či VOŠ.

Počítačová učebna je pro výuku učiva chemické povahy k dispozici přibližně v 70 % SOŠ. Odpověď potvrzující přítomnost ICT podpory, avšak "techniku neužívám, protože nemám čas a necítím k tomu podporu. Jen v lyceu ano." ukazuje potřebu zvýšení ICT gramotnosti učitelů, aby nedocházelo k přesvědčení, že použití ICT je časově neefektivní a nepodporuje výuku.

Následuje shrnutí odpovědí týkajících se použití počítačových učeben.

  • Učebny mívají kapacitu pouze pro polovinu třídy.
  • Učebny jsou plně využity při výuce IVT[1] nebo při výuce technických předmětů.
  • Je možné si učebnu zamluvit, ale učitelé nevědí, jak ji při výuce chemie efektivně využít.
  • Výuka v počítačové učebně znamená ztrátu zájmu žáků o to, co říká učitel.

Dataprojektor je dostupný v 90 %. Projektory bývají buďto přenosné, tudíž dostupné v sekretariátu či ve sborovně spolu s notebookem, nebo bývají napevno připevněny v "digitálních" učebnách. Obojí je však třeba předem rezervovat.

Alespoň jedna interaktivní tabule je k dispozici v 60 % SOŠ. Rezervace třídy s interaktivní tabulí je obdobná jako u dataprojektoru.

Video a/nebo DVD přehrávače jsou k dispozici téměř ve všech SOŠ.

Mezi odpověďmi ředitelů SOŠ se vyskytly i odpovědi reflektující materiální stránku výuky chemie. Jedna z odpovědí objasňující nedostatek dotazovaných dostupných pomůcek. "Chemie je brána jako okrajový předmět a tudíž téměř žádné finanční prostředky se do předmětu neinvestují."

Závěr

Provedený výzkum slouží přesnější orientaci v technologické vybavenosti SOŠ. Počet odborných škol, v nichž je funkční chemická laboratoř s vybaveným skladem chemikálií, je poměrně nízký a vzhledem k počtu hodin věnovaných učivu chemické povahy lze předpokládat jeho další snižování. Jak z průzkumu dále vyplývá, se základními prostředky ICT (zejména videem a DVD přehravači, dataprojektory či interaktivními tabulemi) podpory výuky je možné počítat i v prostředí SOŠ. Uvedená zjištění, zvláště názory některých zúčastněných učitelů, poukazují na potřebu podpořit zapojení ICT i výuky na SOŠ bez zaměření na informatiku.

V případě, že začínající učitel nastoupí do školy, ve které není laboratoř ani vybavený sklad, počítačová učebna, dataprojektor ani interaktivní tabule, by měl mít dostatečnou metodickou průpravu tak, aby výuka byla podpořena motivačními prvky i bez zmiňovaných pomůcek.

Diskuse

Jak je možné usuzovat z výsledků orientačního průzkumu, užití běžných elektronických vizualizačních pomůcek (video nebo DVD přehravače, dataprojektory, interaktivní tabule apod.) není ve školách ničím neobvyklým. Tyto pomůcky by měly zastoupit klasické podpůrné prostředky výuky, tedy laboratoře či skladu chemikálií, jejichž četnost na SOŠ značně poklesla. Zvýšení názornosti učiva je jejich další výhodou.

Kompetence učitele se tak musejí posunout i do oblasti ICT (viz Společnost pro informační technologie a vzdělávání učitelů[2]). Zažité požadavky na kompetence učitelů, průnik pedagogických znalostí se znalostí vyučovaného předmětu, jsou v současnosti rozšířeny o technologické znalosti (TPCK[3]), čímž vzniká průnik technologicko-pedagogicko-předmětových znalostí (Mishra and Koehler, 2006; Brdička, 2009).

Práce s počítačem je dnes považována za samozřejmost. Tato pomůcka je ve vyučování snadno využitelná, je-li ve škole k dispozici počítačem vybavená učebna a pedagog ICT podpoře výuky přístupný. Model E. M. Rogerse (1962) popisující difusionismus inovací byl dále rozpracován Mandinachovou a Clinem (1994). Podle jejich zjištění zapojení ICT nabývá dostatečného efektu až poté, jsou-li ICT kompetence učitele na jisté úrovni. Mandinachová a Cline definují čtyři stupně úrovně ICT kompetencí učitelů: přežití, mistrovství, vcítění a inovace. Cílem by tak mělo být zvyšování ICT gramotnosti budoucích učitelů z úrovně přežití nebo mistrovství, do úrovně vcítění (tj. jistota v užívání ICT ve výuce) a inovace (tj. úprava nebo tvorba vlastních materiálů).

Z vizualizačních prostředků bývá, podle zjištění průzkumu, ve školách také využívána interaktivní tabule, jejíž použití není zdaleka tak intuitivní, jako práce s běžným počítačem. Učitelé se musejí seznámit s funkcemi tabule, použitím již předpřipravených aplikací a zvládnout tvorbu vlastních aplikací. Ty jsou také podstatnou oblastí, ve které by budoucí učitelé měli být vzděláváni.

V kurikulu fakult připravujících učitele chemie jsou zpravidla obsaženy předměty zaměřené na laboratorní techniku, didaktiku chemických pokusů apod. Posílení ICT kompetencí je také zapotřebí věnovat pozornost. Jako příklad lze uvést snahu katedry chemie a didaktiky chemie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Zde je v učebním plánu učitelství chemie zařazen předmět ICT ve výuce chemie, jehož prostřednictvím se posluchači seznamují nejen s technikou využitelnou pro výuku, ale mají i možnost vyzkoušet si aplikaci výukových metod, se kterými se seznámili v přednáškách z didaktiky chemie (Adamec, Beneš, 2009). I v dalších předmětech jsou studenti přirozeně vedeni k tomu, aby využívali videomateriály a prezentace, čímž se posilují jejich ICT kompetence.


[1] Informační a výpočetní technika

[2] Society for Information Technology

[3] Technological Pedagogical Kontent Knowledge

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám