Potřebný čas: 20 min
Potřebné pomůcky: vytištěná květina identity (příloha 1) pro každého žáka
Cíl:
Průběh:
1) Každý žák dostane pracovní list, na kterém je nakreslená květina (Příloha 1).
Vyzveme žáky, aby si přečetli jednotlivé okvětní lístky. Vysvětlíme, že se jedná o části, ze kterých se skládá identita člověka. Květina je tedy odpovědí na otázku: „Kdo jsem?“
Okvětní lístky = kategorie. Mohou jimi být:
TIP: Doporučujeme, aby žáci sami nakreslili před vyplňováním květiny ukázkovou květinu na tabuli, společně si prošli jednotlivé kategorie a uvedli k nim příklady, ať o nich žáci získají představu.
2) Žákům následně zadáme, aby si každý vyplnil svou květinu – tzn. úkolem je do okvětních lístků vepsat, kým jsem, do jakých skupin patřím.
3) Následuje společný rozbor. Ptáme se:
e) Shrnutí – co z tohoto cvičení vyplývá?
Příklad: Tomášovi je 13 let, oba jeho rodiče jsou vietnamského původu. Narodil se v ČR, kde od narození také žije, ve Vietnamu nikdy nebyl.
Jaké představy o Tomášovi může mít někdo, kdo jej nezná a potká ho např. v tramvaji? Co je viditelné na první pohled?
Můžete nechat žáky přemýšlet a poté představíte Tomášovu „květinu identity“:
Tomáš se narodil v ČR. Od narození žije v ČR. Chodí do osmé třídy základní školy. Mluví česky. Hraje fotbal, chodí do skautského oddílu a učí se hrát na klavír. Zná české pohádky. Slaví Vánoce. Má rád meruňkové knedlíky, ale úplně nejraději má italskou kuchyni. Nejvíc ho baví dějepis, konkrétně středověká Evropa.
To všechno jsou věci, které ale nevidíme na první pohled. Tomáš se často setkává s tím, že o něm lidé říkají, že je Vietnamec, a spojují jej se stereotypy, které o Vietnamcích existují. Tomáše se proto různí lidé ptají na tytéž otázky jako např.: „Mají tvoji rodiče večerku? Musíš jim pomáhat? Mají restauraci? Máš rád rýži? Umíš nějaké asijské bojové umění? Vietnamští žáci jsou pilní a dobře se učí, to budeš mít určitě samé jedničky, ne?“ Tomáš se ale může cítit jako Čech. Stejně tak se ale může cítit jako Vietnamec. A může se cítit rovněž jako Čech i jako Vietnamec. V různých situacích, v různých životních etapách a v různém prostředí se tohle vše může měnit.
Stejně tak i my se můžeme cítit v určitých situacích odlišně a můžeme cítit sounáležitost s různými skupinami. Případně v některých situacích pro nás nemusí být některé okvětní lístky naší identity důležité, nebo je ani nemusíme příliš vnímat. V jiné situaci nebo v jiném období našeho života se pro nás však mohou stát naopak velmi důležitými:
Např. se přestěhuji do Francie a začnu tam dlouhodobě žít a po nějaké době se začnu cítit i jako Francouz/ka. Nebo mi nepřipadá skoro vůbec důležité, že jsem Čech/Češka, když se ale dostanu na delší dobu do zahraničí, tak se mě všichni ptají, odkud pocházím. Vnímají mě na základě mé národnosti, která pak pro mě začne být chtě nechtě důležitá.
Je vhodné ukázat nejednoznačnost a rozmanitost, která v tomto ohledu panuje, a zdůraznit, že neexistuje jedna „správná“ odpověď. Je ale užitečné nad těmito tématy přemýšlet.
[1] Pozn.: národnost je subjektivní („kým se cítím být“), na rozdíl od občanství, které je právně zakotveným termínem.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.