Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Anglický jazyk na 1. stupni ZŠ a specifické poruchy učení
Odborný článek

Anglický jazyk na 1. stupni ZŠ a specifické poruchy učení

12. 1. 2015 Základní vzdělávání
Autor
PhDr. Jitka Tůmová
Spoluautoři
Mgr. Markéta Plocková
Mgr. Jana Chocholatá
Ing Renata Votavová

Anotace

Článek poskytuje metodickou podporu učitelům anglického jazyka jako cizího jazyka. Jeho cílem je přispět k lepšímu porozumění potřebám žáků se specifickými poruchami učení (SPU) v procesu osvojování cizího (anglického) jazyka. V příloze pedagogové naleznou aktivity vhodné do výuky anglického jazyka a ukázkovou hodinu výuky anglického jazyka v heterogenní třídě na prvním stupni základní školy, kde jsou zařazeni žáci se SPU.

Úvod

Cílem materiálu je metodická podpora pro učitele anglického jazyka jako cizího jazyka, která chce přispět k lepšímu porozumění potřebám žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SPU) v procesu osvojování cizího (anglického) jazyka.

Přílohou materiálu jsou vybrané aktivity vhodné do výuky anglického jazyka na prvním stupni základní školy v heterogenní třídě, v níž je zařazeno několik žáků se specifickými poruchami učení. Druhá část přílohy představuje ukázkovou hodinu anglického jazyka (také zaměřenou na výuku žáků se SPU) ve 3. ročníku ZŠ.

Specifické poruchy učení jsou problémem, který se týká (podle statistické ročenky MŠMT za školní rok 2013/14) v základním vzdělávání počtu 35 147 žáků. Tento údaj představuje 4,3 % žáků z jejich celkového počtu. Většina z nich (89,9 %) je individuálně integrovaná do běžných tříd a podle dostupných informaci opakovaně zažívá neúspěch při osvojování školních vědomostí.

Vymezení pojmu specifické poruchy učení

Definice předního českého odborníka na vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, Zdeňka Matějíčka, říká: „Poruchy učení jsou souhrnným označením různorodé skupiny poruch, které se projevují zřetelnými obtížemi při nabývání a užívání takových dovedností, jako je mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, matematické usuzování nebo počítání. Tyto poruchy jsou vlastní postiženému jedinci a předpokládají dysfunkci centrálního nervového systému. I když se porucha učení může vyskytnout souběžně s jinými formami postižení (jako např. smyslové vady, mentální retardace, sociální a emocionální poruchy) nebo souběžně s jinými vlivy prostředí (např. kulturní zvláštnosti, nedostatečná nebo nevhodná výuka, psychogenní činitelé), není přímým následkem takových vlivů.“ (Matějček, Z., 1993, s. 24).

Takto definovaný pojem SPU je nadřazen zavedeným termínům dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dysmúzie, dyspixie a dyspraxie, které označují specifické poruchy čtení, psaní, pravopisu, počítání, kreslení, hudebnosti a schopnosti vykonávat složité úkony.

SPU tedy zahrnuje velmi širokou skupinu poruch (často provázenou i dalšími příznaky), které mají významný vliv na školní výkon žáka. Poruchy způsobují selhávání žáka ve školních výkonech, znemožňují mu porozumět pokynům učitele a plnit běžné školní úkoly. Opakované neúspěchy u žáka vyvolávají stavy úzkosti, strachu, zasahují psychiku žáka a ovlivňují celkově jeho emoční projevy (např. citlivost žáka na kritiku, frustrace z nezvládnutí situací, rezignace na zadané úkoly). Žáci se SPU mohou mít zároveň ve školním prostředí i sociální problémy. Může jim chybět vhled, jak jsou vnímáni svým okolím, nerozumí sociálním konvencím, neodhadnou sociální následky svého chování.

Speciálně pedagogické postupy u žáků se SPU

Pro žáka se SPU je nutné (na základě doporučení školského poradenského zařízení) upravit organizaci jeho vzdělávacího procesu a zaměřit speciálně pedagogickou péči na posílení oslabených funkcí. Tuto činnost v podobě reedukace provádí na školách speciální pedagog, školní psycholog nebo učitel s potřebným vzděláním.

Pro organizaci vzdělávacího procesu ale obecně platí, že speciálně pedagogické postupy je třeba uplatňovat ve výuce stále, tedy i vyučujícími každého konkrétního předmětu. A to především:

  • upřednostňovat ústní osvojování učiva před písemným,
  • požadovat čitelnost namísto úpravnosti,
  • neustále kontrolovat porozumění zadání úkolu a sledovat jeho plnění,
  • naplňovat profesionálně žákovy individuální potřeby – pracovat s jeho unavitelností, pomalostí, nesoustředěností.

Rozvoj sociálních vztahů u žáka se SVP

Reedukaci „deficitních funkcí“ lze ale chápat pouze jako jednu část intervence, která sama o sobě nepostačuje. Žádoucí je orientovat žáka se SPU v průběhu výuky na rozvoj sociálních vztahů s vrstevníky i s dospělými. V důsledku handicapu jsou totiž často u žáka narušeny sociální vztahy, které možná častěji než samotná porucha brání žákovi v zažití radosti ze školního úspěchu. Osvědčenými praktikami, jak pracovat v této oblasti se žákem, jsou ze strany učitele všechny postupy, při kterých je rozvíjen jazyk. Jedná se o hlasité přemýšlení, diskuze se žáky, kladení otázek, poskytování zpětné vazby. Tyto nástroje žákovi odkrývají způsob myšlení sociální skupiny a vedou k nápodobě.

Ve vztahu k interakcím žáků je důležité vyučovat žáky v heterogenních skupinách spolupracujících na řešení společných problémů, kdy se žáci dělí o své vědomosti a zkušenosti. Tato práce nejen vede k získávání faktických znalostí, ale podporuje rozvoj sociálních dovedností, komunikačních kompetencí, formování přátelských vztahů a vzájemné tolerance.

Osvědčené zásady pro práci s žáky se SPU

  • Hovořit s žákem o jeho potížích, aby dokázal pochopit sám sebe.
  • Nastavit pravidla pro práci v hodině tak, aby pochopil daná „pravidla hry“.
  • Pracovat s učivem zpracovaným do struktury, aby si žák snáze učivo osvojoval.
  • Podporovat žáka při školní práci, aby dosáhl (i když dílčího) úspěchu.
  • Ukázat žákovi, jak používat kompenzační i metodické pomůcky, aby mohl pracovat s podporou.
  • Vyhýbat se v hodinách časovým limitům, aby žák nebyl zbytečně ve stresu.
  • Hodnotit žáka tak, aby byl motivovaný k další práci.
  • Pomoci žákovi hledat konstruktivně jeho chyby, aby se jim příště mohl vyhnout.
  • Vyhledávat přednosti žáka, aby mohl ve škole zažívat úspěch.
  • Dovolit žákovi jen přiměřené úlevy, aby se nevyhýbal plnění úkolů.

Žáci se SPU a výuka anglického jazyka

Znalost cizích jazyků se stává naléhavou potřebou takřka pro celou společnost. Proto je výuka cizích jazyků jednou z priorit vzdělávání. V současné době je výuka  cizích jazyků v základním vzdělávání povinná od třetího ročníku a tím se dotýká žáků se SPU.

Specifické poruchy učení ovlivňují nejen dovednosti v oblasti čtení a psaní v mateřském jazyce žáka (viz výše), ale promítají se i do osvojování si cizího jazyka. Tito žáci proto potřebují větší podporu k dosažení příslušné jazykové úrovně. Učitelé pracující v cizím jazyce s těmito žáky musí využívat vhodné výukové techniky a metody. Vhodně zvolené metody mohou zefektivnit proces učení se cizímu jazyku.

Při výuce žáků se SPU je nutné si zdůraznit cíl výuky cizích jazyků v základním vzdělávání, což je rozvoj jazykových dovedností žáka (čtení s porozuměním, psaní, mluvení a poslech s porozuměním). Základním cílem při počátečním osvojování cizích jazyků je schopnost účastnit se cizojazyčné komunikace, s předpokladem chybovosti.

Zásady a metody vyučování a učení

Je velmi obtížné rozhodnout, která metoda je nejlepší nebo alespoň nejvhodnější pro daný moment výuky. Při výběru metody je třeba vycházet z potřeb žáků, vytvořit ustálený systém a určité jednoduché postupy výuky zařazovat opakovaně a dbát na tyto zásady:

  • Osvojovat si slovní zásady v kontextu, nikoli izolovaně.
  • Využít vizuální oporu (předměty, obrázky atd.).
  • Zařazovat krátké texty.
  • Společně s mluvenou podobou jazyka seznamovat žáky s jeho psanou podobou.
  • Využívat rytmická říkadla, písničky a pohyb, který vychází z obsahu textu.

V souladu s výše uvedenými zásadami je u žáků se SPU je možné mezi vhodné metody například zařadit:

Metodu komunikativního přístupu (Communicative Language Teaching)

Aktivity v rámci metody komunikativního přístupu zapojují žáka do reálných situací, kde přesnost a správnost jazyka je méně důležitá. Cílem je používání řečových dovedností v přiměřené míře v adekvátních situacích. Příkladem jsou rozhovory, dialogy, hry, soutěže, role-play, dramatizace čtených textů. Důraz je kladen nikoli na bezchybnost, ale na plynulost vyjadřování a porozumění obsahu sdělení.

Práce s textem

Proces čtení textů by měl být složen z těchto kroků:

  1. Přípravná fáze:
  • Motivace žáků, vzbuzení zájmu, obrázky k textu.
  • Seznámení s vybranou slovní zásobou – seznámení s novými slovy, která jsou pro porozumění textu nezbytná.
  • Předvídání textu, kdy žáci odhadují obsah dle obrázků nebo částí textu.
  • Zadání instrukcí, upřesnění, na co se mají žáci soustředit.
  • Fáze čtení textu.
  • Fáze porozumění textu. Kontrolu porozumění provádí učitel prostřednictvím otázek a dalších úkolů. V anglickém jazyce se používá několik typově stejných otázek: O čem text pojednává? Kdo je autor? Komu je text určen? Jaký byl autorův záměr? Jaký je tvůj vlastní názor?
  • V počáteční výuce cizího jazyka je možné kontrolu čtení provádět i v mateřském jazyce. Tento způsob aktivního čtení působí u žáků se SPU komplexně, protože rozvíjí několik dovedností najednou a přirozenou cestou. Vede k procvičování paměti, výslovnosti, učí žáky koncentraci na určitou činnost, zlepšuje plynulost a  přesnost četby. Důležité je, že pomocí přípravné fáze dokážou žáci zvládnout až třetinu textu.

    Psaní

    Psaný text v anglickém jazyce má mnoho odlišností od mluveného projevu, a to především v grafické podobě slova. Chyby v gramatice, jak už bylo zmíněno výše, se na dané jazykové úrovni A1 předpokládají. U žáků se SPU lze využít tzv. metodu grafické podoby slova. Jedná se o sled činností, které žákovi napomohou k úspěchu: Look – Cover – Write – Check (podívej se, zakryj, napiš a zkontroluj). Princip je zřejmý již z názvu činností.

    V anglickém jazyce je dalším místem, kde mohou chybovat žáci se SPU, správný pořádek slov ve větě. Pro správný nácvik lze využívat slov na kartičkách a sestavovat z nich celé věty. Součástí jsou i kartičky s interpunkčními znaménky. V případě chyby dojde rychle k výměně a žák vidí a vnímá větu ve správné podobě. Tímto způsobem lze vysvětlit i aplikaci gramatických pravidel, protože názornost pomocí pohybu kartiček pomáhá zafixovat si pravidlo lépe.

    Barevné odlišení slovních druhů

    Další možností je metoda barevného odlišení slovních druhů. Učitel a žáci si pevně stanoví dvojice barva – slovní druh. Barevnost je třeba dodržovat, např. podstatná jména a zájmena jsou modrá (zaměnitelnost). Zvláštní postavení a tedy i barvu si zaslouží slovesa do a be, která jsou z gramatického hlediska tzv. operátory, a proto si zaslouží zvýraznění – žáci si lépe pamatují jejich funkce.

    Multisenzoriální přístup – MSL

    Za multisenzoriální přístup je označováno spojení komunikace s fyzickou námahou, aktivitou. Souběžné používání očí (obrázky, psané výrazy, barevné zdůraznění apod.), uší (poslech zvukové podoby slov), rukou (ukazuje, práce s kartičkami) a rtů (vyslovování) při výuce aktivuje všechny činnosti mozku v průběhu výuky.

    Projekty s tématikou cizího jazyka a SPU

    Podobných aktivit je celá řada, další příklady lze například nalézt v projektu Dystefl, který je dostupný online http://www.dystefl.eu/. Projekt se zabývá problematikou dyslexie ve vztahu k cizojazyčné výuce. Další online kurz s touto tématikou v rámci dalšího vzdělávání pedagogů nabízí British Council http://www.britishcouncil.cz/pro-ucitele/online-kurzy/special-education.

    Literatura a použité zdroje

    [1] – JUCOVIČOVÁ, D.; ŽÁČKOVÁ, H. Metody reedukace specifických poruch učení. Dyslexie. Praha : Nakladatelství D+H, 2008. ISBN ISBN 978-80-903869-7.
    [2] – LECHTA, V. Základy inkluzivní pedagogiky. Praha : Portál, 2010. ISBN ISBN 978-80-7367-679.
    [3] – MATĚJČEK, Z. Dyslexie. Jinočany : H a H, 1995. ISBN ISBN 80-85787-27-X .
    [4] – PECHANCOVÁ, B.; SMRČKOVÁ, A. Cvičení a hry pro žáky se specifickými poruchami učení. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1998.
    [5] – ZELINKOVÁ, O. Cizí jazyky dys…a specifické poruchy učení. Tobiáš, ISBN ISBN 80-7311-022-9.
    Soubory materiálu
    Typ
     
    Název
     
    doc
    3.43 MB
    Dokument
    Aktivity vhodné do výuky anglického jazyka na 1. st. ZŠ pro žáky se SPU
    docx
    653.32 kB
    Dokument
    Ukázka hodiny anglického jazyka - 3. ročník ZŠ

    Licence

    Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

    Autor
    PhDr. Jitka Tůmová

    Hodnocení od uživatelů

    Článek nebyl prozatím komentován.

    Váš komentář

    Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

    Článek není zařazen do žádného seriálu.

    Klíčové kompetence:

    • Základní vzdělávání
    • Kompetence k učení
    • vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení
    • Základní vzdělávání
    • Kompetence komunikativní
    • rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění

    Organizace řízení učební činnosti:

    Skupinová

    Organizace prostorová:

    Školní třída

    Spec. vzdělávací potřeby:

    dyslexie