Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Není zpráva jako zpráva

Ikona inspiraceIkona hodina
Autor: Zuzana Zejdová
Anotace: Jak poznáme špatné zpravodajství? Obvykle je plné hodnotících soudů a neověřených tvrzení. V lekci se žáci naučí hodnotící soudy rozpoznat, seznámí se také se základními principy svobody slova a mediálních zákonů, cíli veřejnoprávních médií.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence komunikativní » rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění
  2. Základní vzdělávání » Kompetence občanské » chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu
  3. Základní vzdělávání » Kompetence sociální a personální » přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co druzí lidé myslí, říkají a dělají
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Jazyk a jazyková komunikace » 2. stupeň » Český jazyk a literatura » Komunikační a slohová výchova » odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji
  2. základní vzdělávání » Jazyk a jazyková komunikace » 2. stupeň » Český jazyk a literatura » Komunikační a slohová výchova » rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj
  3. základní vzdělávání » Člověk a společnost » 2. stupeň » Výchova k občanství » Člověk ve společnosti » rozpoznává netolerantní, rasistické, xenofobní a extremistické projevy v chování lidí a zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:
  1. Základní vzdělávání » Mediální výchova » kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
  2. Základní vzdělávání » Mediální výchova » vnímání autora mediálních sdělení
  3. Základní vzdělávání » Mediální výchova » stavba mediálních sdělení
Organizace řízení učební činnosti: Frontální
Organizace prostorová: Školní třída
Nutné pomůcky: Psací potřeby, nakopírované pracovní listy pro každého žáka
Klíčová slova: média, zpravodajství, média veřejnoprávní, objektivita, žurnalistika

Hlavní okruh receptivních činností: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
Další tematické okruhy: Vnímání autora mediálních sdělení, stavba mediálních sdělení
Ročník: 6. - 9.
Časová dotace: 1 hodina
Pomůcky: nakopírovaný pracovní list pro každého žáka, psací potřeby

Nestranná a vyvážená zpráva

Učitel zadá žákům první úkol z pracovního listu - úprava textu zprávy. Slova, která je třeba vyškrtat, jsou hodnotící soudy a nevhodná, příznaková slovesa. Je zřejmé, že v takto formulovaném textu autor straní zastáncům radaru (státní správě). Zvolání Šok! V titulku navíc přiznává souvislost se stylem bulvárního tisku (expresivita, zpravodajství ve funkci zábavy).

Pravidla pro psaní zprávy - brainstroming

Pokusme se definovat, jak by měla vypadat dobrá zpráva. Žáci obvykle přirozeně chápou pravidla, jak napsat vyváženou a nestrannou zprávu. Učitel jim pomáhá pravidla správně formulovat, zapisuje na tabuli.

Novinářská zpráva je popisem události, tedy pojednává o tom, co se stalo nebo nestalo, stane nebo nestane. Odpovídá na otázky co, kdy, kde, kdo, popřípadě proč a jak. První čtyři otázky jsou základní a vymezují podstatu, okolnosti a hlavní aktéry děje, doplňující otázky proč a jak bývají součástí tzv. rozšířené zprávy.

Zpráva zachovává kritéria aktuálnosti, faktičnosti, přesnosti, úplnosti, spolehlivosti a citové neutrality. Zde musíme vstoupit do jistého rozporu s pravidly definovanými v učebnicích slohu, kde se uvádí, že zpráva je spojena s hodnocením (a oznámení s výzvou). Jakékoliv přímé či nepřímé hodnocení je totiž v novinářské zprávě nežádoucí. Zpravodajský text zpracovaný podle měřítek objektivity vykazuje vysokou míru univerzálnosti, tj. umožňuje předkložení širokému publiku.

Infotainment - zpravodajství ve funkci zábavy

Pravidla, která jsme si výše popsali, obvykle nedodržují tzv. bulvární média. Důvodem je především fakt, že hlavním cílem bulváru není informovat, nýbrž pobavit (například ukrátit dlouhou chvíli nebo na chvíli umožnit odreagování od vlastních problémů). Také proto je jazyk bulváru specifický, hojně využívá expresivních, citově zabarvených i slangových výrazů.

