Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > základní vzdělávání > Jazyk a jazyková komunikace > 2. stupeň > Český jazyk a literatura > Příspěvek češtináře k vytvoření počítačové...

Ikona prakticky

Příspěvek češtináře k vytvoření počítačové gramotnosti žáků

Ikona inspirace
Autor: doc. PhDr. Eva Hájková CSc.
Anotace: Počítač a jeho využití otvírají možnost přístupu k obrovskému množství informací a různých textů, s nimiž by se vzdělaný člověk měl umět vypořádat, měl by umět s nimi pracovat, využít je pro své záměry. K tomuto cíli dospěje žák základní školy v dospělosti, cestu mu přitom může usnadnit právě učitel češtiny.
Obor příspěvku:Český jazyk a literatura 2. stupeň
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence k učení » vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení
  2. Základní vzdělávání » Kompetence k řešení problémů » vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Jazyk a jazyková komunikace » 2. stupeň » Český jazyk a literatura » Komunikační a slohová výchova » využívá základy studijního čtení – vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Základní vzdělávání -> Informační a komunikační technologie 2. stupeň
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Klíčová slova: práce s informacemi, klíčová slova, didaktika českého jazyka

Učitel českého jazyka mívá k počítači a jeho využití ve vyučování svého předmětu někdy dosti daleko. Existuje sice několik různých programů využitelných především k procvičování některých jazykových jevů, např. pravopisu, vznikly i interaktivní učebnice českého jazyka, stále však počítač a jeho možnosti jako by hrály „pouze“ služebnou roli a pro vlastní práci v hodině českého jazyka jen roli doprovodnou, doplňkovou. Přitom počítač a jeho využití otvírají možnost přístupu k obrovskému množství informací a různých textů, s nimiž by se vzdělaný člověk měl umět vypořádat, měl by umět s nimi pracovat, využít je pro své záměry. K tomuto cíli dospěje žák základní školy v dospělosti, cestu mu přitom může usnadnit právě učitel češtiny.

Jednou ze základních dovedností potřebnou pro využívání zmíněného množství internetových informací je dovednost dobré orientace v těchto informacích, dovednost najít právě takové informace, které jedinec v daném okamžiku potřebuje. Je proto třeba znát kvalitní internetové vyhledávače a umět formulovat požadavek – přesně nazvat předmět, jenž má být vyhledán, popř. umět vyznačit sémantické pole, do něhož hledaný předmět patří. Učitel češtiny může k této dovednosti přispět, naučí-li své žáky pracovat s tzv. klíčovými slovy.

Začátek práce s klíčovými slovy je vhodné spojit s prací s texty, které tvoří informační nebo ilustrační doplněk témat vázaných na obsah učiva řady vyučovacích předmětů. Cílem bude vybrat výrazy, kterými je možné vystihnout obsah daného textu. Žáci by měli zvládnout, na základě takto vybraných výrazů, zpětně referovat o obsahu uvedeného textu. Tato práce může navázat na nácvik tvorby tezí k textu či na pořízení výpisků z vybraného textu. Důležité je přitom uvědomit si rozdíl mezi větným a heslovitým postižením informace. To souvisí s tzv. ekonomií výrazu, běžně a nezáměrně žáky cvičenou při psaní oblíbených sms posílaných mobilními telefony. U klíčových slov ovšem zdůrazňujeme kromě stručnosti a nerozměrnosti textu především výstižnost a obsahovou úplnost vybraných výrazů. Současně akcentujeme konfrontaci informací vskutku v původním textu obsažených a výkladů těchto informací, jež dodává k textu čtenář, informací vyjadřujících, jak čtenář textu rozumí, jak jej chápe. Rozlišit, co v textu vskutku je, a co si čtenář jen myslí, že v textu je, bývá často obtížné.

S technikou nácviku klíčových slov můžeme začít už u žáků mladšího školního věku. Kauzalitu v textu sice mnohdy ještě neodhalí, temporální souvislosti však ano. Jako cvičný volíme text představující nejlépe popis pracovního postupu, později jakékoli epické vypravování. Vytvořenou řadou klíčových slov musí žák postihnout dějovou linii textu. Epičnost textu v sobě nese i možnou zpětnou kontrolu pro žáka – na řadě vybraných hesel žák může odhalit dějovou rupturu, časový skok, tedy chybějící výraz, nebo naopak nadbytečnost výrazu, kdy jedna dějová etapa je vyjádřena např. dvakrát. Výhodnost volby textu v podobě popisu pracovního postupu je zřetelná především v počátečních fázích uvedené práce, když zvolíme pracovní postup, jejž mohou žáci realizovat. Postupují potom totiž nikoli podle původního textu, ale podle svých vybraných klíčových slov, přičemž si mohou nejzřetelněji uvědomit jejich zřetelnost a úplnost.

Technika klíčových slov má především fungovat jako možná studijní metoda, jejich tvorbou se učí žák učit se, neboť nachází v informaci to podstatné. Tak je také znárokována očekávaným výstupem v Komunikační a slohové výchově pro 2. stupeň ZŠ v RVP ZV. Dovednost pracovat s klíčovými slovy však současně představuje i jeden z předpokladů vytváření počítačové gramotnosti, jak už jsme konstatovali výše. Od práce s konkrétními texty je třeba přejít k abstraktnímu, myšlenému textu, jenž je tvořen sémantickým kontextem hledané informace. K tomu je ovšem ještě třeba cvičit u žáků asociační metodu hledání souvislostí se zadaným výrazem. Cestou k tomu může být i tvorba myšlenkových map a využití hierarchických vztahů mezi informacemi a jejich významy. Propedeutickou fázi může představovat běžné cvičení podřazování pojmenování výrazu významem nadřazenému a podle druhu nadřazeného výrazu pak rozlišování různých kontextů. Současně opět rozlišujeme kompatibilitu výrazu významem podřazeného a nadřazeného, výrazu jen souvisejícího, či výrazu významem podobného atd. Pro vlastní práci s počítačovým vyhledávačem jsou významná cvičení na vyhledávání informačních kontextů, např. káva – nápoj (zadané heslo druhy nápojů), káva – pěstování (zadané heslo pěstování kávy), káva – původ (zadané heslo původ kávy), káva – návyková látka (zadané heslo návykové látky v kávě) atd.

Při veškeré práci s internetovými informacemi nesmíme zapomenout na ověřování získaných informací. Kombinujeme techniku internetové informace a odkazu na autoritu – konfrontujeme podle možností informaci získanou pomocí počítačového vyhledávače a srovnatelnou informaci získanou z dostupné autorizované odborné literatury či encyklopedie. Při získávání informací pouze prostřednictvím počítačového vyhledávače sledujeme informaci vždy minimálně ze dvou rozdílných informačních zdrojů.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 13. 01. 2016
Zobrazeno: 3363krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4.333333333333333
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
2 uživatelé Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
doc. PhDr. Eva Hájková CSc.. Příspěvek češtináře k vytvoření počítačové gramotnosti žáků. Metodický portál: Články [online]. 13. 01. 2016, [cit. 2019-10-20]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/ZABA/20591/PRISPEVEK-CESTINARE-K-VYTVORENI-POCITACOVE-GRAMOTNOSTI-ZAKU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Ivan RyantVloženo: 13. 01. 2016 17:47

Jako středoškolský učitel informatiky bych opravdu uvítal, kdyby žáci uměli stručně a výstižně formulovat dotazy a krátké zprávy -- ve skutečnosti tomu tak nebývá, a proto vítám slovo češtinářky mířené do vlastních řad. Myslím ale, že ve všech předmětech bychom měli pečovat o vyjadřovací schopnost žáků -- jak se vyjadřují, tak i myslí (v matematice, v dějepisu, v chemii, v hudební výchově -- prostě všude).

Článek se hemží slovem informace. Proto bych rád upozornil, že "informace" a "text" nebo jiná podoba dat není totéž. Informace může být v textu obsažena, pokud čtenář textu rozumí. Tentýž text může různým čtenářům přinášet různou informaci (co do kvality i co do množství). Český text je složen ze znaků české abecedy (které samy o sobě význam nenesou). Informace je význam textu.

A konečně: netrval bych na rozlišování mezi "internetovou informací" a "autorizovanou odbornou literaturou". Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český (http://prirucka.ujc.cas.cz/) je důvěryhodnější než některé "autorizované" papírové učebnice, recenzované články nebo dokumenty na portálu RVP (http://rvp.cz/) jsou jednak internetové a samozřejmě také autorizované, normy a zákony jsou dnes dostupné především na internetu a o jejich relevanci nepochybujeme, podobně všechny časopisy ACM za posledních skoro 60 let jsou dostupné (nikoli ovšem volně) z "ACM Digital Library", diplomové a jiné závěrečné práce jsou zveřejňovány na webových stránkách vysokých škol. Myslím, že v této věci by se akademičtí strážcové autoritativnosti pramenů měli nad sebou dost zamyslet. A podvrhnout nebo dezinterpretovat se dá cokoli.

2.Autor: Jan MaršákVloženo: 14. 01. 2016 15:38

Ad Ivan Ryant: S Vaším příspěvkem lze jen souhlasit.

Snad jen drobná připomínka: Podle mého mínění informace není význam (meaning). V protikladu k běžné představě, informace (ve smyslu Shannon - Weaverovy teorie informace) naprosto nesouvisí s významem. Např. množství informace (informační obsah) zpráv "On ji miluje" a "On ji maluje" je zcela stejný. Důvodem je, že vztah mezi informačním obsahem a významem je konvenční. Je ale možné, že právě toto jste měl ve svém tvrzení na mysli, jen jste to jinak vyjádřil.

3.Autor: Ondřej NeumajerVloženo: 15. 01. 2016 07:59

Zajímavý článek popisující jednu složku využití digitálních technologií v ČJL. Jen si říkám, zda by místo termínu počítačová gramotnost neměl být spíše použit pojem internetové gramotnosti, pokud se hovoří o práci s informacemi. Ještě vhodnější by samozřejmě v tomto kontextu byla informační gramotnost.

4.Autor: Ivan RyantVloženo: 16. 01. 2016 02:05

Omlouvám se většině čtenářů kromě dr. Maršáka za off-topik, ale rád bych vznesl pár námitek, neboť se domnívám, že pan doktor až příliš zjednodušuje a celkové vyznění může čtenáře spíš zmást, než aby přispělo k objasnění problému.

Především se domnívám, že je třeba rozlišovat mezi kvalitou (významem) a kvantitou (množstvím) informace. Teorie informace nás učí, jak měřit množství informace. Jenže už nepraví, CO je to ta informace, co že se to vlastně měří? -- v tom směru je dost temná. Nicméně něco napovídá. Zejména jde o to, že množství informace počítá z pravděpodobností nebo četností JEVŮ (nikoli třeba faktů). Takže množství informace nutně závisí na tom, CO, KOMU a JAK se jeví -- tedy mj. na významu.

Zprávy, které pan doktor uvádí, poslouží jako hezký příklad. Jestliže ve zprávách "On ji miluje" a "On ji maluje" rozlišujeme jeden z mnoha možných podmětů, jeden z mnoha možných předmětů, jeden z mnoha možných přísudků, žádné z mnoha možných příslovečných určení a žádný doplněk, přístavek atd. a jestliže předpokládáme jistá pravidla větné stavby -- pak skutečně (jak píše dr. Maršák) spočítáme v obou zprávách stejné množství informace (technická poznámka: díky pravidlům větné stavby nevystačíme s výpočtem pravděpodobnosti nezávislých jevů, nýbrž budeme asi muset počítat podmíněné pravděpodobnosti). V tomto případě ovšem zkoumáme obě zprávy způsobem, který nám umožní interpretovat jejich VÝZNAM (např. přeložit do němčiny). Zejména přitom jasně odlišíme slovo "maluje" od slova "miluje" a k takto odlišeným symbolům pak už lehce přiřadíme různé významy.

Jiné množství informace nám však vyjde, když budeme obě zprávy považovat za n-tice vzájemně nezávisle se jevících písmen a mezer. Např. zpráva "On ji miluje" nese stejné množství informace jako " Ojiln ieumj". I v tomto případě má zpráva svůj VÝZNAM: je to prostě posloupnost vzájemně nezávislých znaků, kde např. grafém "a" znamená písmeno české abecedy "a" bez ohledu na to, zda je napsáno normálně, kurzívou nebo třeba .- morseovkou. Účelem takto interpretované posloupnosti může být přenos zprávy od vysílače k přijímači (zatímco v předchozím odstavci šlo o překlad z češtiny do němčiny) -- tím se dostáváme k tomu, že množství informace může záviset nejen na významu, ale také na ÚČELU. Vzhledem k tomu, že zpráva "On ji miluje" obsahuje dvakrát písmeno "i", bude množství informace v této zprávě menší než ve zprávě "On ji maluje" (ta totiž obsahuje jedno "i" a jedno "a"). Takže všechno je náhle jinak, množství informace v uvedených dvou zprávách už není stejné. Proto si myslím, že otázka konvencí v souvislosti s informací je ještě o hodně zamotanější, než naznačil pan doktor.

5.Autor: Jan MaršákVloženo: 17. 01. 2016 16:36

Děkuji panu ing. Ryantovi, za správné upozornění, že můj příklad nebyl úplně v pořádku a obě zprávy neobsahují stejné množství informace. Lepší příklad by zřejmě proto byl: "On ji miluje" a "On ji lituje". Ale nešlo mně o konkrétní příklady. Chtěl jsem jen zdůraznit, že informace není totéž co význam. Podle mne, význam (neboli smysl cum reference či denotace cum konotace) je sémantická kategorie definovaná na množině konstruktů čili konceptuálních objektů (pojmů, tvrzení), zatímco informace je kategorií pragmatickou definovanou (zjednodušeně řečeno) na množině dvojic zpráva (určitým způsobem vytvořený soubor znaků) - příjemce (systém vybavený vhodnými přijímajícími a dekódovacími prostředky). 

Situace v souvislosti s termíny "informace" a "význam" je skutečně velmi zamotaná a to hlavně proto, že tyto termíny označují v různých oblastech poznání rozličné pojmy, jejichž významy nejsou vždy přesně vymezeny. To už je ale jiný příběh. 

Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.