Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Tvořivé hry - kukačkové tercie (interval sestupné malé tercie, analýza intervalu v hudebním díle)
Odborný článek

Tvořivé hry - kukačkové tercie (interval sestupné malé tercie, analýza intervalu v hudebním díle)

19. 1. 2005 Základní vzdělávání
Autor
Marie Lišková

Anotace

Autorka se ve svém příspěvku věnuje nácviku intonace kukačkové tercie (jak vhodně žáky k nácviku motivovat, jaké použít hudební ukázky, jaké hudební hry uplatňovat). Při procvičování lze použít jednoduché hudební nástroje, čímž učitelé docílí zapojení i "nezpěváků".
1. Motivace

Motivaci k nácviku intonace kukačkové tercie můžeme spojit s odkazem na témata probíraná v rámci jiných předmětů (např. Prvouka - Život v ptačí říši - "ptačí řeč", rozpoznávání nejznámějších ptáčků, jejich ochrana atp.). V rámci motivace lze využít i českého jazyka. Zde se např. jedná o imitaci ptačích zvuků spojenou se správnou výslovností v rámci mluveného projevu - vyprávění a poslech pohádek (Popelka, Sedmero krkavců, Pták Ohnivák).

2. Vlastní tvořivé činnosti

Praktickým východiskem zpěvu kukačkové tercie se stane hudební ukázka (píseň Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka - Káča našla ptáče). Pokud děti píseň znají, vokálně interpretují samy. Lze využít i zpěvu sólového zpěváka. Po poslechu ukázky následuje diskuse o tom, jaké mohla najít Káča ptáče - děti jmenují nejznámější ptáčata. Jména ptáčků zapisujeme na tabuli do sloupečků podle odpovídajícího rytmu daných slov.

Předchozí slovní dialog proměníme v hudební hru. Názvy ptáčků zpívají děti v intervalu kukačkové tercie. Nejprve uplatníme tzv. hru na ozvěnu. Učitel předzpěvuje názvy rozličných opeřenců a žáci po něm slyšené opakují. K intonaci využíváme tónů kukačkové tercie.

Příklad č. 1

obr.
1. obr.

 

 

Příklad č. 2

obr.
2. obr.

 

 

Po krátké hlasové rozcvičce prodloužíme jednotaktový motiv na dvoutaktí. Společně s dětmi si zahrajeme hru - Lítá, nelítá. Učitel zazpívá jméno ptáka, úkolem dětí je hudebně (na kukačkovou tercii) odpovědět, zazpívat slovo lítá.

Příklad č. 3

obr.
3. obr.

 

 

Ve druhé fázi hry zpívá učitel názvy věcí, které nelítají. Děti reagují zpěvem slova - nelítá. V tomto případě upevňujeme složitější rytmickou strukturu.

Příklad č. 4

obr.
4. obr.

 

 

Po zvládnutí jednoduché formy hry střídá učitel zpěv ptáků s nelétajícími předměty. Úkolem žáků je včasně reagovat na rytmicko-melodickou změnu své odpovědi.

V další hodině můžeme tuto jednoduchou hříčku obměnit. Při interpretaci se uplatní jedinci jak hlasově schopní, tak i méně nadanější. Děti rozdělíme do dvojic. První ze dvojice bude zpívat úvodní motivek, druhý bude svoji odpověď hrát na zvonkohru. (Při hře na zvonkohru lze také zpívat.) Každá dvojice si svůj výstup může předem nacvičit.

Příklad č. 5

obr.
5. obr.

 

 

Po hudební hře se s dětmi pokusíme vyvodit, který z ptáčků umí zazpívat předchozí, námi interpretovanou, melodii (kukačkovou tercii). K demonstraci využijeme hlas sovy, holuba a kukačky. Děti samy napodobí hlasy uváděných ptáků.

Po správné odpovědi zazpíváme dětem novou písničku o kukačce. Jako první jsme vybrali elementární píseň, ve které se uplatňuje jediný, námi nacvičovaný, interval - sestupná tercie.

3. Uplatnění získaných dovedností ve vokální skladbě

Kampak, kukačko

obr. 6.

 

 

Zpěv
Písničku dětem nejprve zazpíváme. Její nácvik povedeme tzv. nápodobou, opřeme jej o vizuální vjem dětí. Pomyslnou výšku i délku zpívaných tónů ukazujeme rukou pomocí tzv. fonogestiky.

Rytmus
Vzhledem k tomu, že má písnička nejen jednoduchou melodii, ale také rytmus, využijeme ji i k rytmickému rozvoji dětí. Ke zpěvu písně současně tleskáme rytmus (lze využít i podupů). Tleskání rytmu nesmí přehlušit vokální projev.

Nástrojová hra
Píseň se hodí i k nástrojové hře a aktivnějšímu zapojení nezpěváků, tzv. bručounů. Třídu rozdělíme na dvě skupiny. První skupina (vyspělejších) bude zpívat první čtyřtaktí písně, druhá skupina písničku za doprovodu hry na zvonkohru dokončí.

Předstupeň vícehlasého zpěvu
Písničku lze využít k tzv. dialogickému zpěvu. Třídu rozdělíme na dvě skupiny, které se budou při zpěvu pravidelně střídat. První skupina dětí zazpívá první dvoutaktí, druhá skupina druhé dvoutaktí. Závěr písně bude patřit všem dětem.

Opakování obdobné písně - zpěv písničky Houpy, houpy.

7.

 

 

Syntézou předchozích nacvičovaných jednotlivostí bude hra vokálně-instrumentální skladby Kukačka. K nácviku této partitury přistoupíme s vyspělým třídním kolektivem či talentovanými jedinci.

Kampak kukačko

8.

 

 

Další píseň je určena o něco vyspělejším zpěváčkům. Tematicky je opět shodná se zpěvem kukačky - intonací sestupné tercie.

Žežuličko, kde jsi byla

9.

 

 

Z mimohudebního světa se děti dozví, že kukačce se říká i jinak - žežulka. Z hudebního hlediska má tato píseň již šestitónový rozsah. Její závěr však patří opět kukačkové tercii. Píseň nacvičujeme nápodobou.

Uváděné náměty písní - jednodušší i složitější, můžeme využít ke skupinové prezentaci. Jednodušší píseň zazpívají méně hudebně nadaní žáci, o něco složitější interpretují vyspělejší zpěváci.

4. Integrace námětu v rámci Hudební výchovy

Práce s hudebně vyjadřovacími prostředky; barva zvuku.

S dětmi se vrátíme k úvodní motivaci, do mimohudebního světa. Zpěv kukačky můžeme slyšet v přírodě. Dětem položíme otázku, jakým hudebním nástrojem bychom kukačku mohli nejlépe napodobit. Děti vybírají z následujících možných variant. K dispozici mají hudební nástroje: okarínu, zobcovou flétnu, dvojtónovou píšťalku, ústní harmoniku, činelky, bubínek apod. Po správném určení (vyčlenění nehodících se nástrojů - harmonika, činelky a bubínek) následuje hudební překvapení - uplatnění kukačky v hudebním díle.

5. Uplatnění získaných dovedností v rámci percepčních činností

Hlas kukačky můžeme zaslechnout v mnohých hudebních dílech. Pro poslech jsme vybrali skladbu Leopolda Koželuha - Dětská symfonie. Úkolem dětí bude rozpoznat, kdy zazpívá kukačka v ukázce.

6. Závěr

Na závěr položíme dětem úsměvnou hudební hádanku. Pustíme nahrávku zpívající lesní kukačky a kukaček - hodin. Ze dvou možností vyberou děti tu, která patří opravdové kukačce.

Integrace vzdělávacího obsahu z jiných vzdělávacích oborů, resp. průřezových témat
  • oborové integrace v rámci Hudební výchovy
Didaktická povaha příspěvku
  • tvořivé aktivity
Forma výuky
  • frontální, skupinová, individuální
Metoda výuky
  • metody názorně demonstrační, praktické (hudební dialog, rozvoj tvořivosti), reprodukční, percepční metoda
Předpokládaný časový nárok
  • 3 vyučovací hodiny
Nutné pomůcky a prostředky
  • klavír (popřípadě housle), zvonkohry, okarína, zobcová flétna, dvojtónová píšťalka, ústní harmonika, činelky, bubínek, CD přehrávač, kompaktní disky
Informační zdroje
  • Učebnice HV pro 1. a 2. ročník (Praha, SPN a.s.), Česká Orffova škola, I. díl, Supraphon 1969.
Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami
  • ne

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Hana Kadavá
21. 3. 2012, 18:37
Měla bych jednu výhradu - když mají žáci jmenovat opeřence, ptáčata, proč je zde uveden netopýr?! Dochází tak zbytečně k útváření dětských miskoncepcí!
A pak ještě jedna výtka a sice spíše k technickému zpracování, obrázky notového záznamu jsou příliš malé a nepodařilo se mi je žádným způsobem zvětšit tak, abych je mohla vůbec rozluštit. Nebylo by je možné přiložit samostatném souboru? Děkuji, pěkný nápad

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Rozvoj schopností poznávání

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Skupinová, Frontální

Organizace prostorová:

Specializovaná učebna, Školní třída

Nutné pomůcky:

klavír (popřípadě housle), zvonkohry, okarína, zobcová flétna, dvojtónová píšťalka, ústní harmonika, činelky, bubínek, CD přehrávač, kompaktní disky