Prvky infotainmentu pronikají také do zpravodajství médií, která se vyhraňují jako tzv. seriózní. Jedná se o snahu „zezábavnit" i vážná témata, „odlehčit" celkové vyznění zpravodajství. Zpravodajství ve funkci zábavy však nelze zaměňovat s profesní nedbalostí, záměrnou lživostí či promyšlenou manipulací.

Mediální zákony

Naše společnost zaručuje svým občanům poměrně širokou svobodu veřejně šířit své názory. Listina základních práv a svobod (Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.) ji vyjadřuje takto:


(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
(3) Cenzura je nepřípustná.
(4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

 

Neznamená to ale, že lze zveřejňovat nepravdivé informace, nebo dokonce informace, jejichž cílem je někoho poškodit, očernit. Pokud se tedy média (i nezáměrně) dopustí zveřejnění nepravdivé informace, člověk, který se cítí být takovými informacemi poškozen, může využít tzv. práva na odpověď:


Jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi. Vydavatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.
(Zákon č. 46/2000 Sb.)

 

Právo na odpověď se týká také elektronických médií a lze se ho dožadovat i soudně.

Veřejnoprávní média

Požádáme žáky, aby vyplnili druhou část pracovního listu a pokusili se definovat pojem „veřejnoprávní médium". Je vhodné, aby si žáci své zkušenosti porovnali v diskusi, vzájemně argumentovali. Na závěr diskuse učitel závěry žáků doplní, popř. upraví.

Podle převažujícího zdroje příjmů a stanovených cílů proto můžeme média dělit na tři základní typy:

  • komerční
  • veřejnoprávní
  • státní

Možnost vždy získat objektivní, ověřené, ve svém celku vyvážené a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů" mají v České republice (podobně jako v jiných evropských zemích) zajišťovat veřejnoprávní média, tj. média veřejné služby.

V České republice existují tři veřejnoprávní média: Český rozhlas (ČRo), Česká televize (ČT) a Česká tisková kancelář (ČTK). Hlavním příjmem ČRo a ČT jsou tzv. koncesionářské poplatky, ČTK se financuje vlastní hospodářskou činností, tj. prodejem agenturního zpravodajství jiným médiím, včetně obou veřejnoprávních. Koncesionářské poplatky, které jsou přímou platbou koncesionářů (občanů) médiím, zajišťují veřejnoprávním médiím poměrně velkou míru autonomie na jakémkoli provozovateli, i státu. Pojem veřejnoprávní médium se proto nerovná pojmu státní médium - stát by neměl mít na jejich působení žádný (ani ekonomický) vliv. Úkolem veřejnoprávních médií je vždy sledovat zájmy společnosti (nikoli vydavatele, a to i v podobě státní správy). V případě zpravodajství se zájmem společnosti rozumí nestranné a vyvážené informace.

Doplňující úkol: V pracovním listu v Úkolu 2 vybarvi různými barvami média:
a) komerční
b) veřejnoprávní
c) státní

Citace a použitá literatura:
[1] - MIČIENKA, M.; JIRÁK, J. et al. Základy mediální výchovy. Praha : Portál, 2007.  
[2] - OSVALDOVÁ, B. Zpravodajství v médiích. Praha : Karolinum, 1998.  
[3] - OSVALDOVÁ, B.; HALADA, J. Praktická encyklopedie žurnalistiky. Praha : Libri, 2002.  
[4] - Svět průřezových témat, II. stupeň ZŠ. Praha : Raabe, 2006.  
[5] - Idnes.cz. [cit. 2008-04-28]. Dostupný z WWW: [www.idnes.cz].  
[6] - Zákon č. 483/1991 Sb. O České televizi.  
[7] - Zákon č. 484/1991 Sb. O Českém rozhlasu.  
[8] - Zákon č. 517/1992 Sb. O České tiskové kanceláři.  
[9] - Zákon č. 231/2001 Sb. O provozování rozhlasového a televizního vysílání.  
[10] - Zákon č. 46/2000 Sb. (tzv. Tiskový zákon).  
Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitpdf190 kBPracovní list
Odstranitpdf193 kBPracovní list - řešení
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 28. 04. 2008
Zobrazeno: 14574krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ZEJDOVÁ, Zuzana. Není zpráva jako zpráva. Metodický portál: Články [online]. 28. 04. 2008, [cit. 2019-11-20]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/ZABAAC/1838/NENI-ZPRAVA-JAKO-ZPRAVA.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.