Odborný článek

Hry s látkou

5. 10. 2007 Základní vzdělávání
Autor
BcA. Ivana Honsnejmanová

Anotace

Pomocí kusů látek objevujeme barvy a rozvíjíme fantazii od jednoduché improvizace ke společné hře v roli.

Lekce, kterou jsem nazvala Hry s látkou, nabízí mnoho využití. Velmi se mi osvědčila jako úvodní hodina s novou skupinou žáků. Lze ji použít jako bezpečnou diagnostickou hodinu, ve které se můžeme dozvědět mnohé o aktivitě či pasivitě žáků, jejich fantazii, představivosti, vyjadřování neverbálním i verbálním, vztazích ve skupině při skupinové práci či ve dvojici apod. Barevné látky, které nám slouží jako inspirační zdroj, jsou žákům velkými pomocníky. Lze se za ně trošku schovat, a tak se žáci necítí ohroženi tím, že neuspějí. Samozřejmě - i tady se předem domluvíme se žáky, že když je právě nic nenapadne, tak se nic neděje a pracujeme dál. Lze ji použít jako lekci na senzomotorický – zrakový vývoj, kultivaci neverbální komunikace, rozvoj fantazie, představivosti, zkoumání a experimentování, hledání řešení a nových variant, manipulace s předmětem, spolupráci, až po dovedení nápadu do konečné formy.

Důležitý je materiál a barevnost látek. Já jsem zvolila „fáčovinu“, kterou lze koupit v lékárně ve velkých rolích. Čtverce, zhruba 1 x 1 metr, jsem obarvila různými barvami a odstíny barev na textil. Tato lehká látka nám umožní velmi tvořivě pracovat s různými představami, které žáky napadnou, a pomůže je naplnit. Hlavní metodou, použitou v této lekci, je improvizace. V našem případě jde o improvizaci podněcovanou předmětem. Činnost je zahájena exponováním nějakého předmětu spojeného s námětem nebo příběhem, které chce vedoucí hry nastolit. Nebo je naopak předložen libovolný předmět, který je schopen vyvolat fabulaci na různé náměty, například tak, že několik malých skupin vytváří improvizaci na podnět stejného předmětu. Na základě těchto improvizací lze dojít i k vypracované etudě nebo i k inscenaci (viz Machková, E.: Jak se učí dramatická výchova, DAMU – Praha, 2004).

Vlastní popis lekcí
Ocásková honička

Rozdáme žákům krátké kusy látek, které si zastrčí vzadu do kalhot (sukní) jako ocásky. Babou je každý hráč, snaží se nasbírat co nejvíce ocásků, aniž by přišel o ten svůj. Vyhrává ten, kdo má svůj a nejvíce cizích ocásků.
Cíle: Na začátek lekce zpravidla volíme hru, která žáky rozehřeje a uvolní. Hru, při které zapomenou na své školní či jiné úkoly, problémy a „ nastartují“ se na práci, která je čeká v rámci dramatické výchovy. Jde tedy o rozehřívací hru s fyzickou námahou, ale také o hru s dodržováním pravidel.

Barvy

Sedíme na zemi v kroužku. Barevné látky leží uprostřed. Vybídneme žáky, aby si vybrali jednu látku a prozkoumali její barvu. Necháme jim na to chvíli času. Potom je vybídneme, aby představovali své barvy, pojmenovali je a pak řekli, proč si je zvolili. Pokud nenajdou vhodné pojmenování, mohou zvolit různá přirovnání, např. medová, myší apod.
Cíle: Hledání, pojmenovávání, variace, originalita...

Co by to mohlo být

Každý žák má v rukou jednu látku, zkouší, jaké pohyby s ní jdou dělat, čím vším by mohla být. Necháme jim čas na prozkoumání barevné látky různou manipulací, např. muchláním, rolováním, překládáním, máváním, házením. Vybereme si každý jednu svoji představu a připojíme pohyb a zvuk. Po kruhu předvede svoji krátkou etudu každý žák, ostatní hádají, co by to mohlo být (maximálně 3x). Například slunce - etuda, ve které žák ukáže v ruce malé sluníčko, to se pohybuje po určité dráze a roste a roste, až je obrovské a pak se zase zmenšuje a „zapadá“ do dlaně, ze které vzniklo.
Cíle: Barevná látka jako podnět k představě a k určitému jednání. Krátká improvizace, která má začátek a konec.

Promluva barvy

Na připravený papír napíše každý promluvu své barvy. Co by o sobě asi právě tahle konkrétní barva řekla? Například - Jsem modrá. Objímám zemi jako obloha. Teču koryty řek jako čistá voda. Voním jako květy hořců. Píšeme cca deset vět. Monology si v kruhu přečteme.
Cíle: Rozvoj představivosti, fantazie. Hledání variací, originalita. Vlastní literární vyjádření. Četba monologu – pokus o výraz.

Proměny v kruhu

Vybereme se žáky jednu barevnou látku. Posíláme si ji po kruhu se zvukem a pohybem. Každý předvede svoji představu a pošle ji se slovy: Předávám ti ..., např. pomeranč, slunce, gerberu.
Cíle: Rozvoj představivosti, fantazie, manipulace s předmětem, hledání variací, soustředění na to, co říkají druzí.

Rozhovor barev

Látky vrátíme do kruhu. Žáci se rozdělí do dvojic, každá má dvě látky. Připraví si krátkou etudu dvou látek, dvou barev. Tím, že jsou tu spolu dvě látky, barvy, tak můžeme volit, zda to bude jen rozhovor, nebo konflikt, volit dynamiku etudy, vybrat si i žánr. Důležitý je zde pohyb látek, kterým se určí předmět, živel nebo něco jiného, co má barevná látka představovat. Zda použijí zvuk, či nikoli, záleží na nich. Ozvučené etudy jsou ale mnohem výraznější. Předvedeme všechny etudy.
Cíle: Improvizace s předmětem. Spolupráce ve dvojici. Partnerská neverbální komunikace. Výstavba etudy musí mít začátek, prostředek a konec.

Malujeme obraz

Žáci se rozdělí do dvou skupin, každá obdrží polovinu látek. Žáci si prohlédnou, jaké barvy látek získali, a vymyslí téma svého obrazu. Na podlaze pak pomocí látek, které mohou různě rozprostírat, muchlat, rolovat apod., společně vytvoří obraz. Druhá skupina si dílo na zemi prohlédne a pak se shodne na názvu obrazu. Ten pak porovná s názvem, který mu dala skupina, která obraz vytvořila.
Cíle: Spolupráce ve skupině, rozvoj představivosti, fantazie, originalita, organizace prvků, dovedení nápadu do konečné podoby.

Co se děje v obrazu

Žáci zůstanou ve skupinách. Připraví si krátkou improvizaci toho, co se může dít, když obraz obživne. Nebo etudu lidí pohybujících se v prostředí obrazu. Krátká reflexe.
Cíle: Improvizace ve skupině. Spolupráce, shoda, partnerská citlivost. Výstavba etudy, která má nějakou pointu, má začátek, prostředek a konec. Nápady, řešení, originalita. Dovedení nápadu do konečné podoby. Komunikace verbální i neverbální. V reflexi – vlastní názor, vlastní výpověď. Porovnávání mé představy s představami jiných lidí.

Reflexe

Kromě výpovědi žáků – jak se jim pracovalo o samotě, jak ve skupině, co je bavilo, co jim dělalo problémy, co je zaujalo, co zarazilo – se s žáky snažíme prozkoumat i další otázky, například co pro nás znamenají barvy, jaké v nás vyvolávají pocity, čím vším mohou být, jakým znakem či symbolem, co vlastně dělá malíř, když tvoří.
Cíle: Shrnutí hodiny. Vlastní výpovědi dětí. Porovnávání názorů. Výměna zkušeností.

Fotogalerie

Ocásková honička
Ocásková honička

Barvy
Barvy

maluj
Malujeme obraz

Literatura a použité zdroje

[1] – MACHKOVÁ, E. Jak se učí dramatická výchova. Praha : DAMU, 2004.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
BcA. Ivana Honsnejmanová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Poznávání lidí
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Kreativita
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Rozvoj schopností poznávání

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

Barevné kusy fáčoviny, papíry, tužky