Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Doporučení MŠMT k výuce dějin 20. století
Odborný článek

Doporučení MŠMT k výuce dějin 20. století

18. 7. 2013 Základní vzdělávání
Autor
MŠMT

Anotace

MŠMT vydává aktualizované doporučení k výuce dějin 20. století, a to s účinností od 1. září 2013. Upozorňujeme zejména na doplněné odkazy na další zdroje informací.

1. Úvodní ustanovení

1.1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) doporučuje ředitelům a ostatním pedagogům základních a středních škol věnovat náležitou pozornost výuce dějin 20. století, a to s důrazem na vzdělávání žáků v problematice moderních, a zejména soudobých dějin.

1.2 Doporučení vychází ze zvláštní povahy moderních a soudobých dějin, které pracují s živou historickou pamětí, s příběhy žijících generací a s dosud nezpracovaným archivním materiálem, čímž kladou mimořádné nároky na nestrannost a vyváženost výuky. Reaguje rovněž na veřejnou poptávku orientovat se v naší současnosti, k čemuž je nutně zapotřebí vzdělávat se v soudobých dějinách. Zároveň reaguje na nárůst extremistických a nedemokratických tendencí, které se v naší společnosti reálně projevují.

1.3 V souladu s § 3 a 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a s platnými rámcovými vzdělávacími programy (Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, Rámcový vzdělávací program pro gymnázia, Rámcové vzdělávací programy pro obory středního odborného vzdělávání) je cílem tohoto doporučení podtrhnout důležitost období druhé poloviny 20. století ve výuce vzdělávacího oboru Dějepis a dalších společenskovědních vzdělávacích oborů, v náležitých souvislostech s předchozím vývojem i současností. Žádoucí je další prohlubování a využívání mezipředmětových vazeb ve výuce moderních dějin, které usnadnila kurikulární reforma.

2. Základní výchovně vzdělávací strategie výuky dějin 20. století

2.1 Dějiny „krátkého“ 20. století (1914/18–1989/91) lze označit za „věk extrémů“. Na jedné straně došlo k doposud nevídanému rozvoji vědy a techniky, k výraznému rozšíření sociálního zabezpečení občanů státem, k emancipaci žen i k velkým proměnám uměleckých a kulturních projevů, na druhé straně k neočekávanému potlačení základních lidských práv, k bezcitnému zacházení s lidskou bytostí, ke státnímu terorismu na třídním, rasovém, etnickém či náboženském základě. Sociálně-politická dimenze života lidské společnosti v hospodářsky vyspělých zemích se v konečném důsledku rozdělila do dvou ideologicky vymezených táborů: světa demokratických států a států nedemokratických (autoritativních a totalitních systémů), včetně svébytných rysů vývoje zemí „třetího světa“. Ve výuce o vývoji společnosti v následujícím období (1991–2013), a to zejména k vývoji společnosti v postkomunistických zemích, je nutné zohlednit i problematiku evropské integrace a transatlantické spolupráce.

2.2 Česká společnost 20. století prošla zkušeností s oběma nejsilnějšími nedemokratickými režimy – nacismem a komunismem. Náš dnešní život je dosud ovlivňován především zkušeností s komunistickým režimem; proto je třeba položit důraz na dějiny 2. poloviny 20. století. Výuku je třeba soustředit na ideologické a mocenské mechanismy, které byly uplatňovány při prosazování nedemokratických systémů, a to v kontextu loajality, sociální zkorumpovanosti či pasivity většiny obyvatel. Interpretace soudobých dějin vychází z hodnotových souřadnic popsaných Ústavou České republiky a má se vyjadřovat i k současným pokusům o zneužití idejí svobody a lidských práv, a to konkrétně na příkladech politického a náboženského extremismu a terorismu.

2.3 Metodicky je možné využít všech organizačních forem výuky a typů vyučovacích hodin. Je třeba objasňovat jak obecné mechanismy dějinného vývoje, tak jejich dopad na životy jednotlivců, a volit přitom takové badatelské cesty, jako jsou např. orální historie, regionální mikrohistorie a „dějiny všedního dne“. Výraznou výchovně-vzdělávací roli tu sehrávají pozitivní příklady.

2.4 Cílem výuky o totalitních a nedemokratických režimech 20. století, je pojmenování a pochopení příčin, které vedly k jejich nastolení a k jejich podpoře značnou částí obyvatel. A to nejen příčin mezinárodně politických, vnitropolitických a geopolitických. Žáci by se měli seznámit i s všednodenními příběhy lidí, neboť jim mohou odhalit motivace, jež určovaly jednání postav v odlišných historických kontextech. V těchto souvislostech se doporučuje využívat příběhů a osudů lidí z regionu.

3. Další vzdělávání pedagogických pracovníků v problematice výuky dějin 20. století

3.1 Doporučuje se využívat další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) v problematice výuky dějin 20. století, které je školám nabízeno v rámci akreditovaných vzdělávacích programů, a to prostřednictvím přímo řízených organizací MŠMT (Národní ústav pro vzdělávání, Národní institut dalšího vzdělávání). Dalšími doporučenými vzdělávacími subjekty jsou krajská vzdělávací zařízení, vysokoškolská a jiná odborně zaměřená pracoviště (např. Ústav pro studium totalitních režimů, Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd, Letní škola historie), příspěvkové organizace Ministerstva kultury (např. Památník Lidice, Památník Terezín) a nestátní neziskové organizace. Úplný seznam vzdělávacích subjektů, kterým byla udělena akreditace MŠMT, je zveřejněn na www.msmt.cz v části Vzdělávání, v sekci Akreditace, v systému DVPP.

3.2 Za další vzdělávání pedagogických pracovníků zodpovídá ředitel školy podle § 164 školského zákona a § 24 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

4. Závěrečná ustanovení

4.1 Nedílnou součástí tohoto doporučení jsou přílohy (1 - 7), které vyučujícím poskytují konkrétní příklady a názorná doporučení, jakým způsobem přistupovat k výuce soudobých dějin v základních a středních školách. Přílohy budou průběžně aktualizovány a doplňovány o příklady dobré praxe a zveřejňovány na webu MŠMT a na Metodickém portálu www.rvp.cz.

4.2 Toto doporučení nabývá účinnosti dne 1. září 2013.

prof. RNDr. Dalibor Štys, CSc.
ministr školství, mládeže a tělovýchovy

Zdroj: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-skolstvi/doporuceni-msmt-k-vyuce-dejin-20-stoleti-1


Přílohy lze stáhnout ve formátu PDF (viz níže) nebo zobrazit v samostatném článku Přílohy k Doporučení MŠMT k výuce dějin 20. století.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
526.37 kB
PDF
Doporučení 2013 + přílohy

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
MŠMT

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy