Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Náměty na rozvíjení klíčových kompetencí žáků v hodinách cizích jazyků
Odborný článek

Náměty na rozvíjení klíčových kompetencí žáků v hodinách cizích jazyků

12. 3. 2008 Základní vzdělávání
Autor
Gabriela Baladová

Anotace

Možnosti realizace vzdělávacího obsahu vzdělávacích oborů Cizí jazyk či Další cizí jazyk a zároveň utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků.

Při vytváření příručky Příkladů dobré praxe bylo shromážděno množství námětů také ze vzdělávacích oborů Cizí jazyk a Další cizí jazyk. Vzhledem k rozsahu příručky a jejímu zaměření i na další vzdělávací oblasti však nebylo možné uveřejnit všechny příspěvky. Využíváme proto stránek Metodického portálu, abychom učitele základních škol a nižšího stupně gymnázií seznámili s dalšími zajímavými náměty pro výuku cizích jazyků.

Níže uvedené činnosti lze použít jak na 1. stupni, tak na 2. stupni ZŠ. Obsah a rozsah úloh vyučující přizpůsobí kognitivní a jazykové úrovni žáků. Učitel sleduje u žáků především aktivní a zodpovědný přístup k práci, míru spolupráce s ostatními, v jistých stadiích práce také samostatnost, kreativitu a individuální pokrok žáků.

Vzhledem k tomu, že ve sledovaných vyučovacích hodinách převládala angličtina, jsou doplňující ukázky v angličtině, nicméně všechny uvedené aktivity lze použít i po úpravě v kterémkoliv cizím jazyce.

Kooperativní učení

Kooperativní učení je založeno na vzájemné spolupráci jednotlivých žáků v rámci skupiny. Žáci mají před sebou společný cíl, pro jehož dosažení je nezbytný úspěch každého z nich. Cíle nelze dosáhnout bez spolupráce, vzájemné podpory a zpětné vazby všech členů skupiny. Přitom výsledky činnosti každého jednotlivého žáka jsou pro skupinu stejně důležité, protože každý musí do „mozaiky úspěchu společného díla" vložit právě svůj kousek, za nějž zodpovídá.

Kooperativní učení tak může přispívat k utváření a rozvoji následujících klíčových kompetencí žáka:

  • kompetenci k učení (žák vyhledává a třídí informace, na základě jejich pochopení a systematizace je efektivně využívá pro vlastní tvořivou činnost i činnost celé skupiny)
  • kompetence k řešení problémů (žák promýšlí a vyhledává způsoby řešení daného problému, plánuje postup vedoucí k řešení, je za svá rozhodnutí zodpovědný)
  • kompetence komunikativní (žák vyjadřuje své názory, zapojuje se do diskuse ve skupině, naslouchá názorům ostatních)
  • kompetence sociální a personální (žák přijetím své role ve skupině pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce, splněním úkolu dosahuje pocitu sebeuspokojení a sebeúcty)
  • kompetence občanská (žák se zodpovědně rozhoduje podle dané situace, je ochoten podle svých možností poskytnout pomoc spolužákovi)
  • kompetence pracovní (žák respektuje a dodržuje vymezená pravidla, plní své povinnosti a závazky)

Níže uvedené příklady ukazují, jakými formami práce může učitel rozvíjet u žáků klíčové kompetence a jaké očekávané výstupy při tom mohou žáci naplňovat.

Příklad 1
Příklad 2
Příklad 3
Příklad 4
Příklad 5

Učení ve stanicích

Princip učení ve stanicích spočívá v tom, že žák pracuje individuálně, zadaný úkol řeší po částech, resp. v krocích, jejichž pořadí není rozhodující. Tento způsob učení je vhodný pro opakování a ukotvování probrané látky, ale také k osvojování si nových poznatků a dovedností.

Pro žáka to znamená zcela nový přístup k učení; sám se musí rozhodnout, v jakém pořadí bude dílčí úkoly řešit, je zodpovědný za dodržení časového limitu, tj. musí si stanovit limit na řešení jednoho úkolu, musí zvážit, které úkoly jsou důležitější, případně reagovat na situaci ve třídě apod. Je nucen řešit problém hledáním optimálních cest a optimálních postupů.

Učení v centrech tak může přispívat k utváření a rozvoji následujících klíčových kompetencí žáka:

  • kompetence k učení (žák vybírá efektivní metodu k realizaci úkolu, využívá již získané znalosti a informace k uchopení nového úkolu)
  • kompetence k řešení problémů (žák volí pořadí plnění úkolu, rozhoduje se, kterým dílčím úkolem začít)
  • kompetence komunikativní (žák při závěrečném zpracování výsledků formuluje svoje myšlenky a získané poznatky v logickém sledu)
  • kompetence sociální a personální (žák si úspěšným výsledkem své práce vytváří pozitivní představu o sobě samém)
  • kompetence občanská (žák získává povědomí o svých právech a povinnostech při řešení úkolu ve chvíli, kdy si na daný úkol vymezili čas i další spolužáci, a musí se tak o pomůcky či prostor potřebný k jeho splnění dělit)
  • kompetence pracovní (žák volí pomůcky k řešení úkolu, nastavuje správně čas a prostor k řešení)

Příklad 6
Příklad 7
Příklad 8
Příklad 9
Příklad 10
Příklad 11

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Gabriela Baladová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Environmentální výchova
  • Lidské aktivity a problémy životního prostředí
  • Základní vzdělávání
  • Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
  • Evropa a svět nás zajímá
  • Základní vzdělávání
  • Mediální výchova
  • tvorba mediálního sdělení

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída