Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Prezentace obce netradičními prostředky
Odborný článek

Prezentace obce netradičními prostředky

11. 3. 2019 Základní vzdělávání
Autor
Martin Müller
Spoluautor
Ing. Eva Fanfulová

Anotace

Předkládaný text popisuje aktivitu navrženou pro naplnění oborových cílů vzdělávacích oblastí Informační a komunikační technologie a Člověk a jeho svět zaměřených na vyhledávání a zprostředkování informací a zkušeností, které se vztahují k místu, kde se nachází daná škola. Zároveň ukazuje možné využití potenciálu vzdělávacích obsahů obou vzdělávacích oblastí k rozvíjení digitální a čtenářské gramotnosti. Aktivita byla upravena a realizována pro podmínky malé vesnické školy. Text vznikl v rámci projektu PPUČ, financovaného z Evropských strukturálních a investičních fondů, který podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).

Cíl

Žáci budou s využitím OZOBOTa prezentovat obec, v níž žijeme. Na mapě ve formátu A2 vytvoří trasu pro OZOBOTa, na které bude několik zastavení představujících zajímavosti naší vesnice. Za tímto účelem si na internetu najdou vhodné fotografie a informace, které by mohli využít.

Výstup na úrovni ŠVP a jeho souvislost s očekávaným výstupem/očekávanými výstupy RVP ZV:

  • využívá základní standardní funkce počítače a jeho nejběžnější periferie
  • používá jednoduché a vhodné cesty vyhledání informací na internetu
  • ověří vyhledané informace
  • vyhledává informace s určitým tématem na portálech, v knihovnách a databázích
  • pracuje s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru
  • napíše krátký text, změní barvu, typ, velikost, písma uloží text
  • uloží a otevře obrázek pro změny

    https://skola.obeckaterinice.cz/cs/uredni-deska/svp-zv-cesta-za-poznanim/
  • ICT-5-1-01 využívá základní standardní funkce počítače a jeho nejběžnější periferie
  • ICT-5-2-01 při vyhledávání informací na internetu používá jednoduché a vhodné cesty
  • ICT-5-2-02 vyhledává informace na portálech, v knihovnách a databázích
  • ČJS-5-1-03 rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí
  • ČJS-5-1-04 vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického

Rozvíjené gramotnosti

Digitální gramotnost:

  • Člověk, společnost a digitální technologie – osobní rozvoj, osobní vzdělávací prostředí: ukládá si zajímavé odkazy na zdroje informací pro další použití.
  • Člověk, společnost a digitální technologie – každodenní život s technologiemi: při školní práci využívá svěřená zařízení a doporučené digitální technologie.
  • Člověk, společnost a digitální technologie – právní normy v digitálním prostředí: odliší vlastní a cizí digitální obsah; používá-li cizí digitální obsah, uvede zdroj.

Čtenářská gramotnost:

  • Vyhledávání a propojování přímo i nepřímo vyjádřených informací podle účelu čtení. Najde v textu potřebné jednoduché informace, které nejsou vyjádřeny přímo.
  • Posuzování obsahu a formy: zná a využívá různé typy textů a vyhledávací nástroje (klíčové slovo, lišty, hypertextové odkazy) k tomu, aby efektivně našel informace.
  • Čtenářská nezávislost: Ujasňuje si, k jakému účelu má jeho četba v danou chvíli vést, podle toho hledá a vybírá text.

Charakteristika třídy a školy

Aktivita byla plánována pro 2. období 1. stupně základní školy. Realizována byla v 5. ročníku malotřídní základní školy (5 ročníků ve 4 třídách, celkový počet žáků 57) situované v malé valašské vesnici (cca 1000 obyvatel). Třídu navštěvuje 16 žáků, z nichž dva pracují podle IVP na stupni podpory 2 a jeden dle PLPP na stupni podpory 2. Tři žáci se až do třetího ročníku vzdělávali individuálně doma se svou matkou (nebyli jsme jejich kmenovou školou). V době realizace bylo přítomno 12 žáků.

Stručný popis projektu (aktivity)

Aktivita spočívala ve vytvoření mapy naší obce, do níž žáci zakreslí trasu pro OZOBOTa, který se měl zastavit na vybraných stanovištích, představujících zajímavosti svého bydliště. Aktivita byla naplánována na čtyři vyučovací hodiny.

Pomůcky, prostředí, podmínky

  • OZOBOT
  • mapa obce ve formátu A2
  • běžná třída s počítači s internetovým připojením
  • psací potřeby

Průběh a poznatky z ověřování aktivity

Celou aktivitu jsme pojali jako připomenutí našeho úspěchu v soutěži Vesnice roku, kterou jsme v roce 2014 vyhráli, a žáci byli do události přímo zapojeni. OZOBOT představoval soutěžní komisi, která se po letech přijela podívat, jak se naše vesnice od té doby změnila.

První hodina probíhala formou řízené diskuze, kdy jsme společně diskutovali o tom, zda a jak se naše vesnice za čtyři roky proměnila; co bychom komisi rádi ukázali; jak bychom navrhli trasu exkurze. Dále jsme si připravili mapu obce – připomněli jsme si, kde ji na internetu najdeme; jak ji můžeme jednoduše vytisknout; případně si i zvolit druh zobrazení (obecná mapa, letecká aj.). Jelikož ve škole nedisponujme velkoplošnou barevnou tiskárnou, vytiskli jsme si jen černobílou verzi, kterou jsem žákům na kopírce zvětšil do formátu A2. Na konci hodiny se žáci losem rozdělili do dvou pracovních skupin.

 
 

Druhá hodina byla vyhrazena vyhledávání fotografií a informací potřebných k prezentaci obce. Připomněli jsme si základy autorského práva (žáci byli poučeni, aby si fotografie ukládali včetně informace o zdroji – do finální mapky jsme však použili fotky bez popisků).

Samotná tvorba mapy a její prezentace s OZOBOTem probíhala v dvouhodinovce, která byla v režii žáků. Práce každé ze skupin měla svou odlišnou dynamiku. Zatímco první skupina pracovala systémem „všichni dělají všechno“, druhá skupina si práci rozdělila, což se projevilo tím, že s prací byli dříve hotovi a mohli si vyhrát více s detaily (z černobílé mapy udělali barevnou). Obě skupiny měly trochu problém s kódy pro OZOBOTa, které díky malé pečlivosti byly občas špatně čitelné a žáci je tedy museli je tedy opravovat. Tento moment byl z mého pohledu velmi přínosný, neboť si uvědomili, že pokud zadávám nějaký povel (a to nejen robotovi), měl bych své pokyny podávat srozumitelnou a jednoznačnou formou, jinak se může stát, že ho adresát nepochopí vůbec nebo nepřesně. Zajímavý byl i rozličný přístup k tvorbě samotné trasy. Jedna skupina žáků vytvořila jednoduchou trasu, kde nedocházelo ke křížení, a tudíž nemuseli používat kódy pro určení směru. Druhá skupina křižovatku vytvořila a nakonec i úspěšně vyřešila, jak OZOBOTa naprogramovat, aby jel tam, kam má.

 
 

Na tvorbu mapy jsme věnovali cca dvě třetiny času, poslední třetina byla určena na prezentace. Nejprve skupina předestřela, jaká místa si vybrala a co ji k tomu vedlo. Skupina, která si při práci rozdělila úkoly, zvolila dva „mluvčí“, kteří stručně a přehledně podali požadované informace. Druhá skupina, která byla „na štíru s časem“, pojala prezentaci trochu chaotičtěji, ale zapojili se do ní všichni členové. Závěr hodiny spočíval v předvedení vlastní cesty OZOBOTa po vesnici.

Jelikož nám už nezbyl čas na shrnutí a reflexi, „obětoval“ jsem ještě hodinu českého jazyka. Považoval jsem totiž za důležité, abychom rozebrali to, jak jsme pracovali, co bylo obtížné, co nám práci ulehčovalo, či naopak ztěžovalo apod. Nejprve jsem nechal žáky, aby sami vyjádřili, svůj pocit z odvedené práce, aby se pokusili popsat, jak pracovali a proč takový způsob práce zvolili. V druhé části jsem se jim pokusil dát zpětnou vazbu, když jsem popisoval, co jsem viděl já (to jsem dokumentoval i fotkami a videm z tabletu). Obě skupiny jsem vyhodnotil jako velmi úspěšné (nehráli jsme přece žádnou soutěž, nehledali jsme vítěze). Připomněl jsem, že každý můžeme mít jiný pohled na věc, jiný způsob práce, ale také jsem zdůraznil, že skupina si může práci rozdělit a využít toho, že každý máme nadání pro jiný typ práce.

Závěrem bych chtěl zdůraznit, že tato aktivita neumožňovala využití OZOBOTa tak, jak je primárně zamýšleno (naučit děti základům jednoduchého programování), ale i tak může být zajímavým zpestřením či způsobem motivace k jakékoliv činnosti, kterou ve škole děláme.

Licence

Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.

Autor
Martin Müller

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.