Odborný článek

Kdo a proč utíká?

29. 9. 2015 Základní vzdělávání
Autor
Petra Slámová

Anotace

Žák se seznámí s pojmy uprchlík, migrace, emigrace. Na základě konkrétních příběhů uprchlíků se vcítí do pocitů uprchlíků, odhalí důvody emigrace, vyhledává informace vztahující se k jednotlivým státům. Uvědomuje si důležitost a potřebnost domova jako místa bezpečí.

Úvod

Časový rozvrh: 2x 45 minut

Cílová skupina: 5. třída

Cíl

Žák dokáže definovat pojem „uprchlík“. Uvádí příklady důvodů, které vedou uprchlíka k nedobrovolnému opuštění domova.

Motivace:

  • Každý žák obdrží obrázek zavazadla, kufru. Učitel vyzve žáky, aby namalovali do kufru 6 věcí, které by si s sebou vzali, pokud by měli odjet pryč („na dovolenou“).
  • Následně o výběru věcí žáci diskutují ve dvojicích, poté se třídou (obhajují výběr svých věcí).
  • Učitel se zeptá: Kam by rádi odjeli, pokud by měli možnost výběru? Jaké místo by toužili navštívit? Jaké místo je naopak neláká? Proč?

Aktivita:

  • Žáci obdrží úryvek textu z knihy Robinson Crusoe.
  • Po přečtení se žáci pokusí odpovědět na otázky: Co se přihodilo hlavní postavě? Kde se postava ocitla? Podle čeho tak usuzujete? Jaké měl hlavní hrdina asi pocity? (Žáci mohou pocity ztvárnit výtvarně, tj. pomocí charakteristických barev.)

Představte si, že i vy jste odjeli na dovolenou, na krásné místo, do jiné země, kde se máte báječně a užíváte si, ale najednou jste zjistili, že se už nemůžete vrátit. Jak byste se cítili? Co by vám nejvíce chybělo? Co/koho byste nejvíce postrádali?

Aktivita:

  • Učitel žákům ukáže kartičku s běžícím mužem. – Co vidíte na obrázku? Jak poznáte, že se jedná o sportovce?
  • Rozdělíme žáky do skupin po třech/čtyřech. Sdělíme jim, že před chvílí viděli na obrázku postavu, která běžela. Utíkala. Jaké jsou další důvodu, kdy člověk utíká? Před kým, nebo před čím – PROČ – člověk utíká? – Žáci sepisují co nejvíce důvodů „k útěku“ (Příklady odpovědí: Někdo se něčeho bojí a před tím utíká. Někdo něco zapomněl a utíká pro to domů. Někdo ráno zaspal a utíká na autobus. Někomu hrozí nebezpečí apod. – Předpokládejme, že příklady budou více konkrétní – typu: Alenka běží za psem, který jí utekl. Lidé utíkají před požárem. Petr utíká na autobusovou zastávku.)
  • Odpovědi žáků rozdělíme do „tematických“ skupin.

Další návodné otázky: Museli jste někdy vy nebo některý váš příbuzný (teta, strýc, babička, dědeček, …) odněkud odejít? Znáte někoho takového z vašeho okolí? Co bylo důvodem k odchodu? Jaké měli pocity, když opouštěli svůj domov? Vyprávěli vám o tom, jak je v nové zemi přijali? Co pro ně bylo nejtěžší? S čím se museli vyrovnat?  

(Učitel může využít příkladů žáků, které se dotknou situace spjaté s rokem 1968 a následnými událostmi, resp. může libovolně pracovat s tímto tématem. Žáci pochopí, že téma emigrace se týká i českých dějin.)

Aktivita:

  • Učitel se zeptá žáků, zdá ví kdo je to UPRCHLÍK?
  • Společně se snaží o definici pojmu. – „Uprchlík (běženec) je člověk, který nedobrovolně musel opustit svou rodnou zemi.“ Opuštění země/státu se nazývá emigrace (vystěhování se). Lidé mají právo se svobodně pohybovat (migrovat). Je tomu tak již od pravěku, kdy se lidé stěhovali především za potravou. I dnes se lidé mohou libovolně pohybovat uvnitř státu i mimo něj.
  • Otázky: Co si představíte pod „nedobrovolným opuštěním“ (proč je asi nedobrovolné)? Před čím/Proč uprchlík utíká? Může utíkat kamkoli?

Aktivita:

  • Pro lepší představu mohou žákům napomoci konkrétní příběhy lidí. Žáci pracují ve skupinách. Každá skupina si vylosuje příběh, který si pozorně přečte. Obdrží rovněž pracovní list, do kterého zapíší odpovědi na otázky. (Příběhy jsou upraveny pro potřeby aktivity.)

Úkoly k příběhům:

Vypište z příběhu slova, kterým nerozumíte. Pokuste se jejich význam nalézt ve slovníku.
Odkud uprchlík pochází?
Co jste se o něm/o ní dozvěděli?
Jaký je důvod jeho/jejího odchodu ze země, tj. důvod emigrace?
Vyhledejte tento stát na mapě a zakreslete ho.
Jak vypadá vlajka tohoto státu. Namalujte ji.
Kde našli lidé útočiště? Kam odešli? Jak se cítí? Jak vidí svoji budoucnost?
Naše přání – Co našemu uprchlíkovi přejeme?

  • Každá skupina představí ostatním spolužákům svůj příběh, hlavního hrdinu i to, co zjistili o dané zemi.
  • Učitel rozdá žákům obrázek zavazadla, kufru (tak jako v úvodní motivaci). Položí žákům otázku: Co si, podle vás, zřejmě zabalili do svého zavazadla lidé z příběhů? Srovnejte „své“ zavazadlo se zavazadlem člověka z příběhu. Jsou Vaše zavazadla stejná? Proč ne? Co ze situace vyplývá?
  • Učitel doplní a dovysvětlí žákům důvody, které vedou uprchlíky k opuštění státu/emigraci.

Důvody uprchlictví: politické, náboženské, etnické, války, přírodní katastrofy, sexuální orientace + další důvody emigrace: chudoba, hladomor, ekonomičtí migranti, ekologičtí migranti.

Oproti tomu existují důvody dobrovolného opuštění země: cestování, práce, studium, setkání s rodinou apod.

  • Představte si, že váš dosavadní život byl pouhý sen. Po probuzení jste v kůži člověka z příběhu. Co by pro vás bylo nejtěžší? Měli byste stejné pocity a přání jako člověk z příběhu? Kdo/co by vám ve vaší situaci pomohl/o?

Reflexe

  • Připomenutí pojmů: uprchlík a emigrace, důvody, které vedou člověka k emigraci.
  • Aktivita – Pětilístek na téma „DOMOV“.

Zdroje


Tato metodika je převzata z portálu Občankáři.cz a vznikla ve spolupráci s EDUinem. Další lekce, zabývající se společenskovědními tématy, naleznete na adrese www.obcankari.cz v sekci Edukační materiály.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
docx
80.08 kB
Dokument
Pracovní list

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Petra Slámová

Hodnocení od uživatelů

E Kocourek
30. 9. 2015, 23:26
Výborně! „Uprchlík (běženec) je člověk, který nedobrovolně musel opustit svou rodnou zemi.“ Opuštění země/státu se nazývá emigrace. - To by v tom byl čert, aby se to dětem v hlavě pěkně nepomotalo a aby ještě rozlišovali mezi uprchlíky a emigranty. Takovému terminologickému hnidopišství je třeba učinit přítrž, a článek to zdatně činí.
 
Tak prý dnes "lidé mají právo se svobodně pohybovat (migrovat). Je tomu tak již od pravěku, kdy se lidé stěhovali především za potravou. I dnes se lidé mohou libovolně pohybovat uvnitř státu i mimo něj." To mají dnešní svobodně se pohybující migranti štěstí! Nevím jak v pravěku, ale v devadesátých letech minulého století - představte si děti tu zpozdilost! - platila, zejména v nejlákavějších migračních destinacích, poměrně striktní pravidla a požadavky, které musel potenciální migrant všechny splnit a ještě to důvěryhodným způsobem prokázat. Zpravidla musel migrant něco hodně užitečného umět. A také musel umět jazyk cílové země.
Jak říkám, mají ti dnešní migranti štěstí! Mají to svoje právo svobodně se pohybovat kam se jim zlíbí. Nemusejí nic umět, ani žádný jazyk. Nemusí znát zákony cílové země, natožpak že by se jimi měli řídit.
 
A pak je tu ještě možnost, že ve skutečnosti je to trošku jiné, nežli v článku. Žáčci by si mohli uspořádat experiment a pokusit se svobodně migrovat - dejme tomu - do Austrálie. Třeba se cestou něco dozví.
Miroslav Melichar
1. 10. 2015, 16:56
 "Jak říkám, mají ti dnešní migranti štěstí!"
Pane Kocourku, to myslíte vážně? Chtěl byste být dneska třeba Kurdem, který utíká ze Sýrie? Já tedy ne.
E Kocourek
1. 10. 2015, 17:29
"Chtěl byste být dneska ..."
Pane Melichar, řešte nejdřív, zda to myslí vážně autorka článku. Opravdu se domníváte, že "Lidé mají právo se svobodně pohybovat (migrovat). (...) I dnes se lidé mohou libovolně pohybovat uvnitř státu i mimo něj." ?
Je-li tomu tak, pak mají ti dnešní migranti obrovské štěstí. V devadesátých letech migranti (z Československa!) žádné takové právo neměli. Museli si pracně zjišťovat požadavky cílové země, prokazovat svoji odbornost a svoje jazykové schopnosti. A pak o nich rozhodoval imigrační úředník. Kdepak že by se sbalili a svobodně si vyjeli, kam se jim zachtělo.
Miroslav Melichar
1. 10. 2015, 19:10
Souhlasím, máte pravdu. Autroka se zde vyjadřuje příliš obecně a nepřesně. Píše-li např. "Je tomu tak již od pravěku", pak setkání dvou kmenů tehdy končívalo velkou hostinou - ti silnější si upekli ty slabší. Ale právo na migraci bylo.
Jenže stejně - napsat "mají ti dnešní migranti štěstí!" o lidech, kteří utíkají před válkou mi připadne pěkně cynické a připadne mi to tím pádem horší než nepřesná formulace práva na migraci v článku.
E Kocourek
1. 10. 2015, 20:06
"cynické ... horší než nepřesná formulace" - tím jste výstižně popsal podstatu sporu. Až na to, že jste si nepovšimnul, že nejde o pravěk, ale o výroky vztahující se k současnosti. ("Dnes" se tam mnohokrát opakuje.) Že by další nepřesnost?
Ve kterých předmětech jste ochoten takovéto "nepřesnosti" (nepřesnosti! Hahaha!) tolerovat, pane Melichar? V dějepise evidentně ano, tak co třeba matematika? Cizí jazyky? Čeština?
Neměli by rodiče, kterým záleží na kvalitním vzdělání potomků, radit dětem, ať ty věci, které jim říkají učitelé ve škole, neberou vážně? Nebo už jim to radí?

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence občanské
  • "respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Frontální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

obrázek kufru, úryvek z knihy Robinson Crusoe (upraveno pro žáky 1. stupně), papír, psací potřeby, barvy, obrázek běžce – sportovce, příběhy uprchlíků, pracovní list k příběhům, Pětilístek – pracovní list