Odborný článek

Úvod k Evropě

8. 4. 2008 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Miroslav Soukup

Anotace

Příprava zaměřená na práci s prekoncepty spojenými s Evropou. Žáci srovnávají Evropu s již poznanými světadíly a seznamují se s jejím geografickým vymezením.

Průběh hodiny

Evokace
28 minut/Σ28 minut

Učitel na začátku hodiny motivuje žáky krátkým úvodem do problematiky: „Přestože jste se Evropě v předchozích hodinách zeměpisu zatím příliš nevěnovali, zajisté o ní ledacos víte. Někteří z vás ji možná mají už i dobře procestovanou. Pojďme si utřídit naše poznatky a náhledy na ni ještě před tím, než se jí budeme věnovat takřka z vědeckého pohledu po celý letošní školní rok."

Žáci si připraví papír, psací náčiní a představí si běžnou šestistěnnou hrací kostku (třeba ze hry Člověče, nezlob se). Každá strana pomyslné kostky má na sobě napsán jeden úkol. Na každé straně je jiný. Vyučující bude kostkou házet celkem pětkrát, tzn. že po každém hodu vždy řekne, jaká strana padla a jaký úkol mají žáci splnit. Žáci budou psát vždy k tématu Evropa po celý vymezený čas, tedy 3 minuty. Při psaní musí dodržet tato pravidla:

  • Polož tužku na papír a začni psát.
  • Piš skutečně po celý vymezený čas.
  • Když ti dojde nit, piš cokoli, ale snaž se vrátit k tématu.
  • Neplánuj dopředu, co budeš psát - zachycuj své plynoucí myšlenky.
  • Nevracej se, nic nevylepšuj.
  • Na pravopisné a další chyby nehleď - opravíš je po skončení vymezeného času.
  • Opisovat od souseda nemá smysl, není to na známky. To, co píšeš, píšeš pro sebe. Můžeš být vyzván, abys sdílel svůj text se sousedem, ale nemusíš vyhovět. Nikdo tě nebude nutit.
  • Text má největší hodnotu pro tebe samého. Máš se tím naučit soustředění, formulování myšlenek, vybavení toho, co si běžně neuvědomíš a na co si nevzpomeneš.

Když učitel hází pomyslnou kostkou poprvé, padne strana s jedním okem, k níž se váže tento úkol: „Představte si Evropu a popište ji. Jak vypadá, když se na ni díváte třeba z vesmíru (nebo na mapě). Co vidíte, když pozorujete Evropu?" Žáci 3 minuty pracují.

Po uplynutí této doby vyučující práci přeruší a opět hází kostkou - padne strana se dvěma oky. Úkol žáků je porovnat Evropu s ostatními světadíly: „Jakému světadílu se nejvíce podobá? Od jakého se liší a čím se liší?" Následují 3 minuty, kdy žáci přemýšlejí nad výše uvedeným úkolem a své úvahy zapisují.

Při dalším pomyslném hodu padne trojka. Žáci se mají zamyslet nad těmito otázkami: „Co se vám vybaví, když myslíte na Evropu. Jaké na ni máte vzpomínky? Jaké jsou vaše pocity a zážitky z Evropy?" Následuje tříminutová samostatná práce žáků.

Když učitel hází počtvrté, padne na pomyslné kostce pětka, což znamená, že se žáci mají pokusit Evropu analyzovat a napsat, z jakých částí se skládá, co všechno do ní patří, jaké jsou vztahy mezi jejími oblastmi, jestli jsou tam nějaké problémy nebo konflikty atd. Žáci 3 minuty zapisují své odpovědi a úvahy.

Při poslednímu hodu kostkou padne šest ok. Žáci musí Evropu písemně zhodnotit a napsat, co je pro ně na Evropě dobrého, jaký k ní mají vztah, co se jim na Evropě nelíbí a proč. Mají opět 3 minuty na to, aby se písemně vyjádřili.

Po uplynutí této doby následuje pět minut, kdy si přečtou své zápisky, opraví všechny chyby, popřípadě pozmění formulaci sdělení, aby byla čitelná. Nedokončené myšlenky však nesmí doplňovat, ani nic dalšího připisovat. Poté si začnou žáci vzájemně hodnotit své práce tak, že vyberou ze svých zápisků o Evropě ten, který jim připadá nejzdařilejší, a předají ho sousedovi. Pokud do některé části napsali něco, s čím by spolužáka neradi seznámili, vyberou jinou úvahu. Spolužák se zaměří pouze na část, kterou mu autor textu po straně označí svislou čárou, žádné jiné zápisky číst nesmí.

Následuje činnost, která by neměla trvat déle než 3 minuty. Učitel rozdá žákům papíry formátu A5. Každý žák přečte úvahu svého spolužáka a jednu stranu papíru napíše hodnocení toho, jak spolužák Evropu ze svého pohledu popsal. Má to být konkrétní hodnocení, uznání jeho výkonu, ne zdrcující kritika, například: „Oceňuji, jak jsi výstižně porovnal Evropu s Austrálií a Severní Amerikou". Poté na stejnou stranu papíru napíše znaménko plus. Při oceňování nesmí posuzovat pravopisné a další gramatické nedostatky.
Druhou stranu papíru označí otazníkem a napíše zde otázku, která jej napadla při čtení příspěvku, např. čemu nerozuměl, nebo kde spolužák své myšlenky nesrozumitelně formuloval. Poté papír i text vrátí autorovi, aby si hodnocení i otázky mohl přečíst.

Vhodná metoda: kostka, volné psaní, uznání a otázka

Uvědomění si
12 minut/Σ40 minut

Učitel seznamuje žáky se základními fakty o Evropě:

  • Jméno Evropa je prý odvozeno od akkadského slova „ereb", které znamená západ. Akkadové žili ve starověku v Mezopotámii a na Evropu se dívali směrem na západ.
  • Evropa je považována za světadíl, za jednu ze dvou součástí kontinentu Eurasie. Při pohledu na mapu vidíme, že je to pouze jeden obrovský poloostrov Eurasie. Pro lidský vývoj je to však jeden z nejdůležitějších světadílů - více než 2000 let byl „středem světa", ohniskem nových myšlenek, kolébkou revolucí. Hospodářsky a politicky ovládal svět (kolonie).
  • Z rozlohy pevniny zaujímá jen 7 procent (po Austrálii druhý nejmenší světadíl) a žije v ní dnes jen 12 % lidstva (720 mil).
  • Evropané mají vysokou životní úroveň, vzdělanost. Evropské státy patří k nejvyspělejším na světě.
  • Zatímco je západní část Evropy (členité pobřeží) poměrně jasně vymezená, východní hranice Evropy (s Asií) je špatně znatelná. Lidé se museli dohodnout, kudy tato hranice povede. "Pokuste se hranici najít v atlase (hranice světadílů má v legendě svou značku). Pak si ji ukážeme na mapě u tabule a popíšeme její průběh."

Poté žáci pracují s mapou v atlase, hledají hranici mezi Evropou a Asií, přičemž někteří jsou vyzváni, aby tuto hranici ukázali na nástěnné mapě u tabule a popsali její průběh.

Vhodná metoda: výklad, samostatná práce s mapou

Reflexe
5 minut/Σ45 minut

Na závěr hodiny učitel shrne poznatky o Evropě, které si žáci během hodiny měli osvojit, a zeptá se jich, zda všem úkolům a výkladu rozuměli. Poté žákům zadá domácí úlohu: „Nalezněte v atlase tři význačné body evropské pevniny (nejsevernější, nejjižnější a nejzápadnější mys), určete jejich zeměpisnou polohu a v jakém státě se nachází. Nejvýchodnější bod Evropy není mys. Je to místo, kde se Polární Ural noří do Bajdarackého zálivu v Rusku. Pokuste se určit zeměpisnou polohu i tohoto bodu."

Vhodná metoda: heuristický rozhovor

Ověření výukových cílů:

  • cíl kognitivní: v průběhu volného psaní metodou kostka, v průběhu samostatné práce s mapou, kontrolou přesnosti vypracování DÚ (povolená odchylka 1°)
  • cíl postojový: v průběhu volného psaní metodou kostka
  • cíl psychomotorický: v průběhu volného psaní metodou kostka

Literatura a použité zdroje

[1] – ANDĚL, Jiří; MAREŠ, Roman. "Starý svět" Evropa. 2. vydání. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2001. ISBN 80-7182-115-2.
[2] – Školní atlas světa. 1. vydání. Praha : Kartografie, 2004.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Miroslav Soukup

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
  • Evropa a svět nás zajímá
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Rozvoj schopností poznávání

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

Školní atlasy světa, nástěnná mapa Evropy a Asie, kartičky