Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > základní vzdělávání > Řešení netradičních úloh v hodinách přírodovědy...

Řešení netradičních úloh v hodinách přírodovědy 3

Praktický příspěvek
zkušenost

Cíl výuky:

Cílem bylo zjistit, zda jsou žáci pátého ročníku schopni samostatně řešit netradiční úlohy v hodinách primární přírodovědy.

Řešení netradičních úloh v hodinách přírodovědy 3

V posledním příspěvku této minisérie se seznámíme s posledními třemi netradičními úlohami. Jak jsem již uváděl v předchozích dvou dílech, jedná se o úlohy týkající se změny a skupenství látek. Žáci pátého ročníku měli samostatně vyřešit tyto jednotlivé úlohy. Celkem řešili osm netradičních úloh, kdy hledali samostatně správné řešení. Pojďme si představit poslední tři z nich.

6. úloha – Podle žáků patřila k těm jednodušším

Vzduch tvoří plynný obal Země. Je nezbytný i pro život člověka. Pavel měl za domácí úkol z přírodovědy popsat vlastnosti vzduchu. Dopustil se však i několika chyb. Dokážeš je najít?

a)     Ryby dýchají kyslík ze vzduchu, který je rozpuštěný ve vodě.

b)     Vzduch snadno hoří.

c)     Vzduch obsahuje vodu v plynném skupenství.

d)     Ve vysokých horách je vzduch řidší než v nížinách.

e)     Vzduch je plynná látka, neobsahuje žádné látky kapalné ani pevné.

f)      Ve vlhkém vzduchu rezivějí železné předměty rychleji než v suchém vzduchu.

g)     Vzduch vzniká vypařováním z oceánů.

h)     Balón naplněný horkým vzduchem je lehčí než stejně veliký balón naplněný chladným vzduchem.

Komentář:

Jedná se o uzavřenou úlohu s vícenásobnou volbou nesprávné odpovědi. Úloha je založena na znalosti týkající se vzduchu. Veškeré chybné odpovědi žáků vycházejí z miskoncepcí týkající se právě vzduchu. Tyto miskoncepce mohly být způsobeny například nedostatečně zvládnutým učivem přírodovědy, případně velmi malým stupněm získaných individuálních zkušeností. Dalším problémem, který se u žáků objevil, byly nedostatečně zvládnuté čtenářské dovednosti jednotlivých žáků. Úloha byla pro žáky komplikovaná hlavně z toho důvodu, že měli označit nesprávné odpovědi. I přesto si polovina žáků s úlohou poradila velmi dobře. Maximálně mohli žáci za tuto úlohu získat 2 body. Za každou správně označenou odpověď získali žáci jeden pomocný bod. Za každou správně neoznačenou nesprávnou odpověď získali žáci také jeden pomocný bod. Pomocné body sečteme a vydělíme počtem všech variant. Vznikne nám tedy bodové hodnocení v intervalu <0,1>. Toto číslo jsme vynásobili počtem bodů, které jsme chtěli za tuto úlohu přidělit, tedy počtem 2. Po vynásobení získáme příslušný počet bodů, které žáci získali.

Počet žáků

Body

1

0,5

1

0,75

2

1

6

1,25

6

1,5

3

1,75

6

2

Graf k úloze č. 6
Graf k úloze č. 6
Autor díla: Jan Šindelář


7. úloha – Řadě žáků se tato úloha zdála středně obtížná

Na pěti teploměrech byly změřeny tyto teploty vody v různých skupenstvích ve stupních Celsia (°C):

Graf k úloze č. 6
 
Autor díla: Jan Šindelář


Přiřaď k uvedeným dějům vždy ta písmena, která označují teploměr ukazující teplotu, při které může daný jev nastat. Nezapomeň, že některé jevy mohou nastat při různých teplotách.

1)     var                        .................................................

2)     vypařování           .................................................

3)     tání                       .................................................

4)     mrznutí                 .................................................

