Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > základní vzdělávání > Pohyby litosférických desek z dlouhodobého...

Ikona prakticky

Pohyby litosférických desek z dlouhodobého hlediska

Ikona zkusenost
Autor: Václav Duffek
Spoluautor: Mgr. Markéta Pluháčková Ph.D., RNDr. Václav Stacke Ph.D.
Anotace: Materiál vznikl jako jeden z výstupů týmu geografie projektu Didaktika – Člověk a příroda A (http://didaktika.zcu.cz/). Autoři materiálu si kladou za cíl překonat problémy spojené s výukou tématu Litosféra, které byly zjištěny od učitelů napříč Českou republikou. V tomto případě materiál překlenuje těžko představitelný časový rámec pohybů litosférických desek.
Obsahová správnost materiálu je garantována v rámci projektu Didaktika – Člověk a příroda A.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence k řešení problémů » ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů
  2. Základní vzdělávání » Kompetence k učení » samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Člověk a příroda » 2. stupeň » Zeměpis (geografie) » Přírodní obraz Země » porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Organizace řízení učební činnosti: Frontální, Skupinová
Organizace prostorová: Školní třída, Specializovaná učebna, Učebna v přírodě, Exkurze
Klíčová slova: Didaktika – Člověk a příroda A, Litosférické desky, Wegenerovy puzzle

Cíl výuky:

Žák dokáže vlastními slovy popsat, jak pohyby litosférických desek mohou způsobovat vznik a rozpad superkontinentů a dokáže tyto znalosti aplikovat na současnou tektonickou mapu.

 

Pohyby litosférických desek z dlouhodobého hlediska

V předchozích pracovních listech jsme si ukázali, co všechno ovlivňuje pohyb litosférických desek a jaké následky tento pohyb přináší. Doposud jsme se ale bavili o důsledcích lokálních, pojďme se nyní podívat na pohyb litosférických desek z globálního hlediska. Je nutné si uvědomit, že pohyby litosférických desek se odehrávaly, odehrávají a budou se odehrávat. Právě pohyby litosférických desek způsobily v dějinách planety Země vznik a následný rozpad superkontinentů. Jak? To může být pro žáky velmi těžká otázka, především kvůli těžké představivosti. Pro větší názornost této problematiky může sloužit velké množství pomůcek, jednou z nich jsou tzv. Wegenerovy puzzle. Pojďme žákům pomoct toto téma lépe pochopit a dokázat, že z tohoto tématu nemusí mít strach.

Předpokládaný čas aktivity ve výuce

15 minut

Cíl

Žák dokáže vlastními slovy popsat, jak pohyby litosférických desek mohou způsobovat vznik a rozpad superkontinentů, a dokáže tyto znalosti aplikovat na současnou tektonickou mapu.

Čas na přípravu

Výroba vlastních puzzle je poměrně časově náročná. Můžete však využít naši předlohu, která je přílohou tohoto článku (obr. 1, 2 a 3).

Teoretický úvod

Roku 1922 představil Alfred Wegener svoji myšlenku o pohybu kontinentů. Oponoval tak do té doby obecně platné představě o tom, že kontinenty a oceány mají fixní polohu. Ve své práci uvedl velké množství důkazů o předpokládaném pohybu. Prvním a základním důkazem měl být tvar a průběh pobřeží kontinentů, které do sebe jakoby zapadají. Wegener předložil také fosilní nebo geologické důkazy. Dokonce i rozšíření určitých druhů organismů podporovalo myšlenku Wegenera. Na základě těchto důkazů mohl tento německý vědec tvrdit, že v historii docházelo a dnes stále ještě dochází k pohybu kontinentů. Dnes je tato myšlenka obecně platnou teorií, díky níž se vysvětluje velké množství geografických otázek.

Postup

- Rozdejte žákům jednu sadu Wegenerových puzzle.

- Podle přiděleného klíče žáci vybarví jednotlivé výskyty fosilií.

- Poté žáci z papíru vystříhají a určí jednotlivé kontinenty.

  • Můžete žákům zmínit, že zde nejsou všechny kontinenty proto, že v tomto období nebyly ještě zcela utvořeny, ale také se na nich nenalezly fosilie, podle kterých se puzzle skládají.

- Nechte žáky rozmístit kontinenty zhruba tak, jak jsou rozmístěné v současnosti na zemském povrchu.

  • Můžete nechat žáky pomocí atlasu zjistit, jaké jsou vzdálenosti mezi kontinenty v současné době (např. mezi Afrikou a Jižní Amerikou).

- Položte žákům otázku: Na jednotlivých kontinentech (částech kontinentů) můžete nalézt stejné druhy fosilií, jak je to možné?

  • Jak to, že můžeme na jednotlivých kontinentech nalézt stejné druhy fosilií, když jsou kontinenty tak daleko?

- Některé žáky zřejmě samo napadne, že kontinenty byly kdysi u sebe. Některé ne, ty budete muset nasměrovat.

- Zadejte žákům úkol, aby poskládali puzzle tak, aby mohlo být zajištěno šíření organismů na všechna místa jejich výskytu.

- Pokud mají žáci správně poskládané puzzle, rozdejte jim obrys superkontinentu Gondwana, aby si sami mohli potvrdit, že měl superkontinent opravdu takovýto tvar.

- To, že obrys puzzle nesedí s vystřiženým obrysem, neznamená, že žáci nesložili puzzle správně. Ani mezery mezi kontinenty, představující moře, přes které se organismy nemohly šířit, nemusí nutně znamenat chybu.

  • Obrázky jsou totiž zatíženy několika nedostatky.
    • Tvar pobřeží dnešních kontinentů nemusí být totožný s tvarem prakontinentů (např. z důvodu změny hladiny světového oceánu nebo tektonických procesů).

Návrh úkolů

- Můžete využít jiný typ puzzle (např. záznamy o rozšíření zalednění na superkontinentu Gondwana) se stejným zadáním (viz zdroj).

- Můžete diskutovat s žáky, které další informace by se daly využít pro skládání puzzle.

- Složitější úkol by mohl být následující:

  • Rozdejte žákům mapu současného rozložení litosférických desek.
  • Žáci si vystříhají jednotlivé litosférické desky.
  • Promítněte žákům mapu světa, zobrazující pohyby litosférických desek, jejich směr a rychlost.
  • Nechte žáky nasimulovat, jak podle nich bude vypadat planeta Země za 100 mil let. (na základě pohybů litosférických desek)
  • Z úkolu lze poté vytipovat možná nová pohoří.
  • Na závěr pusťte žákům animaci, ve které je znázorněn předpokládaný vývoj a pohyb litosférických desek v budoucnosti. (viz odkazy)
    • Žáci si tak srovnají svoje odhady s odhady vědeckými a nad výsledky může vzniknout diskuze X vy zatím můžete shrnout nejdůležitější poznatky.
  • Aktivitu lze završit zábavným pojmenováním nových tvarů na Zemi.

Užitečné odkazy

Rychlosti a rozhraní litosférických desek

- https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tectonic_plates_boundaries_detailed-en.svg

Předpokládaný pohyb kontinentů

- https://www.youtube.com/watch?v=uGcDed4xVD4 (zahrnuta i změna hladiny světového oceánu, může být předmětem další diskuze)

- https://www.youtube.com/watch?v=2It3ETk2MGA

 Návrhy na jiný typ puzzle

- Zpráva z didaktické konference v Guilfordu: Workshop 25 - The plate tectonic story, dostupné online na: https://www.geography.org.uk/Guildford-2017-session-downloads

Obrázková příloha

Obr. 1: Obrys pro Wegenerovo puzzle

 

Obr. 2: Wegenerovo puzzle

 

Obr. 3: Legenda pro Wegenerovo puzzle

Reflexe:

V tomto metodickém listu lze nalézt vhodné návrhy aktivit do výuky, pomocí kterých lze žákům a studentům pomoci s obtížnou představou časového rámce pohybů litosférických desek.

Článek je v těchto kolekcích:
Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitzip4525 kBMateriály k Wegenerovu puzzle
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 29. 10. 2019
Zobrazeno: 534krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
DUFFEK, Václav. Pohyby litosférických desek z dlouhodobého hlediska. Metodický portál: Články [online]. 29. 10. 2019, [cit. 2019-12-09]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/22232/POHYBY-LITOSFERICKYCH-DESEK-Z-DLOUHODOBEHO-HLEDISKA.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Jaroslav VávraVloženo: 30. 10. 2019 00:18

Kolegy z Plzně upozorňuji na článek, který byl na tomto portálu již uvedený před dvěma lety:

    > Transfer/Zprostředkování odborného tématu Tektonické desky a Kontinentální drift do tématu vzdělávacího, dostupné ZDE

Uvedený text, na který odkazuji, je součástí souboru více článků na výše zvolené téma. 

Lze konstatovat, že autoři/spoluautoři v tomto článku „objevují Ameriku“, pokud jde o odborný obsah a následný transfer do geografického vzdělávání. V pedagogické oblasti opomíjejí kognitivní dimenzi z revidované Bloomovy taxonomie, jen ji neuspořádaně naznačují.

Pro učitele jsou určitě „červeným hadrem“ hraběcí rady typu „Složitější úkol by mohl být následující: “. Proč autoři neověřili celý svůj koncept v praxi? Jako je tomu například v článku před dvěma lety “Příklady sestavování tektonických desek“ ZDE.

Autoři/spoluautoři publikovaného článku zjevně podcenili důkladnou rešerši zdrojů, což je pro projekt hrazený z fondů EU a MŠMT nelichotivá kvalita. Mimochodem ty články, na které odkazuji, vznikaly jako projekt ve studentské odborné činnosti, na kterých se podílela studentka, oborový didaktik a učitelka z fakultní školy. Financována byla studentka studijním stipendiem, a fakultou byly poskytnuty prostředky na materiální zabezpečení.

2.Autor: Václav StackeVloženo: 30. 10. 2019 14:30

Jménem celého autorského týmu děkuji Dr. Vávrovi za jeho obsáhlý (jako ostatně vždy) a odborně velmi relevantní (jako ostatně také vždy) komentář.

Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.