Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > základní vzdělávání > Člověk a společnost > 2. stupeň > Dějepis > Civilizace a jejich vliv na životní pros...

Ikona prakticky

Civilizace a jejich vliv na životní prostředí

Ikona inspiraceIkona hodina
Autor: Mgr. Svatava Janoušková
Spoluautor: Mgr. Jan Boněk
Anotace: Článek představuje možnost propojení vyučovacího předmětu Dějepis s Environmentální výchovou. Na příkladu Mayské civilizace ukazuje, jaký vliv může mít člověk na prostředí, v němž žije a jakým způsobem se to dotýká existence jeho samotného.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence k učení » vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
  2. Základní vzdělávání » Kompetence k řešení problémů » kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí
  3. Základní vzdělávání » Kompetence komunikativní » formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Člověk a společnost » 2. stupeň » Dějepis » Člověk v dějinách » uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků
  2. základní vzdělávání » Člověk a společnost » 2. stupeň » Dějepis » Nejstarší civilizace. Kořeny evropské kultury » rozpozná souvislost mezi přírodními podmínkami a vznikem prvních velkých zemědělských civilizací
  3. základní vzdělávání » Člověk a společnost » 2. stupeň » Dějepis » Objevy a dobývání. Počátky nové doby » popíše a demonstruje průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:
  1. Základní vzdělávání » Environmentální výchova » Lidské aktivity a problémy životního prostředí
Organizace řízení učební činnosti: Frontální, Skupinová
Organizace prostorová: Školní třída
Klíčová slova: životní prostředí, klimatické změny, civilizace, intenzivní zemědělství

Lidské aktivity a problémy životního prostředí - Míří svět k záhubě, nebo jsme schopni zajistit udržitelný rozvoj? Co způsobilo ekologické katastrofy, stěhování národů, vylidnění či přelidnění celých kontinentů, vzniků a zániků říší? Jsme schopni se poučit? Bude historie opravdu matkou moudrosti?

Asi se všichni shodneme na tom, že člověk je živý organismus, který spolu s jinými obývá planetu Zemi. Každý organismus (rostlina, zvíře, člověk), který na Zemi žije, je tímto prostředím ovlivňován. A naopak, každý organismus ovlivňuje prostředí, ve kterém žije. Mezi všemi patří člověk k těm, kteří ovlivňují prostředí, ve kterém žijí, a to velmi značnou měrou. Někdy natolik, že změny, které ve svém prostředí způsobuje, jsou nevratné. Dokladem mohou být některé civilizace, o kterých se předpokládá, že poškodily své okolní prostředí natolik, že to zahubilo je samotné.

Tento příspěvek má ukázat účelnou integraci environmentální problematiky do výuky dějepisu. Právě ta totiž představuje možnost nahlédnout jedno z témat environmentální výchovy (konkrétně „Lidské aktivity a problémy životního prostředí") s časovým odstupem a z globálního pohledu. Studium starých civilizací umožňuje jedinečnou příležitost uvědomit si, nakolik je člověk závislý na prostředí, ve kterém žije a přizpůsobit na základě reflexe vlastního života, i života civilizace, jejíž je součástí, své chování vůči životnímu prostředí do té míry, aby je zachoval pro další generace.

Úvodní text pro výuku

Paměť lidstva je od nejstarších dob spojena s mýty o opakujícím se rozvoji a zániku vyspělých civilizací, pradávných národů. Ze starých mystérií1 se můžeme dozvědět o tajemných naukách, které byly předávány v různých kulturách a na různých kontinentech jen těm nejzasvěcenějším. Představovaly moudrost věků, podle které probíhá jakási evoluce pozemské civilizace v mohutných cyklech, které jsou střídány hlubokými depresemi, ve kterých lidé klesají téměř až na zvířecí úroveň.

Mýty a eposy o opakujícím se vzniku a zániku vyspělých civilizací je možné najít v širokém pásu od Jižní a Střední Ameriky přes starověký Egypt až po nejstarší asijské státy Indii, Čínu a Japonsko. V různých obměnách se s nimi můžeme ovšem setkat také např. u Eskymáků či obyvatel Oceánie - tedy prakticky po celé Zemi.

Jedná se o jakýsi globální jev? Katastrofu, krizi, agónii, která postupně v určitých periodách zasáhne celou Zemi? V současné době není na tyto otázky jednoznačná odpověď. Z archeologických nálezů je možné ovšem obecně konstatovat, že zánik velkých civilizací většinou nepřišel ze dne na den, ale postupoval pomalu a plíživě. Mezi ty, které tento osud potkal, lze zařadit např. vyspělou harrapskou civilizaci (dnešní Indie), mykénskou a krétskou, pozdější římskou říši nebo civilizaci mayskou. Poslední jmenované budeme v následujících odstavcích věnovat více pozornosti.

Mayové - úsvit a zánik

Starověká mayská civilizace zabírala východní třetinu středoamerického prostoru, která na jihu zasahovala mexické státy Chiapas, Tabasco a zejména poloostrov Yucatán, na severu pak dnešní Guatemalu, Belize, Salvador a západní Honduras. Na jihu převládaly vysočiny, nížiny zasahovaly částečně na jih, a hlavně v centrální a severní zóně.

 Dostupné z http://en.wikipedia.org/wiki/File:Mayamap.png
Dostupné z http://en.wikipedia.org/wiki/File:Mayamap.png
GNU

 

Mayská civilizace se od 3. století n. l. rozvíjela v srdci tropického pralesa na jihu dnešního Mexika a Guatemaly. Nejvýznamnější období a vrchol celé civilizace představuje doba 7. - 9. století. Území Mayů bylo rozděleno do malých nezávislých městských celků. Každý městský stát měl pod svojí kontrolou několik vesnic, jejichž obyvatelé se věnovali zemědělství, jako hlavní hospodářské činnosti. Města mezi sebou často bojovala, a to především v 8. století. Žádnému z nich se však nepodařilo prosadit na celém mayském území, aby mohl vzniknout velký stát, který by se výrazněji prosadil mezi ostatními národy. Mayové ovšem nežili v žádné izolaci.

Archeologové odhalili rozsáhlý obchodní systém mezi středoamerickými kulturami v oblasti mexického zálivu. Předmětem obchodu byly např. zlato, kakaovník, sůl, perleť (mořské mušle), nefrit a obsidián.

Zánik velké civilizace obvykle bývá důsledkem souhry mnoha faktorů. Nebylo tomu jinak ani u Mayů, kde šlo o střet především klimatických a ekologických změn. Zvláště klimatické změny patří k výrazným důvodům vážných problémů řady velkých civilizací po celém světě. Důkladné archeologické výzkumy v mayské oblasti potvrdily, že v době 8. - 10. století postihlo střední Ameriku dlouhotrvající extrémní sucho. V souvislosti s těmito nálezy se též potvrdilo, že v době, kdy severní polokouli zasáhly velmi nízké teploty, středoamerická oblast byla téměř bez dešťových srážek.

V této oblasti byl navíc ještě jeden výrazný extrém. Vyspělá civilizace sice vyrostla téměř v tropickém pralese, ale ve skutečnosti se jednalo doslova o „sezónní" poušť bez přístupu ke stabilním zdrojům pitné vody. Poloostrov Yucatán je prakticky bez vodních toků, protože jde o vápencovou krasovou plošinu, z níž všechna voda rychle mizí do podzemí. Mayská města se často vyskytovala poblíž tzv. cenotů - přirozených krasových jeskyní a propastí dosahujících úrovně podzemních vod. Cenoty byly posvátné a Mayové jim přinášeli lidské oběti, aby si zajistili přízeň bohů.

V souvislosti s touto skutečností se zdají být úspěchy mayské civilizace o to výraznější - protože se musela spoléhat pouze na nejisté zdroje dešťové vody. Téměř neustále se Mayové ovšem pohybovali na okraji přežití, kde jakýkoliv výkyv dešťových srážek mohl mít katastrofální důsledky. Mayové vytvořili promyšlený systém intenzivního zemědělství, což vysvětluje prudký populační skok. Intenzivní a produktivní zemědělské techniky vedly k efektivní potravinové výrobě, která Mayům dávala konkurenční výhodu před ostatními národy. Tyto zemědělské metody zahrnovaly systém kanálů, terasovitá pole, sezónní bažiny, hráze, přehrady, zavlažování, vodojemy, hydraulické systémy apod. Kromě hornatého terénu Mayové po více než 1500 let káceli a vypalovali deštný prales. Žili v prostředí, které by bylo pro většinu ostatních národů neobyvatelné.

Zemědělská produkce poskytovala většinu jídla a celá mayská civilizace na ní byla existenčně závislá. Nejrůznější plodiny byly pěstovány na terasovitých polích spojených zavlažovacími kanály (dodnes viditelné na leteckých fotografiích). Hlavní plodinou byla kukuřice, archeologové ovšem našli i semena dalších druhů, které vykazovaly jasné známky kultivace (např. slunečnicová semena, maniok, bavlna a další).

Přes všechny důkazy a archeologické názory ale dodnes zůstává velkou záhadou, proč tato nejvyspělejší kultura střední Ameriky během několika málo staletí úplně zanikla. Velmi civilizačně vyspělá mayská centra nacházející se v oblasti jižních nížin zažila nejtěžší krizové období během 8. a 9. století. V této době již byla úplně opuštěna a postupně je pohltil deštný prales. I přes to, že byla opuštěna právě nejskvělejší a nejvyspělejší města, Mayská civilizace nezanikla zcela. Zůstala zde jiná města, která, ač nikdy nedosáhla v následující době kvality těch nejvyspělejších, fungovala dál. Důvodem může být skutečnost, že města, která přežila, měla stabilní přístup k vodě.

V současné době jsou teorie o důvodech zániku mayské civilizace „klasického" období rozděleny do tří hlavních modelů:

  1. ekologické zhroucení - Mayové využívali půdní fond natolik, že způsobili vážné environmentální problémy
  2. politické důvody - časté války, devastace země i lidí, cizí invaze
  3. sucho způsobené dramatickou změnou přírodního klimatu

Yucatánský poloostrov opakovaně postihla katastrofální sucha. Významné je, že tato sucha, jedno z nich pak nakonec zřejmě skutečně přispělo k definitivnímu zhroucení mayské civilizace, zapříčinila periodická změna slunečního cyklu, a že se těmito změnami Mayové hodně zabývali.

Dlouhotrvající sucha pak navíc následovaly zhoršující se zemědělské podmínky. Mayské zemědělství bylo do značné míry závislé na kultivaci deštného pralesa a na intenzivním využívání odlesněné plochy. V této souvislosti docházelo k erozi půdy, vyčerpání v důsledku intenzivního hospodaření.

Byly ekologické problémy příčinou nebo důsledkem? Jak už bylo řečené - zánik velké civilizace bývá zpravidla důsledkem více faktorů: v případě Mayů pak téměř 150 let trvající sucho a vyčerpání přírodních zdrojů - především půda. Mayové nedokázali změnit metody hospodaření a přizpůsobit svou civilizaci měnícím se podmínkám. Jejich civilizace se dostala do vážných sociálně politických problémů a hustě osídlená městská centra se ocitla na hraně svých možností. Vývoj se zastavil a mayská civilizace již vážnou krizi překonat nedokázala. V následující poklasické etapě už nikdy nedosáhla takové úrovně, jako v době svého klasického období.

Práce s úvodním textem

Uvedený text o Mayské civilizaci je dobrým úvodem pro další činnosti se žáky. Dále ve stručnosti specifikujeme, jak se nad danou problematikou dá se žáky pracovat. Na základě poznatků získaných z tohoto článku lze se žáky vést diskusi na téma paralely mezi současnou a Mayskou civilizací. Žáci by se měli zamyslet nad tím, jak, ale jsou celosvětově i u nás rozloženy zdroje vody a jaký k nim má běžné obyvatelstvo přístup. Dále by diskuse měla směřovat k využívání a rozšiřování zemědělské půdy ve světě a důsledkům, které tato činnost má pro životní prostředí. Žáci by své myšlenky měli srozumitelně tlumočit ostatním, relevantně argumentovat v případě, že jejich názor není přijat kladně a respektovat odlišný názor ostatních. Z diskuse by potom měly vyplynout nějaké závěry, které by žákům měly umožnit utvářet si náhled na globální problémy spojené např. s rozložením zdrojů vody na Zemi, využíváním zemědělské půdy nebo rozšiřováním zemědělských ploch na úkor lesů, deštných pralesů apod.

Další možností je samostatná domácí práce žáků (např. esej, úvaha, referát, prezentace). Tuto činnost mohou žáci vykonávat buď samostatně, nebo v menších skupinách. Základem práce žáků je využívání široké škály informačních zdrojů, posuzování relevantnosti informačních zdrojů a také smysluplné zpracování obsáhlejšího textu (referát, esej, úvaha) nebo stručné, ale výstižné prezentace (poster, Power Point). Tématem pro žákovské práce by mohla být například problematika využívání terasovitých polí (od historie po současnost). Dále problematika desertifikace půdy (státy, které se v minulosti nebo současnosti s desertifikací půd potýkaly a potýkají) a důsledky pro místní ekosystémy i člověka. Zajímavým tématem by také mohly být klimatické změny probíhající v minulých staletích i v současnosti.

Všechna výše uvedená témata by rovněž mohla být základem projektové výuky nebo projektových dnů.


1 Jedná se o např. mystéria kněží, kteří působili ve svatyních zasvěcených Osirisovi. Jeden ze zasvěcovacích stupňů vypadal tak, že adepti byli uváděni do tajných nauk kosmologie a dějin civilizace Země a právě zde se pravděpodobně hovořilo o jakýchsi cyklech, ve kterých probíhá evoluce zemské civilizace, kde mezistupni jsou určitá krizová období (hluboké deprese) do kterých se lidská společnost propadá. O tom, že dochází k opakovaným vývojovým érám lidstva (tzv."soles") a konec každé této éry bezprostředně souvisí s přívaly vod, ohnivou smrští a obrovskými uragány, hovoří samotní Mayové (konkrétně rukopis Chilam Balam z Chumayelu). Podobná mystéria jsou doložena též u Aztéků, Hopiů, Eskymáků, národů Oceánie, Indie, Japonska, Číny aj.

Citace a použitá literatura:
[1] - BRADÁČ, A. Mexiko: Mayové a souvislosti. Brno, 1999.  
[2] - DOMENICI, D. Mayové. Praha, 2006.  
[3] - LONGHENA, M. Mexiko: Mayové, Aztékové a další předkolumbovské národy. Čestlice : Rebo Productions, 2006.  
Anotované odkazy:
Zánik mayské civilizaceČlánek o zániku mayské civilizace zhodnocuje dosavadní věděcké teorie a doměnky a předkládá aktuální názor na tuto tématiku.
Předkolumbovské civilizace na americkém kontinentěReferát o civilizacích Mayů, Aztéků a Inků - jejich znalostech, dovednostech, tradicích a důvodech zániku.
Climate Change Killed off Maya CivilizationČlánek v National Geographic zabývající studií o zániku mayské civilizace v důsledku klimatických změn.
Majská civilizaceČlánek pojednávající o zeměpisných a přírodních podmínkách života Mayů, o jejich kultuře a umění, státním uspořádání. Hledá odpověď na otázku, kdo vlastně Mayové byli.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 25. 08. 2008
Zobrazeno: 11748krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
JANOUŠKOVÁ, Svatava. Civilizace a jejich vliv na životní prostředí. Metodický portál: Články [online]. 25. 08. 2008, [cit. 2019-08-22]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/ZEAA/1855/CIVILIZACE-A-JEJICH-VLIV-NA-ZIVOTNI-PROSTREDI.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.