Odborný článek

Autobus

3. 3. 2014 Základní vzdělávání
Autor
Prof. RNDr. Milan Hejný, CSc.

Anotace

Hejného metoda posiluje budování schémat, napojuje je na sebe a vyvozuje z nich konkrétní úsudky.

Autobus je matematické prostředí, ve kterém děti procvičují základní spoje sčítání a odčítání, práci s tabulkou, evidenci děje, objevují zákonitosti tabulky, … Je to také motivující pohybová hra umožňující osobní prožitek.

Do řešení úlohy se zapojuje mnoho dětí. Zastávají všechny role hry zvané Autobus. A co je důležité, zpočátku samy úlohy tvoří, protože jako výpravčí rozhodují, kolik lidí z autobusu vystoupí a kolik do něj nastoupí. Velmi důležitá je vizualizace – nejlepší je osobní prožitek.

Nejdříve popíšeme to divadlo – tedy dramatizaci prostředí Autobus.

Účinkující: jeden řidič autobusu – přenáší autobus, do kterého není vidět; několik výpravčích, na každé zastávce jeden; moderátor/koordinátor jízdy (učitel nebo i žák) – klade otázky, například: Kolik lidí přijelo na konečnou?

Scéna: Po třídě vyznačíme několik zastávek a děti je pojmenují. Minimum jsou 3 zastávky. Jména si mohou děti vymyslet, třeba U Dveří, U Skříně, …

Materiál: autobus je představován krabicí, cestující mohou být narazeni figurkami ze stolní hry nebo víčky od pet lahví. Všechno si mohou děti vyrobit samy, například v praktických činnostech nebo výtvarné výchově. Tím se využívá mezipředmětových vztahů a rozvíjí se fantazie dětí.

Řidič vyjíždí s autobusem (model) na svoji trasu, kterou si děti společně určí a označí ve třídě. Přenáší krabici tak, aby do ní ostatní děti neviděly.

Na zastávkách jsou výpravčí a cestující. Výpravčí hlásí, kolik cestujících vystoupilo z autobusu a kolik nastoupilo. Hlásí to tak, že počítá po jednom, vždy zvedne ruku a ukáže cestujícího, který „nastupuje“ do autobusu: Nastoupil jeden cestující, nastoupil další cestující a další cestující. To je důležité, aby ostatní děti dávaly pozor a také, aby měly kontrolu, že to výpravčí nepopletl a nenechal do autobusu nastoupit jiný počet cestujících, než oznámil.

Na konečné všichni cestující vystoupí - ale nejdříve žáci určí, kolik jich vystoupí. Kontrola je jednoduchá – vyndají se zástupné figurky z krabice. Při tom se rozvíjí krátkodobá paměť žáků.

Cíl: Žáci sledují počet cestujících na jednotlivých zastávkách a zjištěné údaje si zapisují. Učitel nebo i žáci mohou klást další otázky, například: kolik cestujících celkem jelo v autobuse, nebo kolik jich jelo z jedné zastávky na následující apod. Při větší náročnosti zadání úlohy vedeme žáky k tomu, že je třeba získané poznatky písemně zaznamenat – použití tabulek. 

Přínos tohoto prostředí pro rozvoj matematického myšlení žáků

  • Posilování krátkodobé paměti – při prvních hrách, kdy si ještě děti nedělají žádný záznam.
  • Řetězení aditivních vztahů – za celou jízdu autobusu musí několikrát přičítat a odečítat. Při řešení tabulkou to musí dělat také, ale mohou měnit pořadí jednotlivých operací.
  • Číslo jako operátor změny (možnost čistě operátorových situací) – například v úloze 2 se ptáme pouze na změnu, ne na to, kolik lidí sedí v autobuse.
  • Tabulka jako nástroj pro záznam procesů – objev tabulky samotnými žáky trvá dlouho, ale když se to podaří, mají výborný nástroj na to, jak děj zaznamenat přehledně a užitečně pro řešení úloh.
  • Sledování zajímavých zákonitostí v tabulce – děti brzy odhalí například to, že když ve druhé úloze jedou dva cestující ze zastávky A do zastávky B, tak ti dva museli na zastávce A nastoupit. Takových zákonitostí vyplývá z tabulek mnoho - při řešení úloh je žáci objevují.
  • Metoda řešení od konce – kromě toho, že žáci vydatně počítají, odhalují i účinné řešitelské strategie. Jednu z nich použijí například při řešení úlohy 3.

Výstupy ze semináře - 8. 10. 2013 v Českých Budějovicích a 14. 10. 2013 v Plzni ke stažení v příloze.
Realizace projektu byla podpořena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci dotačního Programu na podporu činnosti nestátních neziskových organizací působících v oblasti předškolního, základního a středního vzdělávání v roce 2013, 2. kolo.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
599.61 kB
PDF
pracovní list - České Budějovice
pdf
640.63 kB
PDF
pracovní list - Plzeň

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Prof. RNDr. Milan Hejný, CSc.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Výuka matematiky orientovaná na budování schémat.
Ostatní články seriálu:

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída