(převzato z nově upraveného RVP GV)
GLOBALIZAČNÍ A ROZVOJOVÉ procesy1
Za hlavní rys současného světa můžeme považovat rostoucí závislost a propojenost života jeho obyvatel. Soubor procesů, které zintenzivňují, zmnožují a rozšiřují dosah vzájemných společenských vazeb přes geografické hranice, se nazývá globalizace. Nejedná se o jediný nedělitelný proces, globalizace je spíše souborem mnoha provázaných a navzájem se podmiňujících procesů, které obsahují aspekty ekonomické, sociální, kulturní, politické a environmentální. Zároveň se zvýšenou vzájemnou závislostí obyvatel různých částí světa je tento stav společensky reflektován spolu s problémy i přínosy, které vytváří. Přes provázanost globalizačních procesů je možné uvažovat odděleně o různých jejích aspektech.
Ekonomická globalizace spočívá ve zvyšování intenzity a rozšiřování mezinárodních ekonomických vazeb. Ta je umožněna technologickým vývojem (zejména v oblasti dopravy a komunikačních technologií), liberalizací světového obchodu, propojováním mezinárodních trhů, tvorbou globálního ekonomického systému.
Proces odbourávání bariér bránících svobodnému pohybu zboží, surovin, služeb, peněz a informací se nazývá liberalizace. Největší podíl na mezinárodní výměně mají bohaté státy, které nejvíce obchodují mezi sebou. V nich jsou podmínky směny skutečně velmi otevřené a podobný přístup požadují tyto státy od chudých. Hlavním požadavkem chudších zemí bývá naopak ochrana vlastních trhů a obyvatel, respektive rovnocenné podmínky pro obchod. Zejména bohaté státy často různými opatřeními ochraňují určitou část svého trhu - cly, tarify a dovozními kvótami. Chudé státy jsou často závislé na jedné plodině nebo surovině, a pokud je nemohou prodávat za přijatelnou cenu, zůstávají chudé. Cenu komodit určují světové burzy, které jsou velmi citlivé na informace a mohou způsobit prudký výkyv cen dané komodity. Oblast mezinárodního obchodu je regulována pravidly Světové obchodní organizace.
Velká část světové ekonomické produkce a obchodu spadá pod podniky s mezinárodní působností, někdy nazývané nadnárodní korporace. Jedná se o velké obchodní společnosti, které nejsou vázány na jeden stát. Ty přispívají ke globalizaci výroby a spotřeby. Globalizace výroby označuje proces, kdy jsou jednotlivé dílčí části výrobků za co nejvýhodnějších podmínek vyráběny a sestavovány v různých zemích. Globalizace spotřeby označuje rozšiřování produktů od jednoho výrobce po různých částech světa. V současném světě dochází ke zvyšování podílu nadnárodních společností na celkové světové produkci a na světovém obchodě. Obrat největších nadnárodních společností je srovnatelný s rozpočtem ekonomik středně bohatých států. Náhledy na činnost nadnárodních korporací se liší. Na jedné straně mohou investicemi do rozpočtu, infrastruktury, know-how a lidských zdrojů pomoci ekonomickému rozvoji daných regionů. Na druhé straně, pokud se jedná o investice krátkodobého charakteru využívajících málo kvalifikovanou pracovní sílu, přináší místním lidem jen omezené výhody (např. montážní haly). Navíc v takových případech bývá snadné výrobu přesunout do oblasti, kde je pracovní síla aktuálně levnější. Státy se mnohdy snaží přilákat investice nadnárodních firem například daňovými prázdninami či výjimkami z pravidel platících pro ostatní investory.
Globalizace v sociální oblasti se projevuje nárůstem propojenosti mezi společnostmi a lidmi navzájem. V důsledku rozvoje dopravy se objevily nové možnosti pohybu. To sebou přineslo rozšíření jevů, jako je cestovní ruch a mezinárodní migrace. Díky rozvoji médií a komunikačních technologií, zejména televize a internetu, dochází k okamžité výměně informací v nebývalé šíři. V souvislosti s těmito jevy se mluví o "časoprostorovém zmenšení světa" nebo o vzniku tzv. "globální vesnice". K nové mobilitě a informacím však nemají všichni lidé přístup. S nerovnoměrným rozdělením přístupu k informacím, zdrojům a technologiím se udržuje sociální a informační propast mezi bohatou menšinou, koncentrovanou především ve státech rozvinutých, a chudou většinou ve zbytku světa. Ke zmírnění chudoby velmi rozšířené v chudších částech světa se snaží bohaté i chudé státy přispět rozvojovou spoluprací. Ta je jedním z pozitivních projevů globalizace. Prostřednictvím zvyšování objemu a zkvalitňování rozvojové pomoci, redukce dluhů chudších zemí vůči bohatým a nastavení nediskriminujících obchodních pravidel mohou chudší země získat šanci úniku z pasti chudoby.
Projevem globalizace v kulturní oblasti je zintenzivnění kontaktu mezi kulturami, šíření kulturních jevů a kulturní výměna. Kulturní kontakty a ekonomická a sociální provázanost působí změny ve všech kulturách a společnostech světa. Během 18. a 19. století probíhaly v Evropě a v USA procesy modernizace charakterizované urbanizací, industrializací, racionalizací veřejné správy, demografickými změnami společnosti, sekularizací a rozsáhlými změnami v životních stylech lidí. V dlouhodobém pohledu vedly tyto změny ke zvýšení životní úrovně ve společnostech (vzdělání, zdravotnictví, materiální zabezpečení). Modernizační procesy byly poté rozšířeny po celém světě a v různé míře probíhají dodnes. Procesy modernizace se staly základem globalizace.
Všechny společnosti světa se již dostaly do kontaktu s projevy modernizace. Stále intenzivnější kontakty mezi společnostmi jsou provázeny mizením či proměnou tradičních společností a tedy snižováním kulturní rozmanitosti světa. Na jedné straně dochází k unifikaci kulturních jevů (například rozšiřování angličtiny jako světového dorozumívacího jazyka). Na druhé straně vede vzájemné ovlivňování kultur také k vytváření nových kulturních forem (hybridizace - například nové jazyky, životní styly atd.). V této souvislosti je důležité uvědomit si, že kultury nebyly nikdy zcela izolovány a v jisté míře byly vždy v kontaktu a navzájem se ovlivňovaly a přizpůsobovaly jedna druhé. Rozdíl oproti minulosti spočívá v tom, že jsou nyní vystavovány intenzivním globálním vlivům. V reakci na ně často dochází ke zdůrazňování lokálních odlišností, k utváření a posilování národních a etnických identit po celém světě. Tento trend doprovázející expanzi globálních vlivů se označuje jako partikularizace či lokalizace.
V souvislosti s kulturní globalizací se často uvádí otázka různých hodnot spojených s různými kulturami. Někteří autoři (např. Samuel Huntington) spojují určité hodnoty s civilizačními okruhy a varují před možnostmi jejich střetu. Tato koncepce je kritizována, neboť předpokládá, že kultury respektive civilizace jsou vesměs homogenní a statické, což se týká převládajících hodnot. Naproti tomu vědci zabývající se světovým náboženstvím nebo otázkou lidských práv upozorňují na to, že hodnoty a tradice uvnitř jednotlivých kultur či civilizací jsou značně odlišné a nepředznamenávají tak nutně "střet civilizací". Naopak umožňují jejich spolupráci při prosazování lidských práv po celém světě.
Politická globalizace je charakterizována vzájemnou integrací jednotlivých států (například v rámci EU), působením mezinárodních subjektů, jako je Organizace spojených národů (OSN), Severoatlantická aliance či mezinárodních ekonomických institucí, jako je Mezinárodní měnový fond, Světová banka a Světová obchodní organizace. V rámci mezinárodních institucí vznikají pravidla, která platí pro všechny státy, které podepíší dané dohody. Existuje spor o tom, zda vlivem globalizace ztrácejí státy část své suverenity a rozhodovacích pravomocí ve prospěch mezinárodních organizací či korporací. Přesto, že existují v různých zemích významné zásahy mezinárodních institucí do politiky, zůstávají rozhodující pravomoce v rukou silných států.
