Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Gordický uzel a améba (aktivity zaměřené na kooperaci a kompetici)
Odborný článek

Gordický uzel a améba (aktivity zaměřené na kooperaci a kompetici)

24. 11. 2008 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Simona Šedá

Anotace

Hlavním cílem aktivit, zaměřených prioritně na kooperaci a kompetici, je rozvoj základních forem interaktivního chování a osobní zkušenost s výhodami a nevýhodami spolupráce a soutěžení.

Níže uvedené aktivity jsou zaměřené na navázání kontaktu s ostatními, kooperaci, obratnost a tvořivý přístup k řešení problému. Jsou rovněž výbornou příležitostí jak zapojit do činnosti všechny členy skupiny.

Gordický uzel

Jako motivaci k následující činnosti lze využít následující příběh o starém proroctví:


Mezi lidem Frýgie (Frýgie - historické území na západě Malé Asie, nazvané podle Frýgů; po pádu chetitské říše se Frýgie stala silným státem s centrem v Gordionu) se objevilo proroctví, že války neskončí a mír nenastane, dokud do země nepřijede vůz slunečního boha řízený mužem, který všem rozbrojům učiní přítrž. Když se vůz objevil, lid Frýgie si vozku, kterým byl sedlák Gordius, zvolil za krále. Byl nastolen mír a pořádek v celé zemi a Gordius z vděčnosti věnoval vůz nejvyššímu bohu Diovi a uvázal jej v chrámě uzlem z dřínového lýčí. Nebyly vidět konce pramenů a uzel nikdo nedokázal rozplést. Začalo se věřit, že kdo uzel rozváže, stane se vládcem celé Asie.
Při válečném tažení v Malé Asii pobýval mladý Alexandr Veliký koncem roku 334 př. n. l. s částí vojska ve starém královském městě Gordion, kde se nacházel onen mýtický „gordický" uzel.
Řek Plútarchos zaznamenal, že prý Alexandr stál před vozem uvázaným lýčím se složitým uzlem a přemýšlel o pověsti o uzlu a vládě nad světem. Dlouho se nezdržoval hledáním skrytých konců... Vzal meč a uzel přesekl. A hned prý uviděl několik konců lýčí.


Gordický uzel
je slovní spojení, které vešlo do našeho slovníku jako rčení, přirovnání. Vyjadřuje složitou, spletitou situaci, která má řešení jen v rozhodnosti a v jediném rázném, a přitom jednoduchém tnutí či řezu.

Úkolem žáků je utvořit co nejtěsnější kruh tak, že se přitisknou co nejvíce k sobě. Pak každý žák zvedne nad hlavu levou ruku a snaží se uchopit volnou levou ruku někoho ze spolužáků. Nesmí však uchopit ruku svého souseda zprava či zleva. Když se všichni žáci levýma rukama vzájemně drží, vydá učitel pokyn, aby totéž udělali pravou rukou, aniž by přitom pustili levou ruku, kterou již drží. Tímto se ze skupiny stane dokonale propletený gordický uzel. Úkolem žáků je uzel rozmotat, aniž by se vzájemně pustili. V průběhu hry je možné měnit způsob držení rukou, avšak při zachování stálého kontaktu.

Podaří-li se žákům změť končetin a těl rozplést a vytvořit jeden kruh (je však rovněž možné, že vznikne více malých kruhů), budou zapsáni do desek maloasijského města Gordia a Ásie jim bude ležet u nohou.

Co důležitého žák v průběhu aktivity dělá:

  • naslouchá verbální instrukci
  • reaguje na verbální instrukci
  • komunikuje s ostatními členy skupiny
  • pokouší se hledat řešení daného problému
  • snaží se o svých pocitech mluvit (v rámci reflexe)
  • naslouchá ostatním spolužákům (v rámci reflexe)

Co může žákovi tato aktivita přinést:

  • uvědomuje si osobní zodpovědnost za úspěšnost celé skupiny
  • podílí se na vytváření strategie řešení
  • vciťuje se do pocitů druhých
  • dodržuje předem dohodnutá pravidla
  • vyjadřuje se o svých pocitech slovně (v rámci reflexe)

Instrukce

  • Pro řešení úkolu lze stanovit časový limit.
  • Jestliže se kromě tématu spolupráce chceme věnovat i tématu soutěže, je možné soutěžit v úspěšnosti mezi několika skupinami.
  • Pokud všechny pokusy o rozpletení uzlu selžou, může učitel uvolnit jedno spojení, o kterém si skupina myslí, že je klíčové.
  • Při velkém počtu žáků ve skupině může učitel přerušit jedno spojení a uložit skupině vytvoření řady.
  • Je třeba žáky upozornit na ohleduplnost při držení za ruce.
  • Je vhodnější, mají-li žáci při této aktivitě na sobě pohodlný sportovní oděv, umožňující pohyb.

Reflexe po činnosti

Příklady možných otázek:

  • Podařilo se skupině splnit úkol?
  • Proč ano/proč ne?
  • Co přispělo k úspěšnému plnění úkolu?
  • Co naopak úspěšné řešení zpomalilo?
  • Co bylo pro úspěch skupiny důležité?
  • Podílelo se na vytváření strategie řešení víc členů skupiny?
  • Bylo nutné v určité fázi stanovit nějaká pravidla. Jaká?
  • Je možné stanovit na základě této aktivity nějaká všeobecná pravidla spolupráce, vedoucí k úspěchu skupiny? Jaká?

Uvedená aktivita může posloužit jako fyzicky náročnější způsob bližšího seznámení členů skupiny i jako úvod do problematiky kooperace a kompetice. Žáci ji obvykle vnímají velice kladně. Prostřednictvím této aktivity žák lépe poznává svou roli v kolektivu, navazuje bližší a neformálnější vztahy a odhaluje pravidla úspěšné spolupráce v rámci skupiny.

Améba

Před zahájením aktivity je vhodné žákům objasnit pojem „améba":


Amoeba [-mé-, řečtina], měňavka - rod prvoků z třídy kořenonožců.

Měňavky (Amoebina) jsou řádem prvoků ze skupiny kořenonožci. Název dostaly podle schopnosti měnit svůj tvar při měňavkovitém (amoebovitém) způsobu pohybu. Měňavky vysunují své panožky (vychlípeniny buňky) kupředu a pak za nimi přitahují celé tělo. Panožky slouží rovněž k přijímání potravy pomocí fagocytózy.
Mnoho druhů žije ve vodě i v půdě. Jednou z nejznámějších je měňavka velká (Amoeba proteus, též Chaos Chaos). Velké mnohojaderné plazmódium vytváří měňavka bahenní (Pelomyxa palustris), která je charakteristická zejména pro zahnívající vody. Některé měňavky obývají i v trávicí trubici člověka, aniž by mu způsobovaly onemocnění. Je to např. měňavka střevní (Entamoeba coli). Jiná měňavka, která se může vyskytovat ve střevě, je měňavka úplavičná (Entamoeba histolytica). Napadá střevní tkáň a způsobuje nebezpečné onemocnění - úplavici.
Panožky však mají i bílé krvinky v lidském těle, kde se pohybují po stěně cév a vyhledávají patogeny.


Úkolem žáků je napodobit amébu a „měňavkovitým" pohybem se přemístit na určitou vzdálenost. Buněčnou stěnu vytvoří žáci po obvodu buňky tak, že se zaháknou lokty. Uvnitř buňky zůstane protoplazma, tvořená ostatními žáky. Protoplazma nese ve svém středu jádro, tvořené jedním žákem, ležícím na ramenou a rukách ostatních žáků, tvořících protoplazmu. V tomto postavení se musí skupina přemístit z jednoho stanoviště na druhé. Během pohybu, „přelévání se", nesmí být porušena stěna buňky ani poloha jádra.

Co důležitého žák v průběhu aktivity dělá:

  • naslouchá verbální instrukci
  • reaguje na verbální instrukci
  • komunikuje s ostatními členy skupiny
  • pokouší se hledat řešení daného problému
  • snaží se vcítit do pocitů druhých
  • při svém konání bere ohled na možnosti ostatních členů skupiny
  • snaží se o svých pocitech mluvit (v rámci reflexe)
  • naslouchá ostatním spolužákům (v rámci reflexe)

Co může přinést tato aktivita žákovi:

  • uvědomuje si osobní zodpovědnost za úspěšnost celé skupiny
  • podílí se na vytváření strategie řešení
  • zohledňuje při svém jednání možnosti ostatních
  • dodržuje předem dohodnutá pravidla
  • vyjadřuje se o svých pocitech slovně (v rámci reflexe)

Instrukce

  • Lze sledovat čas či aktivitu realizovat formou soutěže mezi dvěma skupinami.
  • Je třeba zajistit rovný terén bez překážek.
  • Je nutné, aby učitel skupinu neustále sledoval a v případě hrozícího nebezpečí (protržení buněčné stěny, pád jádra apod.) aktivitu přerušil.
  • Buňku je možné vytvořit také několikerým obtočením celé skupiny lanem.
  • Aktivitu je možné ztížit tím, že si všichni žáci kromě jednoho, který bude řídit pohyb celé skupiny, zavážou oči.
  • Je vhodnější, mají-li žáci při této aktivitě na sobě pohodlný sportovní oděv, umožňující pohyb.

Reflexe po činnosti

Příklady možných otázek:

  • Jak skupina úkol řešila?
  • Podílelo se na vytváření strategie řešení víc členů skupiny?
  • Kdo nejvíce přispěl k řešení úkolu?
  • Jaká omezení skupina měla?
  • Jak skupina na omezení reagovala?
  • Podařilo se skupině splnit úkol?
  • Proč ano/proč ne?
  • Co přispělo k úspěšnému plnění úkolu?
  • Co naopak úspěšné řešení zpomalilo?
  • Co bylo pro úspěch skupiny důležité?
  • Bylo nutné v určité fázi stanovit nějaká pravidla. Jaká?
  • Je možné stanovit na základě této aktivity nějaká všeobecná pravidla spolupráce, vedoucí k úspěchu skupiny? Jaká?
  • Jak ovlivnilo situaci ve skupině to, že aktivita probíhala jako soutěž mezi dvěma skupinami?
  • Jaká pozitiva může soutěž přinést?
  • Může mít soutěžení negativní vliv na skupinu? Jaký?

Pokud je tato aktivita zadána žákům jako soutěž mezi dvěma skupinami, žáci si jejím prostřednictvím mohou vyzkoušet kooperaci i kompetici současně. Při následné reflexi lze tak pracovat s pozitivy a negativy jak spolupráce, tak i soutěže.

Literatura a použité zdroje

[1] – NEUMAN, J. Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. Praha : Portál, 2000. 325 s.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Simona Šedá

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Řešení problémů a rozhodovací dovednosti
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Kooperace a kompetice
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Mezilidské vztahy

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

Žádné, případně lano (cca 30 m), šátek pro každého žáka