Odborný článek

O Popelce

23. 1. 2013 Základní vzdělávání
Autor
Martin Rak

Anotace

Na příkladu pohádky si děti uvědomí zakotvenost našich předků v režimu, ve kterém žili a nezpochybňovali ho. Pravidla hry monarchie byla legitimní, podobně nedotknutelní však byli ale i ti, kteří momentálně vládli (králové a královny). Děti docení obrovskou výhodu demokracie, která při zachování pravidel hry demokratické soutěže umožňuje „většině“ vyměňovat „menšinu“ u moci a možnost občanů svobodně jednat.

Cíl

- žáci zhodnotí evropskou minulost tak, jak je zobrazována v pohádkách

- žáci zdůvodní, proč lze režim totality jen obtížně změnit

- žáci definují rozdíl mezi vládou a režimem

- žáci popíší výhody demokracie pro možnost jedince jednat svobodně

 

Rozšiřující informace:

Většina pohádek je o sociálním zázraku pozvednutí chudých a bezmocných mezi bohatou a mocnou elitu. Obecně žádná pohádka nezpochybňuje režim, ve kterém se její děj odehrává, většinou v ní vystupují jen zlí jednotlivci, například u moci – králové a královny, kteří jsou pak zázračně nahrazeni, „opraveni“ (O Zlatovlásce, Čert a Káča). Lidé v pohádkách rezignují na svou občanskou aktivitu – jsou poddaní a respektují odevzdaně společenský systém, nezpochybňují ho, středověké a venkovské vidění světa se bojí jakékoliv změny.

Proč vlastně vznikaly takové pohádky o princích a princeznách, když by měli být všichni spokojeni s tím, do čeho se narodili (sedlák, čeledín, měšťan...)? Z pohádky o Popelce zaznívá frustrace z nemožnosti překonat své společenské postavení (jinak než zázrakem to nejde). Eventuelně by šlo zbavit se zlého vládce, přesto změna režimu v žádné pohádce není zamýšlena.

1. Motivace (10 minut)

Učitel vyzve žáky, aby zavřeli oči a představili si některou oblíbenou českou pohádku. Poté vyzve několik žáků, aby krátce řekli, jakou pohádku si představují a stručně pohovořili, o čem pohádka je.

Dále učitel položí žákům následující otázky a s žáky diskutuje:

- Co vše nám mohou pohádky říci o naší evropské minulosti?

- Neukrývá pohádka nějaký popis toho, co se v dějinách stalo?

- Můžeme se z pohádek nějak poučit?

2. Práce s textem (5minut)

Učitel rozdá žákům text „O Popelce“ a vyzve žáky, aby si text pozorně přečetli a při čtení přemýšleli v souvislostech, o kterých nyní diskutovali.

3. Práce ve skupinách nad otázkami (10 minut)

Žáky rozdělíme do skupin po 4-5 členech.

Učitel rozdá žákům text s následujícími otázkami a vyzve je, aby se snažili na otázky nalézt odpovědi. Je dobré, když učitel udělá k otázkám stručný úvod, který žáky nasměruje na „správný“ způsob přemýšlení.

  • K čemu směřuje pohádka o Popelce? (Můžeme se zeptat, k čemu směřuje většina pohádek o princeznách a princích?)
  • Jak pohlíží pohádka (vypravěč pohádky) na (politický) režim, ve kterém se děj odehrává?
  • Co v příběhu o Popelce je dnes společensky nepřijatelné a proč?
  • Kdo psal podle vás (a podle čeho tak soudíte) v minulosti pohádky?
  • Využívá nějak princ své role v příběhu o Popelce? Pokud ano, jak?
  • Jak se nazývá režim, který panuje v naší pohádce? Uveďte pro to příklady.
  • Jaké výhody plynou ze života v demokracii oproti režimu, který naznačuje pohádka?
  • Existuje podobný příběh o Popelce i ze současné doby? V čem je jiný? (Pretty Woman)

4. Sdílení odpovědí (10 minut)

S celou třídou učitel postupně prochází odpovědi na jednotlivé otázky. Každá skupinka prezentuje svou odpověď a následně po krátké diskusi zapisujeme na tabuli to, na čem se třída shodla. Učitel objasňuje některé problémy a podává rozšiřující informace. Na konci učitel shrne hlavní myšlenky, které z diskuse a z hodiny vyplývají.

5. Závěr (10 minut)

Učitel zadá následující úkol: nyní napište, jak by pohádka mohla vypadat, kdyby se odehrávala v demokracii. Můžete použít pouze popis toho, jak by se jednotlivé fáze pohádky a děj lišil nebo můžete rovnou pohádku přepsat tak, aby se vyprávění a děj odehrávaly v demokratickém uspořádání společnosti.

Na závěr učitel dá prostor těm žákům, kteří svůj text chtějí přečíst.

Reflexe

Hodnocení probíhá v průběhu celé hodiny. Učitel sleduje, jak žák přemýšlí nad zadanými otázkami a zda probíhá spolupráce ve skupině. Na základě vyjadřování žáků při diskusi lze hodnotit, zda žák rozumí použitým odborným pojmům a principům režimů.


Tato lekce je převzata z metodického portálu projektu Výchova k občanství realizovaného Centrem občanského vzdělávání. Další lekce naleznete na adrese www.vychovakobcanstvi.cz.


Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
26.37 kB
Dokument
O Popelce - text

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Martin Rak

Hodnocení od uživatelů

Alžběta Peutelschmiedová
23. 1. 2013, 15:04
Pracuje se s pohádkou,a to pouze s tzv.klasickou (zmíněna Popelka, O Zlatovlásce, Čert a Káča - ta poslední se mimo jiné vymyká navrhovanému konceptu). Učitelky MŠ a nižších ročníků ZŠ dosvědčí, že dnešní děti se v oblasti tzv. klasických, tradičních pohádek orientují již velmi chabě, bližší jsou jim tzv. moderní pohádky.
Pracuje se s žáky na 2.stupni ZŠ - proč v tomto věku právě s literárním útvarem pohádky?
Podstatnější jsou zadané úkoly. pro přehlednost je zopakuji:
- žáci zhodnotí evropskou minulost tak, jak je zobrazována v pohádkách
- žáci zdůvodní, proč lze režim totality jen obtížně změnit
- žáci definují rozdíl mezi vládou a režimem
- žáci popíší výhody demokracie pro možnost jedince jednat svobodně.
Až najdete děti, žáky na 2.stupni ZŠ, kteří budou schopni těmto úkolům dostát, prosím, dejte mi vědět, ráda se na ně pojedu podívat. 
Pokud budeme produkovat pedagogické texty podobné úrovně, nemůžeme se divit, že skutečně vzdělaní lidé budou současné učitele vnímat velmi skepticky. Tudy cesta ke zvýšení prestiže učitelského povolání skutečně nevede, byť by se eventuálně platy učitelů zvýšily několikanásobně. 

Jana Petrů
23. 1. 2013, 20:13
Na uvedeném článku mi vadí několik věcí: v textu jsou chyby (interpunkční, gramatické) a hlavně mi přijde nevhodné "feudalizovat či politizovat" příběh, který je mnohem staršího původu a má symbolický, duchovní význam (tím nemyslím ony freudovské interpretace). V neposlední řadě je též potřeba říci, že ne všechny monarchie (všichni monarchové) byly/i (jsou) totalitními vládci. Přijde mi to hodně černobílé a zjednodušené.
Pavlína Hublová
24. 1. 2013, 09:48
Děkujeme za komentáře. Pomáhají nám kriticky se zamýšlet nad výukovými materiály. Je pak na pedagogickém citu každého učitele, zda přijme podklady bez výhrad nebo jen jako inspiraci pro svou vlastní tvorbu.
Mgr. Zdeněk Sotolář
26. 1. 2013, 09:41
Autor zjevně přeceňuje možnosti interpretace pohádky, vyždímat z Popelky "obrovské výhody demokracie" je více než křečovité a splnit vyjmenované cíle je zhola nemožné (pokud je učitel nehodlá do dětských hlaviček rovnou natlouct planými frázemi). Považuji příspěvek za užitečný jako odstrašující příklad nevhodné práce s textem.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence občanské
  • chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co druzí lidé myslí, říkají a dělají

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Výchova demokratického občana
  • Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

tabule, nakopírované texty