Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Škola v rytmu klasiky
Odborný článek

Škola v rytmu klasiky

19. 12. 2014 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Bc. Martina Rozsypalová
Spoluautoři
Mgr. Iva Rozsypalová
Mgr. Taťána Mikulská
PhDr. Jana Cachová

Anotace

Projekt „Škola v rytmu klasiky“, financovaný z prostředků MŠMT ČR v rámci propagace Roku české hudby, podporuje všestranný rozvoj žáků 2. stupně základních škol v rámci naplňování kompetenčních i specifických cílů vzdělávacího oboru Hudební výchova, zejména rozvoj emoční inteligence žáků, zapojení pravé hemisféry při vnímání a prožívání hudby klasických českých autorů a aktivní přístup žáků k hudbě včetně jejího samostatného dotváření či interpretace prostřednictvím spontánního tance a tradičních nástrojů využívaných v rámci rytmoterapie. Je koncipován tak, aby jeho jednotlivé programy mohly být využívány i v budoucnu všemi vyučujícími (metodiky k programům včetně doplňkových audiovizuálních materiálů jsou kromě stránek projektu umístěných na www.kvalitaskoly.cz dostupné také na portálu www.rvp.cz).

Úvod

V průběhu projektu, který od června do prosince roku 2014 realizovala Společnost pro kvalitu školy, o. s., byl vytvořen metodický materiál, při jehož tvorbě se sešly čtyři autorky (tři učitelky a jedna psycholožka), které kromě přátelství pojí také láska k hudbě, k rytmům, které nás obklopují, a k životu jako takovému.

S jejich náhledem souzní citát: „...bytí lze myslet tak, jak se (člověku) daří skutečně být v hudbě. Hudba je doménou ducha, který cítí. Ocitám-li se v hudbě, odhaluje se, co znamená být“. (Vyšohlíd, 2001)

Hudba je jedním z prostředků, které výrazně ovlivňují emocionalitu člověka jak v jeho nitru, tak v projevech navenek. Ačkoli jsou jisté její aspekty univerzální, jiné jsou podmíněny kulturou dané společnosti v kontextu doby, v níž vznikala – hudba je určována týmiž kulturními vzorci jako celá kultura. Skrz hudbu se tedy můžeme navracet k identitě národní, kdy hudba napomáhá vnímat ji jako identitu kolektivní (Jurková, 2012). Interpretace skladby se v procesu vnímání stále proměňuje v závislosti na mnoha faktorech, které jsou dány individualitou člověka. Vnímání se může omezit pouze na estetické kvality díla, nebo může tyto kvality dále vykládat a nalézat tak v díle „svůj“ subjektivní smysl (Novák, 2005).

Nalézání tohoto subjektivního smyslu není možné bez emocí. Lze považovat za tristní, že je v současné edukaci ekonomický úspěch nadřazen tomu, co je lidsky specifické a neopakovatelné, že se lidé stávají kompetentními „prefabrikáty“, jimiž je možné univerzálně vyplňovat trhliny na trhu práce (Matthews, 2005). Je kladen tak velký důraz na schopnost zajistit produkci společenského blahobytu, až se téměř zapomnělo na jednoho z nejmocnějších hybatelů individuálního lidského konání – na emoce. Ačkoli nejsou často na první pohled zjevné, dokážeme díky nim různé situace jedinečně a neopakovatelně prožívat. A k čemu jinému by nás měla vést edukace v hudbě, když ne k prožívání?

