Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Rychlé peníze

Ikona zkusenost
Autor: Mgr. Jana Plíšková
Spoluautor: RNDr. Eva Zelendová
Anotace: Příklad dobré praxe seznamuje čtenáře s konkrétní vyučovací hodinou, která proběhla v rámci volitelného semináře Cvičení z matematiky v devátém ročníku Základní školy Pardubice, J. Ressla 2258. Téma půjček je ve výuce představeno na modelovém příběhu rodiny Resslových.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence k řešení problémů » vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností
  2. Základní vzdělávání » Kompetence k řešení problémů » samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy
  3. Základní vzdělávání » Kompetence komunikativní » rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Matematika a její aplikace » 2. stupeň » Matematika a její aplikace » Číslo a proměnná » zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně využívá kalkulátor
  2. základní vzdělávání » Matematika a její aplikace » 2. stupeň » Matematika a její aplikace » Číslo a proměnná » užívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek – část (přirozeným číslem, poměrem, zlomkem, desetinným číslem, procentem)
  3. základní vzdělávání » Matematika a její aplikace » 2. stupeň » Matematika a její aplikace » Číslo a proměnná » řeší aplikační úlohy na procenta (i pro případ, že procentová část je větší než celek)
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Základní vzdělávání -> Výchova k občanství
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Organizace řízení učební činnosti: Frontální, Skupinová
Organizace prostorová: Školní třída
Nutné pomůcky: koláže z nabídek "rychlých peněz" (Příloha 2), pracovní list Rodina Resslova si půjčuje peníze (Příloha 3), kalkulátor
Klíčová slova: půjčka, finanční gramotnost, úvěr, úrok, obchodní podmínky

Cíl výuky:

Předkládaný příklad dobré praxe zachycuje naplňování hned několika vzdělávacích cílů.

Na úrovni Standardu finanční gramotnosti je cílem:

  • podpořit u žáků zodpovědnost za využívání produktů finančního trhu pro „rychlé“ získávání peněz;
  • upozornit na rizika spojená s využíváním úvěrů;
  • dát podnět žákům k zamyšlení nad současným trendem lehkovážného zadlužování.

Na úrovni vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace je cílem:

  • procvičit na konkrétních úlohách z praktického života využití různých způsobů kvantitativního vyjádření vztahu celek – část (přirozeným číslem, desetinným číslem, procentem, poměrem)
  • zopakovat využití trojčlenky v konkrétní životní situaci
  • procvičit zaokrouhlování a odhady s danou přesností
  • umožnit žákům účelně využít kalkulátor

Na úrovni vzdělávacího oboru Výchova k občanství je cílem:

  • posoudit výhody a nevýhody některých bankovních a nebankovních půjček;
  • rozvíjet strategie pro zodpovědné hospodaření s penězi.

Kontext příkladu dobré praxe

„Škola pro vzdělávání, sport a kulturu“ v Pardubicích v ulici Josefa Ressla je základní škola, která má kromě tříd se standardním programem i třídy s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů a od roku 1999 také hokejové třídy s rozšířenou výukou tělesné výchovy. Výuka předmětu Matematika a její aplikace má v těchto třídách na druhém stupni různé hodinové dotace. Standardní třídy mají v šestém ročníku 4 hodiny, v sedmém a osmém 5 hodin a v devátém ročníku 4 hodiny matematiky. Třídy s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů mají po celé čtyři roky pětihodinovou časovou dotaci, hokejové třídy čtyřhodinovou dotaci. Žáci všech tříd mají od sedmého ročníku možnost volby jednohodinového volitelného předmětu. Hokejová třída 9. B si volila ve školním roce 2011/2012 mezi předměty Ruský jazyk, Cvičení z českého jazyka a Cvičení z matematiky. Cvičení z matematiky zvolilo 10 žáků. Tvůrcem i realizátorem koncepce tohoto volitelného vyučovacího předmětu je Mgr. Jana Plíšková.

Během Cvičení z matematiky jsou žáci seznamováni prostřednictvím příběhů rodiny Resslových se situacemi, se kterými se mohou setkat v běžném životě. Při řešení rodinných problémů, musí žáci použít znalosti a dovednosti, které se týkají nejen matematiky. Při přípravě hodin vychází vyučující vždy z aktuálních dostupných informací. Žákům jsou předkládány aktuální nabídky produktů a služeb, měnové kurzy a ceny nebo jsou předem vybídnuti, aby si informace sami zjistili. Pro žáky je většinou připraven pracovní list. V některých případech může předcházet výpočtům praktická část, při které žáci získávají vstupní informace pro výpočty. Např. při zjišťování, na jakou částku by přišla školu (do které chodí děti rodiny Resslových) výměna hrubého písku za jemný na obou hřištích pro plážový volejbal, nebo při počítání nákladů na celkovou rekonstrukci fotbalového hřiště si žáci museli obě hřiště přeměřit a zjistit hloubku písku či cenu osiva. Pro Cvičení z matematiky jsou vyhledávány problémové úlohy blízké každodennímu životu žáků. Mimo již zmíněné příklady mají možnost řešit výběr studentského účtu, porovnávají tarify mobilních telefonů, zvažují výhodnost nákupu podle nabídek supermarketů, propočítávají výměnu peněz ve směnárně nebo vyčíslují finanční náklady při kouření (viz Příloha 1 – Celoroční rozvržení učiva pro školní rok 2011/2012) apod.

Příprava na hodinu

Jako příklad dobré praxe je představena hodina, ve které se žáci seznámili s hotovostními půjčkami, jak těmi seriózními, tak i s těmi méně průhlednými. Dva týdny před popisovanou hodinou vyučující vyhlásila soutěž o co největší počet nasbíraných inzerátů s nabídkou „rychlých půjček“. Z těchto nabídek sestavila několik koláží, jednu z nich okopírovala pro žáky jako první pracovní list.

Obr. 1 Rychlé půjčky – koláže
Autor díla: Jana Plíšková

K jedné nabídce na prvním pracovním listu vyučující zjistila konkrétní obchodní podmínky hotovostní půjčky a pro porovnání získala i obchodní podmínky hotovostního úvěru nabízeného jedním místním supermarketem. Pro druhý pracovní list připravila další z příběhů rodiny Resslových. Tentokrát se tatínek rozhodl, že si zavede malý krámek a bude podnikat. Příběh doplnila šesti úkoly, které žáci budou v průběhu hodiny řešit. (V popisu průběhu hodiny je text příběhu zapsán kurzívou.)

Průběh hodiny

Na začátku hodiny při opakování vyučující položila žákům dvě otázky. Na první otázku Kde si člověk může půjčit peníze? odpovídali žáci nejčastěji: ve spořitelně, v bance, na poště, v supermarketu, u lichváře, u sousedů, v rodině. Ve druhém případě vyučující zjišťovala, na co by se žáci chtěli zeptat před uzavřením půjčky. Vybrané žákovské otázky:

  • Jaká bude doba splatnosti půjčky?
  • Kolik procent bude úrok a jak často budu částky splácet?
  • Půjde zastavit splátky, když nebudu mít peníze?
  • Zda je zajištěno pojištění schopnosti splácet.
  • Co když půjčku splatím dřív?
  • Je třeba pro uzavření půjčky ručitel?

Na základě rozhovoru s žáky uvedla vyučující velmi důležité zásady před uzavřením půjčky:

  • je dobré si prohlédnout internetové stránky instituce, od které si chci půjčit;
  • je nutné pečlivě pročíst obchodní podmínky pro uzavření půjčky;
  • v žádném případě nesdělovat do telefonu rodné číslo a číslo účtu.

V další části hodiny vyučující žákům ukázala koláže „rychlých půjček" a rozdala žákům první pracovní list (viz Příloha 2 – Rychlé půjčky). Konkrétně hovořila o tom, která půjčka vypadá jako seriozní a která ne. Žáky zaujala reklama v podobě lékařského receptu, té by se podle jejich mínění dalo věřit. A právě pro tuto nabídku měla vyučující připraveny skutečné obchodní podmínky, které žákům ukázala. Pro porovnání měla k dispozici i obchodní podmínky pro půjčku v supermarketu.

Obr. 2 Recept pro občany České republiky
Autor díla: Jana Plíšková

Následně byl žákům rozdán druhý pracovní list s poznámkou, že údaje, které jsou v příběhu uvedeny, jsou převzaty z obchodních podmínek zmíněných dvou půjček. Vyzvala žáky ke společné práci na úkolech uvedených ve druhém pracovním listě (viz Příloha 3 – Rodina Resslova si půjčuje peníze). Po přečtení úvodní části příběhu, ve které se pan Ressl rozhodl, že si zavede malý krámek, a propočítal si, že potřebuje ještě alespoň 100 000 Kč, si žáci navzájem sdělovali, kolik peněz by byli ochotni za takto vysokou půjčku v konečném součtu zaplatit: „120 000 korun“, „138 500 korun“, „ chtěla bych zaplatit 110 000, ale bude to tak 200 000 Kč“. Poté žáci začali řešit úkoly samostatně, pod vedením vyučující si po určité chvíli výsledky sdělovali a kontrolovali je se zápisem na tabuli.

Úkol první

Pan Ressl se rozhodl, že si zavede malý krámek a bude podnikat. Koupil prostory, nějaké zařízení, ale stále neměl tolik peněz na zboží, aby mohl krámek ihned otevřít. Proto hledal možnosti, jak si peníze půjčit. Propočítal si, že potřebuje ještě alespoň 100 000 Kč, a v tu dobu našel v dopisní schránce „RECEPT“ pro občany České republiky na lék na finanční potíže. Na internetu si vyhledal uvedené webové stránky společnosti a zjistil, že si může ihned peníze půjčit a nemusí mít ani ručitele. Předpokládal, že krámek bude mít dost velký zisk, a tak podepsal úvěrovou smlouvu na dobu 3 let s měsíčními splátkami 6 039 Kč.

Kolik korun pan Ressl celkem zaplatí, pokud bude po celou dobu opravdu poctivě splácet?

Zápis na tabuli

Poznámky

Doba splátek …. 12 měsíců . 3 roky = 36 měsíců

Jedna splátka …..   6 039 Kč

6 039 . 36 = 217 404

Za půjčku 100 000 Kč celkem zaplatí 217 404 Kč.

-    zavést pojem navýšení dluhu

-    diskutovat o tom, zda celková částka, kterou je třeba zaplatit, není příliš velká

Úkol druhý

Krámek však nevydělával tolik, aby mohl pan Ressl stále posílat splátky, a po jednom roce pravidelných splátek se opozdil. Za opoždění o 15 dní dostal pokutu ve výši 8 % z dlužné částky.

Kolik korun před touto pokutou ještě dlužil? Jak vysoká byla pokuta?

Zápis na tabuli

Poznámky

217 404 - (12 . 6 039) = 144 936

Dluh před pokutou byl 144 936 Kč.

144 936 ………. 100 %

           x ……….   8 %

0,08 . 144 936 = 11 594,88

Pokuta činila 11 594,88 Kč.

-    upozornit, že je třeba zachovat platný počet desetinných míst

Úkol třetí

Pan Ressl však neměl, z čeho by splátku a pokutu zaplatil, a domníval se, že splátka nespěchá, že to „nějak“ udělá. Nepřečetl si však obchodní podmínky společnosti a po 30 dnech po termínu splatnosti splátky, kterou dosud neuhradil, mu byla stanovena pokuta ve výši 13 % dlužné částky.

Kolik korun před touto druhou pokutou dlužil? Jak vysoká byla druhá pokuta?

Zápis na tabuli

Poznámky

144 936 + 11 594,88 = 156 530,88

Dluh před druhou pokutou byl 156 530,88 Kč.

156 530,88 ………. 100 %

               x ……….  13 %

0,13 . 156 530,88 = 20 349,0144

Druhá pokuta činila 20 349,0144 Kč.

-    motivovat žáky k samostatné práci odměnou („smajlíkem“, „malou jedničkou“…)

 

Úkol čtvrtý

Pan Ressl začal obíhat známé a kamarády, jestli mu někdo půjčí peníze na uhrazení dluhu. Bohužel si stále nepřečetl obchodní podmínky a nevěděl, že po 35 dnech ode dne splatnosti dlužné splátky může dostat pokutu ve výši 50 % dlužné částky. Termín splatnosti nedodržel, pokutu dostal.

Kolik korun před touto třetí pokutou dlužil? Jak vysoká byla třetí pokuta?

Zápis na tabuli

Poznámky

156 530,88 + 20 349,0144 = 176 879,8944

Dluh před třetí pokutou činil 176 879,8944 Kč

176 879,8944 : 2 = 88 439,9472

Třetí pokuta činila 88 439,9472 Kč.

-    při výpočtu třetí pokuty není potřeba používat trojčlenku, protože stanovená pokuta činí 50 %, tedy polovinu dané částky

Úkol pátý

To už pan Ressl neunesl, krámek i se zařízením co nejrychleji prodal, celý dluh uhradil a do podnikání se už nikdy nepustil.

Kolik korun tedy pan Ressl celkem zaplatil za vypůjčené peníze po prodeji krámku?

Zápis na tabuli

Poznámky

176 879,8944 + (176 879,8944 : 2) = 265 319,8416

Pokuty činily 265 319,8416 Kč.

72 648 + 265 319,8416 = 337 787,8416

Za rok splátek a všechny pokuty zaplatil pan
Ressl 337 788 Kč.

-    upozornit na zaokrouhlení konečné částky

Úkol šestý

Po několika dnech se pan Ressl dozvěděl, že v některých supermarketech je stánek nabízející finanční služby, ve kterém může také získat půjčku. Při půjčce 100 000 Kč na 3 roky by splácel měsíčně 3 765 Kč. Při prvním prodlení oznámeném první upomínkou by dostal pokutu 150 Kč. Za opakovanou upomínku by musel zaplatit 360 Kč a po měsíci nesplacení dlužné částky pokutu 500 Kč. Poté by mu společnost vypověděla smlouvu a k dlužné částce by musel zaplatit 10 % veškerého dluhu. To už by ale jistě krámek také prodal.

Kolik korun by pan Ressl zaplatil celkem v tomto případě?

Zápis na tabuli

Poznámky

Splátky celkem                  135 540 Kč

Zaplaceno za první rok         45 180 Kč

Dluh                                   90 360 Kč

Pokuty celkem                      1 010 Kč

10% veškerého dluhu             9 137 Kč

Celkem zaplatí                   145 687 Kč

Za rok splátek a všechny pokuty by zaplatil pan Ressl 145 687 Kč.

-    upozornit na to, že v tomto případě se pokuty pouze sčítají

Závěr hodiny

To, že si žáci uvědomili nevýhodnost první půjčky na základě správné odpovědi na otázku O kolik korun se předložená dvě řešení podnikatelského záměru pana Ressla liší, patřilo k důležitým momentům celé vyučovací hodiny. Logickým vyústěním snahy vyučující bylo závěrečné shrnutí: je naprosto nezbytné při půjče peněz znát obchodní podmínky půjčky i věrohodnost instituce, která peníze půjčuje.

Obr. 3 Smajlík
Autor díla: Jana Plíšková

Reflexe:

Žáci během hodiny pracovali velmi aktivně, bylo patrné, že je zvolené téma zajímá a že se s ním v běžném životě setkávají velmi často. Zajímavé bylo i to, že o půjčce peněz, kterou poskytuje supermarket, informovali vyučující samotní žáci. Za aktivní činnost při hodině žáci získávali řadu odměn – od slovní pochvaly přes malé „smajlíky“ až po jedničku za samostatně vyřešenou šestou úlohu.

Alternativa

Předložený příklad dobré praxe byl realizován nejen v hokejové třídě, ale také ve třídě s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů. Zde byla hodina vedena odlišným způsobem. Po shodném společném úvodu žáci pracovali ve dvojicích samostatně, tedy bez dalších organizačních pokynů vyučující. Ta pouze kontrolovala správnost předkládaných odpovědí pro jednotlivé úkoly, případně pomáhala radou dvojicím, které měly nějaké problémy, ať již s pochopením úkolu, nebo při výpočtu. Odměnou pro první dvojici se správnou odpovědí na otázku O kolik korun se předložená dvě řešení podnikatelského záměru pana Ressla liší? byl velký „smajlík“.

Přílohy:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 14. 12. 2011
Zobrazeno: 9368krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 4

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
PLÍŠKOVÁ, Jana. Rychlé peníze . Metodický portál: Články [online]. 14. 12. 2011, [cit. 2019-08-20]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/ZBBAA/14427/RYCHLE-PENIZE.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.