Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Jak se horniny vrásní?
Odborný článek

Jak se horniny vrásní?

3. 9. 2015 Základní vzdělávání
Autor
Bc. Pavlína Holcová
Spoluautor
Jakub Holec

Anotace

Aktivita seznamuje žáky praktickou a činnostní formou s vnitřním geologickým procesem v podobě vrásnění hornin. Žáci mohou pozorovat vrásnění na vlastní oči a přitom se seznámit s tím, k čemu při vrásnění hornin dochází. Následně si mohou na konkrétních příkladech vrás popsat jejich jednotlivé strukturní prvky.

Vrása je geologický útvar, který vzniká v důsledku působení orientovaného napětí na vrstvy původně horizontálně uložených hornin. Běžnou příčinou působení tohoto napětí jsou tektonické pohyby zemské kůry, jejichž energie pochází převážně ze zemského pláště a nejčastěji se uplatňuje během horotvorných procesů. Vrásy se mohou vyskytovat u všech druhů hornin, nicméně často je můžeme pozorovat v sedimentárních horninách.

Cílem této praktické a jednoduché aktivity je simulovat vrásnění v domácích či školních podmínkách a tím usnadnit pochopení toho, jak tento geologický děj probíhá.

Autor díla: Jamgreene

Pracovní postup:

  1. Do skleněné (plastové) nádoby v několika vrstvách nasypeme mouku, hlínu a strouhanku tak, aby nám vzniklo souvrství ve víceméně horizontálním uložení. V této fázi lze žákům zmínit princip superpozice, který říká, že ve sledu sedimentárních hornin v normálním uložení klesá směrem do nadloží stáří hornin.
  2. Z tvrdého papíru (kartonu) si vystřihneme obdélník, který následně vložíme na jeden z konců nádoby, a vytvoříme tak plochu, kterou budeme naše vrstvy „hornin“ stlačovat z boku, tedy vrásnit.
  3. Posléze pomalu táhneme kartonem z jednoho konce nádoby k druhému konci, čímž simulujeme orientované napětí působící na horniny. Při pozvolném zmenšování prostoru dochází k vrásnění nasypaného materiálu obdobně jako u skutečných vrstev hornin.
  4. Po uvolnění napětí můžeme pozorovat vrásy podobné těm, se kterými se můžeme setkat v reálných přírodních podmínkách – video zde.
  5. Na vytvořených vrásách si ukážeme jejich geometrické prvky v podobě antiklinál a synklinál. Déle určíme vrchol a dno vrás, případně popíšeme jejich sklon (vrása přímá, šikmá, překocená, ležatá a ponořená).

Autor díla: Pavlína Holcová

Touto jednoduchou aktivitou se žáci mohou prakticky seznámit s geologickými jevy, jejichž průběh bývá našemu oku ukrytý. Přitom dochází k simulaci podmínek, které se při vrásnění hornin skutečně uplatňují. V souvislosti s plastickou deformací hornin je potřeba též zmínit, že kromě vysokého tlaku na horniny v zemské kůře též působí vysoké teploty. Horniny se tedy v těchto podmínkách nechovají křehce, ale plasticky.

Literatura a použité zdroje

[1] – PETRÁNEK, Jan. On-line Geologická encyklopedie. 2007. [cit. 2014-6-2]. Dostupný z WWW: [http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl].
[2] – Compressive Ridge Formation. [cit. 2015-8-3]. Dostupný z WWW: [https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Compressive_Ridge_Formation.svg].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Bc. Pavlína Holcová

Hodnocení od uživatelů

Pavlína Hublová
4. 9. 2015, 11:06
Komentář ze sociální sítě:
"Jednoduché, názorné, poučné ... super. Díky."

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída, Specializovaná učebna, Učebna v přírodě

Nutné pomůcky:

průhledná skleněná (plastová) nádoba, mouka, hlína, strouhanka, karton, nůžky