Žáci se metodou čtyřlístku zamýšlí nad kamarádstvím. Na první řádek na list papíru napíší slovo kamarád. Na druhý řádek napíší dvě přídavná jména, která se vztahují ke slovu kamarád. Na třetí řádek doplní tři slovesa, na čtvrtý řádek větu se čtyřmi slovy. Na pátý řádek napíší jedno slovo, které se jim vybaví, když se řekne kamarád. Poté žáci vytvoří trojice nebo čtveřice a vytvoří jeden společný čtyřlístek – vybírají ze svých čtyřlístků ta nejvhodnější slova, např. KAMARÁD; laskavý, spolehlivý; pomáhá, rozveseluje, radí; hrajeme si rádi spolu; PŘÁTELSTVÍ. Vytvořené čtyřlístky skupinky prezentují před ostatními spolužáky.
Žáci si napíší na lístek (a) své jméno, (b) informace o sobě, které by chtěl svým spolužákům sdělit, (c) jméno, jakým ho mají spolužáci oslovovat. Poté se žáci sesednou do kruhu a své lístky si položí před sebe. Každý žák postupně svým spolužákům řekne o sobě dané informace. Např. Jmenuji se Jan, hraji rád fotbal, mám bráchu v páté třídě, doma mám křečka Filipa a chci, abyste mně říkali Jendo.
Žáci sedí v kruhu. Začíná jedno z dětí. Představí sebe a potom souseda, který sedí vedle něho vpravo. Např. Já se jmenuji Magda a tohle je moje kamarádka Simona. Poté představují žáci kamaráda, který sedí vlevo. Žáci se do kruhu mohou postavit volně nebo podle nějakého pravidla, např. podle abecedy, podle měsíce narození, …
Žáci sedí v kruhu. Každý řekne rytmicky 2x své jméno tak, aby bylo dvojslabičné. Současně 2x tleskne a 2x pleskne rukama do stehen (s vytleskáním rytmu – vždy jeden úder na slabiku). Ostatní to po něm zopakují. Pokračuje další žák sedící vedle.
Žáci sedí v kruhu na židlích. V kruhu je jedna volná židle. Daný žák říká: Místo po mé pravici je volné. Chci, aby tam seděl…, protože… Žák zdůvodní svoji volbu. Po vyslovení přání se přesune vyvolaný žák na dané místo. Ve hře pokračuje žák, vedle kterého se vpravo objevilo volné místo. Před začátkem hry upozorníme žáky na to, že musí dávat pozor a vyvolat toho, kdo nebyl. Předejdeme tak situaci, že se budou opakovat jména některých žáků, zatímco jiní žáci budou smutně zůstávat sedět na svých místech.
Žáci sedí v kruhu na židlích. Jeden žák stojí uprostřed kruhu a říká větu: Místo si vymění ten, kdo má sestru. Po této větě si všichni žáci, kteří mají, sestru musí vzájemně jakkoliv vyměnit místo. Na koho místo nezbude, jde do kruhu a pokračuje ve hře vyslovením jiného způsobu volby (například: kdo má rád špenát, kdo hraje na klavír, kdo byl o prázdninách na táboře, kdo chodí hrát fotbal, …). Během dané aktivity si žáci uvědomují svoji propojenost s jinými spolužáky – máme rádi stejné jídlo, hrajeme na stejný hudební nástroj, …
Učitel na velký arch papíru nakreslí strom, který pojmenuje Strom povahových vlastností. Každý žák vystřihne z papíru dva listy. Na stopku napíše své jméno. Do plochy prvního listu napíše své kladné vlastnosti a do plochy druhého listu napíše své záporné povahové vlastnosti. Poté se žáci sesednou v kruhu kolem stromu. Učitel má na kartičkách napsané názvy různých vlastností. Žáci o každé z nich rozhodnou, jestli je dobrá, nebo špatná.
Dobré vlastnosti učitel nalepí do koruny stromu, špatné vlastnosti nalepí na zem pod strom – jsou špatné, proto budou pod stromem. Potom každý žák přečte ze svých listů své vlastnosti. List s dobrými vlastnostmi nalepí do koruny stromu. List se špatnými vlastnostmi nalepí na zem pod strom. Učitel komentuje činnost slovy: Dobré vlastnosti necháme na stromě, ať dál rostou. Špatné vlastnosti necháme upadnout na zem, ať uhynou a uschnou jako listí na podzim. Současně učitel plochu v koruně stromu vybarví zeleným křídovým pastelem, aby se dobrým vlastnostem dobře dařilo, a plochu pod stromem vybarví hnědým křídovým pastelem, aby špatné vlastnosti skončily. Takto vytvořený strom umístí učitel spolu se žáky na stanovené místo ve třídě. Po čase je možné se ke stromu vrátit a prodiskutovat, jak se žákům podařilo špatné vlastnosti eliminovat a dobré vlastnosti posilovat.
Na začátku aktivity rozvine učitel debatu o pokladu. Pokladem mohou být mince v truhle, tak to známe z pohádek. Pokladem ale může být i laskavé slovo, kamarád, člověk s dobrými vlastnostmi, … Každý z vás dnes svůj poklad objeví. Pomohou vám k tomu vaši spolužáci, kteří poklad pro vás připraví, … Dál učitel pokračuje tak, že vysvětlí žákům činnosti prováděné během dané aktivity. Každý žák si vystřihne z papíru truhlu, podepíše si ji a umístí ji na vhodné místo ve třídě.
Potom každý žák dostane takový počet papírků ve tvaru mince, kolik má spolužáků. Každá mince je určena právě pro jednoho konkrétního spolužáka. Žák má za úkol napsat na minci nějakou lichotku, pochvalu, kompliment, vyjádřit obdiv, úctu atd. ke konkrétnímu spolužákovi. Potom minci nalepí do jeho truhly. Na konci aktivity si každý žák vyzvedne svoji truhlu s poklady.
Učitel stanoví téma komunitního kruhu. Žáci sedí v kruhu a posílají si kamínek. Žák, který má kamínek, se může (ale i nemusí) vyjádřit k danému tématu. Poté předá kamínek dalšímu žákovi. Možná témata hovoru: Jak bych mohl svému kamarádovi udělat radost. Podle čeho se pozná dobrý kamarád. Co kamarádství škodí. aj.
Každý žák vymyslí jedno pravidlo chování, kterým se budou žáci ve třídě během školního roku řídit. Pravidla jsou sepsána na společný list a vyvěšena na viditelném místě ve třídě.
Žáci sedí na koberci v kruhu a posílají si klubíčko vlny. Žák, který klubíčko dostane, uchopí přízi a klubíčko kutálením pošle dalšímu spolužákovi. Postupně se vytváří pavučina – pouto přátelství, které žáky spojuje.
Jednotlivé činnosti lze použít v bloku, ale lze je zařazovat i samostatně v průběhu několika vyučovacích hodin ve vzdělávacím oboru Člověk a jeho svět.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Moji spolužáci = moji kamarádi.
Ostatní články seriálu: