Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > gymnaziální vzdělávání > Úvod do programu Active Citizens – 3. čá...

Ikona prakticky

Úvod do programu Active Citizens – 3. část

Ikona inspirace
Autor: Mgr. V. Endrštová a kol. Variant a British Council
Anotace: Ve chvíli, kdy jste rozhodli, že program Active Citizens zrealizujete u vás ve škole, jste pravděpodobně neměli přesnou představu o tom, jaký tým žáků se do projektu pustí. Nyní ji máte, a ať už se jedná o žáky jedné třídy nebo výběr z různých ročníků, stojí před vámi zajímavá společná cesta. Třetí díl nabízí další náměty na aktivity z úvodní kapitoly příručky Active Citizens.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Gymnázium » Kompetence sociální a personální » aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů
  2. Gymnázium » Kompetence občanská » posuzuje události a vývoj veřejného života, sleduje, co se děje v jeho bydlišti a okolí, zaujímá a obhajuje informovaná stanoviska a jedná k obecnému prospěchu podle nejlepšího svědomí
  3. Gymnázium » Kompetence sociální a personální » posuzuje reálně své fyzické a duševní možnosti, je schopen sebereflexe
Očekávaný výstup:
  1. gymnaziální vzdělávání » Člověk a společnost » Občanský a společenskovědní základ » Člověk jako jedinec » využívá získané poznatky při sebepoznávání, poznávání druhých lidí, volbě profesní orientace
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:
  1. Gymnaziální vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova
Organizace řízení učební činnosti: Skupinová
Organizace prostorová: Školní třída
Klíčová slova: globální vzdělávání, komunita, Člověk v tísni, British Council, Active Citizens, Varianty
Vazby článku:
Předchozí díl: Úvod do programu Active Citizens - 2. část

Výstupy úvodní fáze:

  • Hlubší porozumění programu Active Citizens
  • Vzájemné seznámení a prolomení ledů
  • Dohodnutí pravidel spolupráce

Aktivita 0.8 TERČ VÝVOJE ZNALOSTÍ

Čas: 10 min.

Cíle:

  • Žáci reflektují své dosud nabyté dovednosti/schopnosti/znalosti.

Shrnutí:

Terč představuje průběžný evaluační nástroj, do kterého žáci pomocí znaků zanášejí, kde se vzhledem ke sledovanému tématu právě nacházejí. Umístění značky směrem do středu znamená pozitivní směřování, umístění blíže k okrajům značí negativní směřování. Zanášení značek se během realizace programu opakuje několikrát za sebou v delších časových intervalech.

Význam aktivity pro projekt:

Terč vás může provázet v různých obměnách během celého programu. Skupina i vy tak budete průběžně získávat informace o znalostech/motivaci jednotlivých členů týmu. K vytvoření stejného či podobného evaluačního nástroje je možné vybídnout i samotné studenty. Témata, která jeho pomocí sledujeme, se mohou týkat jak celého projektu, tak např. atmosféry ve skupině, souznění s rolí v týmu atd.

Materiály:

  • flipchart s nakresleným terčem (viz obrázek)

Postup:

Na flipchartový papír nakreslete velký terč s jasně vyznačeným středem a několika soustřednými kruhy (viz obrázek).

Terč nazvěte podle toho, co chcete dlouhodobě sledovat, např.:

  • Jak rozumím programu Active Citizens?
  • Jak chápu svou roli v programu Active Citizens?
  • Jak se cítím připraven/a na realizaci projektu?
  • Jak se naplňují má očekávání od programu Active Citizens?

Vyzvěte žáky, aby si každý vzal fix určité barvy a udělal na terč tečku s nějakou svou značkou, kterou si bude pamatovat a rozpozná ji od ostatních. Umístění značky blíže ke středu znamená, že žáci dané věci rozumějí, cítí se připraveni, jejich očekávání bude brzy naplněno. Umístění tečky více k okraji znamená, že na cestě k naplnění sledované věci jsou spíše na začátku.

Uchovejte si tyto terče v průběhu realizace programu a v různých fázích se k nim vracejte. Vyzvěte žáky, aby tečku se stejnou značkou znovu zanesli na flipchart. Požádejte žáky, ať své značky umisťují na stejnou osu a pomocí šipky naznačí směr posunu (viz obrázek). Tak zjistíte, zda dochází k posilování či oslabování sledované dovednosti/tématu.

Tečky ve vnějších kruzích znamenají, že žáci zatím o programu Active Citizens příliš neví.
Posun teček směrem do středu značí, že se žáci začínají v programu lépe orientovat.

Očekávání:

Jak rozumím programu Active Citizens?

Aktivita 0.9 CO JE „OCEŇUJÍCÍ ZJIŠŤOVÁNÍ“?

Čas: 30 min.

Cíle:

  • Žáci odvodí význam pojmu oceňující zjišťování.
  • Žáci vytvoří společnou definici oceňujícího zjišťování.
  • Žáci porovnají přístup k řešení problému a přístup oceňujícího zjišťování.

Shrnutí:

Žáci zkoumají význam pojmu oceňující zjišťování, vytváří jeho definici a poté reflektují možnosti využití přístupu během projektu.

Význam aktivity pro projekt:

Přístup oceňujícího zjišťování představuje alternativu k nahlížení na věci z hlediska problému, který vyžaduje řešení. Neznamená to přitom, že se tento přístup problémům vyhýbá, pouze vychází z potenciálu, který určitá situace nabízí, a ze silných stránek, na kterých je možné stavět jako na pozitivním příkladu něčeho, co již funguje. Žáci tento princip využijí při plánování svého projektu, ale také při zkoumání komunity, ve které žijí.

Materiály:

  • flipchart, fixy

Postup:

Na začátku aktivity položte žákům otázku typickou pro oceňující zjišťování. Např.: Který okamžik ve vašem životě byl pro vás nejvíce inspirativní? Nebo: Co vás přivedlo na nějaký nápad? Nechte žáky spontánně odpovídat na otázky. Úvod zakončete konstatováním, že si žáci právě vyzkoušeli první krok přístupu, který nazýváme oceňující zjišťování (v angličtině appreciative inquiry).

Vyzvěte žáky, aby rozebrali význam slova „oceňující“ a slova „zjišťování“. Napište slova na flipchart a proveďte společný brainstorming.

  • Položte žákům otázku: Co může pojem „oceňující“ znamenat? Požádejte je, aby uvedli co nejvíce příkladů (pozitivní, nekritizující, hodnotný, vnímavý, uznalý, …).
  • Totéž udělejte se slovem zjišťování (možné odpovědi: zvědavost, objevování, bádání, hledání, pátrání, nalézání, vyšetřování. …).

Spojte oba listy k sobě a proberte se žáky, zda je možné propojit významy obou slov. Jak spolu souvisejí? Jak se dá toto sousloví popsat jinými slovy? Jak si můžeme představit, že oceňující zjišťování probíhá? Když zaměříme svoji pozornost na pozitivně laděné bádání a objevování, naše energie se bude ubírat stejným směrem.

Vyzvěte žáky, aby čerpali z předcházejícího cvičení a formulovali definici oceňujícího zjišťování. Pracujete-li s větším počtem žáků, využijte k formulování definice metodu sněhová koule. Konečný výsledek označte za společnou definici a sepište ji na velký papír. Poté nabídněte žákům oficiální definici, jak s ní pracuje program Active Citizens, a vzájemně je porovnejte.

Představte žákům hlavní východiska oceňujícího zjišťování.

  1. Nejlépe se poučíme z toho, co funguje.
  2. Odpovědnost za ocenění úspěchů, kterých jsme v minulosti dosáhli, neseme my sami.
  3. To, na co se soustředíme, se stává realitou, kterou vytváříme.

Nastiňte žákům rozdíly mezi řešením problému a oceňujícím zjišťováním.

Řekněte žákům, že oceňující zjišťování je jedním z principů, které se budete snažit uplatňovat při plánování projektu. Nijak tím nepopíráme skutečnost, že i z chyb a problémů je možné se poučit a na základě jejich pojmenování hledat řešení situace. Oceňující zjišťování nabízí alternativu k tomuto přístupu.

Ujistěte se, zda žáci konceptu oceňujícího zjišťování rozumějí, a dejte prostor pro případné otázky. Pokud se nějaké objeví, nabídněte nejprve ostatním žákům, zda chtějí otázky zodpovědět. Sami vysvětlete pouze zbylé nejasnosti.

Možné rozšíření:

Rozdělte žáky do dvou skupin. Jedna skupina dostane „přístup řešení problémů“ a druhá „přístup oceňujícího zjišťování“. Nechte obě skupiny vypracovat T-graf (http://www.respektneboli.eu/pedagogove/%20archiv-metod/t-graf-vnitrni-dialog-a-priprava-k-diskusi) na výhody a nevýhody jednotlivých přístupů. Výstupy následně porovnejte.

Reflexe:

Na závěr proveďte se žáky krátkou reflexi.

  • Jaké jsou vaše pocity z tohoto přístupu?
  • Může oceňující zjišťování nějak podpořit vaši práci? Proč ano/ne?
  • Je vám tento způsob uvažování o věcech přirozený? Proč ano/ne?
Přístup řešení problémů: Přístup oceňujícího zjišťování:
Identifikace problému Oceňování toho nejlepšího v současnosti
Analýza příčin Představování si toho, co „by mohlo být”
Analýza možných řešení Dialog o tom, co „by mělo být”
Plánování akce Plánování toho, „co bude”
Předpoklad: Organizace je problém, který se musí řešit. Předpoklad: Organizace je záhadou, která se musí pochopit a přijmout.
Zadní dveře: Hledám, proč to nejde. Přední dveře: Hledám cestu, aby to šlo.

Aktivita 0.10 KOMUNITA A ŠKOLA, JAK SE RÝMUJE

Čas: 45 min.

Cíle:

  • Žáci vyjádří, jakou roli hraje komunita ve výchově člověka.
  • Žáci porovnají současnou roli školy v životě komunity s rolí, jakou by mohla hrát v budoucnu.
  • Žáci představí své myšlenky o roli komunity a školy ve výchově a zdůvodní je.

Shrnutí:

Žáci si nejprve pomocí metody volného psaní zformulují svůj postoj k tezi: „Na výchově člověka se podílí celá komunita.“ Následně ve skupinách tvoří koláž, která odpovídá na otázku, jakou roli hraje škola v životě komunity dnes a jakou by mohla hrát v budoucnosti. Společně pak hledají zdůvodnění svých odpovědí a způsob, jakým mohou sami přispět k naplnění této role.

Význam aktivity pro projekt:

Smyslem programu Active Citizens je mj. otevřít školu místní komunitě a posílit její význam ve fungování místního společenství. Žákovské projekty by zároveň měly mít společensky prospěšný či komunitní rozměr. Je tedy na místě položit si otázku, jak spolu škola a komunita souvisí, jaký je a jaký by mohl být mezi nimi vztah. Téma tak do určité míry souvisí také s konceptem komunitních škol, o kterém se dozvíte např. z rozhovoru s expertem na toto téma Markem Lauermannem v kapitole 5.

Materiály:

  • psací potřeby, papíry, flipchartový papír, staré časopisy, nůžky, lepidla

Postup:

Na začátku aktivity napište na tabuli výrok: „Na výchově člověka se podílí celá komunita.“ Vysvětlete, že jde o určité tvrzení, které budete společně prozkoumávat.

Představte žákům pravidla metody volného psaní, pomocí které se mohou k výroku vyjádřit. Doporučovaný čas na psaní je 3–5 minut.

Po dopsání nechte žáky ve dvojicích sdílet hlavní myšlenky jejich textů. Poté vyzvěte celou skupinu, zda se najdou nějací dobrovolníci, kteří mohou svůj text přečíst nahlas.

Zeptejte se, jak žáci vnímali během psaní slovo komunita. Nechte proběhnout krátkou diskuzi.

Vysvětlete žákům, že komunita může být chápana různě, např. z hlediska zájmů (skauti, fotbalisti apod.), z hlediska podobnosti či identity (kulturní, etnické, ... ) nebo také geograficky (např. obec, město, stát). Více se tématu věnuje aktivita Místo, kde žiju.

Rozdělte žáky do skupin po cca 5–6 lidech. Zadejte skupinám úkol: Jakou roli škola dnes hraje v životě místní komunity a jakou by mohla hrát v budoucnosti? Motivujte žáky k tomu, ať nechají pracovat svou fantazii. Vyzvěte skupiny, aby vymyslely alespoň tři krátké odpovědi ke každé otázce a ztvárnili je pomocí koláže a stručných hesel. Ve skupině by se měli také domluvit na tom, kdo společné dílo představí ostatním.

Požádejte žáky, aby své odpovědi a vytvořené dílo prezentovali ostatním. Upozorněte je na to, aby při prezentaci nezdůvodňovali, proč vybrali zrovna tyto odpovědi. O zdůvodnění se naopak pokusí ostatní skupiny vždy po skončení prezentace. Vytvořenou koláž spolu s odpověďmi vyvěste na viditelné místo a poté vždy vyzvěte žáky z jiných skupin, aby dokončili následující větu: Podle mého názoru si skupina XY myslí, že by škola mohla… (např.: být vzdělávacím centrem pro komunitu), protože…

Reflexe:

  • Se žáky krátce o odpovědích podebatujte. Kdo by měl/může plnění takové role zajistit? Jak se na jejím plnění můžeme podílet my sami?
  • Požádejte žáky, aby si poznamenali jednu až dvě role, které by škola v budoucnosti mohla v životě místní komunity hrát, a zdůvodnili, proč jim tyto role připadají důležité. Co mohou přinést do života komunity? Jak můžete vy sami k jejich naplnění přispět? Nechte dobrovolníky sdílet jejich zápisky.

Aktivita 0.11 ZEĎ SLÁVY

Čas: 45 min.

Cíle:

  • Žáci vyjádří svůj vztah ke komunitě, jíž jsou součástí.
  • Žáci si vybaví, na co jsou ve své komunitě hrdí.
  • Žáci reflektují, jak náš pohled na komunitu ovlivňuje přístup založený na ocenění toho, co funguje.

Souhrn:

Žáci při přemýšlení o své komunitě využívají přístupu oceňujícího zjišťování a v souvislosti s tím píší, kreslí a prezentují to, na co jsou ve své komunitě hrdí. Následuje „galerie“ s diskuzí, ve které své postřehy sdílejí s ostatními.

Význam aktivity pro projekt:

Smyslem aktivity je dovést žáky nejen k uvědomění si svého vztahu k místu, kde žijí nebo kam chodí do školy, ale také je cíleně vést k úvaze o tom, co na těchto místech oceňují. Žáci tak poznávají přístup využívající oceňující zjišťování a zároveň sami zažívají, jaký vliv má na jejich vztah k místu způsob, kterým o místě uvažují. Mají tak možnost vystoupit z často zažitého nadávání na věci kolem nás a změnit svou perspektivu.

Poznámka:

Aktivitu je možné zařadit také jako součást fáze 1, kde se žáci zamýšlejí nad tím, co je pro ně osobně cenné, nebo fáze 3, ve které žáci mapují místní komunitu.

Materiály:

  • Žáci mohou dostat předem úkol, aby si přinesli malou upomínku/výstřižek z časopisu nebo novin zachycující něco z jejich komunity, na co jsou hrdí, dále flipchart, fixy, samolepicí papírky (post-its).

Postup:

Zeptejte se žáků, co pro ně znamená místo, kde žijí / kam chodí do školy.

Nyní žákům připomeňte přístup oceňujícího zjišťování, který využijete při pohledu na komunitu. Vyzvěte žáky, aby si odpověděli na otázku: Na co jsem ve své komunitě pyšný/á?

Žáci napíší či nakreslí své odpovědi na lístečky a přilepí je k obrázku. Mohou to udělat samostatně nebo, pokud je v místnosti více zástupců jedné komunity, ve skupinách.

Vytvořte na viditelném místě ze všech obrázků s lístečky galerii a ponechte žákům čas na její prohlídku.

Poté rozdělte žáky do menších skupin a požádejte je, aby vzájemně sdíleli, na co jsou ve své komunitě hrdí a proč.

Připravte flipchartový papír, který nadepište zeď slávy. Vyzvěte žáky, aby navrhli, co by na zdi slávy mělo být z toho, co uváděli jejich spolužáci (tj. ne to, na co jsou hrdí oni sami, ale co by ocenili v jiných komunitách).

Reflexe:

  • Jak jste se během této aktivity cítili? Proč?
  • Jakým způsobem se běžně díváte na místo, kde žijete? Byl pro vás tento přístup v něčem jiný?
  • Změnili jste nějakým způsobem svůj pohled na místa, o nichž jsme se zde bavili?
  • Co pro vás bylo inspirativní? Uveďte nějaké příklady.
  • Vyplul během aktivity na povrch nějaký rys fungování komunit, o němž byste se chtěli dozvědět něco více?
  • Našli jste během aktivity inspiraci pro nějakou společensky prospěšnou činnost? Pokud ano, jakou?
 
INFO
Publikován: 28. 04. 2015
Zobrazeno: 3074krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4.5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
Mgr. V. Endrštová a kol. Variant a British Council. Úvod do programu Active Citizens – 3. část. Metodický portál: Články [online]. 28. 04. 2015, [cit. 2019-07-18]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/19917/UVOD-DO-PROGRAMU-ACTIVE-CITIZENS---3-CAST.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.