Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Jak se dobře ptát žáků a jak rozproudit diskuzi ve výuce?
Odborný článek

Jak se dobře ptát žáků a jak rozproudit diskuzi ve výuce?

19. 5. 2020 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Pavlína Hublová

Anotace

Ptáme se celý život. Mnohé pedagogické metody jsou postaveny na otázkách. Umíme ale s nimi správně pracovat? Používáme ty správné strategie? Jak žáky „vyprovokovat“ k větší aktivitě v hodinách? Článek kromě spousty otázek nabízí 4 bleskové tipy, jak rozproudit diskuzi ve třídě, nebo praktickou zkušenost, jak učit klást otázky v 1. třídě.

Dobré jsou pouze takové otázky, které vedou k dalším otázkám.

Rady pro dobré tazatele, aneb Když se ptá učitel

  • Volte otevřené otázky.
  • Nebojte se klást i takové otázky které nemají jasnou odpověď, popř. tuto odpověď nevíte. Ikona neomylného a vševědoucího učitele je dávno překonaná.
  • Jakmile se diskuze rozproudí, ustupte do pozadí. Přenechte moderátorské žezlo některému žákovi a užívejte si pozice pozorovatele.
  • Mějte klíčová slova (lekce) na tabuli a požadujte, aby se v odpovědi alespoň jedno klíčové slovo objevilo. Krásný prostor pro společně vytvořenou myšlenkovou mapu.
  • Nespokojte se s první odpovědí. Ptaní se je o mluvení.
  • Zahrajte si na malé děti. Po každé odpovědi bude následovat „A proč ...?“, které navazuje na předchozí odpověď. Zvládnou si tuto hru zahrát žáci jako „řetěz“?

A samozřejmě…

  • Využívejte zpočátku podpůrné pomůcky, abyste vyprovokovali žáky k tvorbě otázek. Ukázkou může být jednoduchý plakátek k popisu aktivity Jak naučit prvňáčky klást otázky po čtení?
  • Učte žáky ptát se – třeba tím, že pokud je TOTO odpověď, co byla otázka?
  • Když student velmi dobře odpoví, požádejte ostatní ve třídě, aby zopakovali otázku, na kterou bylo odpovězeno.

Když chceme, aby se ptal žák…

Na 1. stupni se nám velmi osvědčily tzv. startéry. Startéry jsou začátky otázek, které žáci zopakují a doplní o obsah. Můžeme jimi podpořit aktivitu žáků, podnítit jejich tvořivé myšlení.

A co je zásadní? Otázky tvoří/vymýšlí žáci, ne učitel!

Jednodušší startéry: Kdy? Co? Kde? Kdo? Jak? Co znamená? Jaké jsou další příklady?

Náročnější startéry:

  • Jak bychom mohli zlepšit/vyřešit ...? (aneb ani autor nemusí mít absolutní pravdu)
  • Co když ...? Jaké máte důkazy pro ...? (aneb přesvědčte mě o své pravdě)
  • Proč ne ...? (aneb ďáblův advokát)
  • Čemu se to podobá? Jak se to liší? (aneb srovnejte se svou předchozí zkušeností)
  • Co vás zaujalo? Proč si myslíš, že …? (aneb ... a teď se ukažte, holomci!)

Je na nás, abychom naučili žáky kultivovaně se ptát. Pokud toto žák zvládne, je pak jen na učiteli, jak se vypořádá s jakýmkoliv zněním otázky.

Jak naučit prvňáčky klást otázky po čtení?

Při práci s textem je pravidlem, že se paní učitelka po přečtení téměř každé věty zeptá na obsah přečteného. Později jsem tuto „povinnost“ chtěla přenechat žákům. A nastal problém...

Otázky se stále opakovaly – děti používaly primárně jednoduché startéry. A navíc – ne všechny děti byly však schopny pokládat jen tyto otázky, nepamatovaly si je. A tak se na nástěnce objevil první plakátek s nabídkou pomocných slov.

Autor díla: Pavlína Hublová

Pokládání takových otázek možná uspokojí prvotní požadavky na dovednosti čtení v 1. ročníku, ale nemůže vystačit dál. A tak musel nutně vzniknout druhý plakátek s nápovědou náročnějších otázek. Šikovné děti začaly využívat už na konci 1. ročníku…

Autor díla: Pavlína Hublová

Ale co když třídě není do řeči?

Zamyslete se: Zvolili jste téma, které je opravdu provokuje? Nestalo se ve třídě něco, co brání žákům soustředit se na výuku? Položili jste otázku srozumitelně?

4 tipy jak rozproudit diskuzi ve výuce

Níže uvedené aktivity můžeme využít při nácviku diskuzních dovedností jako ledolamky před větším projektem, který je postaven na diskuzi, nebo v průběhu diskuzní hodiny jako hlavní strategii.

Není cílem, aby žáci pozorně sledovali diskuzi, ale aby byli v diskuzi sami aktivní.

Bleskovka

Žáci sedí v kruhu a  učitel má předem připravené otázky (lepší jsou krátké a výstižné). Po přečtení otázky mají žáci chvilku na rozmyšlenou. Na daný pokyn/zvuk musí položit na kolena jednu ze tří kartiček, které má k dispozici:

  • červená = nechci odpovědět;
  • zelená = chci odpovědět / chci doplnit odpověď;
  • oranžová = ještě přemýšlím.

Učitel vyvolá někoho se zelenou kartičkou, ostatní poslouchají jeho odpověď a opět reagují kartičkami.

Troufnete si na příště požádat některé žáky, aby si připravili otázky pro ostatní?

Skupinové odpovědi

Skupiny po 3 žácích, které si mohou odpověď na otázku spolu prodiskutovat. Pro zvolení skupiny, která bude odpovídat, doporučujeme použít nějakou metodu náhodného výběru (losování z podpisových kartiček, „kolo štěstí“ apod.), aby opravdu nikdo nevěděl, kdo bude odpovídat.

Doporučeno používat otázky náročnější.

Nemohu s tebou souhlasit…

Jeden žák odpovídá, ale pak je vyvolán učitelem další žák, který doplní své argumenty, popř. odpoví zcela jinak. Hodně to připomíná Bleskovku, jen je zde trochu víc zastoupen „soutěživý prvek“, a metodu je třeba předem trochu natrénovat (pokud žák odpoví správně, může odpověď dalšího pouze doplnit další fakta – např.: „Nemohu s tebou souhlasit, že by to bylo (o tématu) všechno. Nezapomněl jsi na…?“

Doporučeno vyvolat takto v řetězu 4–5 žáků.

Dotazníky

Způsob, jak diskutovat o slavných lidech a fiktivních postavách, ale fantazii se meze nekladou, takže bychom mohli takto diskutovat i o chemických prvcích, živočiších aj. 

Každá skupina (2–3 členové) připraví písemně 3–5 otázek, které by chtěla položit zvolené osobě. Skupiny pak předají své dotazníky jiné skupině. Tato skupina pak má za úkol odpovědět na jednu otázku včetně svých argumentů, jako kdyby na dotaz odpovídala zvolená postava. Papíry se pak posouvají dál, dokud nebudou zodpovězeny všechny otázky. 

Domácí skupiny nakonec obdrží svůj dotazník zpět a podle možností prezentují odpovědi (mohou o nich dále i diskutovat, tj. uvádět své argumenty).

Ale co když se třída rozpovídá?

Sláva! Ale je třeba také splnit nějaký tematický plán, takže přesměrujte diskuzi třeba na blog, sociální síť apod. Vytvořte virtuální diskuzní skupinu a občas se v hodině k tématu vraťte. Žáci by rozhodně neměli mít pocit, že jste hrubě ukončili diskuzi a neumožnili jim se svobodně vyjádřit!

Co by měla taková diskuzní skupina splňovat?

  1. Fórum by mělo být zpřístupněno již před začátkem hodiny, nebo ihned po něm. Někteří učitelé na 2. stupni tohle už dělají – zadávají za domácí úkol jakousi přípravu na následující učivo, následně pak si mohou dovolit volit jiné strategie než jen klasickou frontální výuku.
  2. Otázky a odpovědi musí být veřejné pro celou skupinu/třídu žáků. Žáci mají tak možnost nejen odpovídat na otázky, na které znají odpovědi, ale také si ujasňovat své znalosti a postřehy k tématu.
  3. Seznam otázek a odpovědí může být pak zajímavým zdrojem pro učitele – může podle nich připravit test, může je využít k sebereflexi, popř. si může podle nich upravit svou přípravu pro další třídu/ročník.
Je potřeba mít otevřenou mysl a dostatek času – na zamyšlení, na vysvětlení. To platí pro žáky i pro učitele.

Zdroje

[1] SACKSON, Edna. What Ed Said [online]. 2010-10-10 [cit. 2011-04-03]. 10 ways to encourage good questions…. Dostupné z WWW: http://whatedsaid.wordpress.com/2010/10/10/10-ways-to-encourage-good-questions. [webová stránka]

[2] CARTER MORGAN, Susan. Scmorgan - learning in the open spaces [online]. 2011-03-25 [cit. 2011-04-03]. Asking the Right Questions. Dostupné z WWW: http://scmorgan.net/2011/03/25/asking-the-right-questions-2. [webová stránka]

[3] FREEDMAN, Terry. ICT in education [online]. 2010 [cit. 2011-04-03]. Let Them Ask. Dostupné z WWW: http://www.ictineducation.org/home-page/2010/7/21/let-them-ask.html. [webová stránka]

[4] SHAUN, A. ClassTeaching. [online]. 2013 [cit. 2013-08-06]. The Big Idea - Questioning. Dostupné z WWW: http://classteaching.wordpress.com/2013/06/30/the-big-idea-questioning/. [webová stránka]

[5] CURWIN, Richard. Edutopia [online]. 2013 [cit. 2013-12-11]. 5 Ways to Make Class Discussions More Exciting. Dostupné z WWW: http://www.edutopia.org/blog/make-class-discussions-more-exciting-richard-curwin. [webová stránka]

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Pavlína Hublová

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
19. 5. 2020
Zajímavý článek plný podnětných doporučení pro učitele, jak podnítit zájem žáka o aktivitu ve výuce. V současném pojetí vzdělávání směřujeme k aktivizaci, která však vyžaduje učitelovu dovednost žáky motivovat, ale hlavně zvolit efektivní výukové strategie. Článek přináší inspirace, které mohou učitele podpořit ve volbě aktivizačních metod.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co druzí lidé myslí, říkají a dělají

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Skupinová, Frontální

Organizace prostorová:

Školní třída