Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Ochrana člověka za mimořádných událostí při živelních pohromách
Odborný článek

Ochrana člověka za mimořádných událostí při živelních pohromách

Anotace

Projekt Ochrana člověka za mimořádných událostí v živelných pohromách představuje základní seznámení (blok 5 vyučovacích hodin) s danou problematikou určené žákům 6. a 7. ročníku 11. ZŠ Plzeň. Tento projekt je dále rozvíjen prostřednictvím dílčích témat v jednotlivých vzdělávacích oborech nebo průřezových tématech, která jsou na 11. ZŠ Plzeň realizována rovněž projektově. Hlavním cílem projektu je položit teoretický základ tohoto tématu, aktivizovat žáky pro další vzdělávání v tomto tématu a na modelových příkladech prezentovat vybrané způsoby chování člověka za mimořádných událostí v živelních pohromách.

Cíl

Cíle projektu:

Z pohledu školy:

  • Realizovat problematiku ochrany člověka za mimořádných událostí při živelních pohromách projektovým způsobem.
  • Prezentovat téma dotýkající se problematiky environmentální výchovy.
  • Zpestřit vzdělávací proces na škole s cílem pozitivně ovlivnit klima školy.
  • Vzbudit u žáků zájem o dané téma.
  • Působit výchovně v rámci dané problematiky.
  • Propojit témata více vzdělávacích oborů (zeměpis, chemie, přírodopis, občanský výchova) – vytvořit integrovaný pohled na problematiku ochrany člověka za mimořádných událostí v živelních pohromách.

Z pohledu žáka:

  • Seznámit žáky s aktuální problematikou ochrany člověka za mimořádných událostí při živelních pohromách prostřednictvím alternativních metod a organizačních forem vzdělávání (skupinová práce, brainstorming, kooperativní učení aj.).
  • Položit teoretický základ dané problematiky.
  • Utvářet a rozvíjet klíčové kompetence žáka (rozvíjet osobnost žáka v oblasti postojů a hodnot, rozvíjet jeho vědomosti v dané problematice, zapojit žáka do rozhodovacích a posuzovacích procesů).
  • Vytvořit příležitosti pro individuální uplatnění žáka v souvislosti s řešení dané problematiky (čísla tísňového volání, evakuační zavazadlo, pravidla pro přežití, …).
  • Osvojit si na modelových příkladech chování za mimořádných událostí v živelních pohromách typických pro naše území.
  • Vytvořit přehled rizikových oblastí z hlediska mimořádných událostí v živelních pohromách ve světě.
  • Použít v rámci realizace jednotlivých aktivit elektronické zdroje.

Struktura projektu

1. vyučovací hodina: aktivizace a motivace žáků pro další činnosti. Motivace (negativní dopady živelných pohrom na život člověka), Klasifikace přírodních rizik.

2. a 3. vyučovací hodina: osvojení si základních pojmů problematiky. Expertní skupiny (získávání informací o jednotlivých přírodních rizicích, předávání informací o jednotlivých přírodních rizicích).

3. a 4. vyučovací hodina: osvojení si zásad chování za mimořádné události v ČR. Modelová situace - povodeň (tvorba zásad týkajících se chování před, při a po povodni).

4. vyučovací hodina: osvojení si lokalit nejvýznamnějších přírodních rizik ve světě. Přírodní rizika ve světě (tvorba mapy světa s lokalizací jednotlivých přírodních rizik).

5. vyučovací hodina: syntéza znalostí a dovedností, sebehodnocení skupiny i jednotlivců. Pocitový poster (tvorba pocitového posteru, který shrnuje dílčí výstupy z jednotlivých aktivit projektu), Hodnocení.

Před vlastním začátkem projektu je třeba žáky seznámit s pravidly práce a se způsoby a kritérii hodnocení. Důvodem je skupinová práce, která je nejvýraznější organizační formou celého projektu realizovanou prostřednictvím nejrůznějších vzdělávacích metod.

1. vyučovací hodina

Motivace

Požadavky na prostor: třída s PC a dataprojektorem

a) Žákům jsou prezentovány důsledky mimořádných událostí (tornáda, tsunami, zemětřesení, požáru, …) na život člověka. Prezentace může probíhat prostřednictvím vhodných fotografií, videoukázek, výpovědi očitého svědka dané události nebo kombinací těchto způsobů (viz. příloha č. 1).

Příkladem vhodných fotografií či videoukázek mohou být důsledky ničivé vlny tsunami z Indonésie, Thajska, Indie a Srí Lanky roku 2004 nebo důsledky ničivého zemětřesení z Haiti roku 2010.

b) Metodou brainstormingu žáci vymýšlí a prezentují příklady přírodních rizik, která mohou vést k mimořádným událostem.

Příklady přírodních rizik vedoucích k mimořádným událostem: tornádo, písečná bouře, pád vemírného tělesa, sesuv půdy, extrémní teplota, požár, vulkanismus, radioaktivita, tropická cyklóna, povodeň, sucho, zemětřesení, svahový pohyb, orkán, záplava, extrémní srážky, bouřlivý příliv aj.).

Pozn.: Mezi prezentovanými pojmy se mohou omylem vyskytnout i antroppogenní (způsobena člověkem) rizika (havárie jaderné elektrárny, terorismus, havárie ropného tankeru, požáry z nedbalosti, …). Z tohoto důvodu je potřeba upozornit, že rizika mohou být přírodní, antropogenní nebo mohou patřit do obou kategorií (např. požár).

Klasifikace přírodních rizik  

Žáci dostanou k dispozici tabulku, která obsahuje jednotlivé kategorie přírodních rizik a seznam vybraných přírodních rizik. Jejich úkolem je roztřídit (stříháním) tyto pojmy a přiřadit je (lepením) ke správné kategorii. (viz. Příloha č. 2)

Po provedené klasifikaci a kontrole následuje diskuse nad problematikou, která přírodní rizika se týkají obce, ve které se nachází škola. Žáky může být sestaven i žebříček podle toho, jak jednotlivá rizika mohou obec (školu) ovlivnit.

Poznámka: Většina přírodních ohrožení je vzájemně propojena a velmi často je jeden proces doprovázen dalším (vulkanismus x zemětřesení, přívalový déšť x sesuv půdy atp.). Na tuto skutečnost je žáky potřeba upozornit. Výše uvedená klasifikace je pouze jednou z několika možností (existuje více kritérií).

2. a 3. vyučovací hodina

Expertní skupiny - přírodní rizika

Požadavky na prostor: počítačová učebna

a) Žáci jsou v úvodu rozděleni do pracovních skupin (pro další realizaci projektu je ideálním rozdělením na 5 skupin po 5 žácích (5x5) případně na 4 skupiny po 4 žácích (4x4)). Skupiny by měly být z hlediska pracovních možností vyrovnané. Každé skupině je přiřazena (například losem) jedna kategorie přírodních rizik (nejvhodnějšími kategorie jsou rizika atmosférická, hydrosférická a litosférická, proto je možné jedno riziko přiřadit i více skupinám). Skupina se tak na danou kategorii stává expertní (odbornou) skupinou.

V případě vyrovnanosti skupin může být celý projekt brán jako určitá forma soutěže. Výsledky všech úkolů a aktivit mohou být bodovány (kritéria si určí vyučující). Z tohoto důvodu lze žáky rozdělit do skupin již před úvodními dvěma aktivitami (brainstorming na téma přírodní rizika + klasifikace rizik), které mohou být do soutěže rovněž zahrnuty.  

b) Žáci (každý samostatně) na internetu vyhledají a zaznamenají informace týkající se jednotlivých kategorií přírodních rizik (charakteristika, příklady, důsledky, hlavní oblasti výskytu aj.) – každý za kategorii, která je typická pro skupinu, jíž je členem.

c) Žáci ve skupinách porovnají výsledky svého vyhledávání. Vytvoří souhrnný text (závěr), který bude charakterizovat příslušnou kategorii přírodních rizik.

d) Žáci vytvoří nové skupiny tak, aby v každé byl jeden (v případě rozdělení 4x4 nebo 5x5) nebo dva (v případě dalších rozdělení) zástupci expertních skupin. Ve skupině pak probíhá vzájemné předávání informací o jednotlivých kategoriích přírodních rizik (každý člen prezentuje závěry jeho expertní skupiny) a diskuse nad důsledky přírodních ohrožení týkajících se člověka.

3. a 4. vyučovací hodina

Modelová situace – povodeň

Požadavky na prostor: třída

Mezi nejčastější živelné pohromy v České republice patří povodně. Proto je potřeba vědět, co dělat, když povodně hrozí. Stěžejní je osvojení si zásad, které se týkají chování před povodní, při povodni a po povodni. Vždy je cennější, když si požadované vědomosti a dovednosti žáci osvojí samostatně na základě diskuse či práce s nejrůznějšími informačními zdroji. Tomuto záměru by měl sloužit i pracovní list (viz příloha č. 3). Žáci pracují ve skupinách podle rozdělení na expertní skupiny z předchozí aktivity.

4. vyučovací hodina

Přírodní rizika ve světě

Požadavky na prostor: třída s PC a dataprojektorem

a) Žáci stále častěji vyjíždějí se svými rodiči i do míst v zahraničí, kde se mohou setkat i s přírodními riziky, která nejsou typická pro naše území. Z tohoto důvodu je potřeba žáky seznámit s těmito lokalitami a prezentovat odlišnosti v chování za mimořádných situací, které mohou tato přírodní rizika způsobit.

Pracovní skupiny dostanou k dispozici obrysovou mapu světa a seznam vybraných přírodních rizik (viz příloha č. 4). Pojmy žáci rozstříhají a nalepí do míst, pro která jsou typická. Využijí zkušeností z práce a z diskuse v rámci expertních skupin, kde v rámci charakteristiky jednotlivých přírodních rizik měli zjišťovat i hlavní oblasti výskytu. Kontrola proběhne s využitím dataprojektoru a zákresu oblastí přímo do promítané mapy světa (bílá keramická tabule nebo využití aplikace pro úpravu obrázků).

Vzhledem k tomu, že míst výskytu jednoho přírodního rizika je více, měly by pracovní skupiny dostat více kopií obsahujících seznam vybraných přírodních rizik.

b) Po kontrole lokalizace následuje diskuse, jaké jsou rozdíly v chování za mimořádné události typické pro naše území (povodeň) a v chování za mimořádné události, kterou je například tsunami nebo zemětřesení. Žáci tak naváží na diskusi, která se týkala přírodních rizik typických pro naše území.

5. vyučovací hodina

Pocitový poster

Jedná se o závěrečnou a částečně hodnotící fázi projektu. Každá pracovní skupina dostane k dispozici jeden čistý papír (A1), fixy, lepidlo a nůžky. Vzhled pocitového posteru je individuální, závisí na každé pracovní skupině. Jedinou podmínkou je nadpis v horní části posteru - Ochrana člověka za mimořádných událostí při živelních pohromách.

Podklad posteru tvoří výstupy z jednotlivých aktivit projektu (pracovní list, mapa, tabulky, ...). Barevnými fixami mohou žáci upravit grafickou podobu posteru nebo mohou vyjádřit vše, co je v souvislosti s daným tématem napadne (svůj pocit). Žáci / skupiny mají volnou ruku.

Výsledný pocitový poster je v prostorách školy prezentován ostatním žákům, kteří se projektu neúčastnili.

Hodnocení

Hlavním kritériem hodnocení je přístup žáků k plnění úkolů v rámci jednotlivých aktivit projektu. Vedlejším kritériem je kvalita obsahové stránky zpracovaných úkolů (brainstorming – pojmy, klasifikace přírodních rizik, expertní skupiny, modelová situace – povodeň, přírodní rizika ve světě, pocitový poster). Nižší kvalita nějakého výstupu ještě nemusí znamenat, že přístup žáka či skupiny byl nekvalitní. Dalšími kritérii hodnocení jsou prezentační a komunikační dovednosti, schopnost reflexe žáka a skupiny, schopnost mezioborového vidění problematiky nebo schopnost aktivizace ostatních žáků ve skupině.

Hodnocení projektu probíhá průběžně (slovní hodnocení vyučujícího, sebehodnocení žáka a skupiny, reflexe žáka a skupiny, hodnocení ostatními žáky a skupinami) i jako závěrečné (sebehodnocení žáka a skupiny, pocitový poster, slovní hodnocení garanta projektu).

Jestliže realizace projektu probíhala formou soutěže mezi jednotlivými pracovními skupinami, dojde v závěru i k tomuto vyhodnocení. Kritériem však nesmí být pouze bodový zisk, ale i již zmíněný pozitivní přístup k plnění úkolů v rámci jednotlivých aktivit. Vzhledem k tomu, že se na českých školách poměrně málo chválí (subjektivní pocit autora), bylo by na místě udělovat za pozitivní přístup žáka v rámci celého projektu pochvalu.

Literatura a použité zdroje

[1] – HERINK, J.; BALEK, V. Ochrana člověka za mimořádných událostí pro zeměpis a přírodopis na ZŠ. Živelní pohromy. . Praha : Fortuna, 2002.
[2] – HZS ČR. Ochrana člověka za mimořádných událostí - Hzs ČR. 2014. [cit. 2014-31-10]. Dostupný z WWW: [www.hzscr.cz/soubor/proskoly-pdf.aspx].
[3] – HERBER, V. Přírodní katastrofy a environmentální hazardy. . 2014. [cit. 2014-31-10]. Dostupný z WWW: [http://www.sci.muni.cz/~herber/terms.htm].
[4] – KUKAL, Z.; POŠMURNÝ, K. Přírodní katastrofy a rizika. . 2014. [cit. 2014-31-10]. Dostupný z WWW: [www.mzp.cz/osv/edice.nsf/.../$file/planeta_katastrofy_2korektura.pdf].
[5] – U.S.Geological Survey. Natural hazards. . 2014. [cit. 2014-31-10]. Dostupný z WWW: [http://www.usgs.gov/natural_hazards/].
[6] – Dnešní svět. Přírodní rizika na Zemi. Číslo 1. 2011. ISBN 1801-4119..
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
docx
340.82 kB
Dokument
Příloha č. 1
docx
12.7 kB
Dokument
Příloha č. 2
docx
16.6 kB
Dokument
Příloha č. 3
docx
55.66 kB
Dokument
Příloha č. 4

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Pavel Červený

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence občanské
  • rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence občanské
  • chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Environmentální výchova
  • Vztah člověka k prostředí

Mezioborove presahy:

  • Předškolní vzdělávání

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

papír (A1, A4), tužky, fixy, lepidlo, nůžky, publikace (knihy, časopisy, elektronické zdroje) s danou problematikou, PC s připojením na internet, dataprojektor