Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Příklad využití ICT ve škole – výuka klávesnicové gramotnosti
Odborný článek

Příklad využití ICT ve škole – výuka klávesnicové gramotnosti

2. 10. 2008 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Luboš Brabec

Anotace

Autor působící na SOŠ seznamuje čtenáře se svými zkušenostmi s výukou klávesnicové gramotnosti na obchodní akademii. Příspěvek může být inspirací i pro vyučující na gymnáziích.

Vzdělávací cíle školního vyučovacího procesu se často formulují pomocí pojmu gramotnost. Tento pojem však v dnešní době ztratil svůj původní význam (znalost čtení a psaní) a používá se stále častěji v širším významu s blíže určujícím přívlastkem, čeho se znalost týká. Setkáváme se tak s pojmy gramotnosti čtenářské, druhé, ekonomické, environmentální, finanční, funkční, informační, jazykové, kvantitativní, manažerské, matematické, mediální, nové, numerické, občanské, počítačové, přírodovědné, třetí, vizuální, zdravotní, pro 21. století.

Méně známou je klávesnicová gramotnost. Je to dovednost psát na klávesnici počítače, resp. v širším pojetí ovládat počítač prostřednictvím klávesnice, tzv. hmatovou metodou, to znamená všemi deseti prsty a naslepo (bez sledování klávesnice) pomocí podvědomí, kdy není nutné přemýšlet, který prst ovládá kterou klávesu a kde se tato klávesa nachází. Jaké výhody má klávesnicově gramotný uživatel počítače před uživatelem klávesnicově negramotným (v žargonu nazývaným „datlem" či „dvouprsťákem)?

  • mnohem rychleji ovládá klávesnici
  • má menší chybovost
  • a chybuje-li, téměř vždy si chybu ihned podvědomě uvědomí a může ji okamžitě odstranit
  • může se plně soustředit na prováděnou činnost a nerozptylovat se způsobem ovládání klávesnice
  • nenamáhá jen několik prstů, ale všech deset na obou rukách
  • pracuje-li s podkladovými materiály, nemusí stále přeostřovat zrak mezi předlohou a klávesnicí

Na různých internetových fórech (např. na České škole) se občas vedou diskuse, zda je klávesnicová gramotnost potřebná a pro koho. Při dnešní téměř všudypřítomnosti počítače „buší" do jeho klávesnice nejen spisovatelé, kancelářské síly a programátoři, ale i lékaři, právníci, učitelé, policisté, manažeři, politici... Své myšlenky si dnes píše každý sám. A nemusí to být jen v rámci profese a zaměstnání, ale čím dál více je to i v soukromí. Klávesnicová gramotnost přitom nesporně zefektivňuje práci s počítačem a měla by být součástí základního vzdělání.

A jak výše uvedené souvisí s tématem deklarovaným v názvu? Psaní na stroji a dnes psaní na klávesnici počítače se odjakživa vyučovalo na středních školách ekonomického zaměření. Buď v samostatném předmětu, nebo jako součást šířeji pojatého předmětu např. s názvem „Technika administrativy", „Hospodářská korespondence", „Písemná a elektronická komunikace". Nejdříve se psalo na strojích mechanických, později elektrických a elektronických, a dnes na počítačích. Ke změně nedojde ani v blízké budoucnosti, protože RVP pro Obchodní akademie obsahuje učivo „Základy psaní na klávesnici ve výukovém programu" s výsledkem vzdělávání „žák rychle a přesně ovládá klávesnici PC desetiprstovou hmatovou metodou".

Na naší škole s dnešním názvem Obchodní akademie (Plzeň) používáme pro výuku psaní na klávesnici již od školního roku 1998/99 výukový program „ZAV" (tento program však není na trhu jediný, existují další - rozšířený je např. též program „Deseti Prsty" nebo „ATF", nový je „Mount Blue").

Výuka psaní na klávesnici prostřednictvím výukového programu ZAV je typickou ukázkou vhodného použití programovaného učení a vyučování s dodržením všech jeho základních principů:

  • postup po malých krocích - učí se psát znak po znaku
  • bezprostřední ověření a určení postupu - každé cvičení je po napsání žákem bleskově zkontrolováno, spočítána rychlost psaní a vyznačeny chyby. Tyto výsledky jsou zaznamenány do databáze a podle nich se okamžitě generuje pokračování: někdy žák přeskočí několik následujících cvičení, protože opakování podobného zadání by pro něho bylo ztrátou času, jindy musí cvičení opakovat, případně je žák odsunut i o několik kroků nácviku zpět, aby nedostatečně zvládnutou látkou prošel znovu.
  • postup podle vlastního tempa - zdatní žáci nejsou zdržováni pomalým tempem slabších, resp. se nemusejí podřizovat tempu stanovenému učitelem, a naopak slabší žáci nejsou zneklidňováni tempem nadanějších.


Kromě již uvedených výhod tohoto programu mohu jmenovat i další, např. (bez pořadí důležitosti):

  • metodickou promyšlenost programu, který preferuje tzv. frekvenční metodu nácviku, tj. řazení písmen podle frekvence jejich výskytu v kombinaci s hmatovou náročností nácviku písmen. Nejprve tak dochází k upevnění hmatů u písmen více frekventovaných, přičemž žák není odrazen v dalším nácviku hmaty, které jsou obtížné a někdy vedou k nesprávným zlozvykům v postavení ruky a prstů.
  • motivaci žáků využitím jejich přirozené soutěživosti - žáci se mohou zapojit do celoročních meziškolních soutěží s on-line přehledy umístěnými na Internetu.
  • existenci domácí instalace programu, např. pro pilné nebo naopak ve škole zaostávající žáky s možností synchronizovaného přestupu mezi školou a domovem a opačně pomocí přenosového hesla bez nutnosti opakování stejné látky. Domácí instalaci ocení i žáci při dlouhodobé absenci - nezameškají probíranou látku (jako v klasických hodinách).
  • nestrannost hodnocení výkonů - nehodnotí (neznámkuje) subjektivně učitel, ale počítač podle předem známých a pro všechny žáky stejných kritérií.
  • odlehčení výuky - možnost zahrát si didaktické písmenkové hry
  • prohlubování návyku pracovat soustředěně, pozorně a přesně - jinak žáci chybují a jsou „potrestáni" tím, že nepostoupí k dalšímu cvičení nebo „spadnou" o několik kroků zpět.
  • aktuálnost a jazykovou vytříbenost souvislých textů k opisu. Jde o texty z oblasti ekonomiky, umění, literatury, dějepisu. Je-li pokročilý žák schopen vnímat při zautomatizovaném psaní i obsah, často se dozví i zajímavé informace. Texty se přitom snadno aktualizují (v porovnání s papírovou učebnicí).
  • kvalitní a pružnou technickou, metodickou i organizační podporu ze strany autorů

Ze všech případů využití ICT ve výuce na naší škole považuji používání výukového programu ZAV za nejlepší. Týká se všech žáků školy, používá se intenzivně celé dva roky (v 1. ročníku 2 hodiny týdně a ve 2. ročníku hodinu týdně) a naučí („udělá" ze všech žáků klávesnicově gramotné). Vřele doporučuji! (A se mnou i všichni vyučující, kteří hmatovou metodu ovládání klávesnice PC na naší škole učí - minimálně proto, že už nemusí jako dříve zdlouhavě opravovat strojopisné prověrky.) Podotýkám, že psaní na klávesnici počítače na naší škole nevyučuji. Při svém hodnocení vycházím ze zkušeností kolegů i ze svých vlastních školních zkušeností (jsem absolventem střední ekonomické školy), kdy jsme se jako žáci potýkali s mnohem méně pružnější, nepříliš zajímavou a nemotivující klasickou výukou hmatové metody psaní na (tehdy ještě mechanických) psacích strojích. Ta byla založena zejména na opakujícím se opisování téhož textu z učebnice (s minimem individuálního přístupu).

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Luboš Brabec

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Informatika a informační a komunikační technologie