LEKCE 1
Každý z účastníků včetně učitele řekne své křestní jméno. Následně ke jménu přidá přídavné jméno začínající stejným písmenem jako jeho jméno. Tuto hodinu vedl hostující učitel, ale cvičení je vhodné také k aktivizaci žáků před začátkem samotného programu.
Příklad: Bára – bonne, Petr – positif
Učitel položí třídě otázku: „Co vás napadne, když se řekne Paříž? Můžete říct úplně cokoli – místa, věci, pocity…“ Žáci reagují jeden přes druhého bez nutnosti vyvolání, učitel vše zapisuje na tabuli.
Obr. č. 1. Autor díla: Karolína Stehlíková |
Učitel na volné místo ve třídě rozloží velký papír (balicí papír, flipchart aj.) a vyzve žáky, aby se u něj shromáždili. Následně doprostřed napíše Paris. Pokračuje motivací: „Nyní si zkusíme představit, že Paříž je osoba. Jaké jsou její vlastnosti?“
Žáci vymýšlejí vlastnosti Paříže a následně je zapisují různými barvami okolo nápisu Paris.
Během doby, kdy žáci zapisují vlastnosti Paříže na papír, učitel rozmístí po třídě papíry, na kterých jsou názvy jednotlivých legend vztahujících se k Paříži.
Po dokončení předchozího kroku učitel žáky vyzve, aby se rozešli po třídě a přečetli si všechny papíry, které ve třídě rozmístil. Žáci mají za úkol si následně jeden název vybrat (ten, který je nějak zaujme) a postavit se vedle něj. Nevadí, pokud u jednoho názvu bude stát více žáků zároveň.
Žáci se nyní rozdělí do skupin podle toho, kterou legendu si vybrali. Následně mají vymyslet a v pěti větách popsat děj vybrané legendy. Na pomoc ještě od učitele každá skupinka dostane zadané hlavní postavy legendy (viz příloha č. 2). Nakonec skupinky přečtou děj své legendy.
Učitel od minulé hodiny vybral jednu legendu, které se nyní bude s žáky podrobněji zabývat. Než ale řekne její jméno, uvede tuto větu: «Il s’est fait attaquer par un monstre!», případně ji ještě napíše na tabuli a rozebere i po jazykové stránce, než přejde k další otázce. Následně se třídy zeptá: „Když se řekne ‚příšera‘, co si představíte? Co by to mohlo být?“ Žáci říkají své asociace. Dále je učitel vyzve, aby vymysleli a zapsali si dvě vlastnosti (dvě přídavná jména), které budou popisovat příšeru.
Učitel žákům rozdá texty první strany legendy, ale pouze po 16. řádek (text tedy bude končit větou «Chacun imaginait un animal plus gros et plus féroce.»). Uvede, že se jedná o původní text, resp. úryvek z legendy. Všichni společně si text přečtou. Učitel vyvolává jednotlivé žáky a dbá na správnou výslovnost. Následně se ještě učitel dotazy týkajícími se obsahu textu ujistí, že všichni obsahu porozuměli.
Nyní se učitel zeptá: „Jaké by byly vaše reakce?“ Žáci následně vyjádří spontánní reakce na danou situaci. Dále každý řekne větu, ve které vyjádří za použití připravených přídavných jmen, jaká je podle něho příšera.
Představme si nyní, že jsme čističi stok a musíme se rozhodnout, co budeme v této situaci dělat. Žáci se rozdělí do dvojic a připraví krátký dialog, ve kterém každý navrhne řešení nastalé situace. Následně žáci své dialogy odprezentují ostatním. Dále se třída dohodne na jednom řešení, které přijme za své jako skupina (v nejlepším případě by mělo jít o rozhodnutí vydat se do stoky, viz Lekce 3).
Učitel mezi žáky rozdá lístečky, na kterých jsou napsaná klíčová slova z legendy (např. un égoutier, un monstre, un égout etc.). Následně každý francouzsky vysvětlí slovo, které má na papírku. Zbytek třídy se pokusí uhodnout, co bylo na papírku.
Učitel má na vnitřní straně tabule připravený napsaný následující text, který nyní odkryje třídě:
«Notre métier est devenu très dangereux ! Rendez-vous compte ! Maintenant, il faut se battre avec les crocodiles ! Imaginez ! Tousces risques pour gagner quelques sous.» (Friha, Raison, str. 147)
Vše ještě uvede slovy, že se našel svědek celé události, který toto říká. Poté se třídy zeptá, zda nezměnila názor a stále si stojí za svým rozhodnutím z minulé hodiny. Případně mohou žáci uvést argumenty proč ano nebo ne. Pokud ano (což je žádoucí), nastane příprava na výpravu.
Žáci si nyní ve skupinách po třech až čtyřech členech připraví seznamy toho, co si musí vzít sebou na výpravu do stoky. Dále z toho vytvoří scénu, ve které každý řekne, co si sebou na výpravu přinese.
Nahlas si přečteme další úryvek z legendy – od nadpisu «Lundi 20 mai 1806, 10 heures» do konce strany. Učitel klade důraz na správnou výslovnost jednotlivých žáků.
Učitel napíše na tabuli slova, která žáci minulou lekci dostali na lístečcích, aby je vysvětlili. K nim přidá některá nová (z další části textu). Žáci mají za úkol opět slova francouzsky vysvětlit a spolužáci hádají správnou odpověď.
Žáci si společně za pomoci otázek učitele zopakují, co se dočetli v úryvku z legendy minulou hodinu.
Každá skupinka si nyní připraví krátkou scénu, ve které představí, co se stalo ve stoce (vychází z řešení, ke kterému se třída rozhodla předchozí lekci, může dodat/pozměnit podle textu z legendy). Scéna končí tak, jak se daná skupinka dohodne.
Obr. č. 2. Autor díla: Karolína Stehlíková |
Učitel nyní vyzve žáky, aby si zahrané scény zapsali. Následně společně ještě zopakují, co všechno do této chvíle vytvořili (reakce na zprávu o útoku, rozhodnutí, scény s přípravami) a případně si ještě zapíší.
Domácí úkol: Žáci si na doma dostanou texty z části «La gazette des mystères». Třída se rozdělí na poloviny, každá půlka dostane jiný text.
Učitel vyzve žáky, aby každý řekl alespoň jedno slovo, které ho napadne, když se řekne legenda. Žáci reagují spontánně bez vyvolání.
Žáci se rozdělí do skupin po třech a připraví si, co řeknou ostatním o textu, který si četli za domácí úkol. Cílem je, aby ti, kteří danou část textu nečetli, porozuměli obsahu. Učitel dbá na správnou výslovnost žáků.
Třída nyní společně s učitelem opět v bodech zopakuje, co se v legendě stalo a které scény si třída připravila. Následně třída za pomoci učitele, který má úlohu vypravěče a propojuje tak jednotlivé scény, vše přehraje. Na konec si třída zatleská, protože právě zahrála jednu z legend Paříže.
Obr. č. 3. Autor díla: Karolína Stehlíková |
Žáky práce na projektu bavila. Bylo zřejmé již od první lekce, že legendy a záhady Paříže jsou pro ně zajímavým tématem. Ocenili i netradiční pohled na Paříž skrze její podzemí.
Během hodin se podařilo, že se i stydlivější studenti nebáli projevit. Postupně se také zdálo být pro žáky jednodušší se vyjadřovat spontánně, ačkoli stále preferovali možnost krátké přípravy. Pro žáky byly aktivity zároveň výzvou, protože pracovali i s jinými spolužáky, než jsou běžně zvyklí. Tím se také dále rozvíjely vztahy ve třídě.
V projektu žáci pracovali s původním francouzským textem – setkali se tak s některými hovorovými výrazy francouzštiny a poznali některé nové větné konstrukce. Komunikace ve třídě probíhala výhradně ve francouzském jazyce.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Divadelní aktivity ve výuce francouzkého jazyka.
Ostatní články seriálu:
Článek je zařazen v těchto kolekcích: