Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > CLIL: Moderní dějiny Německa
Odborný článek

CLIL: Moderní dějiny Německa

Anotace

Berlínská zeď, postavená 13. srpna 1961, byla nejznámějším symbolem studené války. Žáci si sami vyzkouší bezprostřední reakce obyvatelstva na represi a poznají život za "železnou oponou". Dozvědí se, jaký dopad tyto události měly na vývoj poválečného Německa včetně důvodů neprostupnosti hranic mezi státy Východního bloku a okolními státy, vzniku a pádu opevnění mezi NDR a SRN aj. Tento CLIL výukový plán naleznete také na http://clil.nuv.cz v publikaci Cizí jazyky napříč předměty 2. st. základní školy v integraci předmětů němčina a dějepis.

Vzdělávací obsah: dějepis
Jazyk: německý
Název prac. listu: Die Berliner Mauer
Min. jazyková úroveň žáků: A2
Pilotováno v ročníku: kvarta nižšího víceletého gymnázia
Časová dotace: 3 vyučovací hodiny
Rozvíjené klíčové kompetence: komunikativní, sociální a personální, k řešení problémů

 

1. hodina

Die Mauer

1. Warum werden Mauern gebaut? Schaut euch das Bild an und überlegt euch, welche Gründe man haben kann, um eine Mauer zu bauen: 5 min, individuální práce, inter. Ž–Ž

Jedná se o evokační aktivitu, která má žáky připravit na téma hodiny. V této úloze popisují žáci při pohledu na obrázek, jaké jsou možné důvody, proč se staví či stavily zdi. Žáci mohou důvody popisovat jak v němčině, tak i v češtině. V této fázi není důležité, o jakou zeď na obrázku se jedná (Berlínská zeď), ale především o pocity žáků, které mají se zdí spojené. Na základě svých pocitů by měli zkusit formulovat možné důvody, a to buď formou adjektiv či substantiv.

Das Leben vor und hinter der Mauer

2a. : Warum will man über die Mauer fliehen? Bevor du auf diese Frage beantwortest, mach dir deine Notizen zu den folgenden Fragen: 25 min, inter. Ž–Ž, Ž–U

Jedná se o klíčovou aktivitu, která by měla žákům napovědět, jak se cítili obyvatelé Berlína, když bylo jejich město rozděleno na dvě části de facto ze dne na den. Berlíňané nemohli za svými přáteli, rodinami, prací, aj.
Žáci se rozdělí ve třídě do dvou skupin. Třída se přehradí lavicemi, krabicemi, šňůrou či závěsem tak, aby žáci v každé skupině měli pocit, že jsou od druhé skupiny odděleni. V ideálním případě by bylo dobré třídu uspořádat na dvě části tak, že žáci na sebe neuvidí. Necháme žákům chvilku k zamyšlení a následně je vyzveme vypracovat odpovědi na otázky v úloze. Následně by měli mít žáci šanci si své poznámky vzájemně zkonzultovat a prodiskutovat s učitelem.

2b. Schreib an die Schüler auf der anderen Seite einen Gruß, eine Nachricht oder eine Mitteilung: 15 min, individuální práce

Předchozí aktivita vyvrcholí přípravou pozdravu, zprávy či nějakého sdělení pro jednoho či více spolužáků „za zdí“. VPříloze 1 – Gruß auf die andere Seite jsou navrženy začátky jednoduchých textů. Mělo by se jednat o krátká a stručná, ovšem osobní sdělení žáků, nejlépe vyjadřující určité emoce. Vyučující si může pracovní listy od žáků vybrat a zkontrolovat správnost.

 

2. hodina

2c. Kennst du einige Beispiele von wichtigen Mauern aus der Geschichte?: 5 min, inter. Ž–Ž

V této aktivitě by si měli žáci uvědomit, zda znají z hodin dějepisu nějaké příklady „zdí“ či staveb tohoto typu. Vyučující může žáky pobídnout, aby nejprve jmenovali příklady zdí ze svého blízkého okolí. Např. u městských hradeb je možné téma rozšířit o zmínku o obyvatelích, kteří byli v historii úmyslně usazováni mimo městské hradby jako Židé, cikáni aj.

2d. Kannst du auf der Landkarte zeigen, wo sich diese Mauern befanden oder noch heute befinden?: 10 min, U–Ž, Ž–Ž

V této aktivitě se jedná o práci s mapou nebo dějepisným atlasem. Žáci by měli být schopni ukázat místa, na kterých se nacházejí nebo nacházely příklady obranných staveb – zdí. V této fázi by mohla zaznít jako příklad Berlínská zeď.

Die Berliner Mauer

3a. Schaut euch in der Gruppe die Bilder in der Anlage an. Wo befindet sich diese Mauer? Was vermutet ihr?: 5 min, inter. Ž–Ž

Tato vstupní aktivita 2. vyučovací hodiny má žákům rozklíčovat hlavní téma celého pracovního listu, a to Berlínskou zeď. Žáci dostanou k dispozici fotografie z Přílohy 2 – Berliner Mauer. Společně by měli zjistit, o jakou zeď se jedná a kde se nachází.

Při analýze fotografií by měly pomoci následující návodné otázky:
Was ist auf dem Foto?
Wo wurde das Foto gemacht?
Wie habt ihr das erkannt?
Was kann hinter der Mauer sein?
Sind beide Fotos vom demselben Ort?

Na 2. fotografii v příloze je na zdi nápis „Deutschland“, který by mohl pomoci žákům vypátrat, z jakého místa fotografie pocházejí.

3b. Ordne mit deinem Mitschüler folgende Sätze in die richtige Reihenfolge mit den Nummern 1 bis 4!: 15 min, inter. Ž–Ž

V této aktivitě jako jediné se žáci setkají se základními historickými fakty k politickému vývoji v Německu v 2. pol. 20. st. Úkolem žáků je ve dvojicích seřadit chronologicky odstavce. Tato aktivita může navazovat na předchozí výklad učitele nebo může být naopak vyústěním takového výkladu. Žákům by měla v orientaci v textu pomoci především data. Pokud by byl text pro žáky obtížný, je možné nabídnout klíčovou slovní zásobu, kterou je dobré předem společně projít.

den Krieg verlieren
der Verlierer x der Sieger
der Kalte Krieg
sich entwickeln
das Wirtschaftswunder
keine Rechte haben
auf die Straße gehen
mit Panzern vorgehen
weglaufen, fliehen, flüchten
Die Grenze wird gesperrt und bewacht.
jemanden verhaften, erschießen

3c. Kannst du kurz zusammenfassen, warum die Berliner Mauer gebaut wurde und warum sie fiel? Oder du kannst einfach für Beides die wichtigsten Gründe nennen. Die Informationen aus dem Text sollten dir helfen: 10 min, Ž–Ž, individuální práce

Důležitá aktivita ověřující předchozí porozumění textu. Úkolem žáků je sepsat důvody, proč byla Berlínská zeď postavena a proč padla.
Žáci mohou psát důvody buď v heslech, nebo v souvislých větách. Je možné, že některé aspekty bude muset učitel dovysvětlit, např. konkrétní celoevropské důvody, proč režim v NDR jaksi „zvolnil“ a zhroutil se a vedl k pádu zdi.

 

3. hodina

Die Landkarte von Deutschland

4. Wo war die Grenze zwischen der Bundesrepublik Deutschland und der Deutschen Demokratischen Republik? Zeichne alle Bundesländer, die an der Grenze waren, mit einer Farbe aus!: 15 min, individuální práce

Tato aktivita slouží ke geografické orientaci žáků. V této fázi žáci vědí o existenci Berlínské zdi a o důvodech, které vedly k její výstavbě. Zakreslením bývalých spolkových zemí NDR do mapy by si měli žáci uvědomit, že Berlínská zeď prohloubila poválečné rozdělení Německa na východní a západní zónu.

5. Die Tschechoslowakei damals: 20 min, interakce Ž–Ž

Vyučující zadá žákům domácí úkol v předchozí hodině, aby měli dostatek času na přípravu. Žáci si doma zkusí roli novinářů, kteří zpovídají své rodiče a prarodiče o tom, jaké události mají spojené s rokem 1961 a 1989. Dále by měli žáci zjistit, nakolik byli rodiče a prarodiče v tehdejší době informováni o dění v Německu, ať již východním či západním. Úkol bude zpracován v češtině. V hodině žáci prezentují zvolenou formou svá zjištění. Žáci by mohli během prezentace blíže specifikovat, jakým způsobem se rozhodli informace od rodičů a prarodičů získat. Jednotlivé prezentace žáků mohou způsobit zajímavou diskusi a vyvolat mnoho zajímavých otázek.

6. Deine Selbstevaluation: 10 min, individuální práce

Žáci by měli po realizaci všech aktivit dostat dostatečný časový prostor pro hodnocení vlastního pokroku. V rámci této části je možné společně shrnout i nezbytné poznatky a připomínky k průběhu všech aktivit v rámci tématu.

 

HODNOCENÍ

ÚLOHA 3c)

V této úloze lze velice dobře vyhodnotit výsledek čtení s porozuměním v textu v úloze 3b). Učitel ohodnotí známkou či body uvedené důvody a použité jazykové prostředky.

ÚLOHA 5)

V této úloze se především hodnotí kreativnost a originalita, kterou musejí žáci při sběru informací zapojit. Pro prezentace žáků je možné předem stanovit kritéria.
Celkem je možné udělit např. 20 b = 100 %.

Konkrétně se hodnotí:

  • splnění zadání a struktura rozhovoru – 5 bodů
  • zapojení základních historických poznatků – 5 bodů
  • náročnost obsahového a jazykového zpracování tématu + originalita získaných informací – 5 bodů
  • jazyková správnost, fonetika – 5 bodů

Procentuální přepočet bodů odpovídá např. následující výsledné známce:

100 % – 91 %  = 1
90 % – 76 % = 2
75 % – 60 % = 3
59 % – 41 %  = 4
40 % a méně = 5

 

ŘEŠENÍ

ÚLOHA 1)

Důvodů pro stavbu zdí, valů, bariér či jiných staveb oddělujících obyvatelstvo či komunity je mnoho, výběrem uvádíme ty nejdůležitější:
vojenské (militärisch), obranné (defensiv), územní (territorial), politické (politisch), náboženské (religiös), strach z nepřítele (Angst vor Feinde), vymezení území (Ausgrenzung des Gebietes) aj.

ÚLOHA 2c)

Jako příklad je možné uvést následující stavby:
zeď na zahradě (ein Gartenmauer), městské hradby (eine Stadtmauer), Velká čínská zeď (die Grosse Chinesiche Mauer), Hadriánův val (das Hadrianswall), Berlínská zeď (die Berliner Mauer), Hladová zeď (der Hungerturm)

ÚLOHA 3a)

Obě fotografie zobrazují Berlínskou zeď.

ÚLOHA 3b)

3
Von 1949 bis 1961 sind knapp 2,7 Millionen Menschen aus der DDR in die Bundesrepublik geflohen. Damit nicht alle Menschen wegliefen, begann die DDR-Regierung am 13. August 1961 in Berlin eine Mauer durch die Stadt bauen. Die Grenze zur Bundesrepublik wird gesperrt und von Soldaten bewacht. Familien und Freunde wurden getrennt. Sie durften sich gegenseitig nicht mehr besuchen. Trotzdem versuchten einige Menschen aus Ost-Berlin, über die Mauer zu flüchten. Einige haben es geschafft, einige wurden verhaftet, andere wurden sogar beim Fluchtversuch erschossen.

4
Die Menschen in der DDR waren sehr unzufrieden. Im Jahre 1989 gingen sie massiv auf die Straßen und demonstrierten, vor allem in Leipzig, Dresden und Berlin. „Die Mauer muss weg!“, stand auf ihren Plakaten. Im Herbst 1989 fuhren viele nach Ungarn und in die Tschechoslowakei und flüchteten dort über die Grenze nach Österreich und weiter in die Bundesrepublik. Am 9. November 1989 fiel die Mauer. Berlin ist nicht mehr geteilt und wieder eine einheitliche Stadt.

2
Die Bundesrepublik gehört zu den westlichen Demokratien, entwickelt sich sehr schnell und erlebt ein Wirtschaftswunder. Den Menschen in der DDR und in Ost-Berlin ging es schlecht. Es gab fast kein Essen und sie verdienten wenig Geld. Menschen hatten fast keine Rechte. Am 17. Juni 1953 gingen viele Menschen auf die Straße, um dagegen zu demonstrieren. Die Regierung der DDR ging gegen die Demonstranten mit Panzern vor.

1
Im Mai 1945 kapitulierte der Nazistaat; Deutschland hat den zweiten Weltkrieg verloren. Viele Menschen mussten hungern und hatten kein Wohnen. Fabriken waren zerstört und es gab keine Arbeit. Die alliierten Sieger (Amerika, Frankreich, England und die Sowjetunion) teilten Deutschland in vier Zonen. Im Jahre 1949 gab es die Bundesrepublik und die DDR, West-Berlin und Ost-Berlin. Der Kalte Krieg begann.

ÚLOHA 4)

Mezi bývalé východoněmecké státy patří:
Sachsen, Thüringen, Sachsen-Anhalt, Brandenburg, Ost-Berlin, Mecklenburg-Vorpommern.

 

REFLEXE

Navržená učební jednotka byla pilotována v kvartě a tématice jsme se věnovali 3 vyučovací hodiny. Kvarta se učí německý jazyk jako druhý CJ od sekundy, tedy v současnosti třetím rokem. V aktivitě č. 2 jsme třídu rozdělili tak, aby na sebe žáci neviděli a pokoušeli jsme se popsat, co ve třídě máme k dispozici, co nám chybí, kdo nám chybí, jak se s ostatními spolužáky spojit a navázat kontakt. Tato aktivita žáky velmi bavila a ohodnotili ji jako nejzajímavější aktivitu.

Dále se žáci vciťovali do pocitu lidí bez kontaktu a bez přátel. Napsali svým kamarádům vzkaz v německém jazyce a popisovali konkrétně, co ve třídě mají k dispozici a co jim naopak chybí.

Ve třetí vyučovací hodině jsme pracovali s textem s porozuměním, který byl napsán v préteritu. Žáci tuto gramatickou látku neznají, přesto jim porozumění textu nečinilo velké obtíže, text zreprodukovali v českém jazyce a pouze jsme si vypsali nejdůležitější slovíčka. V tomto momentě chtěli někteří žáci se slovní zásobou i nadále pracovat, aby si ji lépe upevnili.

Závěrečnou aktivitou byla práce s mapou, kde měli žáci vyhledat hranici mezi DDR a NSR. Tato aktivita s mapou je velmi bavila, nikdo nevyznačil hranici dobře a nikdo neznal názvy spolkových zemí. Po odhalení správného řešení (práce s internetem a materiálem od Inter Nationes) byla většina žáků překvapena, kde hranice vedla a které státy patřily k DDR. Nejčastěji přiřazovali k DDR ještě Bavorsko a vynechávali Durynsko.

Závěrem lze konstatovat, že práce žáky bavila, po odučení dokázali v českém jazyce říci příčiny vzniku i pádu Berlínské zdi, data týkající se její výstavby a odstranění. V německém jazyce zformulovali krátký vzkaz se všemi formálními náležitostmi.

 

ROZŠÍŘENÍ

Nabízí se hned několik možností, jak téma Berlínské zdi dále rozšířit v rámci různorodých aktivit.

  1. Na webových stránkách http://www.chronik-der-mauer.de/index.php/de/Start/Index/id/593832 je možné najít nepřeberné množství autentického materiálu k německým dějinám v 2. pol. 20. st. Jedná se o filmy, literaturu, autentické texty, videa, statistiky, fotografie aj.
  2. Dalším vhodným doplňujícím tématem jsou hraniční zátarasy s ostnatými dráty budované v českém pohraničí. Viz např.:http://itras.cz/zelezna-opona-bucina/ a jejich porovnání s podobným systémem v Německu nebo konkrétně v Berlíně.

 

CITACE

Použité německé texty a informace byly volně inspirovány či vycházejí z následujících zdrojů:

Deutschland, Forum für Politik, Kultur und Wirtschaft. 2009, č. 2.
Magazin – Deutschland.de. 2010, č. 3.

MÜLLER, H. a kol. Dějiny Německa. Praha: Lidové noviny, 2005.

NOOKE, Maria. berliner-mauer-gedenkstaette.de: Vom Mauerbau zum Mauerfall – Kurze Geschichte der Teilung [online]. červenec 2009 [cit. 2012-03-10]. Dostupný z WWW: <http://www.berliner-mauer-gedenkstaette.de/de/die-berliner-mauer-10.html>.

www.berliner-mauer-gedenkstaette.de

www.chronik-der-mauer.de

http://clil.nuv.cz

Literatura a použité zdroje

[1] – BALL, Phil; TEJKALOVÁ, Lenka; ŠMÍDOVÁ, Tereza. et al. Cizí jazyky napříč předměty 2. stupně a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. 2012. [cit. 2014-3-12]. Dostupný z WWW: [http://clil.nuv.cz/index.html#].
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
docx
23.44 kB
Dokument
Metodický popis - Moderní dějiny Německa
doc
947.27 kB
Dokument
Pracovní list - Moderní dějiny Německa
pdf
1.21 MB
PDF
Pracovní list - Moderní dějiny Německa
doc
222.66 kB
Dokument
Příloha 1 - Moderní dějiny Německa
pdf
315.43 kB
PDF
Příloha 1 - Moderní dějiny Německa
doc
1.83 MB
Dokument
Příloha 2 - Moderní dějiny Německa
pdf
2.15 MB
PDF
Příloha 2 - Moderní dějiny Německa

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Tereza Šmídová MBA

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co druzí lidé myslí, říkají a dělají
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Mezilidské vztahy

Mezioborove presahy:

  • Základní vzdělávání
  • Matematika a její aplikace 1. stupeň