Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Evropské jazykové portfolio v kontextu rakouské školy
Odborný článek

Evropské jazykové portfolio v kontextu rakouské školy

14. 9. 2011 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Kamila Sladkovská
Spoluautor
Rose Öhler

Anotace

Na jedné rakouské škole se podařilo úspěšně integrovat práci s Evropským jazykovým portfoliem do výuky všech cizích jazyků a to i včetně němčiny. Škola svým žákům nabízí nejen kvalitní výuku několika cizích jazyků, ale snaží se i maximálně vytěžit z přítomnosti žáků-cizinců, kteří vědomě či nevědomě zprostředkovávají svým spolužákům vhled do jiných kultur a jazyků a rozvíjejí tak jejich vnímání a respekt k cizím kulturám.

Cíl

Cílem příspěvku je nabídnout příklad dobré praxe práce s Evropským jazykovým portfoliem v zahraničí.

Katolická škola v rakouském Zamsu Katharina Lins Hauptschule je malá soukromá škola v západním Tyrolsku, kterou v současné době navštěvuje asi 110 žákyň. Škola zahrnuje 5.–8. ročník (to zhruba odpovídá 2. stupni základní školy v ČR), přičemž školu navštěvují dívky ve věku 10–14 let. Škola dlouhodobě spolupracuje s pedagogickou fakultou Kirchliche Pädagogische Hochschule Edit Stein.

Na škole je díky přítomnosti cizinců zastoupeno několik jazyků, mezi které mimo jiné patří turečtina, čeština, rumunština, thajština a chorvatština. Mateřské jazyky cizinců jsou v maximální míře využívány v rámci školních aktivit, během nichž se žáci seznamují s jinými jazyky a kulturami. Vyučovanými jazyky je angličtina (4 hodiny týdně ve všech ročnících), němčina (5 nebo 4 hodiny týdně ve všech ročnících) a italština a francouzština (volitelné jazyky). Škola se snaží nabízet moderní cizojazyčnou výuku na vysoké úrovni. Cizí jazyky se na škole vyučují komunikační metodou.

Na škole, kde se používá oficiální verze Evropského jazykového portfolia (dále také EJP) ve všech ročnících, je možné se setkat s ojedinělým a funkčním příkladem práce s Evropským jazykovým portfoliem. Evropské jazykové portfolio je součástí jazykové kultury školy. I proto obdrží prvňáci (žáci 5. ročníku) svá portfolia na slavnostním celoškolním setkání a nikoliv jen ve výuce.

Paní učitelka Rose Öhler používá na škole EJP v hodinách angličtiny již od roku 2004 a je hlavním iniciátorem zavedení EJP na škole. Do práce s EJP se kromě ní zapojuje i všech 7 učitelů ostatních jazyků včetně němčiny, která je hlavním vyučovacím jazykem. Na základě iniciativy učitelky Rose se škola od roku 2008 aktivně účastní projektu Evropského centra pro moderní jazyky ELP in the Whole-School Use (= Evropské jazykové portfolio v kontextu celé školy, dále jen ELP WSU), který se stal významným doplňkem a obohacením práce učitelů a žáků s EJP na škole. Společná práce na projektu si vyžádala nejen intenzivnější komunikaci s rodiči, kdy škola musela rodičům ozřejmit důvody zapojení do projektu, ale i častější spolupráci v učitelském sboru.

Žáci pracují na škole s deskriptory [1] buď individuálně v rámci svého EJP anebo společně, kdy jsou rozvěšeny deskriptory na stěnách ve třídě a pracuje se s nimi v rámci různých aktivit. V prvních ročnících se zpravidla pracuje se školními deskriptory, které sestavují učitelé pro své žáky na míru. V příloze uvedené deskriptory jsou určeny do hodin angličtiny, jsou v mateřském jazyce (němčině) a jsou hlavně uzpůsobeny pro učební materiály, které se používají v hodinách daného ročníku (Příloha 1 - Školní deskriptory 5. ročník).

Na konci 5. ročníku mají žáci příležitost se seznámit s oficiálními deskriptory Evropského jazykového portfolia v rámci tzv. Dne portfolia. Jedná se o společný den celé školy, během nějž jsou prezentovány výsledky žáků z vyšších ročníků a žáci z nižších ročníků mají šanci se seznámit hravým způsobem s oficiálními deskriptory, které je budou doprovázet při učení se cizím jazykům ve vyšších ročnících.

Ještě i v 6. ročníku žáci pracují se školními deskriptory, které jsou ale již formulovány v cílovém cizím jazyce, např. v angličtině, a žáci je vyhodnocují poté, co zrealizují aktivity, které si sami naplánovali. Od 6. ročníku je obecně kladen velký důraz na autonomní učení žáků. Ti se stávají hlavními aktéry procesu učení a jsou těmi, kteří si stanovují cíle, které se následně pokouší hodnotit (Příloha 2 - Školní deskriptory 6. ročník).

Ve vyšších ročnících pak začínají žáci pracovat s oficiálními deskriptory Evropského jazykového portfolia, kdy se pravidelně učí plánovat své učení a konkrétně využívat deskriptory.

Žáci jsou vedeni k tomu, aby se často sebehodnotili na základě deskriptorů. Kritéria sebehodnocení znají předem a jsou stanovena dle věku a dle kognitivní úrovně žáků. Na škole se často používá i vzájemné hodnocení žáků. Formativní hodnocení učitele je obvykle používáno souběžně se sebehodnocením žáka.

Od 5. ročníku se pracuje s částí Sbírka a s dalšími částmi Jazykového životopisu, které jsou nedílnou součástí EJP. Ovšem téma učebních strategií a interkulturní kompetence se zařazuje podle vyspělosti a zájmu žáků daného ročníku. Aktivity na rozvoj interkulturní kompetence se zařazují podle vyučovaného obsahu v hodině. interkulturní kompetence se rozvíjí pomocí vybraných témat v rámci různých projektů, např. festivaly a tradice v různých zemích Evropy a světa. Výsledky projektů se pak prezentují na dni rodičů v prosinci. Škola maximálně využívá potenciálu žáků, pro něž není němčina mateřským jazykem. Jsou aktivně zapojováni do aktivit, v rámci nichž mohou sdílet informace o kultuře a zajímavostech své země.

Jazykový pas, třetí část EJP, je zapojen zpravidla na konci školního roku v každém ročníku a slouží jako informační materiál, např. pro rodiče.

V jednotlivých ročnících učitelé společně s žáky na konci pololetí a školního roku hodnotí a reflektují vlastní práci EJP, a to i často na základě dotazníku (Příloha 3 - Hodnoticí dotazník práce s EJP).

Užitečné odkazy k tématu:

  • http://www.mutterhaus-zams.at/lins/cms/ – webové stránky školy Katharina Lins Hauptschule.
  • http://www.oesz.at/ – webové stránky rakouského Sprachenkompetenzzentrum, na kterých je možné nalézt kromě jiného veškeré informace k rakouským jazykovým portfoliím.
  • http://www.oesz.at/fss/esp_deskr_show.php
  • http://www.oesz.at/fss/suchen.php – na těchto webových stránkách je možné nalézt příkladové úlohy, které ilustrují jednotlivé deskriptory rakouského Evropského jazykového portfolia pro řečové dovednosti úrovní A1 až B1 dle SERR pro věkovou kategorii žáků 10–15 let.
  • http://elp-wsu.ecml.at/ – webové stránky projektu ELP in the Whole-School Use (= Evropské jazykové portfolio v kontextu celé škol) Evropského centra pro moderní jazyky.

Pozn. Příklad dobré praxe práce s Evropským jazykovým portfoliem vznikl na základě účasti na semináři Evropské jazykové portfolio v kontextu celé školy, který se konal ve dnech 19.–20. 5. 2011 v rakouském Grazu.


[1] Práce s deskriptory představuje nejzásadnější sebehodnoticí činnost v rámci Evropského jazykového portfolia. Deskriptor je popis cizojazyčné znalosti a výkonu na dané referenční úrovni.

Reflexe

Byť je dokument Evropského jazykového portfolia primárně určen pro cizojazyčnou výuku, efektivní práce s ním může pozitivně ovlivnit chod celé školy. Základní škola v Zamsu maximálně využívá potenciálu tohoto významného nástroje pro cizojazyčnou výuku, navazuje na práci s EJP různými projekty a kontinuálně dosahuje v cizojazyčném vzdělávání svých žáků výborných výsledků.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
303.71 kB
PDF
Priloha 1_skolni deskriptory_AJ_5.rocnik
pdf
47.85 kB
PDF
Priloha 2_skolni deskriptory_AJ_6.rocnik
pdf
103.52 kB
PDF
Priloha 3_hodnotici dotaznik_prace s EJP

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Kamila Sladkovská

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
14. 9. 2011
Velmi zdařilé okénko do jazykové praxe kolegů z Rakouska - myšlenka provázanosti vzdělávací strategie školy (ŠVP) a portfolia není nová, ukazuje však jak velmi dobře zapadá do cílů jazykového vzdělávání ve škole a nutnost spolupráce na ose škola - rodič - žák. Paní učitelce Rose Öhler přejeme hodně zdaru při implementaci!

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence pracovní
  • využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Sebepoznání a sebepojetí

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

e-portfolio (webová aplikace) nebo tištěné Evropské jazykové portfolio