Komentář:

Jedná se o uzavřenou přiřazovací úlohu, kde žáci k jednotlivým teplotám přiřazují děj, který se k dané teplotě hodí. Úloha je založena na znalosti běžných skupenských přeměn vody v různých teplotách za normálního tlaku. Typicky chybnou odpovědí byla především otázka týkající se teploty vypařování. Zde si žáci neuvědomili, že k vypařování dochází již při jakékoli teplotě nad bodem mrazu. Maximálně mohli žáci získat 2 body. Za každý správně určený teploměr mohli získat žáci jeden pomocný bod. Za každý správně neumístěný teploměr získá žák také jeden pomocný bod. Ty jsme poté sečetli a vydělili počtem všech správně určených teploměrů (právě osmi). U některých uvedených pojmů bylo možné více odpovědí. Vzniklo nám tedy bodové hodnocení v intervalu <0,1>. Dané číslo poté vynásobíme počtem bodů, které jsme za danou úlohu chtěli udělit, tedy číslem 2. Z výsledků je patrné, že většina testovaných žáků úlohu vyřešila velmi dobře. Jak sami žáci uvedli v následném rozhovoru, byla tato úloha pro ně středně obtížná.

Počet žáků

Body

4

0,5

3

0,75

1

1

5

1,75

12

2

Graf k úloze č. 6
Graf k úloze č. 7
Autor díla: Jan Šindelář


8. úloha – Podle žáků patřila tato úloha k těm složitějším

PET lahve jsou určitě nejvíce využívané obaly tekutin. Představ si, že doma vypiješ obsah PET lahve a prázdnou PET lahev pevně uzavřeš. Co se stane s prázdnou a uzavřenou PET lahví, když ji dáš potom do mrazničky nebo v zimě ven na mráz a ponecháš ji v mraze asi 5 minut?

Vyber správnou odpověď:

  1. Nestane se nic, protože PET lahev je prázdná.
  2. PET lahev se rozbije, protože zbytky nápoje na jejich stěnách zmrznou a láhev roztrhnou.
  3. PET lahev se smrští a deformuje, protože vzduch uzavřený vevnitř zmenšuje při ochlazení svůj objem.
  4. PET láhev se zvnějšku pokryje ledem, protože je ve studeném prostředí.

Komentář:

Jedná se o úlohu s výběrem jedné správné odpovědi. Úloha popisuje běžně známý jev, se kterým mohou mít žáci své individuální zkušenosti. Tato úloha byla pro žáky, jak uvádějí, velmi náročná, jak je vidět i v jednotlivých výsledcích. Mohlo to být dáno tím, že veškeré varianty odpovědí vycházejí ze žákům známých jevů, případně mohou být blízké jejich logickým úvahám. Jako nejčastější chybnou odpovědí byla odpověď číslo 2. Tuto odpověď zaškrtlo 8 žáků. Druhou nejčastější chybnou odpovědí byla odpověď číslo 1, kterou zvolilo 6 žáků. Mohlo to být způsobeno nesprávnými individuálními zkušenostmi, žáci si neuvědomili, že uvnitř láhve je vzduch. Pokud se baví žáci o plné láhvi, představují si, že v láhvi musí být nějaká tekutina, což řadíme mezi nesprávná tvrzení. V láhvi, ve které není žádná tekutina, se však vzduch nachází. Po skončení testování úloh byli žáci chtiví tento pokus prakticky vyzkoušet, což jim bylo v dalších hodinách přírodovědy umožněno. PET lahev bez tekutiny jsme vložili do mrazáku a po pěti minutách ji vyndali a láhev byla zdeformovaná (vzduch zmenšil svůj objem).

Počet žáků

Body

11

1

14

0

Graf k úloze č. 6
Graf k úloze č. 8
Autor díla: Jan Šindelář


Resumé

Úlohy byly zaměřeny na změny a skupenství látek, což je učivo 4. ročníku. Většina žáků, kteří se netradičními úlohami zabývali, se svého úkolu zhostila se ctí. Práce žáky bavila a podle jejich vlastního názoru se dověděli i něco nového, a vlastně měli i pocit, že se neučí. Opak byl ale pravdou. Rozvoj právě metakognitivních strategií jednotlivých žáků je v tomto věku zapotřebí. Věci, které žáci objeví samostatně, případně s dopomocí kamaráda, vrstevníka, jsou pro ně přijatelnější než věci, které jim předkládá jejich učitel. Mým cílem je, aby se žáci naučili do konce prvního stupně základní školy, tedy do konce pátého ročníku, samostatně uvažovat o věcech a spolehnout se na svůj vlastní úsudek.

Reflexe:

Žáci během řešení těchto netradičních úloh přicházeli na různá řešení. Tento způsob výuky podněcuje žáky k samostatnému uvažování a přemýšlení nad danou věcí. Podle mého názoru by se žáci s netradičními úlohami měli setkávat častěji ve více předmětech základního vzdělávání.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám