Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Pozorování plísní
Odborný článek

Pozorování plísní

27. 4. 2020 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Lenka Benediktová
Spoluautoři
Mgr. Jiří Kout Ph.D.
Mgr. Petra Vágnerová
prof. RNDr. Michal Mergl, CSc.

Anotace

Materiál vznikl jako jeden z výstupů týmu biologie projektu Didaktika – Člověk a příroda A (http://didaktika.zcu.cz/). Autoři materiálu si kladou za cíl překonat problémy spojené s výukou tématu Plísně, které byly zjištěny od učitelů napříč Českou republikou. V tomto případě materiál nabízí možnosti experimentů na téma Plísně. Obsahová správnost materiálu je garantována v rámci projektu Didaktika – Člověk a příroda A.

Tento článek přináší aktivity, které využívají jako modelový organismus plísně.

Ovocný čaj místo agaru

Pro svoji malou velikost nevidíme mikroorganismy a jejich rozmnožovací částice, které se vznášejí ve vzduchu. Jejich přítomnost lze dokázat mnoha způsoby. Klasickým způsobem je nechat živnou půdu odkrytou a zakrytou. K tomu je však potřeba agar a Petriho misky.

Efektní způsob, jak demonstrovat  přítomnost mikroorganismů  vznášejících se ve vzduchu, využívá obyčejného ovocného čaje. Čaj (resp. vývar z rostlin) slouží jako hezky barevné kultivační medium.

Pomůcky: Dvě zavařovací sklenice, alobal, dva sáčky ovocného čaje (ideální je světlý, např. citrusový čaj apod; použít lze jakýkoliv ovocný).

Dvě zavařovací sklenice důkladně umyjeme horkou vodou a zakryjeme alobalem jejich otvor (asi tak 1 cm pod okraj sklenice). Lepší je po uzavření alobalem umístit sklenice na cca 10 minut do rozehřáté sporákové trouby. Sklenice tím vysterilizujeme, poté je nutné sklenice nechat vychladnout. Uvaříme asi 1 litr ovocného čaje a stejné množství nalijeme do  obou sklenic. Jednu sklenici ponecháme zakrytou alobalem, druhou necháme odkrytou. Obě sklenice umístíme na takové místo, aby na ně žáci nemohli sahat, ale aby je viděli.

Asi po dvou až třech dnech se na povrchu nezakryté sklenice objeví první malé kolonie plísní. Po asi týdnu je hladina z velké části pokryta stejnoměrně se rozrůstajícími koloniemi plísní. Patrných je několik typů. Druhá zakrytá sklenice je bez kolonií, resp. se objeví jen ojediněle a později.

1. Otázka: Kde se vzaly terčíky plísní na hladině čaje?

Odpověď: Ze spór, které sice okem nevidíme pro jejich malou velikost, ale které jsou tak lehké, že se vznášejí v proudu vzduchu, vyrostl nový terčík plísně. Pokud spóra zapadne do vhodného prostředí, tak z jediné spory vyroste nová houba („plíseň“). Vhodným prostředím je v tomto případě hladina čaje, která je dostatečně pevným povrchem pro houbovou spóru. A živiny si houba vezme z roztoku ovocného čaje.

Závěr: Mikroorganismy jsou tak malé, že nejsou vidět pouhým okem, ale jsou všudypřítomné.

2.  Otázka: Proč jsou terčíky kruhové?

Odpověď: Protože nic nebrání růstu plísně na všechny strany. Terčík plísně roste i směrem do čaje a nad úroveň hladiny.

Závěr: Růst kolonie se děje v nejlepším prostředí. Hladina umožňuje čerpat živiny z čaje, vzduch je zdroj kyslíku nezbytný pro růst houby, pod hladinou by bylo kyslíku méně.

3. Otázka: Proč  jsou  terčíky různé?

Odpověď: Kolonie patří různým druhům hub. Ty rostou různou rychlostí a navzájem se v růstu mohou i omezovat a přerůstat se.

Závěr: Napadané spóry patří různým druhům, tj. více druhům hub („plísní“). Ve vzduchu tedy létají spóry různých druhů hub.

4. Otázka: Proč je druhá sklenice zakrytá alobalem bez kolonií hub?

Odpověď: Spóry v klidném či pomalu proudícím vzduchu klesají k zemi. Pokud otvor sklenice zakryjeme, spóry se nedostanou do sklenice, i když se vzduch mezi sklenicí a okolím vyměňuje. Spóry ale nemohou „padat vzhůru“ po směru zemské přitažlivosti, a tak se do druhé sklenice mezerou mezi sklem a alobalem nedostanou.

Závěr: Spory plísní se ve vzduchu vznášejí, ale nemohou se aktivně pohybovat proti gravitaci.
 
Pod tímto textem vidíte vložené soubory s fotografiemi k pokusu a pracovním listem. Aktivita v pracovním listu je založena na principu badatelsky orientované výuky, i když se nejedná o BOV v pravém slova smyslu. Žákům je předložena dvojice sklenic s informací o tom, jak byly sklenice připraveny. Jedna obsahuje plesnivý ovocný čaj, druhá čaj bez plísně. Na žácích je, aby popsali, co vidí ve sklenicích a poté vyřešili další úlohy v pracovním listu.
 
Zakrytá sklenice po 7 dnech
1. Zakrytá sklenice po 7 dnech
 
 
Odkrytá sklenice po 7 dnech
2. Odkrytá sklenice po 7 dnech
 
Různé plísně na hladině ovocného čaje
3. Různé plísně na hladině ovocného čaje
 
Další plísně na hladině ovocného čaje
4. Další plísně na hladině ovocného čaje
Autor díla: Lenka Benediktová

 

Pozorování plísní a jejich modelování

Plísně patří mezi velmi časté houby na různých místech v přírodě, ale i v budovách. Jejich rozmnožování probíhá běžně přes velké množství nepohlavních spor, které se snadno šíří vzduchem. Pod pojmem plísně si však obecně představujeme veškeré povlakové houby, což není zcela přesné. Pravé plísně patří k jednodušším houbám a nevytvářejí plodnice. Tělo tzv. plísní tvoří soubor vláken nazývaných hyfy, které jsou složeny z jednotlivých buněk. Nejčastěji plísňové organismy nalezneme na starších potravinách, kde nacházejí cukerné zdroje pro svůj život. Následující mikroskopický pohled na plísně nám ukáže, že může jít o tvarově zajímavé organismy. Pozor, plísně mohou být alergenní, proto se snažte přímo se nenadechovat, pokud si plíseň prohlížíte z blízkosti.   

Úkoly:

1) Vypěstujte si vlastní plísně.

Ponechte různé substráty (citrusové ovoce, chleba, cukerný roztok, zeleninu) přirozené kolonizaci vzduchem šířenými sporami. Vložením sledovaného kousku do igelitového sáčku můžete růst plísní urychlit. Po úspěšném pěstování porovnejte jednotlivé plísně z různých potravin. Jak se liší na pohled? – barva, velikost, povrch (hladký, zrníčkatý…), okraj (celistvý, vláknitý…). Své pozorování pečlivě zapište, případně jednotlivé kolonie zakreslete (nejlépe ve velkém zvětšení). Pro svoji práci můžete použít přiložený pracovní list, za pomlčku u každé plísně napište, na jakém podkladu byla vypěstována. Do pravé části protokolu patří váš nákres pro každou plíseň. 

2) Jak vlastně plíseň skutečně vypadá?

Tělo plísní není možné blíže pozorovat bez mikroskopu. Proto si v tomto úkolu své úspěšně vypěstované plísně prohlédnete pod mikroskopem. Vyučující by měl žáky seznámit s postupem při mikroskopování.

Zhotovení mikroskopického preparátu není složité. Na podložní sklíčko kápnete malé množství obyčejné vody a přidáte ještě menší množství prostředku na mytí nádobí (jar…). Preparační jehlou nebo jiným podobným nástrojem si naberte malé množství plísně a umístěte materiál do směsné kapky na podložním sklíčku, preparát přiklopíte krycím sklíčkem a přimáčknete s odsátím nadbytečné tekutiny (stačí k okraji krycího sklíčka přiložit papírový kapesník).   

Váš mikroskopický obraz si pečlivě prohlédněte, případně se můžete pokusit přes okulár vyfotit váš preparát mobilním telefonem. Nakreslete, co vidíte (ne co je ukázáno v učebnici) a porovnejte svoje pozorování s učebnicí. Váš obrázek se může od učebnice lišit, plísní je mnoho druhů, může jít i jen o zdánlivě chaotickou směs hyf (obr. 3).

Ukázkové obrázky (obr. 1–3) byly vytvořeny výše popsanou metodou s vodou a jarem. Pod obrázkem 4 najdete zobrazení dvou základních hojných rodů plísní, ke kterému se blíží vaše plísně. Jste schopni najít v preparátu označené části plísně na tomto obrázku? Nedejte se odradit odbornými pojmy, pomůže vám slovníček.

·         fialidy – protažené buňky, ze kterých vznikají konidie pučením

·         konidie – nepohlavně vzniklé spory hub

·         konidiofor – hyfa sloužící jako nosič konidií

·         měchýřek – rozšířený konec konidioforu u kropidláku

·         metula – poslední buňka konidioforu nesoucí fialidy

3) Soutěž o nejhezčí model plísně.

Tento úkol vychází z vašeho předcházejícího pozorování. Váš obrazový záznam doma zpracujte do originálního modelu plísně podle vlastního nápadu (použít můžete např. jablko nebo jiné kulovité ovoce, špejle, drátky, korálky, špendlíky…). Nejnápadnější ke ztvárnění jsou rozmnožovací útvary. Na svých modelech si zopakujte jejich názvy a jejich význam.

 

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
docx
13.67 kB
Dokument
Ovocný čaj místo agaru – Pracovní list
pdf
262.7 kB
PDF
Pozorování plísní a jejich modelování – Pracovní list

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Lenka Benediktová

Hodnocení od uživatelů

Ahmed Malik
14. 9. 2022, 22:37
Komentář byl odstraněn, protože porušoval pravidla užívání Metodického portálu.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy