Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Justýna a upíři – cesta k inscenaci s dětským souborem
Odborný článek

Justýna a upíři – cesta k inscenaci s dětským souborem

Anotace

Záznam celoročního autorského divadelního projektu, který přibližuje práci konkrétního dětského souboru (třídy) od výběru látky přes prozkoumávání témat, dramatizaci, na níž se podílí celá skupina, hledání divadelních prostředků až po fixaci inscenace a její veřejné předvedení.

Březnovým tématem Lidé a múzy můžeme s žáky vstoupit do světa fantazie, emocí, umění a umělců aktivním způsobem. Všechny čtyři týdenní náměty se soustřeďují na múzy divadelní, ale ani ty ostatní nemusí přijít zkrátka. Bude hodně záležet na tom, jak tuto příležitost využijete. Pokud se rozhodnete pracovat se všemi náměty, nemusí to být nutně v nabízeném pořadí. To, co všechny příspěvky spojuje, je aktivní zapojení žáků do tvůrčích činností při pronikání do bohatosti výrazových prostředků dramatického umění. Divadlo a herci provází lidskou civilizaci od jejích počátků. Jsou významnou součástí kultury, jsou prostředkem osobní a společenské reflexe, cestou, jak společně sdílet myšlenky, pocity, prožitky. Jako učitelé můžeme pomoci všem dětem bez rozdílu jejich rodinného zázemí nacházet cestu k dramatickému umění v jeho nespočetných formách, kterými nás oslovuje a těší. Zkušenost, kterou získají naši žáci při intenzivním prožívání „divadla", jehož jsou sami aktéry, je nepřenosná a trvalá. Stojí za to ji dětem dopřát. Březnový cyklus inspirací vám může posloužit jako východisko pro vaše vlastní projekty nebo zamyšlení se nad tím, čím nás dramatická tvorba a svět umění obohacuje.

PaedDr. Karel Tomek

Jak vyplývá z RVP, může být příprava divadelní inscenace s dětmi součástí výuky dramatické výchovy, zejména s žáky zkušenějšími, kteří už jsou na tuto komplexní tvůrčí práci připraveni a vybaveni a kteří o ni projeví zájem. Vždy jde o rozsáhlý proces, který je svým charakterem dlouhodobým projektem (pro práci na autorské inscenaci je typická především projektová metoda). Má-li jít o práci tvořivou a pedagogicky hodnotnou, musí jít vždy o proces jedinečný, který vychází z potřeb, zájmů, schopností a dovedností konkrétních žáků a konkrétní skupiny (třídy), přičemž vznik inscenace a její případné předvedení (představení na veřejnosti) nejsou cíli, ale prostředky dramaticko-výchovného procesu. Proto je téma tohoto týdne zpracováno jako záznam celoroční činnosti jedné třídy, jako informace o tom, jak divadelní práce probíhala v daném konkrétním případě a v konkrétních okolnostech a co tento proces dané skupině a žákům přinesl. Tvořivému učiteli dramatické výchovy tento materiál může posloužit nikoliv jako návod, ale jako inspirace k jeho vlastní práci. I v případě, že se učitel rozhodne využít publikovaného scénáře a inspirovat se cestou, kterou prošla Ivana Sobková se svou třídou, bude nezbytně nutné s těmito materiály pracovat samostatně a s ohledem na vlastní třídu, žáky a - v neposlední řadě - s ohledem na vlastní divadelní a pedagogické zkušenosti.

Příprava divadelní inscenace Justýna a upíři probíhala v rámci výuky v Základní umělecké škole Klecany, v pobočce Odolena Voda, ve skupině výhradně dívčí. K dispozici byly dvě vyučovací hodiny týdně. V závěrečných fázích fixace inscenace proběhla dvě víkendová soustředění. Podnětem k výběru předlohy bylo přání dětí zkusit si nějaký tajemný, strašidelný nebo detektivní příběh. Z několika návrhů, které jsem dívkám předložila, vybraly po společné dohodě příběh "Jamie a upíři" z knihy liverpoolského spisovatele Briana Jacquese Sedm strašidelných příběhů.

Po prvotním seznámení s příběhem:
  • jsme společně hledaly témata, která kniha nabízí, a prozkoumávaly je; hledaly jsme téma, které je pro nás nejdůležitější, nejnosnější (viz ukázky přípravných hodin);
  • jsme se seznamovaly s postavami, které zde vystupují (viz ukázky přípravných hodin);
  • jsme zkoumaly, jak se příběh a postavy změní/nezmění, když v partě budou pouze dívky;
  • jsme se zamýšlely nad scénografií - jak vytvořit jednotlivá prostředí a jak s nimi a v nich pracovat;
  • jsme promýšlely, co nám nabízí zvolený materiál (kartonové krabice);
  • jsme vytvářely kostýmy - podle toho, jak jsme "poznaly" všechny postavy;
  • jsme rozčlenily příběh do pěti scén a vytvořily si bodový scénář, v jehož rámci probíhaly improvizace (dívky se v rolích střídaly a v konečném tvaru fungují alternace);
  • vznikal z improvizací scénář, který prošel v průběhu zkoušení mnoha změnami.
Stanovení dramatických cílů

Při jejich formulování jsem vycházela zejména z dlouhodobých cílů a plánů pro tuto skupinu. Práce byla určována především těmito cíli:

  • pochopit, co je to situace a dramatická situace; umět najít důležité dějové body, jednotlivé (uzavřené) situace v předloze; orientovat se v textu a dokázat vytvořit bodový scénář (společná práce ve skupinách a diskuse);
  • rozvíjet smysl pro tvar, výstavbu celku, gradaci (tajemný příběh s nečekaným koncem);
  • dokázat jednat přirozeně v improvizaci (podle bodového scénáře), zachovat přirozené jednání i ve fixovaném tvaru vzniklém na základě improvizací;
  • osvojovat si "stylovou čistotu" použitých jevištních prostředků; pracovat promyšleně se zvoleným materiálem (kartonové krabice);
  • poznávat divadelní techniku (práce se světlem, reflektory, baterky - vztah k atmosféře a dynamice představení);
  • rozvíjet prostorové cítění, smysl pro prostor, seznámení s divadelním prostorem/jevištěm (souvisí s dlouhodobou výukou pouze vprostorách učeben ZŠ);
  • zvládnout veřejnou prezentaci, vystupování na veřejnosti; seznamovat se s vystoupeními jiných dětských divadelních souborů a poučit se z jejich práce;
Stanovení cílů v rovině sociální a osobnostní

Tato skupina cílů vycházela z konkrétních aktuálních potřeb dívek. Zejména v období začínající puberty mají dívky tendenci k jednostrannému pohledu na svět, ke zkratkovitému jednání, netoleranci. S tím souvisejí problémy v komunikaci s rodiči, s vrstevníky, s autoritami. Zároveň se projevuje potřeba „někam patřit", mít své plnohodnotné místo v kolektivu (spolužáků, kamarádů, zájmovém kroužku apod.). Také z hlediska individuálních potřeb jednotlivých žaček se jevilo téma rodiny a vztahů v ní jako velmi potřebné - v jedné rodině v současné době probíhá rozvodové řízení, další dívka žije v neúplné rodině, kde se projevují velmi špatné vztahy mezi rodiči, jinde funguje zcela autoritativní přístup k výchově či časté rodinné hádky. Z toho všeho vyplývalo stanovení zejména těchto cílů:

  • poznávat, jaké existují typy lidí
  • zabývat se vztahy v rodině
  • zabývat se vztahy v partě (potřeba začlenit se, hierarchie ve vztazích, komunikace...)
  • učit se řešit problémy v různých skupinách
  • umět nahlédnout téma/problém z různých úhlů pohledu (improvizacemi svyměněnými rolemi docházet k pochopení stanovisek druhých)
  • prohlubovat schopnost empatie, tolerance
  • osvojovat si pozitivní hodnoty a postoje (vůle, snaha překonat sám sebe - umět odhadnout své možnosti, aktivně přistupovat k životu, komunikace při řešení problémů)
  • rozvíjet schopnost obhájit vlastní práci a přijmout kritiku, umět se vyrovnat se s úspěchem i neúspěchem (souvisí súčastí na přehlídkách dětského divadla)
Ukázky přípravných hodin

Přísaha, slib

Náměty a témata lekce:

  • význam přísahy/slibu
  • slib, který jste nesplnily, a bylo vám to potom líto
  • slib, který jste splnily, ale stálo vás to mnoho... (úsilí, nervů, času apod.)

Příklady cvičení na kontakt a spolupráci

Hra s tyčinkami (sirkami) - dvojice drží sirku lehkým tlakem mezi špičkami prstů; musí projít připravenou překážkovou dráhu.
Sochy - A jsou sochaři a B modelky. A vytvarují B do soch, které vyjadřují, jak se A v danou chvíli cítí.

Etudy

Připravte dvě etudy ve skupinkách o 2-3 členech s těmito náměty:

1. Slib, který jste nesplnily, a bylo vám to potom líto.
2. Slib, který jste splnily, ale stálo vás to mnoho... (úsilí, nervů, času).

Při reflexi je třeba se věnovat tomu, proč, z jakých důvodů se slib vlastně dává, zda je možné slíbit něco i proto, že se chci vytáhnout, předvést, ukázat, že se nebojím, jak takový slib může dopadnout.

Další etuda - vymyslete a zahrajte, v jaké situaci se může stát, že slíbím něco jen proto, že se chci "ukázat", a jak by to mohlo dopadnout. Má takový slib smysl?

Strach

Náměty a témata lekce:

  • strach obecně
  • strašidelné prostředí
  • strach v různém věku

Příklady cvičení na uvědomování si prostoru, vnímání prostředí

Vymezený prostor a prostředí - zmenšuje se, zvětšuje se, zahřívá, ochlazuje.
Hodnocení prostředí - místa, která působí kladně/záporně; jakou odezvu, reakci probouzejí; můžeme podnikat cokoli, k čemu nás dané místo inspiruje; popř. doplnit místo živým obrazem; jaké názvy jim můžeme přidělit.

Pohybové improvizace

Sklep - musím pro něco do sklepa; procházím chodbou, odemykám a zamykám dveře - jaký pocit to ve mně vyvolává, jak se to projeví v pohybu (navenek). Popř. chůze kolem hřbitova v noci.
Reflexe - jaké jsme měly pocity, proč, jak se to projevilo... Co je to vlastně strach, kdy se dostaví, co proti němu dělat...

Etudy

Každá ze tří skupin připraví tři etudy na tyto náměty:

1. strach v dětství
2. strach ve středním věku
3. strach ve stáří

Námět k reflexi - strach z různých příčin a důvodů, jak se v tom odráží věk a další faktory... (povaha, nálada, prostředí, samota...). Zkoumání možností zvoleného scénografického prvku (kartonových krabic).

Práce ve skupinách

Vytvořte strašidelné prostředí, doplňte ho zvuky. Ostatní jsou diváky a hádají, co je to za prostředí, kde jsme, co nám to připomíná. V další fázi mohou diváci do prostředí vstoupit a rozehrát prostředí (po jednom, navazovat na sebe, improvizovat). Vytváříme v takto vzniklých prostředích "strašidelné" minipříběhy.

Rodiče a děti

Náměty a témata lekcí:

  • různé rodiny, typy, vztahy
  • jak se bude lišit peskování chlapce a dívky
  • generační rozpory, rozdílná měřítka, rozdílné žebříčky hodnot, život bez rodičů

A

Příklady cvičení na kontakt

Dej mi ruku - předávaný signál, zavřené oči, důvěra.
Lidský stroj - pohybuje se, vydává zvuky, každý hráč se musí dotýkat alespoň jednoho dalšího a představuje jednu součást stroje.
Improvizace s námětem Svět bez rodičů.
Simultánní improvizace na téma Jeden den bez rodičů (ty jsou někde pryč a nikdy se nedozvědí, co jste tento den dělaly).
Učitel (boční vedení) posunuje hodiny na ciferníku; děti si "vytvoří" svůj domov, domluví se, kde je škola, hřiště, park..., a rozvíjejí improvizaci.
Reflexe - jaké by to bylo, jaké by to mělo výhody/nevýhody, proč ano/ne.

Etudy

Napište na kartičky tři věci, které vám vadí na soužití s rodiči. Každá skupina vytahuje kartičky, improvizuje na zadané téma (s cílem oživit daný problém před ostatními).
V čem spočívá nedorozumění/problém, máme možnost problém řešit, jak?
Vstupte do role a předveďte; popř. využijte techniky divadla fora (v určitém okamžiku mohu děj zastavit a zvenčí zasáhnout, upravit ho, poradit jako nezaujatý divák nebo řešit situaci po svém).
Náměty k reflexi - jsou problémy mezi dětmi a rodiči řešitelné? Jak? Proč vlastně vznikají? (Rozdílné žebříčky hodnot, jiná životní zkušenost, zodpovědnost...)

Osobní erby

Do připravených prázdných erbů dokreslete:

  • nejdůležitější událost ve vašem dosavadním životě
  • čím se hodláte stát, čím chcete být
  • váš největší úspěch za poslední rok
  • váš nejšťastnější okamžik za poslední rok
  • něco, v čem vynikáte
  • v čem byste se rády zdokonalily
  • která tři slova by o vás lidé s největší pravděpodobností vyslovovali

Úkol na doma - zkuste si s rodiči popovídat o tom, co by do svého erbu zakreslili oni a proč; popř. ho nakreslete.

B

Různé typy rodin

Doma každý napíše vyprávění nebo popis na téma Nedělní oběd v naší rodině. Práce si všichni společně přečteme.
Reflexe - rozdíly, různé přístupy, vztahy - různé typy rodin.
Dívky došly k těmto různým charakteristikám rodin:

  • rozmazlovací rodiče
  • oba rodiče bez zájmu o dítě
  • přehnaná péče
  • "pohodáři"
  • jeden rodič starostlivý, a druhý rodič bez zájmu o rodinu
  • zlá, agresivní rodina

Živé obrazy, improvizace

Dvojice vytáhnou kartičky s charakteristikou rodiny. V roli otce a matky vytvoří živý obraz (neděle odpoledne v dané domácnosti). Na chvilku rozpohybují obraz - ostatní mají možnost postupně "navštívit" tyto rodiny v roli jejich potomků (jsou zde sami za sebe). Postupně se vystřídají všichni v rolích rodičů a dětí.
Náměty k reflexím: Kde se vám líbilo, kde ne, proč...

Práce s textem

Zaměřit se na první tři stránky povídky "Jamie a upíři", které obsahují popis, jak Jamie utíká ven a matka ho peskuje za různé věci. Co z přečteného víme, co jsme se dozvěděli, ke kterému typu rodiny bychom asi Jamieho a matku zařadili? (Skupina se shodla na tom, že jde o rodinu, která se vyznačuje "přehnanou péčí".)

Etudy

Jak by se celá scéna změnila/nezměnila, kdyby místo Jamieho byla v této situaci Justýna (místo chlapce šlo o dívku podobné povahy)?

C

Co víme o postavách

Na velký arch papíru zapisujeme, co víme o postavách tohoto příběhu:

  • matce
  • o otci
  • o Jamiem/Justýně

Živé obrazy

Vytvořit tři fotografie s námětem „Jamie a jeho rodina" - společný oběd, nedělní odpoledne, rodinný výlet.
Co bychom podle fotografií o této rodině řekli?
Možnost rozehrát některé fotografie, „oživit" je, rozehrát v improvizaci.
Náměty k reflexi: Co jsme se dozvěděli, o kom toho ještě mnoho nevíme, co by nás ještě zajímalo...
Stále zůstává možnost zapisovat nové poznatky o postavách příběhu na arch.

Improvizace na náměty, které nás zajímají:

  • otec v zaměstnání
  • matka s otcem v divadle
  • otec s kamarády
  • matčino dopoledne
  • otec s matkou u televize
  • otec s matkou ráno u snídaně
  • co kdyby Jamie přišel pozdě domů, dostal špatnou známku...

Variace

Co by se změnilo, kdyby tito rodiče měli dceru místo syna (obměny v improvizacích).
Náměty k reflexi - společné čtení archu s informacemi, jejich hodnocení, zvažování jejich pravděpodobnosti, popř. škrtání toho, co "nesedí".
Fotografie.

Poté, co jsme se dozvěděli mnohé o rodině Jamieho/Justýny, vytvořme ve trojicích fotografii této rodiny tak, aby tato fotografie rodinu a vztahy v ní co nejlépe, nejvýstižněji charakterizovala.

Parta

Náměty a témata lekcí:

  • vztahy v partě
  • rozdílné povahy
  • boj o „moc"
  • vytahování (prestiž)

Příklady cvičení na spolupráci a boj

Stavitelé - dva týmy z libovolných předmětů (molitanové kostky, kartonové krabice) vytvoří bez domluvy určitou stavbu; stopuje se čas; co nejrychleji stavbu zbourat tak, aby žádná ze součástí stavby nespadla na zem.
Cesta do Jeruzaléma - židle, vyprávění/hudba, volné místo, ubírá se židle - hráč bez místa vypadává.
Náměty na reflexi - zažili jsme spolupráci i boj - jak je to v partě, máte nějakou?

