Na palubu!

Na začátku tematického celku se s dětmi nalodíme a vydáme se na plavbu do neznámých končin. Těmi mohou být konkrétní země (plujeme přes Středozemní moře do Afriky, do evropských zemí...), které budeme později prozkoumávat, nebo se vydáme do říše fantazie a pohádek a navštívíme různé neznámé země či ostrovy (Zmrzlinový, Ostrov neviditelných, ...). Ve druhém případě nám mohou být inspirací příběhy námořníka Sindibáda, plavby Odyssea, plavby Jitřního poutníka z Letopisů Narnie, putování Doktora Bolíto apod.

Tento příspěvek se věnuje první části společného putování – době na moři. Druhou část, průzkum neznámých území, ponechávám na fantazii každého. Jen mějme na paměti, že každý tematický celek, který realizujeme, by měl vycházet ze zájmu dětí.

Celek Na palubu! byl realizován jako součást celoročního projektu Zpátky do Afriky, kdy jsme po dobu jednoho roku sledovali putování zvířecích kamarádů z jedné zoologické zahrady do jejich domova v Africe.

1. Vyplouváme

 Hra na moře (2)

Zvedněte kotvy, námořníci,
už přicházejí cestující.
Jsme všichni? Odjezd! Ještě ne!
Moře je hodně zvlněné!

Příprava lodě

• jakou potřebujeme loď – práce s encyklopediemi, vyhledáváme informace o různých typech plavidel, děti hledají to nejvhodnější pro dálkovou plavbu, diskuse – proč si myslím, že...

Co pluje? (3)

Na sladké či slané vodě
plují malé, velké lodě,
a na mořské hlubině
plují lodě obryně.

• motivované cvičení – lodě (9, str. 30):
• kanoe – klek na pravé koleno, paže do vzpažení, plynulým pohybem s rotací trupu vpravo zapažit (pádlování)
• lodička – sed, vzpažit, paže opisují kruh vpřed, trup do mírného předklonu, s pohybem paží zpět (veslování)
• rybářská loď – sed, ruce i nohy zvednout, krátká výdrž
• parník – sed zkřižný, pravou ruku vzpažíme, levou upažíme, úklony trupu vlevo, vystřídáme

• experiment – čím to, že se loď nepotopí. Zkoušíme vyrobit plavidla z různého materiálu (kůra, korek, kuchyňské prkénko, plastové tácky, kovové destičky) a zkoušíme, které popluje. Děti hledají souvislosti. Necháme děti vymýšlet možná řešení – co se stane, když pod kovovou destičku přivážeme PET lahve (a musí být zavřené?). Můžeme zkusit z klacíků vyrobit miniaturní vor a pustit ho po vodě. 

• loď – (kreslíme ji, stavíme z Polykarpovy stavebnice, skládáme z papíru) a dáme jí jméno. Skládáme-li loď z papíru, vyzkoušíme, jak pluje po vodě.

              Autor: E. Rybárová. Technika – voskový pastel a anilinové barvy

Autor: E. Rybárová. Technika – vodová barva za vlhka posypaná solí, kresba tuší a dřívkem

• kotva – z černého papíru nastříháme proužky a slepujeme řetěz, k němu přiděláme vystřiženou kotvu

• záchranný kruh – nafukovací kruh omotaný bílým a červeným krepovým papírem

Námořníci

• plavecký výcvik – motivované cvičení (Každý plavčík musí umět plavat)
• chůze vodou, běh, zvedáme kolena, přeskakujeme vlny, cákáme vodu – zahřátí, příprava na průpravné cviky
• znak – stoj spatný, paže střídavě krouží
• prsa – stoj rozkročný, předklon, hlava v prodloužení trupu, paže plynule do vzpažení, připažení pokrčmo, lopatky tlačíme k sobě
• znakové nohy – vzpor sedmo, přednožovat pravou a levou nohu
• kraulové nohy – leh na břiše, střídavě zanožovat pravou a levou nohu
• splývání – leh na břiše, vzpažit, zvedat trup a paže
• foukání do vody – sed zkřižný, nádech, s výdechem předklon
• nechat se vodou nadnášet – leh na zádech, uvolnění, relaxace

Plavání (4)

Plavu prsa, plavu znak,
jako ryba, jako rak.
Rozkolíbám hladinu
víc, než hejno delfínů.

(úryvek básně)

• chůze po palubě – cviky na balanční plošině

• námořnické tričko – přes šablonu s námořnickým motivem (kotva, kormidlo, ryba, loď) nanášíme hustší textilní barvu houbičkou – tupování. Po zaschnutí přežehlíme, trička lze pak prát.

• námořnická čepice – z krepového papíru vystřihneme větší kruh, který nalepíme na proužek čtvrtky (délka obvodu dětské hlavy), přes něj převážeme modrou stuhu či proužek z modrého krepového papíru.

