Vzdělávací obor: Výchova k občanství
Časové zařazení: 9. roč. ZŠ, 1 x 45 min
Téma: Normy a deviace
Rozvíjené gramotnosti a příslušné složky: Čtenářská gramotnost; porozumění textu, kritické zhodnocení informací z textu
Popis námětu – příprava na vyučovací jednotku
Vyučovací jednotku můžeme fázovat dle třífázového modelu učení E-U-R, který pracuje s prekoncepty žáků, opírá se o jejich mimoškolní zkušenosti, respektuje přirozené učení a poznatky jsou trvaleji zapamatovatelné než při použití klasických výukových metod. Model je charakteristický metodami kritického myšlení, žáci jsou aktivní v průběhu celého vyučovacího procesu a jejich motivace k učení je větší.
Model E-U-R byl u nás rozšířen hlavně díky programu RWCT neboli Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Zkratka názvu modelu odpovídá prvním písmenům z názvů fází, z něhož se model skládá. V první fázi, evokace, si žáci vybavují to, co o tématu již vědí, cílem je aktivizace a motivace k zájmu o daný problém. Druhá fáze se nazývá uvědomění si významu, jedná se o stěžejní fázi, neboť jde o část samotného učení žáků, žáci jsou aktivní a své poznatky si konstruují sami na základě svých prekonceptů a dále na základě čtení textu, zhlédnutí dokumentu, vlastní aktivitou apod. V poslední fázi, reflexi, jde o to, aby žáci své nově nabyté vědomosti systematizovali a upevňovali, vyjadřovali navzájem své myšlenky a získané poznatky vlastními slovy. (Zormanová, 2012, online)
Za poznáním sociálně patologických jevů
1. fáze EVOKACE (5–10 min)
V této fázi můžeme využít metodu klíčová slova, která spočívá v tom, že vyučující na tabuli napíše 4–5 klíčových slov, která vyjadřují podstatu probíraného tématu (konkrétně sociálně patologické jevy).
Žáci jsou v 5 minutách vyzváni k tomu, aby si promysleli, jak spolu jednotlivá slova mohou souviset (samostatně či ve dvojici). Po uplynutí času mají své postřehy a domněnky prezentovat před spolužáky, přičemž je učitel nabádá k tomu, aby svá tvrzení zdůvodnili. Po přečtení textů v následující fázi mohou žáci reflektovat a zhodnotit, jak se jejich představy shodovaly s nově nabytými informacemi. (Poláková, online)
V našem případě se může jednat např. o tato klíčová slova: nežádoucí, sociální, závislost, škodlivé, celebrity.
2. fáze UVĚDOMĚNÍ SI VÝZNAMU (30 min)
Zde využijeme potenciálu metody skládankového učení (v orig. Jigsaw). Žáci jsou během skládankového učení zodpovědní nejen za své vlastní učení, ale i za učení svých spolužáků. Na základě Dalovy pyramidy učení se totiž dotyčný jedinec nejvíce naučí učením druhého. (Černoch, online)
Vyučující rozdělí třídu do skupin (jejich počet závisí na tom, kolik sociálně patologických jevů zamýšlí probrat). Každá z těchto tzv. domovských skupin obdrží sadu textů, kterou si rozdělí mezi sebe (texty jsou k dispozici v přiloženém souboru). Následně se z každého z žáků stává expert na daný text a utváří se tzv. expertní skupiny, které jsou složeny z žáků s totožným textem. V expertní skupině mají žáci za úkol vybrat z textu podstatné informace, naučit se je a vymyslet strategii, jak učivo předat svým spolužákům ve své domovské skupině. Po uplynutí časového limitu se žáci navrátí do domovských skupin, kde začíná proces vzájemné výuky; všichni členové jsou pověřeni naučit ostatní vše, co se naučili oni sami. Produktem této práce může být výukový plakát, kde žáci zanesou informaci, která je zaujala, nebo mohou vytvořit krátký zápis do sešitu (tj. v kompetenci učitele). Osobně bych se přiklonila k první variantě, protože nezabere tolik času a důležitější je závěrečná reflexe.
3. fáze REFLEXE (5–10 min)
V poslední fázi vyučovací jednotky aplikujeme metodu volného psaní. Žáci píší určitý čas (nejlépe 5 min) o všem, co si z daného tématu zapamatovali. Zaznamenávají všechny své myšlenky do souvislého textu, neměli by při tom odtrhnout propisku od papíru. Tato metoda má také svá pravidla, ačkoli se zdá být poněkud laxní. Podle Steelové (1997) se jedná o tato pravidla:
Po uplynutí časového limitu je možné výtvory žáků prezentovat, pokud s tím souhlasí. Své nápady si mohou navzájem prezentovat například jen ve dvojici s tím, že žák by si měl vybrat svého partnera, aby se necítil nijak ohrožen. Výhodné a povzbudivé by bylo, kdyby vyučující sám napsal a prezentoval své vlastní volné psaní.
Rozvoj gramotností
Vyučovací jednotka směřuje k rozvíjení především čtenářské gramotnosti, ta je rozvíjena hlavně prací s textem ve druhé fázi třífázového modelu učení. Primárně je rozvíjena složka porozumění textu a jeho interpretace. Žáci kriticky přemýšlejí nad obsahem textu a posuzují jej v kontextu vlastní zkušenosti, zejména se získáváním informací o osobnostech z médií.
Komentář
Problematikou bych se zabývala i v následující hodině, protože se může stát, že u žáků vyvstanou otázky, na které budou chtít znát odpověď, pokud je nedostanou přímo v této vyučovací jednotce. Krátkou reflexi bych provedla i po skládankovém učení, popřípadě objasnila danou problematiku, zmínila další zajímavosti. Lze také rozvést se žáky diskusi, protože oni sami mají jistě hodně informací o sociálně patologických jevech v souvislosti se slavnými osobnostmi. Je možné, že diskuse se rozjede mezi žáky již během skládankového učení, což je jen dobře, pokud stihnou to, co se stihnout má. Stěžejní je celková reflexe, kde by mělo zaznít, jak důležitá je v tomto ohledu prevence, např. by mohl se žáky proběhnout ještě jakýsi brainstorming na toto téma. Ve finále by měli být žáci také obeznámeni s tím, na koho se mohou v případě podezření na nějaký sociálně patologický jev obrátit, ať už ve škole či v širším okolí.
V každém případě by měl vyučující upozornit na to (a žáci by si to měli sami uvědomovat), že poznatky o slavných osobnostech získáváme jedině prostřednictvím médií a že musíme umět rozlišovat věrohodné informace, čerpat z více zdrojů. Slavní zde jen pomáhají zatraktivnit obsah a zlepšit jeho chápání, nejde o rozšiřování informací z internetu, což bychom měli mít pořád na paměti a žáky na to upozornit.
Citace a použitá literatura:
1 ČERNOCH, M. Dalova pyramida učení. In: Studentům pedagogiky [online]. Publikováno 7. 3. 2015 [cit. dne 2020-06-10]. Dostupné z: https://pedagogika.skolni.eu/dalova-pyramida-uceni/.
2 POLÁKOVÁ, I. Klíčová slova – popis metody. In: Učení bez učebnic [online]. [cit. dne 2020-06-10]. Dostupné z: https://www.ucenibezucebnic.cz/index.php?id=515.
3 STEELE, J. L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení: Příručka I – II. Praha: Kritické myšlení, 1997.
4 ZORMANOVÁ, L. Výukové metody v pedagogice: Třífázový model učení. In: Metodický portál RVP.CZ [online]. Publikováno 9. 7. 2012 [cit. dne 2020-06-10]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/16247/vyukove-metody-v-pedagogice-trifazovy-model-uceni.html/.
Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.