Cvičení a hry na charakterizaci postavy

Skupinová improvizace - setkání v parku - na scénu postupně přichází jeden hráč po druhém, vždy v roli členů party; je důležité jít do improvizace s představou určitého typu, povahy.
Reflexe - Co se objevilo za vztahy, jak jste se cítili? Co bylo příjemné či nepříjemné?
Následuje možnost zopakovat a vyzkoušet si jinou postavu, povahu, jiný postoj. - Co když je v partě nějaká výrazná vůdčí osobnost (pokud se to neobjevilo v improvizacích)?

Práce s textem

Z textu povídky "Jamie a upíři" se zaměřit na pasáž týkající se rozchodu po přísaze domů:

  • Jaké jsou vztahy v této partě, jací jsou její členové?
  • Jak se parta změní/nezmění, budou-li jejími členy pouze dívky?

Co víme o postavách

Na arch papíru zapsat, co víme o postavách:

  • Monaghanovi/Markétě
  • Kelly Ann/Katce
  • Paule/Pavle
  • Garym/Gábině
  • Cliffiem/Míše

Etudy

Ve tříčlenných skupinách připravit etudu. Parta se po přísaze na hřbitově rozešla domů. Pojďme se tam podívat. (Vycházíme z toho, co už o postavě víme, a doplňujeme další informace - z jakých rodin členové party asi pocházejí, jaké tam panují vztahy...)

Další informace o postavách

Na arch papíru máme možnost doplnit další informace o členech party.

Krabice, karton - materiál
  • Oživení různých předmětů a materiálů: Co by to mohlo být?
  • Potíže se zlomyslnými věcmi - etudy.
  • S použitím materiálu (kartonu) a vlastního těla vytvořit ve skupinách funkční, pohybující se (příp. zvučící) věci, stroje, zvířata...
  • Rozhýbat materiál (karton) v takovém rytmu, k jakému nás inspiruje jeho tvar, barva, účel. Snažit se vyjádřit jeho charakter - dokreslit i zvuky, které by mohl materiál vydávat, které mu "sedí". Vyjádřit skupinově určitou náladu a prostředí: např. dětské hřiště, ordinaci u lékaře, vlakové nádraží, park (zahradu), zříceninu hradu, zoologickou zahradu, hřbitov...
  • Bez domluvy ve třiceti vteřinách vstoupit do prostředí a rozehrát ho (skupinová improvizace).

Náměty k reflexím a úvahám - co od materiálu v představení budeme potřebovat, jaká prostředí musíme vytvořit:

  • živý plot před domem
  • náhrobky na hřbitově
  • hrobku (vč. jejího otevírání)
  • siluetu domu, kde Justýna bydlí
  • prostředí před hřbitovní branou (toto prostřední nakonec nebylo vinscenaci použito)
Náměty dalších přípravných hodin
  • Hra se světlem a světelnými efekty (den a noc, půlnoční hřbitov, baterky...).
  • Hra se zvuky a zvukovými efekty (tajemné zvuky na hřbitově, strašení Justýny partou, otevírání hrobky, hlasová stylizace „upíří" mluvy...).
  • Pohyb, pohybová charakterizace postav (upíři), pohyb ve vztahu k emocím (strach, radost...).
  • „Upíří rodina": Postavy, charaktery, vztahy (upíří matku hraje tatáž dívka jako matku Justýninu; upírek Vladimir nahrazen upírkou Vladimirkou = podobnost s Justýninou rodinou).
  • Emoce - zloba, naštvanost; strach; vytahování: Hledání vlastních zážitků s těmito emocemi; hráči si zážitky vyprávějí ve dvojici a přehrají si je (výměna rolí) s cílem opravdu si emoci zažít. Hledání, kde se projevila daná emoce vpříběhu a u koho; přehrát tyto situace.
Fixace inscenace

Improvizace podle bodového scénáře - nejprve po jednotlivých bodech - uzavřených situacích, později propojování situací, bodů do celých scén.
Hra s textem ze scénáře (vznikl na základě improvizací a původního textu povídky) opět od jednotlivých situací k celým scénám a celému tvaru.

