Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Pohádka O veliké řepě aneb pěstujeme rostliny
Odborný článek

Pohádka O veliké řepě aneb pěstujeme rostliny

24. 11. 2010 Předškolní vzdělávání
Autor
Mgr. Miroslava Strakatá

Anotace

Příspěvek je inspirací, jakým způsobem seznámit děti s klasickou pohádkou a dalšími činnostmi vést děti ke snadnějšímu zapamatování jejího děje. Následující činnosti v příspěvku vycházející z děje pohádky vedou nenásilně děti k seznámení pěstování rostlin, a to především praktickými zkušenostmi dětí.

Seznámení s pohádkou

Pomůcky: obrázky k pohádce.
Popis činnosti
:
Vyučující rozmístí obrázky k pohádce tak, aby na ně děti dobře viděly a podle obrázků jim pohádku vypráví. Následuje krátká pohybová chvilka – děti představují, jak řepa roste – sed na bobku, hlavu a ruce sbalí do klubíčka – řepa je v zemi, na pokyn vyučujícího děti pomalu rozbalují ruce, hlavu a ze sedu se vytáhnou do stoje až na špičky, ruce vztyčí vzhůru – řepa roste, děti se ve stoji otáčí na jednu stranu, na druhou – řepa se otáčí za sluncem, děti provádí úklony do stran – řepa se kýve ve větru. Tyto jednoduché pohyby mohou děti zopakovat, jde o uvolnění, po kterém se  děti vrátí k pohádce a společně s vyučujícím se snaží zopakovat děj pohádky.

Proč pěstujeme řepu

Pomůcky: obrázky různých druhů řepy a její využití.
Popis činnosti:

S použitím obrázků vyučující vysvětlí dětem, že řepy je více druhů a používá se k více účelům. Například červenou řepu děti znají jako přílohu k jídlu – je velmi zdravá pro velké množství vitamínů a pomáhá tak například posilovat jejich organismus, aby byly zdravé. Cukrová řepa se používá k výrobě cukru a krmnou řepou se krmí některá domácí zvířata.

(Na venkovských mateřských školách se může naskytnout možnost ukázat dětem „skutečnou“ řepu - alespoň některý druh. Nemáme-li tuto možnost, postačí obrázky řepy s doplňujícím výkladem vyučujícího. Ve větších supermarketech lze koupit celer, zázvor, což jsou podobné plodiny, možná i některý druh řepy. Jako doplňující činnost v tomto bloku mohou děti rovněž ochutnat klasickou kompotovanou červenou řepu.)

Kdo pomáhal tahat řepu

Pomůcky: obrázky k pohádce.
Popis činnosti:

Podle obrázků si děti zopakují pořadí postav v pohádce – kdo tahal řepu první, koho zavolal na pomoc, kdo přišel další, … Vyjmenují postupně všechny postavy v pohádce, čímž si zároveň zopakují děj pohádky. Po té podle obrázků určují pořadí postav a zároveň procvičení pojmů – první, poslední, před, za, hned za, … Další činnost vede k procvičování matematických pojmů - kolik bylo postav v pohádce celkem, kolik bylo lidí, kolik zvířátek, které zvířátko bylo první, poslední, kdo z lidí byl první, druhý, poslední...

Pohybová hra „Na kočku a na Myš“

Popis činnosti:
Vyučující se ptá dětí, která zvířátka se v pohádce vyskytují, a navrhne jim, že si zahrají hru „Na kočku a na myš“. Děti utvoří kruh, jedno z dětí je myš a jedno kočka. Dítě, které představuje kočku, stojí vně kruhu a říká: „Myšičko, myš, pojď ke mně blíž.“

Dítě, které představuje myš, stojí uvnitř kruhu a odpovídá: „Nepůjdu kocourku nebo mě sníš.“

Po těchto slovech myš vyběhne z kruhu a utíká před kočkou kolem kruhu dětí, myš se ji snaží chytit. Hra se opakuje dle zájmu dětí, přičemž se hlavní role kočky a myši střídají.

K čemu potřebujeme cukr

Pomůcky: obrázky potravin.
Popis činnosti:

Vyučující připomene dětem, že z některého druhu řepy se vyrábí cukr a naváže s nimi rozhovor, k čemu potřebujeme cukr, k čemu ho používá maminka v kuchyni, co je sladké, co si sladíme apod. Následně rozdělí vyučující děti do skupin (4-5 dětí) a každé skupině rozloží na stolek kartičky, na kterých jsou znázorněny jednotlivé potraviny, popřípadě pokrmy – koláče, koblihy, dorty, citron, okurky, maso, ryby, ovocné knedlíky, lívance, rýže, brambory a další. Každá skupina dětí třídí obrázky s potravinami (pokrmy) – k obrázku cukru nebo řepy dávají obrázky, na nichž jsou vyznačeny sladké potraviny, na druhou stranu dávají ostatní – nesladké potraviny. Na závěr si společně zopakují, které potraviny přiřadily k cukru – řepě, které jsou sladké, popřípadě mohou jmenovat další, na které si vzpomenou.

Dramatizace pohádky

Pomůcky: jednoduché rekvizity k pohádce, masky pro herce – látkové čepičky.
Popis činnosti:
Děti si společně za pomoci vyučujícího zopakují děj pohádky. Po té společně připraví jednoduché rekvizity a dohodnou se na rozdělení rolí. Pro role hlavních postav použijí látkové čepičky zvířat, šátek apod. Třídu děti s vyučujícím rozdělí na jeviště a hlediště, do hledišti si sednou na židličky děti, které právě nehrají a budou v roli diváků a děti-herci zahrají pohádku „O veliké řepě“. V rolích herců a diváků se děti dle zájmu střídají.

Moje rodina

Pomůcky: obrázky k pohádce.
Popis činnosti:
Vyučující vybídne děti, aby zopakovaly, kdo pomáhal tahat řepu a ptá se dětí, kdo je to vnučka. Naváže rozhovor, ve kterém si děti upevní souvislosti mezi rodinnými příslušníky – tatínek, maminka, bratr, sestra, babička, děda, vnuk, vnučka, popřípadě teta, strýc, sestřenice, bratranec. Děti vyprávějí o své rodině, například, kde bydlí babička, děda, teta, jak se jmenuje bratr, sestra, maminka, tatínek, … apod.

Malování řepy (různé velikosti řepy ve skupině - viz níže)

Pomůcky: předloha – obrázek nebo skutečná řepa, čtvrtky, nůžky, vodové barvy, štětce.
Popis činnosti:
Děti si nejprve prohlédnou předlohu – obrázek řepy nebo skutečnou řepu a určují její barvy. Starší děti si vystřihnou předkreslenou řepu ze čtvrtky (bulvy s listy), mladší děti dostanou tvar řepy již vystřižený. Dle předlohy malují vodovými barvami řepu. Děti pracují u stolku ve skupině  (4 – 6 dětí) přičemž každé dítě ve skupině má jinou velikost řepy (tak, aby se dala posloupně seřadit dle velikosti). Po dokončení malování, nechají děti výkresy na stolcích zaschnout.

Která řepa je největší

Pomůcky: výkresy dětí.
Popis činnosti:
Po zaschnutí se děti vrátí ke svým namalovaným řepám, společně s vyučujícím si je prohlížejí a přijdou na to, že nejsou všechny stejně velké. Děti je ve svých skupinách seřadí do řady podle velikosti – od nejmenší po největší. Na závěr je spočítají.

Kde roste řepa

Pomůcky: velký arch papíru, vyrobené řepy, lepidlo, hnědý krepový papír.
Popis činnosti:
Vyučující s pomocí obrázků vysvětlí dětem, kde roste řepa a jak se pěstuje. Navrhne dětem, že si pole s řepou vyrobí. Na velký arch papíru položí každá skupina dětí do řádku své namalované řepy v jakémkoliv pořadí – nezáleží na tom, zda budou seřazeny podle velikosti. Řádky s řepami jednotlivých skupin budou pod sebou. Když jsou již řepy v řádcích, přilepí je děti lepidlem. Dále si děti v každé skupině připraví širší pruh hnědého krepového papíru, který mírně pomačkají a přilepí na svůj řádek tak, aby bulvy řepy byly zakryté – jako v hlíně na poli. Společně tak děti vytvoří pole s řepou.

Pohybová hra „Na řepu“

Pomůcky: obrázek košíku nebo košík.
Popis činnosti:

Děti sedí na koberci v prostoru třídy v tureckém sedu a představují řepu. Jedno z dětí představuje dědu, který se vydal na pole sbírat řepu. Na kraji třídy je obrázek košíku nebo košík. Dítě-děda chodí mezi dětmi-řepou a říká říkanku:

„Vyrostla řepa veliká,
na políčku, na poli,
děda velký košík má,
řepou si ho naplní.“

(Autor říkanky: Miroslava Strakatá)

Během říkanky se dotýká postupně všech dětí. Dítě, kterého se dotkne se jde posadit na určené místo k obrázku košíku. Hra končí, když se přesunou všechny děti z koberce-pole ke košíku a „řepa je tak vysbíraná“. Hra se dle zájmu dětí opakuje, přičemž se střídá hlavní role dědy.

Co potřebuje řepa (a jiné rostliny) ke svému růstu

Pomůcky: dva květináče, dvě rostliny, konvička na zalévání.
Popis činnosti:

Vyučující upozorní děti na pokojové květiny, které mají ve třídě v květináčích a naváže s dětmi rozhovor, co rostliny nejen v květináčích, ale obecně potřebují ke svému růstu (vodu, světlo, slunce, vzduch, zeminu). Následují praktické činnosti, jejichž prostřednictvím si děti vyzkouší správné pěstování rostlin:

Dvě stejné rostliny, ale jiné podmínky:
Děti s vyučujícím zasadí do květináče rostliny – dva květináče – dvě stejné rostliny. Jeden květináč s rostlinou dají na místo, kde je hodně světla, svítí tam slunce a květinu děti pravidelně zalévají. Druhý květináč s rostlinou dají do prostoru, kde je přítmí, květinu nezalévají. Po několika dnech obě květiny porovnají a zjistí tak, jak vypadá květina, o kterou děti pečovaly, a květina, které péči nikdo nevěnoval.

Z čeho vyroste řepa (a jiné rostliny)

Pomůcky: obrázky, různé druhy semínek.
Popis činnosti:
Dle obrázků vyučující vysvětlí dětem, z čeho rostliny vyrostou. Řepa vyroste tak, že se zasejí semínka do země na poli,  některé rostliny zapustí kořínky nejprve do vody (například pokojové květiny), po té se zasadí do země v květináči, apod. Prvopočátek je však vždy v semínku. Každá rostlina, květina, zelenina, bylina i strom vyroste ze semínka. Vyučující ukazuje dětem papírové sáčky se semínky různých rostlin. Děti nahlížejí do sáčků a semínka si prohlížejí, podle obrázků na sáčcích určují, které rostliny z nich vyrostou. Poté vyučující rozdělí děti do menších skupin (3–4 děti), každá skupina dostane 3 mističky s různými semínky rostlin (mrkev, hrášek, salát, brokolice, bazalka, ředkvička, petržel a další). Na stolku jsou připraveny sáčky se semínky, které si děti prohlížely. Jejich úkolem je najít sáčky se stejnými semínky, které mají na svých mističkách. Vyučující zkontroluje, jak se činnost dětem vydařila, popřípadě jim pomůže doprovodnými otázkami sáček s totožnými semínky najít.

Hledání semínek v přírodě

Pomůcky: sáčky, kelímky, semínka v přírodě.
Popis činnosti:

Vyučující dětem vysvětlí, že semínka, která si prohlíželi v sáčcích, se dají koupit v obchodě. Mnohem zajímavější ale je hledat semínka v přírodě. Děti si vezmou kelímky nebo sáčky a jdou na vycházku do okolní přírody. Vyučující upozorňuje na různé květiny, keře, stromy, u kterých mohou děti najít semínka – mák, černucha, hrachor, měsíčnice, javor, platan, dub, jírovec, topolovka, měsíček, slunečnice, pšenice a další. Děti při sběru semínka netřídí, dávají je do kelímků nebo sáčků smíchaná. Při sběru semínek s pomocí vyučujícího určují, z jaké rostliny nebo stromu semínka jsou. Pokud je to možné, utrhnou i malou větvičku z každé rostliny nebo stromu, odkud sbíraly semínka.

Porovnávání a určování semínek

Pomůcky: semínka nasbíraná v přírodě, větvičky, talířky.
Popis činnosti:

Ve školce se děti rozdělí opět do menších skupinek. Každá skupina vysype semínka, která nasbíraly v přírodě na tácek. K dispozici mají menší talířky. Děti v každé skupině třídí jednotlivé druhy semínek na malé talířky. Ke každému talířku se semínky přiřadí ještě větvičku, která patří rostlině nebo stromu, odkud semínka jsou. Vyučující obejde všechny skupiny, děti se snaží pojmenovat, z jaké rostliny nebo stromu semínka jsou.

Na závěr děti utvoří kruh, doprostřed kruhu položí vyučující talířky s jednotlivými druhy semínek. Děti semínka porovnávají – určují jejich tvar, barvu, velikost, určují, která jsou menší x větší, světlejší x tmavší, hnědá, zelená, kulatá, oválná apod.

Od semínka k rostlině

Pomůcky: různé druhy semínek, zavařovací sklenice, mělké talířky, vata, rozprašovače, štítky s názvem a obrázkem jednotlivých rostlin.
Popis činnosti:

Vyučující přinese dětem několik druhů semínek – pšenici, vojtěšku, hořčici, fazole, hrášek, řeřichu a navrhne, že si vyrobí salátovou zahrádku. Na každý druh si připraví sklenici s teplou vodou, do které semínka vysypou, a nechají takto namáčet do druhého dne. Druhý den vodu scedí a semínka opláchnou. Poté si každé dítě vezme mističku nebo mělký talířek, namočí kousek vaty, kterou rozprostře na misku, a nasype na ni jeden druh semínek, který si vybere. Společně s vyučujícím si děti své mističky se semínky označí příslušným nápisem a obrázkem rostliny, která ze semínka vyroste. Každý den děti semínka kontrolují a vlhčí je rozprašovačem nebo v malé míře zalévají.

Hra na zahradníky

Pomůcky: dětské zahradní náčiní.
Popis činnosti:
Děti se starají o zasazená semínka v kelímcích, zalévají je, dbají na dostatek světla a pozorují, jak rostou. Když jsou rostlinky dostatečně velké, zasadí je děti venku do záhonku, který si předem připraví. (Záhonek nakypří motyčkami, přidají kvalitní zeminu, utvoří záhonky.) Vyučující ukáže dětem postup, jak správně rostlinky zasadit, a nechá pracovat děti. Sazeničky děti nezapomenou zalít. O záhonek s rostlinkami se průběžně starají - zalévají, plejí, upravují. V rámci této činnosti je vhodné zapojit děti také do péče o pokojové květiny ve školce - děti mohou pomáhat se zaléváním, ale mohou pomáhat i s dalšími drobnými zahradními pracemi, například pomoc dětí při úpravě a zalévání květinového záhonu na zahradě MŠ.

b
3. O záhonky děti průběžně pečovaly.
Autor © Miroslava Strakatá

Květiny ve třídě

Pomůcky: květináče, zemina, rostliny, temperové barvy, štětce, lepidla, semínka, krepový papír.
Popis činnosti:
Děti se starají nejen o venkovní zahrádku s rostlinami, ale mohou pečovat i o rostliny v interiéru mateřské školy – zalévání, kypření, přidávání živin, přesazování. U přesazování rostlin využijeme činnosti k rozvoji estetického cítění dětí. Připravíme květináče, do kterých budeme přesazovat květiny nebo sázet nové sazeničky, popřípadě semínka, zeminu a další materiál k výzdobě květináčů.

Výzdoba květináčů:
Děti květináče malují temperovými barvami, nejprve vytvoří jednobarevný základ a po zaschnutí malují na květináče libovolné motivy dle své fantazie – květiny, stromečky, domečky, srdíčka, sluníčka, apod. Můžeme rovněž využít variantu lepení – děti opět nejprve namalují jednobarevný základ na který pak lepí motivy a ornamenty z různých semínek dle své představivosti, popřípadě z jiných materiálů - barevné papíry aj.

Péče o květiny:
Když mají děti květináče připraveny, přesazují do nich rostliny nebo zasazují nové výhonky. Vyučující si zopakuje s dětmi, co rostliny ještě budou potřebovat k tomu, aby pěkně rostly – dostatek světla, vodu – děti je nezapomenou zalít a snaží se je rozmístit na místa, kde je dostatek světla. Průběžně o ně pomáhají pečovat a všímají si, jak rostou.

x
4. Děti se podílely na estetické úpravě - malovaly květináče.
Autor © Miroslava Strakatá
y
5. Malované květináče.
Autor © Miroslava Strakatá
f

6. Malované květináče.
Autor © Miroslava Strakatá

s

7. Malované květináče.
Autor © Miroslava Strakatá

e

8. Malované květináče.
Autor © Miroslava Strakatá

Najdi rozdíly

Pomůcky: obrázky různých květin.
Popis činnosti:
Činnost probíhá v prostoru zahrady, v zahradním altánu nebo ve třídě.  Děti si nejprve podle obrázků zopakují názvy různých rostlin a květin. Poté utvoří dvojice, každá dvojice dostane arch papíru, kde jsou znázorněny dvě různé rostliny, přičemž mají dvojice dětí různou kombinaci květin (tulipán -  sedmikráska, pampeliška – kopretina, petrklíč – maceška apod.). Děti ve dvojicích si prohlížejí květiny na svém obrázku a vzájemně je porovnávají – tvar listů, velikost listů, okraj listů, postavení listů (proti sobě nebo střídavě), hustotu listů, tvar květu, barvu květu, velikost květu, okraj květu, výška a šířka rostliny. Po chvíli si s dětmi sedneme do zahradního altánu, kde každá dvojice dětí představí „své“ dvě rostliny. Určí název, pokud ho ví, nebo pomohou ostatní děti. Dále vysvětlují ostatním dětem rozdíly, kterými se tyto rostlinky od sebe liší, na závěr mohou rozdíly doplnit rovněž ostatní děti, pokud tam ještě nějaké shledají. Takto postupně představí všechny dvojice dětí rostlinky na svém obrázku. Činnost vede k vnímání rozdílů, v tomto případě rostlin.
Děti mohou sledovat a porovnávat i různé druhy trav a dalších rostlin na zahradě nebo  na vycházce do přírody.

Hudebně pohybová hra „Na květiny“

Pomůcky: obrazový materiál, Orffův instrumentář, klávesy.
Popis činnosti:
Děti sedí v kruhu a opakují si podle obrázků, které rostliny nebo květiny již znají. Každé dítě postupně řekne název nějaké květiny a vytleská jednotlivé slabiky. Později použijeme hru na tělo, přidáme ozvučná dřívka apod. Po rytmizaci následuje hudebně pohybová hra:

Uvíjíme věneček

Uvíjíme věneček
ze všech našich kytiček.
Uvijem ho do věnečku
lístek, kvítek i větvičku,
jaké jméno máš?

UHŘÍČKOVÁ, Alena. Z pohádky do zahrádky, str.27, Brno : Rezekvítek, 2002. [1]

Děti sedí na koberci, vyučující chodí mezi nimi a zpívá text písně. Na poslední verš se dotkne některého z dětí, které odpoví název nějaké květiny a zapojí se za vyučujícího. Hra pokračuje, postupně se zapojí všechny děti, až je ze všech dětí-kytiček upletený věneček.

Co nám dávají rostliny

Pomůcky: obrázky různých rostlin, keřů a stromů.
Popis činnosti:
Vyučující naváže krátký rozhovor, co vše roste kolem nás a proč jsou rostliny, keře a stromy pro nás důležité. Poté se společně vypraví na vycházku do přírody. Děti se rozhlížejí kolem sebe, upozorňují na vše, co je rostlinného původu, a snaží se pojmenovat. U mladších dětí postačí, pokud si budou všímat různých rostlin, starší děti mohou určovat konkrétní názvy květin, keřů, stromů a jejich plodů. Společně se zamýšlíme nad důležitostí rostlinné přírody – některé bylinky používáme na vaření, semínka slunečnice jedí ptáci, ale také se z nich lisuje olej, který používáme na vaření, některé rostliny se mohou použít na barvení látek, ze stromů se vyrábí nábytek, ale také papír, na který kreslíme, dřevem můžeme topit, stromy dělají stín, pod který se můžeme v horkých dnech ukrýt, pod stín stromů a rostlin se schovávají i zvířátka, na stromech roste ovoce, které jíme, plody některých stromů slouží jako potrava pro zvířátka (žaludy, kaštany a další), včely sbírají z květin pyl, z obilí se vyrábí mouka a z té se peče chléb, stromy a rostliny vyrábí kyslík, který dýcháme a potřebujeme k životu. Prostřednictvím této činnosti mají děti možnost vidět vše, o čem si povídáme, zblízka, vše si osahat a prozkoumat, přičemž se učí zbytečně rostliny nelámat a neničit.

Literatura a použité zdroje

[1] – UHŘÍČKOVÁ, Alena. Z pohádky do zahrádky. Brno : Rezekvítek, 2002.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Miroslava Strakatá

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
24. 11. 2010
Inspirativní příspěvek seznamuje děti s klasickou pohádkou a prostřednictvím dalších prožitkových činností nenásilně vede děti k pěstování rostlin.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Frontální, Individuální

Organizace prostorová:

Učebna v přírodě, Školní třída, Vycházka do přírodního prostředí

Nutné pomůcky:

obrázky k pohádce, obrázky různých druhů řepy, obrázky potravin, rekvizity k pohádce, látkové čepičky pro postavy v pohádce, čtvrtky, nůžky, vodové barvy, štětce, velký arch papru, lepidlo, hnědý krepový papír, košík, květináče, různé rostliny, květiny, malé konvičky na zalévání, různé druhy semínek, sáčky, kelímky, zavařovací sklenice, mělké talířky, vata, rozprašovače, štítky s názvem a obrázkem jednotlivých rostlin, dětské zahradní náčiní, zemina, temperové barvy, obrázky různých květin