• námořnická hymna – společný zpěv doprovázený pohybem. Text písně je vytvořen z veršů z Pirátské pohádky z knihy Pohádky do postýlky (5), nápěv je na píseň Pec nám spadla.

Námořnická hymna

Nic lepšího v světě není než ta slaná louže,
vítr fouká, voda pění, škuner po ní klouže.

Když je vítr, to se pluje, to je pane jízda,
A když vítr nezaduje, tak se na něj hvízdá.

(pískání)

Jestlipak víš, námořníku, kdo je tady pánem,
inu přeci mistr kuchař s panem kapitánem.

Johohoho, johoo.................................. 

2. Na moři

Pravidla pro přežití – jak volat o pomoc S.O.S.

motivace – co budeme dělat, když nás napadnou piráti, jak budeme volat o pomoc? Děti navrhují řešení, my vznášíme případné námitky – ano, ale co když... (bude tma a nebude vidět, ...bude bouře a nebude v ní nic slyšet, ...zachránci neumí česky a nerozumí nám...). Seznámíme děti s mezinárodním voláním o pomoc a postupně se způsoby, jak volat o pomoc v různých situacích.

• pro případ mlhy – vysílání zvukového S.O.S. – /.../---/.../ – foukání na píšťalu, skleněnou láhev, papírovou ruličku, střídání krátkých a dlouhých výdechů – napodobit vzor předvedený učitelkou. Trénujeme poplach – děti se volně pohybují v herně, pokud uslyší signál S.O.S., rozběhnout se k předem domluvenému místu – spěchají zachránit člověka v ohrožení.

• pro případ, kdy nás záchranná loď vidí, ale neslyší – vlajková abeceda – změna polohy těla, napodobení druhého (orientace v tělním schématu), pro zvýšení zájmu signalizujeme s vlaječkami.

• pro případ, že potřebujeme říct o pomoc nenápadně –  prstová abeceda (procvičujeme jemnou motoriku)
• když máme volné obě ruce:
• S = zaklesneme do sebe ukazováčky
• O = z palce a ukazováčku utvoříme kruh, ostatní prsty jsou zdvižené
• když máme volnou jenom jednu ruku:
• S = pěst, prsty směřují k příjemci zprávy, palec leží přes prsty
• O = kruh spojením palce a ukazováčku, ostatní prsty přiléhají k ukazováčku

• pro případ ztroskotání – stavba velkých písmen z nalezených přírodnin (klacky, kameny, mořské řasy neboli stuhy, ...). Na dobře viditelné místo dáme dětem velký nápis S.O.S., děti se snaží tvar napodobit skládáním z různých předmětů a přírodnin, které si najdou venku, případně ve třídě z materiálu, který je jim k dispozici (stavebnice, lana, šátky apod.). Motivujeme je k práci ve velkém formátu – aby nápis byl vidět i z vrtulníku.

• pro případ ztroskotání – vzkaz do lahve – nejprve trénujeme nápis kresbou prstem do písku obkreslováním písmen.

• luštíme zprávu – mezi různými znaky hledáme a označujeme písmena S a O zapsaná Morseovou abecedou (příloha 1)

Život na palubě

Pracujeme s lanem:

• chůze po laně – čelem, bokem, pozadu
• kutálení míče mezi dvěma položenými lany
• běh v prostoru, lana položená na zemi, při běhu se jim vyhýbáme, přeskakujeme je (abychom nestrhli plachtu, nezamotali se apod.)
• smotávání lana
• vázání uzlů – jednoduchý, ambulantní či křížový, liščí smyčka, lodní uzel
• porovnávání délky lan
• otisky různých lan a provázků – máčíme do barvy, následně otiskujeme, případně přikryjeme druhým papírem, zatížíme a provázek vytáhneme
• hledání obrázků mezi zamotanými lany – vyhledat a vybarvit tvar ve spleti linií (příloha 2)

Co budeme jíst:

Moře (6)

Moře je bíle obsypaný strom,
zpěněné větve do šíra.
A jaké ovoce nese?
To nevím, všechno posbírá
ten, kdo s ním uspoda třese. 

• diskuse nad obsahem básně – co by nám moře mohlo dát k jídlu? Vyhledávání informací v encyklopediích.

• průzkum moře – připravíme překážkovou dráhu – např. slalom mezi útesy, plazení pod převisem, chůze po pytlících s pískem (pohyb na mělčině) apod. U jednotlivých stanovišť rozmístíme obrázky mořských živočichů – vhodné je tvary vystřihnout z barevných papírů, každý druh má svou barvu, každého druhu je rozdílný počet, maximálně 5 kusů od jednoho druhu. K jednomu stanovišti dáme jeden druh živočicha, výjimečně dva. Na palubě – ohraničený kruh – dostanou děti záznamové archy (příloha 3), tužky a instrukce: Je třeba se ponořit a prozkoumat zdejší vody a zjistit, zda je tu dostatek ryb k jídlu, zda tu jsou nějací nebezpeční živočichové a kolik jich je. Co zjistíte, zapíšete do svého deníku, ten si nějak označte, abyste ho později poznali. V moři nemůžete být dlouho, je třeba se včas vynořit a nadechnout, takže až budete něco vědět, můžete se vrátit, zaznamenat si to a opět se potopit a zjišťovat další údaje. Dětem necháme na zvážení, jaký způsob práce zvolí, jak si ji zorganizují, musí se samostatně rozhodovat, analyzovat dosud zjištěné, doplňovat chybějící údaje, svou činnost si kontrolovat. Učitelka pouze otázkami navádí děti, které si s úkolem neví rady. 

• lovení ryb – pod velký kus modré látky položíme různé vystřižené obrázky mořských živočichů, mušlí, kamínků apod. Děti stojí okolo látky a oběma rukama ji drží. Jedno dítě se potopí a zkusí vylovit jednu rybu na jeden nádech, jinou variantou je, že má zavázané oči a hledá pouze hmatem.

• co je pod šupinou – hledáme v encyklopediích, můžeme-li, přineseme dětem kostru např. z upečeného pstruha – vytváříme rybí kostry – modelínu rozválíme na plát, pak do ní vtlačujeme kousky špejlí, napodobujeme tvar ryby

                                  Autor: E. Rybárová

• koláž moře – společná práce, nejprve malujeme podklad, na něj nalepujeme přírodniny (písek, mušle), vodní rostliny vytrhané z papíru, ryby, medůzy, chobotnice, hvězdice (tvary vystřižené z kartonu zdobené různými technikami – tisky, koláže, zapouštěné barvy do klovatiny, vyškrabávané voskové pastely apod.)

               Autor: E. Rybárová. Technika – koláž, vymývaná klovatina (ryby), temperové barvy

• pohybová hra Na žraloka – jedno z dětí je žralokem (označíme jej např. čepicí, na které jsou našité žraločí zuby vyrobené z papíru) a je na předem domluveném místě. Ostatní děti jsou na palubě lodi – prostor vymezený lanem. Děti se volně pohybují v prostoru za doprovodu slov: Volné moře, volné moře. Na zvolání: Žralok rychle utíkají do bezpečí, zatímco se dítě-žralok pokouší jednoho chytit. Pak si děti role vymění.

Krácení dlouhé chvíle

• zpíváme námořnické písně – Tři citronky (7), Vzhůru na palubu (8)
• pozorujeme hvězdy – dobré spojit se spaním ve školce, s pobytem na škole v přírodě, případně s návštěvou planetária
• hvězdné nebe – kresba voskovým pastelem, malba vodovými barvami 
• vymýšlíme pohádkové příběhy
• co vidíme z lodní kajuty – malba vodovými barvami, jak to vypadá pod hladinou moře. Malujeme na papírové talíře, případně na kruhy vystřihnuté ze čtvrtky.

3. Bouře

Parník (1)

Na moři se parník houpá,
nejdřív klesá, pak zas stoupá.
Z komína se kouří,
parník jede bouří.

(úryvek z básně)

• vlny na moři – pohybové ztvárnění vln. Dětem dáme proužky modrého krepového papíru či stuhy, děti pohybem paží vykreslují vlny – malé (zápěstí), větší (předloktí), obrovské (pohyb vycházející z ramenního kloubu). Pohybovou zkušenost následně využijeme v grafomotorickém cvičení – na velký arch papíru děti zakreslují pohyb vlny.

• vysílání signálu o poloze lodi – několik dětí má zavázané oči a pohybují se v herně bez zrakové kontroly (odstraníme možné nebezpečné předměty). Mají za úkol doplout do zátoky, kam je navádí maják svým zvukovým signálem (píšťalka). Aby se lodě nesrazily, musí také vydávat podle lodních pravidel signál troubením, aby o nich ostatní lodě věděly.

• záchrana tonoucího – podle počtu dětí hru hrajeme ve skupinách či společně. Jedno z dětí představuje muže přes palubu, ostatní záchranou výpravu. Společně musí nasednout do záchranných člunů (kartony – předem vyzkoušíme, aby po nich šlo dětem posunovat se k tonoucímu), pak tonoucího naloží do největšího člunu (deka) a společnými silami dopraví na loď (vyznačené území). Děti spolu musí během hry komunikovat a spolupracovat, prožijí, že sami takový náročný úkol nezvládnou, ale společnými silami uspějí.

4. Země na obzoru!

V tuto chvíli se s dětmi vydáme vstříc dalším dobrodružstvím, čeká nás průzkum pevniny, poznávání nových zemí a kultur. Ale to už by bylo na další příspěvek.