Zároveň s integračními trendy je globalizace doprovázena snahou o politickou emancipaci některých subjektů (regionů, skupin). Projevy nacionalismu, či separatismu jsou výsledkem snahy těchto subjektů o prosazení vlastních zájmů, které mohou být ekonomického, politického i kulturního charakteru. V některých případech vedou tyto snahy k desintegraci a rozpadu stávajících státních struktur.
Vzhledem k tomu, že mnohé zájmy a problémy přesahují hranice států, vzniká velké množství mezinárodních sítí (například regionálních a městských zastupitelstev, regionálních bloků, mezinárodních asociací atd.). K politické globalizaci také významně přispívá celosvětové působení nevládních organizací. V reakci na některé negativní vlivy globalizace vznikla také řada globálních sociálních hnutí, která se snaží prosadit svoje vize světa (environmentální hnutí). Růst intenzivních mezinárodních vztahů přináší otázku, zda je možné a potřebné jakýmsi způsobem regulovat tyto vztahy v globálním měřítku. Je nastolena otázka globálního řízení, které v současné době vykonávají některé mezinárodní subjekty, jako OSN a její agentury a další.
1. |
V oblasti postojů a hodnot:
V oblasti dovedností:
V oblasti poznatků:
Dílčí sledované cíle:
Žák:
Materiál:
Časová náročnost:
Činnosti:
Pro ověření postojového (afektivního) cíle je vytvořena především závěrečná aktivita, v níž učitel může posoudit, zda bylo u žáků cíle dosaženo.
Pro ověření dílčích cílů jsou vytvořeny takové aktivity, kde může učitel snadno žáky hodnotit.
V aktivitě "kartičky" lze ohodnotit výstupy (vystavené kartičky), tedy zda byly dvojice schopny správně popsat cíle a funkce mezinárodní organizace.
V aktivitě sumarizace lze ohodnotit jednotlivé žáky dle jejich příspěvků při společné práci, tzn. zda žák vysvětlí, jak je jím vybraný problém řešen a zda je tento problém považován za problém globální.
V aktivitě "práce ve dvojici" lze ohodnotit správnost výběru lokálního problému ve vazbě k problému globálnímu, logickou provázanost příčin a řešení problému.
Aktivitu "práce ve dvojicích" lze rozvinout v dlouhodobý projekt. Vhodné je žáky nasměrovat na řešení problémů (třídění odpadů, šetření vodou, šetření energiemi, …) v jejich nejbližším okolí - rodina, škola, zájmová skupina a ukázat jim tak, jak v konkrétním sociálním prostředí změny při řešení problémů probíhají.
Dílčí sledované cíle:
Žák:
Materiál:
Časová náročnost:
Činnosti:
Mobilní telefony obsahují zlato (hlavní oblasti těžby jsou v JAR nebo v Rusku), měď (Chile, Papua Nová Guinea), nikl (Kanada), koltan (Austrálie, Kanada, Brazílie, Kongo).
Anténa může být vyrobena v Hong Kongu, základová deska v Malajsii, mikrofon a baterie v Číně, počítačové čipy v Japonsku nebo Německu. Display může být z Jižní Koreji, klávesnice z Taiwanu. Mobilní telefony jsou sestavovány např. v Irsku, Německu nebo Mexiku.
Pro ověření dílčích cílů jsou vybrány diskuse. Diskuse v rámci aktivity "Mobil" umožňuje učiteli zhodnotit, zda jsou žáci schopni vyvodit obecné závěry o propojenosti světa. Závěrečná diskuse ověří, zda jsou žáci schopni uvést pozitiva a negativa globalizace.
Webové stránky:
www.varianty.cz
www.jedensvet.cz/skoly
1 Tučně označené body jsou probírány pomocí níže uvedených metodických řad.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.