V úvodu hodiny rozdá vyučující dvojicím žáků fotografie staveb z kostek z různých pohledů a požádá žáky, aby podle fotografií stavby postavili. Použity jsou shodné jednotkové kostky.
V další části hodiny následuje stavění staveb podle připravených plánků. Učitel na tabuli připevní několik plánků staveb, jeden ze žáků ve dvojici si z nákresů vybere a jednu stavbu postaví, druhý hádá, o kterou stavbu se jedná. Žáci se několikrát vystřídají.
Přejdeme ke stavbě modelu školy. Model je zmenšený, potřebujeme si nejdříve promyslet, jak naše škola vypadá, jak je vysoká (kolik má pater), jak je široká, jaký má půdorys (žáci tento pojem pravděpodobně neznají, učitel postaví jednoduchou stavbu na vytištěné čtvercové síti, obtáhne její hranice a ukáže žákům vzniklou kresbu – půdorys). Žáci budou pracovat ve dvojicích.
Po dokončení práce půjdou žáci „na výstavu“ (procházejí se po třídě a prohlížejí si ostatní stavby) a porovnají, v čem se naše stavby shodují a v čem se liší. Vyučující diskuzi moderuje.
Celá stavba se obtížně přenáší a uchovává, učitel požádá žáky, aby navrhli jak stavbu uchovat. Je pravděpodobné, že vzhledem k úvodnímu využití fotografií některého ze žáků napadne použití mobilního telefonu k vyfotografování staveb. Pokud ano, vyučující situaci využije a modely vyfotografuje a požádá žáky o nalezení jiného řešení pro případ, že není k dispozici mobilní telefon (řešením je nákres do čtvercové sítě).
Fotografie vyučující vytiskne a žáci si je založí do svých portfolií nebo uspořádají výstavku.
V závěru hodiny učitel využije interaktivní tabuli nebo dataprojektor (pokud máme k dispozici), na Google Maps nebo Mapy.cz ukáže školu (pohled z letadla) a využije k porovnání, v čem se pohledy liší (na fotografiích pohled zepředu, z boku, z letadla pohled shora – vidíme půdorys budovy).
Žáci by si mohli vybrat i jinou budovu z obce/města a pro spolužáky by tak připravili hádanku, o jakou stavbu se jedná. Podmínkou je, aby všichni žáci stavbu znali, a aby měla nějaký typický znak, podle kterého by ji mohli poznat.
Pro starší žáky může učitel propojit aktivitu se vzdělávací oblastí Člověk a jeho svět a ukázat různé typy map (včetně historických), věnovat pozornost měřítku nebo porovnávání vzdáleností.
Výstupy na úrovni ŠVP a návaznost na očekávané výstupy RVP ZV:
Cíle pro rozvíjení matematické gramotnosti:
Cíle pro rozvíjení digitální gramotnosti:
Průběh a poznatky získané při realizaci navržené aktivity
Charakteristika třídy a školy
Aktivita byla ověřována v 1. ročníku běžné základní školy na počátku května, přítomno bylo 26 žáků. Celková časová dotace byla přibližně 2 vyučovací hodiny.
Průběh realizace
V úvodu hodiny vyučující představila žákům pomůcku – barevné plastové kostky. Protože s nimi pracovali poprvé, nechala je s kostkami několik minut pohrát.
Žáci byli rozděleni do dvojic. Vyučující na tabuli zavěsila několik fotografií staveb a úkolem jednoho žáka bylo postavit stavbu, kterou si na tabuli vybral, druhý žák měl stavbu poznat. Při práci se několikrát vystřídali.
 |
Pro další část hodiny měla vyučující připravený vzor na interaktivní tabuli, který žákům ukázala a požádala je, jestli by dokázali odvodit, k čemu by mohl sloužit.
 |
Žáci s plánem stavby dříve nepracovali a princip sami neodhalili. Vyučující postavila jednu stavbu a požádala žáky, aby našli souvislost mezi stavbou a záznamem na tabuli. Po tomto modelovém příkladu, žáci snadno objevili souvislost mezi plánem stavby a stavbou (počet barevných puntíků v jednom čtverečku znázorňuje počet kostek na sobě) a seskupení čtverečků určuje tvar stavby.
 |
Následovala práce žáků. Ve dvojicích stavěli stavby podle vzoru na tabuli. Poté vyučující rozdala žákům prázdné čtvercové sítě a požádala je, aby nakreslili pro kamaráda vzor – plán stavby, podle kterého by mohl stavbu postavit. Po nakreslení si žáci ve dvojicích plány vyměnili a stavby postavili. Někteří žáci využili možnost stavět přímo na čtvercovou síť, což je v pořádku, ale znesnadňuje to následnou kontrolu správnosti.
|
|
Na závěr aktivity nechala vyučující žáky, aby se rozdělili do skupin po čtyřech a požádala je, aby z kostek postavili budovu jejich školy. Stavění proběhlo velmi rychle, žáci se následně prošli třídou a všechny stavby si prohlédli. Při tom zjistili, že stavby školy se od sebe hodně odlišují. Společně přemýšleli, jak by si mohli správnost zkontrolovat. Navrhovali vyletět nad školu letadlem nebo vrtulníkem nebo si půjčit dron.
 |
Vyučující využila interaktivní tabuli a připojení na internet a ukázala žákům letecký pohled na budovu školy. Žáci si snadno ověřili, který z modelů se nejvíce podobá reálné škole.
 |
Vyučující v průběhu práce fotografovala stavby žáků, které vytiskla, a žáci si je založí do svého portfolia prací. Závěrem je třeba zmínit, že ačkoliv žáci neměli s tímto typem aktivity žádné předchozí zkušenosti, byli velmi motivovaní a činnost probíhala plynule a v klidné atmosféře.
Komentář z pohledu vzdělávacího oboru
Žáci se učí modelovat reálné situace, hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují všude kolem nich, uvědomují si vzájemné polohy objektů v prostoru a v rovině. Zkoumání tvaru a prostoru vede žáky k řešení polohových a metrických úloh a problémů, které vycházejí z běžných životních situací.
Komentář z pohledu gramotností
Matematická gramotnost je rozvíjena při zařazení diskuse nad zadaným problémem (stavby podle vzoru, tvoření vlastního vzoru), je zde posilována důvěra ve vlastní schopnosti jednotlivých žáků. Úloha z blízkého okolí žáků podněcuje zájem o zapojení do řešení úlohy. Manipulace, matematické modelování, práce se schématy rozvíjí dovednost pracovat s různými typy matematických textů. Vyučující zde vytváří situaci, kdy žáci pociťují potřebu tvorby nového jazyka pro záznam sdělení.
Využitím fotografií a pořízením vlastního záznamu vyučující ukazuje žákům užitečné využití digitálních technologií při školní práci. Porovnáním pracnosti záznamu pomocí nákresu a při využití mobilního telefonu ukáže, že je výhodné použít v některých situacích digitální technologie. Zachycení skutečnosti (stavby) je také jedním z očekávaných výstupů digitální gramotnosti pro 1. období 1. stupně. Práce se čtvercovou sítí je propedeutikou k bitmapové grafice, k práci s 3D objekty. Při práci s mapami a s měřítkem lze ukázat plánování tras za pomoci vhodných webových aplikací.
Použitá literatura a zdroje:
Čtenářská gramotnost v uzlových bodech vzdělávání. NÚV, projekt podpora práce učitelů (PPUČ), 2018. [online] Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=82133&view=2935&view=2935 [cit. 2019-01-02].
Digitální gramotnost v uzlových bodech vzdělávání. NÚV, projekt podpora práce učitelů (PPUČ), 2018. [online] Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=82137&view=13123&view=13123 [cit. 2019-01-02].
Matematická gramotnost v uzlových bodech vzdělávání. NÚV, projekt podpora práce učitelů (PPUČ), 2018. [online] Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=82176&view=13192 [cit. 2019-01-02].
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. In: Praha: MŠMT, 2017. [online]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/43792/ [cit. 2019-01-02].
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání: Věřit si a znát, 2018. [online]. Dostupné z: http://www.zsjandusu.net/fileadmin/user_upload/2018_kompletni_Svp_skola.pdf
Autorem obrazového materiálu je autorka textu.
Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Výukové aktivity pro rozvoj čtenářské, matematické a digitální gramotnosti na 1. stupni ZŠ II.
Ostatní články seriálu:
