Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > základní vzdělávání > Zeměpisné souřadnice – poledníky

Ikona prakticky

Zeměpisné souřadnice – poledníky

Ikona zkusenost
Autor: Václav Duffek
Spoluautor: RNDr. Václav Stacke Ph.D., Mgr. Markéta Pluháčková Ph.D.
Anotace: Materiál vznikl jako jeden z výstupů týmu geografie projektu Didaktika – Člověk a příroda A (http://didaktika.zcu.cz/). Autoři materiálu si kladou za cíl překonat problémy spojené s výukou tématu Zeměpisné souřadnice, které byly zjištěny od učitelů napříč Českou republikou. V tomto případě materiál překlenuje problematické chápání konstrukce poledníků na kulové ploše.
Obsahová správnost materiálu je garantována v rámci projektu Didaktika – Člověk a příroda A.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence k učení » vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
  2. Základní vzdělávání » Kompetence k řešení problémů » vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Člověk a příroda » 2. stupeň » Zeměpis (geografie) » Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie » používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Organizace řízení učební činnosti: Frontální, Skupinová
Klíčová slova: Didaktika – Člověk a příroda A, zeměpisné souřadnice, konstrukce poledníků

Cíl výuky:

Žák dokáže vysvětlit, jak se konstruují poledníky na kulové ploše a že hodnoty jednotlivých poledníků odpovídají úhlům. Zároveň dokáže tyto úhly identifikovat na názorných pomůckách.

 

Konstrukce poledníků (návrhy aktivit)

Obecný úvod

Na základě rozhovorů bylo zjištěno, že jednou z příčin kritičnosti tématu může být absence pochopení podstaty, že zeměpisná délka a šířka jsou úhly. Žáci potom nerozumí jednotkám ani hodnotám, se kterými pracují, což může být příčina chyb a nepochopení ze strany žáků (zejména těch více přemýšlivých). Problémem je, že žáci problematiku úhlů v matematice často probírají až po tématu zeměpisných souřadnic. Z toho důvodu velká část učitelů uvedla, že s pojmem úhel v tématu zeměpisné souřadnice vůbec nepracuje. Pro ty učitele, kteří se při výuce zeměpisu stávají na chvíli učiteli matematiky a chtějí žákům vysvětlit podstatu zeměpisné šířky a délky, přinášíme několik návrhů, jak se s touto problematikou vypořádat.

Cíl

Žák dokáže vlastními slovy vysvětlit, že hodnoty jednotlivých poledníků odpovídají úhlům. Zároveň dokáže tyto úhly identifikovat na názorných pomůckách.

Čas na přípravu

Kromě aktivity č. 1 (cca 20 minut na vyrobení modelu) nejsou aktivity na přípravu časově náročné. Je ovšem nutné zajistit si všechny pomůcky, které jsou často dostupné ve větších papírnictvích nebo v obchodech prodávajících dekorační předměty.

Pomůcky

Aktivita č. 1: kulový rozevírací lampion (viz Obr. 1) ideálně o průměru cca 20 cm, špejle, izolační elektrikářská páska, karton, úhloměr, izolepa, lihové fixy.

Aktivita č. 2: kulový rozevírací lampion (viz Obr. 1) ideálně o průměru cca 20 cm, čtvrtka A3, balónek a lihová fixa.

Aktivita č. 3: dekorační polystyrénové koule rozřízlé na polovinu (Obr. 8) (na internetu lze objednat i polystyrénové polokoule), úhloměry, psací potřeby.

Aktivita č. 4: počítač, připojení k internetu a projektor (Obr. 12).

Teoretický úvod

Zeměpisné souřadnice jsou tvořeny poledníky a rovnoběžkami. Oba dva typy těchto myšlených čar jsou ve své podstatě úhly. Na základě velikosti těchto úhlů pak v geografii stanovujeme zeměpisnou délku a zeměpisnou šířku.

Návrhy aktivit

Aktivita č. 1 – Návaznost na předchozí aktivitu (model zeměkoule s kruhovými výsečemi)

-        Postup: Z kartonu vystřihněte kruh o stejném průměru, jako je vnitřní průměr lampionu. Na kruh nakreslete všechny, nebo pouze některé úhlové výseče (mohou být stejné, jako výseče z předchozí aktivity). Doprostřed kruhu udělejte díru, kterou protáhnete špejli. Zhruba v polovině omotejte špejli izolační páskou, aby kruh nesjížděl dolů. To samé udělejte několik centimetrů od konců špejle, aby i celá špejle nesjížděla dolů (Obr. 2). Přilepte špejli s kartonem k lampionu tak, aby když jej rozevíráte, zobrazovala se vždy větší a větší výseč (Obr. 3). Nakonec přidělejte ke koncům lampionu špejle/ukazovátka, které přesně vymezí rozevřenou výseč (Obr. 4).

Aktivita č. 2 – Využití lampionu a balónku

-        Postup: Nafoukněte balónek tak, abyste jej mohli schovat do rozevřeného lampionu (Obr. 1). Ze čtvrtky si vyrobte jednoduchý úhloměr tvaru kruhu o větším průměru než je vnější průměr lampionu. Úhloměr nasaďte na rozevřený lampion, ve kterém je schovaný balónek. Na spojnici konců lampionu nakreslete na balónek linii, která bude následně představovat nultý poledník. (Obr. 5). Postupně rozevírejte lampion podle vyznačených úhlů na Vašem úhloměru. Čárou na balónek vždy zakreslete konkrétní poledník (Obr. 6). Na balónku tak postupně vznikne síť poledníků (Obr. 7). Při svém výkladu odkazujte žáky na úhlové výseče z předchozí aktivity. Na závěr balónek vyjměte z lampionu a ukažte žákům vzniklou síť poledníků.

Aktivita č. 3 – Využití dekorační polystyrénové koule

-        Rozřízněte koule na poloviny (Obr. 8). Rozdělte žáky do skupin a do každé skupiny rozdejte jednu polokouli. Zadejte žákům úkol, aby si na povrch polokoule nakreslili síť poledníků (inspirací jim může být glóbus) (Obr. 9). Nechte žáky vyznačit si střed koule na vnitřní straně polokoule (lze i předem předkreslit). Následně by měli žáci pomocí pravítka spojit konce jednotlivých (nebo jen vybraných) poledníků s vyznačeným středem koule. Na vnitřní straně tak získají paprsčitou síť (Obr. 10). Dále si žáci sami vyberou, který poledník bude podle nich nultý. Ten si zvýrazní a následně od něj úhloměrem stanovují konkrétní úhly pro jednotlivé (nebo vybrané) poledníky (Obr. 11).

-        Je na zvážení učitele, jestli nechá žáky poledníky na polokouli samostatně vytvořit, nebo jim je na kouli předkreslí (výrazně to zkrátí čas aktivity v hodině a poledníky budou pravděpodobně přesnější). Žáci poté samostatně jen měří úhly mezi vybranými poledníky a přiřazují poledníkům hodnotu podle naměřených hodnot.

Aktivita č. 4 – využití online nástroje

-        Zajistěte si vyšší názornost Vašeho výkladu tímto vhodným nástrojem (odkaz: http://earthguide.ucsd.edu/earthguide/diagrams/latitude/index.html). Žáci by měli lehčeji pochopit, jak se úhly zeměpisné délky stanovují. Opět doporučujeme odkazovat na předchozí aktivitu s úhlovými výsečemi.

Obrázková příloha

Obr. 1

 

Obr. 2

 

Obr. 3

 

Obr. 4

 

Obr. 5

 

Obr. 6

 

Obr. 7

 

Obr. 8

 

Obr. 9

 

Obr. 10

 

Obr. 11

 

Reflexe:

V tomto metodickém listu lze nalézt vhodné návrhy aktivit do výuky, pomocí kterých lze žákům a studentům pomoci s problematickým chápáním konstrukce poledníků na kulové ploše.

Článek je v těchto kolekcích:
Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
doc2594 kBMetodický list – poledníky
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
 NázevAutor
Zeměpisné souřadniceMgr. Václav Duffek
Zeměpisné souřadnice – problematika úhlůMgr. Václav Duffek
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 16. 10. 2019
Zobrazeno: 760krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
DUFFEK, Václav. Zeměpisné souřadnice – poledníky. Metodický portál: Články [online]. 16. 10. 2019, [cit. 2019-12-12]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/22173/ZEMEPISNE-SOURADNICE---POLEDNIKY.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Jaroslav VávraVloženo: 19. 10. 2019 05:00

Autor otevírá problém, o kterém se v Česku mluví více jak 50 let - přiměřenost učiva ve vztahu k mentálnímu vývoji (připravenosti) žáka na probíranou látku. Průcha (1998) například uvádí výsledek výzkumu ze začátku 90. let, který se věnoval obtížnosti učiva. Poznání bylo takové, že nejobtížnější učivo zeměpisu bylo v 6. ročníku (tehdy vlastně v 5. ročníku) a směrem ke konci 2. stupně ZŠ se obtížnost rapidně snižovala.

Moje zkušenost: naučit všechny žáky v 6. ročníku, co je abslutní poloha, bylo nemožné (mentálním vývojem prostě na to všichni nemají). Řešil jsem to nahrazením absolutní polohy relativní a absolutní polohu jsem zapojoval až po probrání úhlů v matematice. Nejpozději jsem pak důsledně vyžadoval absolutní polohu na konci 8. ročníku a v 9. ročníku.   

Podobně jsem se potýkal s nesouladem následnosti učiva i na začátku čtyřletého gymnázia - Keplerovy zákony. Ve fyzice je studenti brali až poslední rok před maturitou. V tomto případě jsem bohužel musel suplovat učitele fyziky, protože s kolegou fyzikem jsem nehnul.

Řešení: jiné obsahové uspořádání kurikula. Problém však je, že každý předmět má svoji koncepci (možná i nekoncepci) vzdělávání, ve které dochází k nesouladu mezi předměty. Takže výsledek takového řešení asi bude nedosažitelný. Ale alespoň v některých dílčích tématech to možné je. Záleží na vzájemné dohodě, argumentaci a nakonec i na usnadnění/efektivitě výuky.

Představa, že žákům 6. třídy budu půl roku vtloukat do hlavy pomocí názorných pomůcek absolutní polohy zvolených míst, je pro mne děsivá, zvláště pokud tomu více jak polovina třídy (integrované) nebude rozumět, a budou se ty údaje učit zpaměti. Budu se muset nad sebou zamyslet, zda jsem dobrý učitel.

Musím ocenit autora, že názornost v příspěvku je výborná, a inspirace ze zahraničí je příkladná. Jen mně chybí přesná citace - časté bolavé místo českého vzdělávání. Takových míčů a pomerančů a melounů a dalších pomůcek představujících Zemi jsem už viděl. Kladu si otázku: Jak to, že tato názornost pořád ve výsledcích výuky nefunguje/neprojevuje se?

Ještě tady odkazuji na komentář pana Tišla: ZDE 

Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.