Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Migrace – rolová hra
Odborný článek

Migrace – rolová hra

31. 10. 2018 Základní vzdělávání
Autor
Bc. Anna Mairingerová
Spoluautor
Mgr. Zuzana Plachká

Anotace

Stěhování z ekonomických příčin může být pro člověka dobrou příležitostí. V cizí zemi ho může čekat lépe placené zaměstnání, naučí se cizí jazyk či si osvojí nové kulturní zvyklosti. Jak ale na stěhování nahlíží ostatní členové rodiny? Vnímá stěhování stejně i dědeček nebo děti? Jaká pozitiva stěhování rodině přinesou? A mohou ze stěhování vyvstat i nějaké nástrahy?

1) Expozice: Přečteme několik novinových titulků. Ty nás uvedou do určité situace, kterou budeme řešit.

Titulky:

  • Krach firmy – největší zaměstnavatel v kraji musel zavřít výrobu, stovky lidí jsou bez práce.
  • V kraji chybí pracovní místa, na úřadech práce jsou fronty.
  • Životní úroveň klesá, lidé mají problém splácet půjčky na bydlení. Situace je vážná. 

2) Sdělíme žákům, že si ve skupinách po 4 až 5 lidech zkusí společně předvést krátkou scénku. Scénka bude zobrazovat rozhovor rodiny, která zvažuje kvůli představené situaci stěhování do zahraničí.

3) Vytváření kontextu: Žáci si mezi sebou ve skupince rozdělí role (otec, matka, syn, dcera, dědeček, případně pozorovatel, pokud někdo vyloženě nechce roli. Podrobnosti k rolím viz Příloha 1). Každý žák dostane krátký text o své roli = postavě (Příloha 1) a přečte si jej. Zeptáme se, zda je vše v textu jasné, zda má někdo nějaký dotaz.

Řekneme žákům, aby si představili, že jsou daná postava, a soustředili se a odpověděli si sami pro sebe na tyto otázky (ať použijí informace z textu a vlastní představivost – spoustu věcí si budou domýšlet):

  • Představte si, jak vaše postava vypadá. Co za oblečení nosí nejraději?
  • Jak vypadá můj den?
  • Co mě baví – co rád dělám?
  • Co mě štve?
  • Čeho se obávám?
  • Co bych si teď nejvíc přál? 

Zadáme žákům, ať se v průběhu následujících pěti minut zamyslí, jaké stanovisko ohledně stěhování do zahraničí bude jejich postava zastávat.

(Stěhovat se. Nestěhovat se. Stěhovat se, ale jen když...)

Každý si připraví pro své stanovisko argumenty – proč ano, proč ne, za jakých podmínek... Úkolem je vycházet z informací v textu, který dostali.

Argumenty si můžou žáci sepsat, nebo je mít jen v hlavě.

4) Dramatizace: Poté si ve své skupině žáci zkusí rozhovory předvést. Žáci mají za úkol vžít se do jednotlivých rolí, rozvádět informace popisované v textech, argumentovat. Je nutné také poslouchat ostatní, protože pro následující cvičení bude třeba znát jejich argumenty!

Pozn. Není nutné dramatizace předvádět před spolužáky, doporučujeme, aby byly realizovány souběžně, ať rozhovor proběhne v každé skupině.

Dramatizace trvá tak 10 (max. 15) minut, 2 minuty před koncem žáky upozorníme, že mají poslední dvě minuty, ať se zkusí jako rodina dohodnout na nějakém řešení.

5) Prohloubení porozumění: Po dramatizaci rozdáme každému žákovi pracovní list – kruh pohledů (Příloha 2). Nejprve vyplní každý žák jednu výseč sám sebe:

I. napíše do okruží výseče svou roli (otec, syn, matka, dcera, dědeček, ...),
II. do výseče vepíše, jak asi situaci tato osoba vnímá – Jaké má pocity? Čeho se obává? Na co se těší? apod.,
III. vytvoří aspoň dvě otázky, které této osobě můžou vyvstávat v mysli,
IV. každý žák si pak vybere dva z ostatních rodinných příslušníků a do zbývajících dvou výsečí kruhu popíše, jaký pohled na situaci asi mají oni (podle toho, co od nich slyšel ve scénce) – tedy např. syn si může vybrat pohled matky a sestry, otce a sestry, matky a dědečka, sestry a dědečka, …

6) Reflexe: Poté uděláme škálu – na jedné straně třídy bude nápis Přestěhovat se, na druhé straně bude nápis Nestěhovat se. Žáci se rozmístí na škálu na základě rozhovorů – tzn. na základě toho, jak je argumenty padlé v rozhovoru ne/přesvědčily. Nyní se mohou rozmístit podle názoru své postavy – když se třeba rodina shodla, že se přestěhuje, tak pokud jejich postava stěhování nechce, tak se může postavit blízko Nestěhovat se.

Po škále zadáme žákům, ať si stoupnou do půlkruhu (ať na sebe vidíme), a zadáme, ať za svou postavu odpoví na otázky pomocí „teploměru“ – ukazují rukou, ve výši ramen je nejvíce, u země je nejméně. Jak velké jsou moje obavy ze stěhování? Jak moc se na stěhování těším?

Tato cvičení nám umožní získat přehled, jaké mají jednotlivé postavy postoje ke stěhování. Pokud je čas, je možné vždy pár žáků nechat popsat, proč hlasovali tak, jak hlasovali.

7) Nakonec s celou třídou reflektujeme:

  • Jak jste se dohodli? Budete se jako rodina stěhovat, či ne (případně za jakých podmínek)?
  • Jaké pocity se objevovaly během scénky? Jak se cítila vaše postava? Jak se podle vás cítili ostatní členové rodiny (viz kruh pohledů)? Jaké to bylo pro vás osobně?
  • Co jednotlivé osoby říkaly? Co kdo chtěl, čeho se obával?
  • Jaké argumenty vás nejvíce zaujaly? S jakými argumenty jste souhlasili?

Zde je možné se vrátit k jednotlivým argumentům, tedy důvodům, které nutí se vystěhovat z nějakého místa (push faktory), a důvodům, které přitahují ke stěhování se do určitého místa (pull faktory), a představit si je. 

  • Jaké pro vás bylo vcítit se do jiných rolí?
  • S kým jste se nejvíc ztotožnili?
  • Co by jednotlivým postavám mohlo pomoci, aby se dohodly? 

8) Na základě scének se s žáky věnujeme otázkám:

  • Jaký dopad může mít na člověka to, že se přestěhuje? Co může člověka čekat po přestěhování se někam daleko?
  • Je rozdíl, když se jedná o stěhování do jiného města, nebo do jiného státu?
  • Jaký vidíte rozdíl mezi stěhováním na kratší dobu (třeba rok) a na dlouhou dobu, třeba pět či deset let, a co stěhování na neurčitou dobu – to znamená zůstat v zahraničí natrvalo?
  • Co (z výše zmíněného) by pro vás bylo jednodušší? Co by bylo složitější a proč?
  • Srovnejte situaci naší rodiny z rozhovoru a příběhy lidí, kteří byli nuceni se vystěhovat. Jaký je mezi situacemi rozdíl?
  • Co může lidem, kteří se přestěhují, pomoci, aby se s touto změnou vyrovnali co nejlépe?
  • Co můžou dělat oni? Co můžou dělat lidé okolo?
  • Co může dělat třeba škola, úřady, zaměstnavatel, ...? (zde může s nápady pomoci lektor)

Výukové lekce vznikly v rámci projektu Na cestě..., realizovaného vzdělávací organizací ARPOK, o. p. s., v letech 2016–2018 za finanční podpory České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
docx
250.98 kB
Dokument
Příloha 1 Popis rolí
pdf
687.5 kB
PDF
Příloha 1 Popis rolí
docx
263.67 kB
Dokument
Příloha 2 Kruh pohledů
pdf
451.17 kB
PDF
Příloha 2 Kruh pohledů

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Bc. Anna Mairingerová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co druzí lidé myslí, říkají a dělají

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Řešení problémů a rozhodovací dovednosti
  • Základní vzdělávání
  • Multikulturní výchova
  • Lidské vztahy

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Učebna v přírodě, Specializovaná učebna, Školní třída