Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Animovaný film a minimalistické sklony
Odborný článek

Animovaný film a minimalistické sklony

19. 12. 2008 Základní vzdělávání
Autor
Lucie Štůlová Vobořilová

Anotace

Program Animovaný film a minimalistické sklony probíhá v expozicích Národní galerie v Praze. Jeho cílem je seznámit žáky s animací, jako typem vizuálně obrazného vyjádření uplatňovaným v současném umění, a také jako jednou z možností vlastního tvůrčího vyjádření. Autorem uměleckého programu je Matěj Smetana.

 


Program Animovaný film a minimalistické sklony probíhá v Národní galerii v Praze, ve Veletržním paláci. Vznikl jako součást multimediálního vzdělávacího projektu pro žáky a učitele ArtCrossing (více o projektu naleznete na stránkách www.artcrossing.cz). Koncepci programu navrhl Matěj Smetana.

Inspirací pro vznik programu byl film Matěje Smetany "Je to jenom film", který je součástí sbírky umění nových médií Národní galerie v Praze (obsah sbírky, z velké části nepřístupné veřejnosti, lze nahlédnout na: ng.bach.cz/....

Film je jednoduchou kreslenou animací, která parafrázuje znělky tří hororů. Autor ji vytvářel tak, že políčko po políčku obkresloval krátké filmové úseky. Pracoval fixou na fólii, což mu umožnilo měnit jednoduše původní kresbu. Původní zvuk filmových ukázek zůstal zachován. Práce se na filmu "Je to jenom film" trvala desítky hodin, ale v principu jde o jednoduchou techniku. Právě proto ji umělec zvolil pro práci se žáky.

Druhým inspiračním zdrojem je Smetanova starší práce Zážitek, ve které se snažil ztvárnit své pocity a dojmy z různých uměleckých děl. Tato práce patří k autorovým začátkům a spíše než o konkrétní dílo jde o určitou představu, se kterou autor dělal pokusy, než nastoupil studium na FaVU VUT v Brně.  Autor ji neprezentuje. Pro program se však stala důležitá myšlenka, na které je práce založena tj. zviditelnění dojmů a pocitů z uměleckého díla různou formou.

Cílem programu je seznámit žáky s animací, jako typem vizuálně obrazného vyjádření uplatňovaným v současném umění a také jako jednou z možností vlastního tvůrčího vyjádření. Během programu se žáci seznamují prostřednictvím tvůrčích aktivit s minimalistickými díly v expozici Národní galerie a vytvářejí jednoduchou kreslenou animaci. Pracují s digitálními fotoaparáty a speciálním softwarem.

Učivo
výtvarný obor:
  • utváření a proměny komunikačního obsahu vizuálně obrazných vyjádření
  • interakce se statickým i dynamickým vizuálně obrazným vyjádřením v roli příjemce a autora
  • animace - video-art, minimalismus
informatika a informační a komunikační technologie:
  • možnosti komunikačních technologií - software pro animování statického obrazu principy práce s počítačem a digitálním fotoaparátem
1. Úvod - evokace

Žáci odpovídají na úvodní otázky. Uvědomují si, co o animaci vědí, prezentují svůj vztah k animovaným filmům. Mezi oblíbené filmy patří zpravidla japonské animace či Simpsonovi.

Žáci sledují ukázku animovaného filmu "Je to jenom film" (obr. 1 a 2). Matěj Smetana využil pro animaci úvodní znělky hororů 70. a 80. let 20. století Last House on The Left, Evil Dead, Nightmare on Elm Street II. Jde o horory, které ve srovnání s dnešními thrillery spíše vzbuzují lehké chvění či dokonce úsměv, než skutečnou hrůzu. Název díla je odvozen z repliky, působivě opakované chórem, který jedna z původních znělek obsahuje "Neomdlévejte, opakujte si: Je to jenom film" (Don´t fainting, keep repeating, it´s only movie, only Joviš...). Animace je zajímavá kontrastem její vizuální a audio stránky (ta je ponechána v původní podobě).

Máte nějaké postřehy k filmu Je to jenom film? Co Vás zaujalo?

Obr.
1. ilustrační obr.
Obr.
2. Obr.

Očekávané dílčí výstupy

výtvarný obor:
  • vztahuje svoji dosavadní zkušenost s animovaným filmem k animovanému filmu - videoartu
  • uvědomuje si specifičnost animace jako způsobu utváření dynamického vizuálně obrazného vyjádření
informatika a informační a komunikační technologie:
  • uvědomuje si význam komunikačních technologií pro současné umění
2. část - Co vidíme v obrazech

Žáci jsou seznámeni s pěti minimalistickými nebo minimalismu blízkými uměleckými díly. Každé z nich je krátce představeno (jednou či dvěma větami). Hlavní slovo mají žáci, kteří odpovídají na otázky.

Jak na vás dílo působí? Zaujalo vás něčím? Připomíná vám něco nebo někoho? Co vás napadá při pohledu na něj?

Žáci se volně vyjadřují ke každému z děl.

Jedná se o díla, která jsou vystavena v expozici Zahraničního umění 20. století ve Veletržním paláci. Sbírka prezentuje pestrý soubor obrazů, soch, objektů a průmyslového designu 20. století, které se podařilo NG v průběhu její existence získat. Sbírka nebyla budována systematicky a teprve v posledních letech začínají nové akvizice podtrhovat její silná místa nebo naopak doplňovat méně prezentované autory či období. Mezi skvosty sbírky patří díla z počátku 20. století - obrazy E. Muncha, G. Klimta, O. Kokoschky, ale také práce hnutí Fluxus ad.

Díla, ke kterým se váže program Animovaný film a minimalistické sklony:

 

Luciano Fontana - Prostorový koncept (1966)
3. Luciano Fontana - Prostorový koncept (1966)
Jan Vercruysse - Slova (1994)
4. Jan Vercruysse - Slova (1994)
Aurélie Nemours - Diptych 1986 Y (1986)
5. Aurélie Nemours - Diptych 1986 Y (1986)
George Brecht - Žebřík (1979)
6. George Brecht - Žebřík (1979)
Justin Knowles - D 137 Verze II 98/02 (1998)
7. Justin Knowles - D 137 Verze II 98/02 (1998)

Mají představená díla něco společného? Čím si jsou podobná a čím se liší? Myslíte, že každé dílo musí obsahovat vždy nějaké poselství, které se snaží umělec jeho prostřednictvím sdělit divákovi?

Jeden z představitelů minimalismu, směru, ke kterému se díla váží, řekl: "To co vidíte je to, co vidíte". Jak tomu rozumíte?

Kladené otázky vedou žáky při přemýšlení o tom, co je dílům společné (formální znaky minimalismu) a přivádějí je k pochopení výroku "To co vidíte, je to co vidíte.", který zásadním způsobem shrnuje podstatu minimalismu.

Minimalismus je extrémní podobou abstraktního umění projevujícím se zejména v sochařství, ale také v malířství. Vznikl původně v USA, kde se prosazoval na počátku 60. let 20. století, v Evropě se uchytil až kolem roku 1968, kdy byl uznán uměním "důstojným" muzeí a galerií.  Šlo o díla pracující s dostupnými, převážně sériově vyráběnými prostředky jako jsou železné či dřevěné desky, zářivky, geometrické útvary z překližky či hliníku atd. Tato nová díla vyvolávala údiv a zmatek, neboť byla zcela odlišná od převládajícího pop-artu. Pro minimalismus je typická redukce, sériovost, užití průmyslově vyráběných materiálů a užití průmyslových výrobních postupů. Minimalistická díla jsou dělána zejména proto, aby zkoumala vlastní materiál.

Pro vybrání minimalistických děl v expozici Zahraničního umění 20. století Národní galerie v Praze byla rozhodující skutečnost, že minimalismus přikládal velký význam specifické situaci a kontextu při vnímání konkrétního díla. Tato skutečnost se projevila v pozměněné situaci pozorovatele - divák již nebyl vyzýván k tiché kontemplaci o nezměnitelném významu díla, ale naopak k tomu, aby dílo aktivně vnímal, reflektoval a sám mu dodal význam.

"Jednoduchá forma ještě nemusí znamenat jednoduchost v zakoušení"- Robert Morris (Marzdna, D.: Minimalismus, s. 60)

"Tvar, objem, barva a povrch jsou již samy o sobě pojmem, neměly by se schovávat za něco úplně jiného" - Donald Judd (Marzdna, D.: Minimalismus, s. 98)

Očekávané dílčí výstupy
výtvarný obor:
  • vstupuje do interakce s vizuálně obrazným vyjádřením v roli příjemce a interpreta
  • interpretuje vizuálně obrazné vyjádření a uvědomuje si různorodost interpretací a jejich podmíněnost osobními zkušenostmi i společenským kontextem
3. část - Pracovní list

Žáci pracují v expozici s jednoduchým pracovním listem (obr. 8), inspirovaným hrou "Co by to bylo, kdyby to bylo..." Skrze něj konkretizují své dojmy z díla, dobírají se toho, jak na ně dílo působí. Na základě svých dojmů, pocitů a postřehů přemýšlejí o díle a vymýšlejí, co by bylo, kdyby bylo filmem nebo knihou, druhem stavby či materiálem. Otázky podporují rozvíjení prvních dojmů žáků a jejich upřesnění tím, že je dílo přiřazováno k něčemu žákům známému, např. k předmětu, se kterým má žák dostatek dalších zkušeností. Vznikají tak klastry dojmů a pocitů, které bude žák schopen obsáhleji charakterizovat a později vizuálně zpracovat.

