Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Aktivity na podporu OSV - Témata opakující se v určitých fázích kurzů a lekcí
Odborný článek

Aktivity na podporu OSV - Témata opakující se v určitých fázích kurzů a lekcí

3. 7. 2008 Základní vzdělávání
Autor
Aisis o.s.

Anotace

Příspěvek obsahuje několik námětů na různá krátká cvičení a typy technik, zaměřené na počáteční rozhýbání, uvolnění, zklidnění, soustředění, případně naznačení (hlavního) tématu.

Příspěvek vznikl v rámci projektů pořádaných o.s. Aisis.


Pohybová - rozhýbávací aktivita - lidi a lišky

Dvě řady hráčů stojí proti sobě vzdáleny od sebe asi metr. Podle prostorových možností pak za každou řadou je asi tři či více metrů „čára bezpečí". Jedna řada dostane označení „lidi", druhá „lišky". Učitel stojí stranou a začne vyprávět jakýkoli příběh, v němž však musí být obsažena slova lidi a lišky. Pravidlo je takové, že například když učitel vysloví slovo „lidi" (nebo nějakou jeho variantu - lid, lidmi atd.), musí řada s označením „lidi" okamžitě vyrazit proti řadě s označením „lišky" a snažit se chytit členy této řady. Ti (lišky) se naopak snaží prchnout za domluvenou čáru bezpečí. Kdo je chycen, stává se členem vítězné skupiny nebo zůstává, ale jeho řadě se za něj započítává trestný bod (za každé chycení může být trestný bod). A vysloví-li učitel slovo lišky (liška), situace se obrací. Učitel záměrně protahuje první slabiky, několikrát říká totéž slovo, a teprve pak použije slovo druhé atd. Vždy, když je tok jeho řeči přerušen honičkou, zmlkne a po zjištění ztrát a vítězství plynule naváže tam, kde přestal.

Zklidňující aktivita - relaxační vizualizace (...představování si)

Žáci se položí na zem, zavřou oči a učitel zvolna začne popisovat např. krajinu, kterou si mají představovat. Má-li jít o uvolnění, pak je samozřejmě užitečné zvolit krajinu či vůbec jakýkoli jev nebo objekt, který nevzbuzuje apriorně dramatické představy. Užijeme-li tedy krajinu, může vyprávění učitele vypadat např. takto: „Představ si, že vycházíš z lesa na rozkvetlou a sluncem ozářenou louku, plnou kopretin a různých žlutých kvítků. Louka se mírně svažuje směrem od tebe někam do údolí. Vlevo od louky je vidět daleko do krajiny na modravé vrchy, vpravo je hustý borový les. Středem louky vede vozová prašná cesta...". Ukončení může být zcela přirozené, např.: „Ještě jednou se ohlédneme na louku za našimi zády a teď opatrně pohneme rukama a pomalu začneme otevírat oči...".

Samozřejmě, že je-li možno „zamontovat" do představ již téma hodiny, lze to učinit (dbáme však na to, aby takový vstup nebyl násilný nebo směšný). Např. pro lekci o mezilidských vztazích či o konfliktech, o lásce apod. lze vložit do vyprávění segment podobný následujícímu: „Když jsme asi v polovině louky, spatříme vpravo na velkém starém pařezu sedět děvče a chlapce. Sedí zády k sobě, lokty opřené o kolena, dlaněmi si každý podpírá bradu. On se dívá do země a ona před sebe. Na dívčině obličeji je vidět, že se mračí...".

Jak já to vlastně stojím?

(námět U. Rückerové-Voglerové, Učení bez stresu, Portál, Praha 1994.)

Všichni se uvolněně a zpříma postaví. Chodidla na šířku pánve, paže volně podél boků. Instrukce dále zní: „Dýchej klidně a pravidelně, nadechuj i vydechuj nosem. Svou pozornost zcela upři na svá chodidla. Můžeš zavřít oči. Jaké pocity přicházejí z chodidel? Máš váhu těla rovnoměrně rozloženou na obou chodidlech? Přenes váhu mírně dopředu, abys pociťoval tlak v prstech a ve špičkách nohou. Kde je nyní v tvém těle napětí? Zkontroluj napětí ve svém těle od obličeje až po nohy. Kde nemusí být, uvolni je. Vrať se do původní pozice. Jak se změnily pocity v tvém těle? A nyní přenes váhu na paty a pak na hrany nohou a opět sleduj, jak se mění napětí různých svalů v tvém těle".

Může následovat reflexe vázaná na to, co účastník pociťoval v důsledku částí instrukce.

Koncentrativní aktivita

Hráči v kruhu si rozdají čísla podle pořadí. Pak začnou všichni rytmicky lusknou prsty levé ruky, pak prsty pravé ruky, pak plesknou levou dlaní o levé koleno a pravou o pravé a znovu. Určený první hráč (č. 1) pak v určitém okamžiku „nasadí" a současně s těmito čtyřmi dobami vysloví slovo „kon-cen-tra-ce", načež znovu luskne a při plesknutí levé dlaně současně říká své číslo a při plesknutí pravé číslo jiného hráče. Ten v rytmu a návazně (bez vynechání jednoho „lusko-tleskacího" kola) luskne levou a pravou (přitom neříká nic) a na levý plesk pak řekne své číslo a na pravý číslo dalšího hráče. Ostatní hráči rovněž stále v rytmu luskají i pleskají a čekají, kdy budou osloveni. A tak hra běží dokola, než ji někdo zkazí (poplete čísla, rytmus, ztratí se apod.). Pak se hra zastaví, hráč, který udělal chybu, se stává hráčem číslo jedna (mění se tedy pořadová čísla hráčů; může ovšem obdržet i číslo poslední) a jednička znovu rozjíždí luskání a pleskání stejně jako původní první hráč.

Reflexe zaměřená na sebepoznání je možná.

První STOP - počáteční zastavení

Zaměřeno na otevření komunikace, zjišťování informací, témat, řešení problémů.

Počáteční „stop" může být též první aktivitou lekce! Skupina, resp. jednotlivci, nejlépe v kruhu, na začátku setkání mají možnost začít hovořit o čemkoli (ještě reflexe minulé hodiny, žádosti a přání, různé příběhy, které se udály od posledního setkání, nové zkušenosti atd.).

Závěrečná reflexe

Zde se může objevit prakticky totéž, co u závěrečné reflexe na konci kurzu. Navíc závěrečná reflexe po lekci se váže většinou na konkrétní zážitky, které proběhly „tady a teď", a proto je užitečné v ní dát prostor pro:

  • závěrečné dotazy
  • jakákoli sdělení komukoli a o čemkoli (sebevyjádření, zpětné vazby apod.)
  • úvahy nad využitím naučeného v životě mimo tuto skupinu
  • návrhy

Na konci lekce může proběhnout reflexe též jen ve skupinách, a z ní pak může vyplynout vždy jen určitý problém, o němž chce skupina hovořit. Pro reflexi skupin může učitel dát otázky předem nebo je nechat promítat zpětným projektorem, případně otázky nezadává a nechá skupinu hovořit volně.

Někteří učitelé pracují též metodou „deníku", do něhož si na konci lekcí každý účastník rychle zapisuje své poznatky a poznámky. S deníky lze pak ještě pracovat společně nebo při shrnujících měsíčních reflexích (tedy např. vždy poslední lekci v měsíci). Souhrnné závěrečné reflexe nemusí být důsledně každou hodinu - záleží to na tématu, ale také na tom, jak proběhly reflexe jednotlivých cvičení a her vždy bezprostředně po jejich ukončení!

Ukončení lekce

Ukončení lekce obstará často sama závěrečná reflexe, oznámení příštího programu, jednoduchý pozdrav. Konec však může mít i jiné podoby:

  • skupina má oblíbenou závěrečnou hru
  • vytvoří se skupinový závěrečný rituál (pokřik, specifický pohyb)
  • účastníci se volně pohybují prostorem, podávají si ruce a loučí se
  • vždy na konci každé lekce má jeden účastník za úkol pronést krátkou (1/2 minuty) řeč, citát nebo bonmot apod.
Další články na dané téma

Aktivity na podporu osobnostní a sociální výchovy - úvod
Vstupní témata
Témata OSV - osobnostní rozvoj
Témata OSV - sociální rozvoj
Témata OSV - morální rozvoj
Aplikační témata

Literatura a použité zdroje

[1] – BLÁHOVÁ, K. Hry pro tvořivé vyučování. Praha : Agentura STROM, 1997.
[2] – MACHKOVÁ, E. Metodika dramatické výchovy. Praha : ARTAMA, 1992.
[3] – PORTMANNOVÁ,, R.; SCHNEIDEROVÁ, E. Hry zaměřené na zvýšení koncentra­ce a uvolnění. Praha : Portál, 1993.
[4] – RÜCKEROVÁ-VOGLEROVÁ, U. Učení bez stresu. Praha : Portál, 1994.
[5] – CANFIELD, J.; SICCONE, F. F.: Hry pro výchovu k odpovědnosti a sebedůvěře. Praha : Portál, 1998.
[6] – HERMOCHOVÁ, S. Hry pro život 1, 2. Praha : Portál, 1994.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Aisis o.s.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Komunikace
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Mezilidské vztahy
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Poznávání lidí

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída