Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Buňka jako škola?

Ikona inspirace
Autor: Jakub Holec
Spoluautor: Pavlína Holcová
Anotace: Aktivita se zaměřuje na téma buňky a buněčných organel. Žáci na základě informací o funkcích konkrétních organel a buněčných struktur hledají takové části školy či osoby ve škole pracující, které je možné z hlediska jejich funkce přirovnat k dané buněčné organele či buněčné struktuře. Tím dochází k upevňování jejich porozumění buňce a jejím částem díky využívání vlastních zkušeností se školou. Součástí aktivity je i kreativní a názorné zpracování výsledků vlastního uvažování nad buňkou jako nad školou.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence k učení » vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
  2. Základní vzdělávání » Kompetence k řešení problémů » samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Člověk a příroda » 2. stupeň » Přírodopis » Obecná biologie a genetika » popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních organel
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Klíčová slova: buňka, buněčné organely, biologie, přírodopis, digitální gramotnost, konstruktivismus
Vazby článku:
Tento článek navazuje na téma článku: Buňka v práci

Úvod

Určitě si většina z nás vzpomíná, jak jsme se ve škole seznamovali s buňkou. Ve většině případů učitel využil obrazů a nákresů buňky (rostlinné, živočišné a bakteriální) a představil nám výčet buněčných organel. Pak většinou následovalo naše zakreslení do sešitu, samozřejmě v barvách – mitochondrie červeně, chloroplasty zeleně atd. Pak jsme mohli přistoupit k popisu funkcí jednotlivých částí buňky jako plasmatická membrána, buněčná stěna, jádro atd. Velkým tématem pro následující laboratorní cvičení pak zpravidla bylo pozorování buněk ze suknice cibule či chloroplastů v buňkách mechu měříku. Hlavní problém buněk ve výuce přitom spočívá v tom, že většina buněčných struktur není ve školách běžně dostupnou technikou pozorovatelná.

Popis aktivity

Již jsme přirovnávali buňku a její jednotlivé organely k žadateli o práci v organizaci představující buňku jako celek (článek Buňka v práci). Buňka nabízí řadu dalších příležitostí k tomu, jak toto učivo více přiblížit žákům. Další zajímavou možností je přirovnání k městu či třeba ke škole, ve které žáci tráví velkou část času a kterou většinou velmi dobře znají. Žáky jistě bude bavit vymýšlet, jaké části školy či osoby pracující ve škole mohou svojí funkcí ztotožnit s konkrétní buněčnou organelou. Žáci přitom vycházejí ze zápisků ve svých sešitech a vyhledávají informace v dalších dostupných zdrojích, které jim k tomu učitel nabídne (encyklopedie, on-line zdroje apod.).

Žáci jistě přijdou na to, že ředitelnu mohou přirovnat k buněčnému jádru řídícímu všechny aktivity v buňce, zdi školní budovy k buněčné stěně dávající buňce tvar a pevnost, vrátnici k plasmatické membráně propouštějící jen určité látky dovnitř buňky a také z buňky ven. Obdobně se věnují ostatním buněčným strukturám, přičemž výsledky vlastního přemýšlení zaznamenají a také zdůvodní do tabulky v příloze 1. Tím ale aktivní učení žáků nekončí. Dále se mohou žáci zabývat způsobem, kterým své zjištění zpracují za účelem prezentace spolužákům, případně učitelům a vedení školy. Zajímavým způsobem zpracování je příběh, ve kterém konkrétní buněčné organely přirovnají k odpovídajícím částem školy podle jejich obdobné funkce. Tady se nabízí i využití současných technologií a aplikací, příkladem může být tvorba digitálních příběhů pomocí zdarma dostupné aplikace StoryboardThat (ukázka v příloze 2).

Autor díla: Jakub Holec


Metodický komentář

Cílem aktivity je seznámení žáků s buňkou a buněčnými organelami. Základním východiskem k tomu je skutečnost, že žáci patrně znají lépe vlastní školu než buňku. Přirovnáním buněčných částí k částem školy či lidem, kteří školu tvoří, může podpořit porozumění žáků buňce a jejím funkcím. Při vztahování buněčných organel ke škole se výrazně uplatňuje učení založené na předchozích zkušenostech. Při digitálním zpracování příběhu přirovnání buňky ke škole žáci vytvářejí nový digitální obsah v jimi zvoleném formátu, který bude vhodný pro účely prezentování spolužákům. Přitom dochází k využívání moderních technologií při řešení daného úkolu.

Přílohy:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 15. 11. 2019
Zobrazeno: 579krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HOLEC, Jakub. Buňka jako škola?. Metodický portál: Články [online]. 15. 11. 2019, [cit. 2019-12-15]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/22299/BUNKA-JAKO-SKOLA.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.