Příkladem může být několik záznamů žáků o díle Justina Knowlese: Kdyby toto dílo bylo filmem nebo knihou, bylo by: přírodopisným filmem o řekách, nekonečným románem, televizními zprávami nebo černobílým filmem pro pamětníky. Kdyby dílo bylo stavbou, bylo by: kaskádou, schody, kubistickou vilou nebo boudou pro psa. Kdyby bylo materiálem, šlo by o srst, plyš, sklo nebo hrbolatý podklad.

V okamžiku, kdy je celá skupina opět shromážděna, mohou dobrovolníci přečíst některé ze svých záznamů celé třídě.

Obr.
8. Obr.

Očekávané dílčí výstupy

výtvarný obor:
  • zapojuje do interpretace vizuálně obrazného vyjádření svoje zkušenosti a znalosti
  • uvědomuje si komunikační možnosti různých znakových systémů a druhů vizuálně obrazných vyjádření

4. část - Výběr díla a sběr materiálu pro tvůrčí práci

Při práci s pracovním listem si žáci ověřili, že i díla, která působí na první pohled velmi jednoduše, v nás vyvolávají dojmy, spojujeme si je s vlastní zkušeností, zážitky.

Žáci vytvářejí dvou až tříčlenné skupiny a vracejí se k jednotlivým dílům. Vzájemně si přečtou záznamy z pracovního listu, mohou je podrobněji komentovat (obr. 9). Díky sledu aktivit (prohlídka expozice, komentář, diskuse, práce s pracovním listem) mají již sesbíráno poměrně mnoho dojmů a postřehů o jednotlivých dílech, vztahují je ke svým osobním zkušenostem.

Žáci dále pracují ve skupinách. Mají za úkol vybrat jedno z děl a to s ohledem na tvůrčí úkol, na kterém budou dále pracovat. Ten spočívá ve vytvoření animace, ve které vizualizují svůj dojem z vybraného uměleckého díla. Jde o to prezentovat dojem, pocit, popř. krátký příběh. Dílo mohou fotografovat jakkoliv - celé či jeho detail, případně i v kontextu celé expozice (obr. 10).

 

 

Obr.
9. Obr.
Obr.
10. Obr.

Očekávané dílčí výstupy

výtvarný obor
  • vysvětluje svoji interpretaci vizuálně obrazného vyjádření a porovnává ji s interpretacemi spolužáků
  • posuzuje komunikační účinek koncepcí vlastních vizuálně obrazných vyjádření a prezentuje je před spolužáky
informatika a informační a komunikační technologie
  • upevňuje si dovednosti pro zásady využití digitálního fotoaparátu a osvojuje si složitější funkce - volba ISO, blesku, režim makro
5. část - tvůrčí práce

Žáci vytvářejí jednoduchou animaci. Vybírají z fotografií, které pořídili v expozici, tu nejvhodnější, vytisknou ji a zasunou do fólií. Fotografie díla tak tvoří neměnné pozadí příběhu. Na fólie kresbou ztvárňují dojem, či příběh vážící se k zvolenému dílu. Pracují zpravidla ve skupinách po dvou. Společně zpřesňují koncept animace. Jeden ze žáků se ujímá role kreslíře a druhý fotografa.

Práce není technicky náročná, je pouze třeba nedovolit manipulaci s fólií přichycenou na zeď pomocí jednoduchého háčku a trpělivě zaznamenávat malé změny v pohybech předmětů nebo osob, které animace obsahuje (kresbu fixou lze z fólie při použití speciálních druhů fixů jednoduše odstranit ubrouskem). K práci je vhodné využít stativu nebo fixovat fotoaparát v určité pozici jinak (např. přilepením izolepou ke stolu). Fotoaparát je třeba nastavit do režimu makro.

Pro plynulý tok animace je třeba promítnou asi 12 snímků za sekundu, což znamená, že i pro krátkou, několikasekundovou animaci je třeba desítek snímků.  Snímky zpracovávají žáci v programu VirtualDub nebo Windows Movie Maker (tento program je méně náročný, nenabízí ale tolik funkcí pro pokročilejší uživatele jako VirtualDub). Vznikají animace o délce 3 - 15 sekund. Ve skupině volí název své animace (obr. 15).