RVP ZV (Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, 2007) jako jeden z hlavních cílů vzdělávání formuluje rozvoj kompetence komunikační a sociálně personální. Uvědomíme-li si, že koncept kompetencí, byť jeho podstata tkví v pravém opaku, v sobě ukrývá potenciál k rozvoji jedinečnosti každého člověka, je nasnadě, že právě rozvíjení těchto dvou kompetencí nabízí oporu tématům emoční gramotnosti. Ačkoli v mnohých současných pokusech o vymezení pojmu gramotnost stále převládá pohled z perspektivy trivia s přidružením gramotnosti přírodovědné, začíná se stále více prosazovat pojetí funkční, které zahrnuje mnoho dílčích specifických gramotností (Rabušicová, 2002), mimo jiné gramotnost emoční (Steiner, 2003). Zatímco známější pojem emoční inteligence (Goleman, 2012) je spojován spíše s individualitou jedince, emoční gramotnost, byť souvisí s osobním růstem, je orientována na rozvoj vztahů v praktické interakci s druhými, která buduje porozumění na emoční úrovni, kdy rozklíčování a pochopení těchto emocí ovlivňuje naše další jednání. V oblasti emocionality se snaží najít odpovědi na otázky: Jaké kvality umožňují osobnosti uspět ve společnosti? Mohou být takové kvality rozvíjeny? A otázka námi přidaná zněla: Mohou nové, jiné postupy založené na harmonizaci a prožitku pomoci žákům pronikat do vážné hudby? Jak na to?

Dnes víme, že aby hudba skutečně harmonizovala, léčila, „žehlila“ emoční stresy, měla by trvat alespoň osm až deset minut (v optimálním případě až dvacet minut), měla by být strukturně a nástrojově co nejjednodušší, v rytmu pod 60 úderů za minutu (nebo ideálně docela bez rytmu) a neměla by být zpívaná (slova evokují asociace a jsou potravou pro levou, dominantní mozkovou hemisféru, přičemž ideálem by mělo být posílit právě tu druhou, vztahovou, intuitivní pravou mozkovou hemisféru). (Marek, 2009)

Proto bylo při promýšlení  náplně projektu, resp. metodického materiálu jako jeho výstupu, jasné, že se bude v rámci propagace Roku české hudby[1] na základních školách zaměřovat také na rozvoj emoční gramotnosti žáků prostřednictvím inovativních postupů rytmoterapie. Seznamování se s díly našich nejznámějších hudebních skladatelů se tak stává pro žáky zážitkem, který mohou prožívat skrz harmonizující rytmy jedinečným způsobem. Jména Antonín DvořákBedřich SmetanaLeoš Janáček a Bohuslav Martinů, na jejichž tvorbu projekt odkazuje, jsou ve světě jednoznačně spojována s tím, co je označováno jako „české“ – a ostatně první evropské označení hudby, řecký výraz mousikē, označoval příslušnost jak k hudbě, tak k celku zvukových (slovesných, hudebních) a pohybových (tanečních) aktivit (Novák, 2005), které jsou kulturně či společensky specifické. I když se v projektu pracuje s nástroji, které typicky české nejsou (např. djembe), je možné rytmus evokovat i jinak, např. hrou na tělo.

V průběhu pilotáže a následné realizace upravených verzí programů pro žáky 6. - 9. ročníků základní školy (celkem se účastnilo 407 žáků) se ukázalo, že zdánlivě nemožné propojení klasické hudby a rytmoterapie má svůj smysl. Žáci se velmi ochotně zapojovali do rytmoterapeutických aktivit – úsměvy, které se na jejich tvářích objevovaly poté, co zažili sílu vibrací šamanského bubnu, mluvily za vše.

Máte chuť tyto postupy vyzkoušet? Věříme, že ano!

V textové části metodického materiálu najdete 4 oddíly. První je věnován dílu Leoše Janáčka, druhý Bedřichu Smetanovi, třetí pracuje s tvorbou Antonína Dvořáka a čtvrtý vše završuje seznámením se s prací Bohuslava Martinů. Každý oddíl je určen pro jeden z ročníků 2. stupně základní školy; jeho součástí je rozpracování kompetencí podle RVP ZV a cílů v doméně kognitivní, afektivní i psychomotorické, propojených s učivem oboru Hudební výchova. Přiložen je také přehled využitých metod a strategií a pomůcek. Časový odhad pro realizaci jednoho programu je vždy 90 minut (samozřejmě je možné využívat pouze některé z aktivit a realizaci podle uvážení přizpůsobit rozsahu jedné vyučovací hodiny (45 minut).

Rizika a doporučení vycházejí ze zkušenosti, kterou jsme načerpali při realizaci programů. Doufáme, že budou pro Vaši praxi užitečná a pomohou Vám programy úspěšně realizovat.

Každý z programů pracuje s příběhem o autorovi (jeho tištěná podoba je rovněž součástí metodického materiálu), ověřen a pro praxi připraven je také program pro práci na interaktivní tabuli. Toto vše spolu s dalšími doplňkovými materiály je přehledně uspořádáno do adresářů a připraveno na CD, které je součástí tištěné verze tohoto materiálu. Pro Vaše seznámení s nástroji, s nimiž rytmoterapie pracuje, najdete na nosiči také krátké instruktážní video.

Pozn.: Jednotlivé díly z příručky budou také publikovány na Metodickém portálu RVP.CZ formou článků a DUM v seriálu Škola v rytmu života.

Autorky věří, že Vám do praxe připravily kvalitní materiál, s jehož pomocí si hudbu vychutnají nejen žáci, ale také Vy, jejich učitelé. Budou rády za každou zpětnou vazbu, za náměty či úpravy, za Vaše vlastní postřehy z praxe, které se budou programů týkat. Pokud se rozhodnete tuto možnost využít, je pro Vás připravena adresa skolavrytmuklasiky@seznam.cz. Předem Vám za Vaši odezvu děkujeme.

Přejeme Vám hodně zdaru při práci – ať se i Vaše škola probudí v rytmu klasiky!

Bibliografie

Goleman, D. (2012). Emotional Intelligence: 10th Anniversary Edition. Random House Publishing Group. Načteno z https://books.google.com/books?id=OgXxhmGiRB0C&pgis=1

Jurková, Z. (2012). Meditace na téma Identita v české národní hudbě. V L. D. (ed.), Národní identita/y v české hudbě (s. 10-19). Praha: Institut umění-Divadelní ústav, Česká hudební rada.

Marek, V. (2009). Co je za hudbou? Vlastimil Marek. Načteno z http://www.baraka.cz/Marek/knihy/pdf/co_je_za_hudbou.pdf

Matthews, B. (2005). Engaging Education: Developing Emotional Literacy, Equity and Co-education. McGraw-Hill International. Načteno z https://books.google.com/books?id=b0hKgQlZ9loC&pgis=1

Novák, R. (2005). Hudba jako inspirace poezie. Ostrava: Ostravská univerzita - Nakladatelství Tilia.

Rabušicová, M. (2002). Gramotnost: staré téma v novém pohledu. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2007). Praha: VÚP.

Steiner, C. (2003). Emotional Literacy: Intelligence with a Heart. Fawnskin: Personhood Press.

Vyšohlíd, Z. (2001). O víře a rozumění. Praha: Svoboda Servis.

Year of Czech Music. (n.d.). Načteno Prosinec 16, 2014, z http://www.rokceskehudby.cz/rok_ceske_hudby


[1] Roky české hudby nejen u nás, ale i v zahraničí realizované v letech zakončených číslicí 4, odrážejí skutečnost, že výročí všech výše jmenovaných skladatelů spadají právě do těchto let. Proto bylo v r. 1924 poprvé slaveno smetanovské výročí, po válce pak došlo k rozšíření koncepce na českou hudbu jako takovou (“Year of Czech Music,” n.d.).

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
2.03 MB
PDF
Škola v rytmu klasiky - metodický materiál

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Bc. Martina Rozsypalová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Škola v rytmu klasiky.
Ostatní články seriálu:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída, Specializovaná učebna

Nutné pomůcky:

Vždy: hudební ukázka, audiovizuální materiál – prezentace, program na interaktivní tabuli, interaktivní tabule, počítač, hudební nástroje.

Článek pro obor:

Hudební výchova 2. stupeň