Oživení fixovaného tvaru:

  • přehrát jen pantomimicky (zaměření na pohyb, gestiku, mimiku, posturiku)
  • přehrát v živých obrazech (zaměření na hlavní, nejdůležitější myšlenku, informaci v konkrétní hrané situaci)
  • konečná úprava scénáře - propojení hraných částí s živými obrazy (zpřehlednění a ozvláštnění děje; navíc živé obrazy dodávají inscenaci potřebnou nadsázku a sdělovaným skutečnostem nadhled)
Práce na inscenaci a její zhodnocení

Příprava inscenace (počínaje hledáním námětu a konče premiérou) probíhala téměř celý školní rok (od října 2002 do jara 2003). Při práci jsme využívaly zejména improvizací na zvolená a prozkoumávaná témata. V improvizacích si děvčata hledala charaktery jednotlivých postav, ujasňovala si motivace jejich chování, nacházela různé možnosti řešení jednotlivých situací. Z jednotlivých nápadů z etud vznikal postupně scénář. V závěrečné fázi fixace již hotového tvaru jsem použila mimo jiné i techniku přehrání scén v živých obrazech (k vyjasnění, uvědomění si hlavní myšlenky/tématu každé scény). To mne inspirovalo k propojení hraných scén s živými obrazy, které dodaly konečnému tvaru tolik potřebnou nadsázku a humor.

Živé obrazy jsou použity hned v úvodní části inscenace, kde velmi jednoduše, rychle a s nadsázkou diváka uvedou do tématu a seznámí ho se vztahy mezi Justýnou a její matkou. Podruhé se objevují v části představující Justýniny sny o životě bez matek. Tato scéna je velmi důležitá k pochopení vnitřního světa Justýny, jejích snů a tužeb. Ostatní dívky doplňují její vnitřní monolog obrazy, které nemají přímo ilustrovat, o čem se v textu mluví. Jde spíše o vytvoření nálady, pocitu pohody, příjemného snění, bezstarostnosti. Zároveň mi šlo o vyjádření myšlenky, že takové sny mají všichni, ať už jsou z jakýchkoli poměrů, různých naturelů. Proto původně jen Justýniny sny doplňují ostatní děvčata a zůstávají v kostýmech ostatních dívek z party. Potřetí živé obrazy ilustrují večer v domě Justýniných rodičů - matka s otcem se dívají na televizi. Zde se jednak ukazuje vztah matky a otce, který se vlastně neliší od vztahu matky k Justýně (přehnané opatrovnictví), a zároveň se posouvá děj k půlnoční scéně (Justýna opouští tajně dům). Naposledy, počtvrté byly živé obrazy použity ve výstupu s upíry - vzniká a naznačuje se tak paralela vztahu upíří matky a její dcery se vztahem Justýniny matky k Justýně. Živé obrazy (první, druhý a čtvrtý) jsou doplněny sborově přednášeným textem matky ze zákulisí.

Zvukový doprovod (použit ke členění živých obrazů, k dokreslení atmosféry otevírání a zavírání hrobky na hřbitově, při přestavbách) vznikl taktéž z improvizací. Zajišťovala ho sama děvčata.

Při představení byla všechna děvčata v průběhu celé hry přítomna na jevišti a veškeré jejich akce (hudební doprovod, sborové pasáže) byly v představení „přiznány". Děvčata měla tak lepší možnost reagovat na dění na jevišti, ve sborových pasážích být opravdu v roli matky, reagovat jako parta.

 

Literatura a použité zdroje

[1] – JACQUES, B. Sedm strašidelných příběhů. Praha : Albatros, 1995. 142 s. ISBN 80-00-00230-2.
[2] – Dětská scéna 13: textová příloha Tvořivé dramatiky. Praha : IPOS-ARTAMA; STD; KVD DAMU,
[3] – KONÝVKOVÁ, I. Kroky a hledání při práci s dětským divadelním souborem. Tvořivá dramatika. roč. IX, č. 2-3, s. 18-23. 1998.
[4] – MLEJNEK, J. Dětská tvořivá hra. Praha : IPOS-ARTAMA, 2004. 152 s. ISBN 80-7068-163-2.
[5] – PALARČÍKOVÁ, A. Tygr v oku aneb O tvorbě inscenace s dětmi a mládeží. Praha : STD, ISBN 80-901660-5-9.
[6] – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. 2005. [cit. 2009-03-02]. Dostupný z WWW: [http://www.vuppraha.cz/soubory/rvpzv-lmp.pdf].
[7] – Dramatická výchova. [cit. 2009-03-02]. Dostupný z WWW: [http://www.drama.cz/].
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
80.08 kB
PDF
Předloha dramatizace
pdf
69.34 kB
PDF
Scénář inscenace

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Ivana Sobková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Sebepoznání a sebepojetí

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Specializovaná učebna

Nutné pomůcky:

výtvarné potřeby, jednoduché hudební nástroje