Tip: Postup práce v programu Windows Movie Maker:

1. Otevřete program a nahrajte fotografie pomocí příkazu Import do kolekcí (záložka soubor).
2. Nastavte stopáž budoucí animace - záložka nástroje/možnosti/upřesnit/stopáž - zvolte nejmenší možnou stopáž obrázku i stopáž přechodu. Na téže záložce označte požadovaný formát videa PAL a poměr stran 4:3.
3. Označte všechny fotky v kolekci a přetáhněte je na časovou osu umístěnou ve spodní části okna.
4. Prohlédněte si, jak bude animace vypadat na obrazovce umístěné v pravé části okna.
5. Ukázalo-li se, že některé fotky je nutné odstranit, zvolte funkci Zobrazit scénář (její ikona se střídá s ikonou Zobrazit časovou osu a je umístěna v dolní třetině okna). Nyní vidíte jednotlivé fotografie a můžete některé z nich vymazat. Nebo z kolekce naopak některé fotografie doplnit.
6. Jste-li s výslednou animací spokojeni, zvolte příkaz Uložit soubor filmu (záložka soubor) a výsledný film/animaci uložte do složky ve vašem PC.

Obr.
14. Obr.
Obr.
15. Obr.
Obr.
16. Obr.
Obr.
17. Obr.

Očekávané dílčí výstupy

výtvarný obor:
  • vyjednává se spolužáky při vzniku společného vizuálně obrazného vyjádření
  • vytváří ve skupině originální dynamické vizuálně obrazné vyjádření (animace) a uvědomuje si specifika spojená s jeho vznikem
informatika a informační a komunikační technologie
  • tvůrčím způsobem využívá možnosti komunikačních technologií - digitálního fotoaparátu a PC s programy VirtualDub a Windows Movie Maker
  • aplikuje a upevňuje svoje předchozí znalosti a dovednosti - stahování fotografií do PC, vytváření složek a přesouvání souborů
6. část - reflexe

Jak jste se svou animací spokojeni? Co se vám podařilo a co méně? Liší se výsledek od vašeho záměru? Jak vnímáte animace vytvořené spolužáky? Co vás na nich zaujalo?

Ukázka jednoho z výstupů - animace Nerozhodnost:

Obr.

18. Obr.

 

Obr.
19. Obr.

 

Obr.
20. Obr.

 

Obr.
21. Obr.

 

Obr.
22. Obr.
Obr.
23. Obr.

 

Obr.
24. Obr.

 

Obr.
25. Obr.

 

Obr.
26. Obr.

 

Obr.
27. Obr.

 

Základem pro animaci se stal obraz Aurélie Nemours založené na práci s kontrastem černého a bílého pole. Celá plocha obrazu je postupně zaplňována jednoduchými schematickými kresbami, které vycházejí směrem od černé plochy původního díla a zaplňují plochu bílou. Objeví se jednoduché prvky jako je květina, slunce, postava, ryba a srdce. Je možné přemýšlet o příběhu, které tyto kresby přinášejí, a zároveň vnímat animaci jako rozpracování střetu dvou barev, principů, poloh apod. (postupné ovládnutí bílé plochy černou). Vlastní animace působí hodně živě zejména díky rychlému, až dramatickému vývoji, které přináší objevující se a rychle zase mizící kresby a postupné i když váhavé převládnutí černé barvy. Výsledku nijak nevadí, že se autorům nepodařilo udržet stejný úhel, ze kterého byla fólie fotografována a tak se obraz několikrát jemně změní.

Očekávané dílčí výstupy
výtvarný obor:
  • porovnává záměr své tvůrčí práce a výsledného vizuálně obrazného vyjádření
  • porovnává svou animaci s animacemi spolužáků
informatika a informační a komunikační technologie:
  • prezentuje výsledek své práce s využitím příslušného hardware a software a porovnává svůj záměr s výsledkem - hodnotí vliv vnějších aspektů a software na výsledek

Literatura a použité zdroje

[1] – MARZDNA, Daniel. Minimalismus . 1. vydání. Praha : Slovart, 2005. ISBN 80-7209-670-2.
[2] – RUHRBERG, K. et al. Umění 20. století. Praha : Slovart , 2004. ISBN 80-7209-521-8.
[3] – www.artlist.cz. [cit. 2010-01-10].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Lucie Štůlová Vobořilová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Mediální výchova
  • tvorba mediálního sdělení

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Skupinová

Organizace prostorová:

Specializovaná učebna

Nutné pomůcky:

digitální fotoaparáty, stativy, PC, barevná tiskárna, fólie a fixy, které je možné z fólie jednoduše smazat, ubrousky